Slovenština/Falešní přátelé

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí úložiště:
Příslušnost: všeobecná

Na této stránce shromažďujeme tzv. falešné přátele ve slovenštině, tedy slova, která jsou v češtině a ve slovenštině podobná, ale jejichž znalost v jednom jazyce může svádět na scestí při jejich používání v jazyce druhém, protože buď mají odlišný význam, nebo se s nimi odlišně gramaticky zachází.

Do budování této stránky se může zapojit kdokoliv, kdo má potřebnou znalost obou jazyků. Pokud narazíte na pár, který v následujících tabulkách dosud není uveden, pak jej prostě doplňte do příslušné tabulky. Pokud někde odhalíte chybu, směle ji opravte. Jen v případě nápadů na větší změny v podobě tabulek nebo struktuře stránky raději nejprve předložte své záměry jako návrh na diskusní stránce.

Falešní přátelé lexikální[editovat]

Prvním druhem „falešných přátel“ jsou slova, která v obou jazycích podobně či stejně znějí, ale mají různý význam. Jsou rozdělena do dvou tabulek — v první jsou slova, která mají v obou jazycích shodný původ ze společného slovanského základu, ale nabyla v každém z jazyků jiného významu, ve druhé tabulce jsou slova, která znějí nebo v písmu vypadají stejně, ale mají etymologicky různý původ.

Se shodnou etymologií[editovat]

slovensky česky
kázeň „kázání“ kázeň „disciplína“
kôrovec „korýš“ kůrovec „lykožrút“
ospravedlniť „omluvit“ ospravedlnit „ospravodliviť“
riad „nádobí“, „nářadí“, „náčiní“ řád „poriadok“, „usporiadanie“
spraviť „provést (úkon)“ spravit „opraviť“, „napraviť“
vybaviť „vyřídit (záležitost)“ vybavit „vystrojiť“

S rozdílnou etymologií[editovat]

slovensky česky
bodka „tečka“, „bod“ botka „topánočka“
mávať I. „mávat“; II. „mívat“ mávat „mávať (pohybovať)“

Falešní přátelé formální[editovat]

Druhým druhem „falešných přátel“ jsou slova, která sice v obou jazycích nesou týž význam, ale v rámci mluvnice se odlišně chovají, tedy například se odlišně skloňují nebo časují, váží se s jiným pádem závislého jména apod. Rovněž tato slova jsou rozdělena do dvou tabulek — v první jsou slova, která pocházejí ze společného slovanského základu, tedy jejich odlišnost je způsobena rozdílným vývojem češtiny a slovenštiny, ve druhé tabulce jsou slova, která byla přejata z jiných jazyků, tedy jejich odlišnost je způsobena rozdílnými zákonitostmi, uplatňujícími se při přejímání cizích slov do jednoho a do druhého jazyka.

Společné slovanské kmeny[editovat]

slovensky česky
žiara tvrdé skloňování záře, zář měkké skloňování

Přejatá a cizí slova[editovat]

slovensky česky
téma ženský rod, 2. pád „témy“ téma střední rod, 2. pád „tématu“