Pedagogika pro kombinované lyceum/Školní zralost a školní úspěšnost

Tato stránka je součástí projektu:

Pedagogika pro kombinované lyceum

střední škola

Příslušnost: skupinová

Co je školní zralost

• dosažení takového stupně ve vývoji, aby se dítě mohlo bez problému zapojit do výchovně vzdělávacího procesu
• role dítěte se mění v roli žáka
• je důležité si uvědomit, že děti stejného věku mohou být různě fyzicky, mentálně či sociálně vyspělé. Dále je nutné si uvědomit, že velké rozdíly mohou být mezi dětmi, které jsou různě staré při vstupu do první třídy. Rozdílné jsou také podmínky, které dětem poskytuje rodina - např. míra podpory, kvalita domácí přípravy, klima rodiny apod.
• k jejímu dosažení je potřeba určité úrovně řeči, myšlenkových operací, soustředěnosti, pozornosti, sociálních dovedností
• (Požaduje se, aby se dítě dokázalo vypořádat se změnou prostředí a lidí kolem sebe, způsobu zaměstnání, kdy místo her nastává soustavná organizovaná práce. Pro dítě je často nezajímavá, vyžadující soustředění a snahu o výsledek (výsledek se hodnotí a kontroluje) Musí se naučit odříct zábavu, pamatovat si a plnit úkoly a řádně si připravovat věci do školy)
• tělesným ukazatelem je začátek výměny chrupu

Kromě školní zralosti (zohledňuje spíše biologickou podstatu – proces zrání) je důležitá také školní připravenost, (záležitost více pedagogická, zohledňuje proces učení) která zahrnuje kompetence kognitivní, emocionálně sociální, pracovní a somatické. Soustřeďuje se do schopností – sebevědomí, zvídavost, sebeovládání, schopnost komunikovat, spolupracovat. Podle předpokladů spolu obě kategorie souvisejí, prolínají se a doplňují.

Složky školní zralosti

Fyzická zralost

Pevná kostra, rozvinuté svalstvo, unést fyzickou zátěž, (nošení aktovky) aby dítě nebylo příliš unavené

Pozornost

Úzce souvisí s pracovní zralostí dítěte, pracovně zralé dítě se pozná tak, že je schopno se soustředit po dobu cca 15-20 min jak na hru, jež si vybralo, tak i na činnost, kterou si naopak nevybralo

Hrubá motorika

Pohyb velkých svalových skupin, v předškolním věku se koordinace pohybu zdokonaluje a začíná být plynulejší, přesnější, cílenější

Jemná motorika

Rozvinutá hrubá motorika je základem pro rozvoje té jemné, zahrnuje pohybové aktivity prováděné drobnými svalovými skupinami vyžadující přesnost. Jedná se o schopnost obratné a kontrolované manipulace s malými předměty na malém prostoru

Grafomotorika

Psychomotorické činnosti, které jsou vykonávány při psaní, rozvíjí se individuálně. Postupně se zdokonaluje koordinace očí a rukou, zápěstí a prstů na rukou. Kvalita grafického projevu se u dítěte zdokonaluje a ruka se uvolňuje. Grafomotorika staví na vyzrálé hrubé motorice, na motorické koordinaci.

Lateralita

Dítě zralé pro školní docházku má již vyjasněnu lateralitu, tedy zda je levák, nebo pravák.

