Sny/Databáze/Bey/2008-05-22

Z Wikiverzity
< Sny‎ | Databáze‎ | Bey
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Sen byl trošku humorný, tedy až na jeho konec. Byli jsme na dovolené někde v zahraničí, u takového velikého jezera, které bylo z jedné strany obklopené plážemi a z druhé takovými terasovitými hradbami. Na těch hradbách byly vytvořeny různé vyhlídky, kavárničky a obchůdky a taky se tamtudy vcházelo na letiště. No jak říkám, sen pohodář. Sluníčko, voda, zmrzlina, procházky nějakým pralesem. Akorát ten náš známý pořád hledal ponožky. Nevím proč, ale furt se to v tom snu objevovalo. A já pak šla okolo nějaké kytky, to už jsme šli na letiště a říkala si, jestlipak by mi rostla doma v květináči a kus jsem jí uškubla. Podobalo se to takovému dužinatému listu, něco jako mají sukulenty, ale tenhle list byl dost veliký. No a jak ho nesu, tak koukám, že se z toho listu prokousává ven taková obrovská housenka. Ale fakt obrovská, asi jako bageta mohla být veliká. A já si říkala no fuj, ještě že se mi to nevyklubalo až doma a z toho listu jsem jí vyklepala. Byla jsem naštvaná, že mi do něj udělala díru. Do toho Martin pořád hledal ty ponožky. Najednou koukám, že ta vyklepnutá housenka se ale pořád plazí za námi a já povídám svému muži, aby jí někam odkopnul, že mě to znervózňuje, jak se za námi plazí. A on jí teda odkopnul, ale trefil se s ní do nějaké schrány se psem, co tam měli nějací lidé co čekali na odbavení k letadlu. A ta housenka, ač byla tak veliká, tak proletěla těmi špruclemi a byla najednou v té schráně s tím psem a on jí chtěl sežrat. Do toho byly stále scháněny ty ponožky. Mě už s tím fakt štval, nabídla jsem mu svoje, ale to on že né, že by mu nebyly. Já se zatím dívala, jak ta housenka se pere s tím psem a bylo mi jí najednou líto a že jí půjdu zachránit. Tak jsem jí nějakým klacíkem zase od toho psa vydloubala, ale ona už byla překousnutá napůl. Ale nějaký člověk tam povídal, že to nevadí, že je to jak u žížal, že doroste. A pak jsme se taky dostali k tomu odbavení a ten Martin pořád prudil s těma ponožkama. Hledal je i u toho chlapa co nás odbavoval, bylo to fakt k zbláznění. Při tom odbavování nám řekli, že máme nějaký jiný letenky a že teď ještě nepoletíme. Tak mi že se s Jindřiškou půjdeme podívat ještě na nějakou tu vyhlídku, už jsme toho Martina s těmi ponožkami nemohly vystát. A tak vejdeme na jednu z těch teras a kocháme se výhledem a já najednou koukám, že na té zdi spí veliký tygr. Tak nenápadně šťouchám do Jindry, že by jsme měli jako vypadnout, než se probere, ale on už se probral, tak jsme začaly utíkat a zabouchly jsme mu dveře před čumákem. Ale byla nějak rozbitá klika, ty dveře nechtěly zůstat zavřené a my se s ním přetahovaly. No a pak zvonil budík.