Sny/Databáze/Aktron/2010-01-24

V lese

První ze snů se odehrával v nějaké neznámé krajině. Nelze určit kde to bylo, neboť tato krajina se velmi často opakuje, ale nachází se vždy jinde; někdy je v Praze, jindy jsem ji potkal například v Británii. Často ji doplňují velké skalní útvary. S těmi jsem se ale dnes v noci nepotkal. Krajina je typická četnými kopci a údolími. Najednou se mi povedlo že při cestě do kopce se objevila nějaká dálnice, která pokračovala kdoví kam, neustále a stále ale do kopce.

Vlak

Potom se mi zdálo, že jsem měl někam odjet vlakem. Kam... to netuším. Bylo to ale někam na východ. Jediné, co si pamatuju, je dobíhání vlaku poté, co vlak odjel z Prahy. Abych to neměl tak jednoduché, za vlakem se nacházel takový vtipný vůz, kde na podvozku byly tyče s ostnatým drátem... nabitým elektřinou. Překvapivě se mi podařilo se těmito dráty protáhnout a dostat se k vlaku. Nevstoupil jsem do něj ale zadní stranou, posledním vozem ale z boku asi tak druhým vozem odzadu, dveřmi (někteří akční hrdinové rádi oknem).

Vlak pokračoval velmi zajímavým místem, a to konkrétně tím, kde se řeka Vltava větvila na dvě poloviny. Podél tratě zůstalo menší rameno řeky. Když se člověk podíval z okna vlaku, mohl si všimnout velikého mostu, který zastiňoval celý podivný břeh, evidentně to ale nevadilo nikomu, neboť pod mostem se nacházela hospoda s lidmi, kteří si tam zašli na pivo a byli v plavkách, evidentně se koupali vedle v řece. Když jsem se z okna podíval na trať, zjistil jsem, že kromě hlavní trati, tedy rychlostního koridoru byla vedle - vybudovaná v zářezu - trať pro osobáky. Údolí řeky se nápadně podobalo tomuto místu. Celé to místo jsem ale důvěrně znal, přišlo mi, že se tam nacházím poměrně často, přestože by se nedalo konkrétně říci, kde jsem byl. Pravdou je, že se vyskytlo už asi v pěti dřívějších snech.

Příjezd

Přijel jsem do místa, kde jsem se měl pohybovat. Vypadalo to celé podivně. Nemůžu říci, kde to bylo, na první pohled to mohl být Bělehrad ale překvapivě to později vypadalo jako Braník, nebo Modřany. Budova, ve které jsem měl zůstat měla pokoje docela vybydlené, na podlaze bylo nějaké odporné linoleum ze kterého měl člověk odporně špinavé nohy. Rozhodl jsem se proto, že z krabic, co leží okolo si udělám něco jako nábytek. Moje pokusy se ukázaly velmi rychle jako marné, když jsem viděl že těchto beden není dost a rozhodně jsem z nich nemohl postavit postel. Překvapivě jsem v této místnosti nebyl sám, ale s dalšími lidmi, se kterými jsem tuto postel také nemohl postavit. Navíc v místnosti dost rušily tramvaje, které projížděly okolo.

Když jsem se nějak dostal ven z budovy, bylo vidět, že všude jsou tramvajové estakádní křižovatky, dost podivně propojené. Pokud se člověk snažil přes tyto mosty přejít, dost hrozilo, že ho tramvaj srazí a zabije. I přesto jsem to zkusil a úspěšně se mi podařilo přes oba mosty přejít.