Sny/Databáze/Bey/2008-11-10

Z Wikiverzity
< Sny‎ | Databáze‎ | Bey
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Já si sice už přesně nepamatuji všechny zde zapsané sny a číst je nemůžu, ale troufám si tvrdit, že tohle je zatím ten nejpozoruhodnější sen, co se mi zdál. Možná je to tím Juanovým ďáblem, že se i o mě něco pokoušelo a nebo to je zase úplně odjinud. No posuďte sami. Předem říkám, že toto se dnes v noci SKUTEČNĚ stalo.


Probíhalo to úplně normálně jako sen. Byla jsem na nějakém skautském výletě se svými dětmi, v takové kaňonu, kterým protékala řeka. Taky tam jezdil vlak. Okolo toho kaňonu byly skály a lesy. Spusta a spousta lesů. A tohle se odehrávalo nějak k odpoledni, pomalu už zapadalo slunce. U té řeky právě probíhaly nějaké soutěže těch skautů a já se tak potulovala kolem a pořád mě tak nějak přitahovaly ty okolní lesy. A pak jsem měla pocit, že mě někdo z těch lesů volá (ještě teď, když to píšu, mám husí kůži a vybavuje se mi ten pocit) Strašně mě to do těch lesů táhlo a slyšela jsem volání. Ptám se toho vedoucího těch skautů, jestli v tom lese nezapomněli nějaké dítě, ale on se jen smál, že je to blbost. A ten hlas byl pořád silnější a silnější a tak já jsem šla pomalu k té trati, co za ní už začínal ten les a jak jsem se blížila, tak jsem se úplně přestávala ovládat a čím dál rychlejš jsem běžela do toho lesa, jak mě to tam táhlo a už jsem úplně vnímala, jak to už ani nejsem já, kdo se to žene do toho lesa, že už jsem jenom jakoby duše a tělo už je nějakého zvířete a když už jsem byla fakt na té hranici, že tomu úplně propadnu, tak začal štěkat náš mladší pes. (Zde bych chtěla podotknout, že je to výhradně můj pes, jsme na sebe hodně vázaný) Štěkal a probudil mě. Chvíli jsem se rozkoukávala, než mi došlo, co je divného na tom, že štěká. On byl totiž jediný pes, který štěkal, což není normální. Za prvé máme ještě jednoho psa, který by dělal dvakrát takový bordel, kdyby třebas se někdo motal kolem vrat a hlavně bydlíme na vesnici a jak začně štěkat jeden pes, za chvíli štěkají všichni. Ale teď štěkal jen Agi. Vzbudilo to i mého muže a remcal, že mám psa magora a ať mu něco řeknu. Tak jsem na něj houkla z té ložnice a šla si zase lehnout, ale ještě pořád ve mě doznívalo to volání toho lesa. Pořád jsem toho byla taková plná, že jsem si lehla a znovu pomalu usínala a zase se toužila dostat mezi ty stromy a když už jsem zabírala, tak pes začal zase šíleně štěkat. Probralo mě to a on ztichnul. Já začala opět usínat a zase ten les a zase štěkání. Pak došla trpělivost mému muži a řek že nás vypakuje z baráku oba, jestli s ním něco neudělám. Že celá vesnice spí, všichni psi mají klidnou půlnoc a ten můj magor dělá bordel, že to není normální. A ono fakt není normální. Vstala jsem a šla se napít a pak už jsem spala normálně a ani nevím, jestli se mi pak ještě něco zdálo


Pocitově to byl sen neskutečně emotivní a pořád se mi tak nějak nechce uvěřit, že by to moje zvíře dokázalo poznat co se v tom snu odehrávalo a natož třebas uvěřit tomu, že to mohlo být i nebezpečný. Nevím, je to divný. Proště mi to pak připomnělo toho Juanova ďábla.