Řeč

Ve škole jsou na řeč a komunikační schopnosti kladeny velké požadavky, proto je nutné, aby dítě mluvenému slovu správně porozumělo, a také aby se umělo samo vyjádřit. Je to velmi důležité z hlediska porozumění výkladu při vyučování, ale také proto, aby se dítě umělo projevit v kolektivu a sdělit to, co si myslí. Pokud mají děti opožděný nebo nedokonalý vývoj řeči, mívají častěji obtíže ve čtení a psaní a ve zvýšené míře se u nich vyskytnou specifické poruchy učení

Fantazie a představivost

Fantazie je bohatě rozvinuta v předškolním věku. V myšlení dětí se objevuje magičnost, antropomorfismus. Projevuje se při hře, výtvarném projevu, pohádkách

Zrakové vnímání

Zrak ovlivňuje rozvoj řeči (resp. myšlení), vizuomotorickou koordinaci, prostorovou orientaci, základní matematické představy. V tomto období je to nutné proto, aby děti rozpoznaly písmena, číslice, pro správné čtení, psaní, počítání. Dítě v předškolním věku by mělo pojmenovat běžné barvy a je vhodné učit ho rozlišovat i odstíny barev. Dále by dítě mělo zvládnout rozlišit figuru od pozadí, tzn., že dítě musí mezi mnoha podněty téhož druhu jeden vybrat a udržet ho v centru pozornosti. Toto můžeme procvičovat např. tím, že dítě hledá rozdíly na obrázku, pozná určité části na obrázku, kde jsou nedodělané obrysové čáry, odlišuje dva překrývající se obrázky, sleduje určitou linii mezi ostatními liniemi, orientuje se v bludišti apod.

Sluchové vnímání

Sluchové vnímání má zásadní význam pro rozvoj řeči a myšlení. Pokud je oslabené sluchové vnímání, mohou na začátku školní docházky nastat opět problémy ve čtení a psaní, problémy se zapamatováním si. Důležité je rozlišení figury v pozadí, úroveň rozvoje schopnosti naslouchání, sluchová diferenciace, paměť, vnímání rytmu

Vnímání prostoru a času

Vnímání prostoru je důležité pro orientaci v prostředí, pro osvojování sebeobslužných dovedností, pro rozvoj herních aktivit, grafomotoriky, školních dovedností. U žáka ovlivňuje čtení, psaní, matematiku, geometrii, orientaci v mapách a notových zápisech, působí na tělesnou výchovu, rukodělné činnosti. Pro nás toto znamená zejména to, že dítě nejprve obvykle chápe a později i aktivně chápe pojmy: nahoře - dole, pak vpředu - vzadu a nakonec vpravo - vlevo. Do vnímání prostoru zahrnujeme rovněž i chápání: na, do, v, před, za, nad, pod, vedle, mezi, hned za, hned před apod. Dítě by mělo umět pojmenovat a směr správně ukázat na vlastním těle, v prostoru, na formátu. Vnímání času je důležité pro to, aby dítě bylo schopné uvědomit si časovou posloupnost, posloupnost úkonů při vykonávání běžných činností, např. osvojování si jednotlivých kroků při sebeobsluze, při plnění různých úkolů. Je to důležité proto, aby si dítě umělo ve škole rozvrhnout síly. Dítě by se mělo orientovat v základních činnostech, které jsou obvyklé pro určitou dobu, tzn. ráno, dopoledne, poledne, odpoledne, večer. Také činnosti, které jsou obvyklé pro určité dny v týdnu, změny, které jsou v jednotlivých ročních obdobích, měli by vědět, co bude nejdříve, později, naposled, teď, zítra, pozítří aj.

Základní matematické představy

Na vytvoření základu tzv. předčíselných představ, ze kterých se utvářejí číselné představy, se podílí v předškolním období motorika, vnímání zrakové, sluchové, hmatové, prostorové, časové a řeč. Dítě začíná porovnáváním předmětů (malý - velký, dlouhý - krátký, málo - hodně, stejně, víceméně), potom třídí předměty podle druhu (ovoce, zelenina, jídlo, oblečení), podle barvy, podle velikosti, podle tvaru, pak dokáže dítě roztřídit předměty podle dvou i více kritérií (např. velké modré knoflíky), mělo by poznat, co do skupiny nepatří (do skupiny obrázků, slov atd.) Řazení podle velikosti (velký – střední - malý), podle množství (hodně, více, nejvíce). Pro rozvoj základních matematických představ je důležité pracovat nejprve s předměty a poté s obrázky. Předškolák by měl chápat množství do šesti.

