Sny/Databáze/Bey/2008-04-11

Rozvod ve středověku?

No nejsem si úplně jistá jestli to byl středověk či jaký jiný věk to byl, ale rozhodně to nebylo jednadvacáté století. Byla jsem vdaná (stejně jako teď, s tím samým co teď)a stejně jako teď jsme se dost rafali kvůli každý blbosti. A ty naše hádky jednou tak vyvrcholily, že jsme se rozhodli se nechat rozvést. (Tady bych chtěla podotknout, že v tom snu k žádným hádkám nedošlo, ale prostě jsem to věděla, že to tak je.) Tak jsme došli na nějaký úřad, či co to bylo. Prostě do takového velkého dřevěného domu a tam požádali o rozvod. A oni jako že jo, že žádný problém, ale že musíme podle tradic dodržet rozváděcí procedůru. S tím jsme samozřejmě souhlasili, protože jinak by nás nerozvedli. Takže jsme se v podvečer sešli na takovém uzavřeném nádvoří. Takový veliký čtverec z domů to byl, zase z dřevěných a podél těch domů byly ochozy, že se dalo chodit kolem dokola. No a oni nás zavedli do takové hnusné místnosti, která neměla okna. (A tady je docela zvláštní to, že ta místnost byla zděná, ale jinak všechno okoo bylo dřevěné.)Ta místnost byla fakt hnusná. Byla tam cítit zatuchlina, omítka byla z osmdesáti procent opadaná a bylo vidět že tam zatéká. Podlaha děsně špinavá. No prostě fakt hrůza. A v té místnosti stála manželská postel, na ní byli staré matrace, co z nich už koukala sláma a jen jedna stará, zase děsně hnusná deka. To bylo všechno. Tak do týhle místnosti nás strčili a zamkli a že tam spolu musíme vydržet až do rána a ráno že budeme rozvedený. A pak že bude velká oslava. No takže noc začala samozřejmě zase nějakou hádkou, ale nevím jakou, to v tom snu bylo asi vedlejší, protože si jí vůbec nevybavuji, jen prostě vím, že jsme se zase nějak štěkali. Ale jak noc pomalu postupovala, tak v tom pokoji se začala dělat zima a taky už nás dost bolely nohy, jak jsme jen pořád chodili sem a tam a vůbec jsme z toho byli už dost vyčerpaný, tak i když s odporem, lehli jsme si do té postele. Jenže zima byla pořád větší a tak jsme museli přes sebe přehodit tu deku. Jenže ta byla malá, tak aby jsme se pod ní oba vešli, tak jsme se k sobě museli přitulit. Což samozřejmě moc nejde když máš na někoho vztek. Ale jak už jsme byli unavení, tak nás ten vztek úplně přešel a nakonec jsme byli rádi že se můžeme navzájem trochu zahřát. A protože jsme ani jeden nemohli usnout, tak aby jsme se nějak zabavili, tak jsme začali vzpomínat na to co všechno už jsme spolu zažili. A smáli se tomu a někdy zase brečeli. A tak to běželo a pomalu se blížilo ráno. (To opět nevím jak to vím, že se jako blížilo to ráno, protože tam nebylo okno a žádné hodiny, ale prostě to vím) No a jak se blížilo to ráno, tak mi najednou začalo být hrozně líto, že vedle toho svého chlapa ležím naposledy. (Když jsem o téhle části pak přemýšlela, tak je to dost blbost, protože i rozvedení manželé spolu můžou ležet zase klidně v posteli, ne? ) Ale v tom snu to nějak vyplývalo, že je to fakt naposledy a to byl tak intenzivní pocit té lítosti, že asi proto jsem si ten sen tak dobře zapamatovala. No a můj muž na tom byl úplně stejně. Najednou jsme se pořád hladili (žádný sex, jen něžnosti) a báli se až se ty dveře otevřou. A pak se konečně otevřeli a oni nám řekli že jsme teda rozvedený. A na tom nádvoří stály stoly plné jídla. Peklo se tam maso a tak. A já jsem si vylezla na ten jeden ochoz a dívala se na to všechno dole a najednou si připadala že jsem úplně někdo jiný. A to byl tak nějak konec.