Prahy/Co dělat, když jeden zemře

Tato stránka je součástí úložiště:

Prahy

Příslušnost: všeobecná

I nejopatrnějšímu hráči se může stát, že v průběhu setkávání se světem mezi Prahy ztratí všechny své životní body a zemře. To však pro něj zdaleka neznamená konec hry.

Co se děje po smrti

Jakmile hráč ztratil poslední životní bod, odnese jej anděl smrti z místa, na kterém se právě nacházel. Na tomto místě po hráči zpravidla zůstane mrtvola a s ní též všechno oblečení a další vybavení, zatímco hráč samotný se ocitne v očistci, kde mu strážce prahu vyjmenuje všechny jeho během posledního života spáchané nepravosti, nakolik jsou v herním systému zaznamenány.

Mrtvola hráče podléhá rozkladu, takže po určité době na místě zbude jenom kostra, která tam následně zůstane poměrně dlouho. Protože mrtvola ani kostra se neumí bránit, může se stát, že hráčovo vybavení si mezitím rozeberou jiní hráči nebo nehráčské bytosti, ale většinou se hráči podaří ztracené věci na místě opět nalézt a posbírat. Hráč však přijde o všechny své vklady u peněžních ústavů — materialistický světonázor, sdílený všemi mudovými bankéři, je vede k tomu, aby poté, co hráč zemře, případnou osobu stejného jména, která se v jejich podniku objeví, považovali za nového klienta, jenž začíná znovu od nuly.

Smrtí se rovněž změní některé schopnosti, jichž hráč již ve hře dosáhl. Zpravidla dojde k jejich určitému snížení, ale to je závislé na duchovní síle hráče, takže hráč s mnoha duchovními body nemusí prodělanou smrtí zeslábnout vůbec, ba může dokonce i o něco zesílit.

Návrat do života

Poté, co hráč prošel očistcem, ocitne se opět ve hmotném světě, a to v některé z užívaných svatyní. Zpravidla je to kaple Modrého domu, z některých herních situací nebo z členství v některých společenstvích však může tu a tam vyplynout i jiné místo.

Na tomto místě se hráč může opět vtělit (pokud je opravdu těžké to vymyslet, může zkusit vtěl se nebo ožij), tedy stát se opět běžným smrtelníkem, který může zacházet s předměty, mluvit apod. Pokud ovšem hráč necítí potřebu po zacházení s hmotným světem a chce si nějakou dobu užívat hry v beztělesném stavu, pak se samozřejmě může vydat kamkoli dále dle libosti, a teprve až ho život ducha omrzí, vyhledat některou svatyni (ale může to být jiná, než ve které se ocitl bezprostředně po smrti) a v ní se vtělit.

Hra ve stavu ducha

Pohybuje-li se hráč po mudu jakožto nevtělený duch, pak má oproti běžným smrtelným hráčům určitá omezení:

• mluvit (může ale zvěstovat a hřímat)
• duševní projevy jen velmi málo, ostatní je nevnímají přímo, jen některé z nich jako vlastní pocity, které je přepadnou
• nemůže brát předměty a zacházet s nimi (může je ale prozkoumávat včetně hmatových vjemů)

V jiných ohledech je ovšem duch vůči běžným smrtelníkům ve výhodě:

• je neviditelný
• nemůže zemřít (tedy například se může neomezeně daleko vydat i po mořské hladině)
• nemá žádné vybavení, takže může využívat "konec zpět" či "konec město" beze ztrát
• vnímá myšlenky ostatních (když někdo v jeho přítomnosti myslí něco, např. mysli co to znamená?, pak to duch přečte, zatímco živí přítomní vidí jen, že se myslící zamyslel)
• vidí ve tmě, může si ve tmě prohlížet předměty
• neubývají mu vodobody ani stravobody (nedostane hlad a žízeň)
• necítí horko ani zimu (a horko ani zima mu nemohou uškodit)