Přeskočit na obsah

Sny/Databáze/Juandev/2009-03-06 (a)

Z Wikiverzity

Včera jsem šel spát asi ve 3 v noci. A to z jednoho důvodu, že jsem chtěl někam jít, ale pak jsem si to rozmyslel (že je to hloupé) a šel jsem stávat. Vstával jsem po desáté.

Evakuace iluze

[editovat]

Prostě se mi zdálo, jak jsem byl v nějakém domě. Byl to činžovní dům obklopený vysokými stromy a přírodou. Viděl jsem schody a viděl jsem výtah. Pak jsem s někým stál v nějaký místnosti a tam byl výtah, který vypadal jako lednice. Taky jsem chodily po okolí toho asi 3 patrového domu. Nebyl opraven, bez dekorů, šedý asi neobydlený. V okolí byli nějaké struktury nebo či co.

A pak došlo k tomu, že jsem byl kapitánem vojenského týmu a měli jsme je evakuovat. Přitáhli jsem tam vlek s čímsi (nějaký vojenský materiál a zapojily takový valník, který měl na jedné straně sklopenou korbu. Přiběhl houf lidí a na tu korbu naskákali. Zavřeli jsme korbu a vyrazily. Ještě nějaké dítě nás dohonilo. Dověděl jsem se, že je ještě někdo v tom domě, tak jsem se vracel a do vysílačky mluvil ať jedou, že ještě evakuujeme poslední z toho domu. Viděl jsem se v uniformě a vysílačkou na krku.

Pak si pamatuji, že jsme stály na okraji toho prostoru. Já a ještě někdo. Nebo spíš jako bych to byl já a střídavě sem se viděl a střídavě jsem byl v sobě. Měl jsem takové nevýrazné šedé hadry. Stály jsme na okraji takového pískového prostranství. Tzn. že za námi byl ten dům. Vstupovali jsme na takovou louku. Byla asi zima, ale nám ne protože ta stébla trávy byla mrtvá bez chlorofylu. Byla mírně svažitá a táhla se do dálky - několik kilometrů. Nad námi bylo zatažené nebe, schylovalo se k bouřce. Masy šedých mraků byly po obloze rozetřeny jak barva po zdi. Daleko na horizontu se tyčil hnědý masiv hor, napravo vyvýšenina s městem. Vál drobný vítr, který nadzvedával kusy hadrů, které jsme na sobě měli. Ten valní s evakuovanými lidmi byl už pravděpodobně dávno před námi a mířil k tomu městu. My jsem opouštěli tu osadu jako poslední a na chvíli jsme se zastavili, aby jsme smazali něco v našich vzpomínkách a vyrazily k novým zítřkům. Ač to bylo všechno šedé (vyjma města, které zářilo bílou a světle cihlovou) bylo to příjemně - příroda, krajina, člověk v krajině.

Interpretace

[editovat]

No poslední dobou jsem hodně sledoval Star Gate, tak jsem si zvykl na takové vojenské akce, dobrodinné akce, které vždy dopadnou dobře. Zároveň se mi stýská po krajině, má jí hrozně rád, ale poslední dobou mě tíží povinnosti různého druhu a já furt sedím a sedím ve městě. Čili možná je na čase zaktivizovat ty líné elektrony - excitovat je někam, kde mi bude lépe. Nechat ty stísněné starosti, že něco nemohu v tom šedém nepořádném avšak zvenku upraveném domě a vyrazit do té neuspořádaně uspořádané přírody.