Citová a sociální zralost

Zde je nutné, aby dítě bylo schopné odpoutat se z emocionální vazby na matku či jiného člena rodiny, na kterého je dítě citově závislejší, aby bylo schopno vytvořit si kladný vztah ke školní práci a také pozitivní vztah k dětem ve třídě. Dítě by mělo být schopno emoční stability, což znamená, že při případném nezdaru zvládne tuto situaci překonat bez výbuchů vzteku či nadměrného pláče nebo vztekání. Dále je důležitá schopnost začlenit se do skupiny vrstevníků, respektovat učitele jako autoritu. Dítě by mělo znát základní pravidla slušného chování (poprosit, poděkovat, pozdravit, vhodně se chovat např. v obchodě, u lékaře aj.)

Hlavní důvody odkladu školní docházky

• škola je formována více na výkon, což představuje jednu z příčin odkladu
• u některých dětí je vhodný odklad školní docházky, který má smysl ovšem jen tehdy, pokud některá z výše uvedených složek není dostatečně rozvinutá, ale je pravděpodobnost, že během odkladu dojde k takovým kvalitativním změnám, které umožní úspěšné zahájení školní docházky. Odklad školní docházky může být na škodu tam, kde není potřeba. Dítě, které je na školní docházku dostatečně připravené po všech stránkách, se pak může ve škole nudit, nemotivuje ho, může se také obtížně zařadit do skupiny o rok mladších spolužáků, kteří jsou na nižším stupni vývoje
• odklad školní docházky doporučí lékař praktický, či v případě potřeby i odborný a poradenské pracoviště, buď speciálně pedagogické centrum, nebo pedagogicko-psychologická poradna. O odklad školní docházky si žádá rodič u ředitele školy. Dodatečný odklad může být ředitelem školy povolen do konce prvního pololetí první třídy. Pro některé dítě se však může dodatečný odklad a následný přestup zpět do mateřské školy stát velmi stresujícím a může ho těžce prožívat
• ve školském zákonu: Není-li dítě po dovršení šestého roku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného poradenského zařízení a odborného lékaře. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku.

Děti, u kterých je vhodné zamyslet se nad odkladem školní docházky:

• děti zdravotně oslabené
• děti s výrazným rozumovým opožděním
• děti s pomalejším nebo nerovnoměrným rozumovým vývojem
• děti nezralé v oblasti sebeobsluhy
• děti nezralé v oblasti sociálně – citové
• děti s problémy v oblasti řeči a komunikačních dovedností
• děti s problémy s pozorností a soustředěností
• děti s problémy v rozvoji grafomotoriky
• děti s problémy v pracovním tempu (výrazná pomalost)

Příčiny nezralosti

• neschopnost socializace dítěte do kolektivu
• nesamostatnost
• neschopnost udržet pozornost (sedět na místě, soustředit se)
• „hravost“ ve věku, kdy by již dítě mělo mít schopnost učit se

Horší prospěch mohou mít i nadprůměrně nadaní žáci, kdy třeba dítě prožívá ve škole záporné emoce a vytváří si tak negativní postoj ke škole. Nebo je přetěžováno jak ve škole, tak doma rodiči a může tak dojít k neurotickým potížím a zdravotnímu oslabení. U dítěte se začnou projevovat reaktivní poruchy chování, kdy může být dítě agresivní, plaché nebo úzkostné a takto se potom oslabuje schopnost koncentrace pozornosti.

Co je školní úspěšnost

Školní zralost je jedním z důležitých předpokladů pro školní úspěšnost, proto je nutné zmínit zde ještě další informaci, a to tu, že pokud je do školy přijato dítě nezralé, může to u něj vyvolat dlouhodobý stres, protože díky své nezralosti určitých důležitých funkcí nezvládá výuku. Jsou na něj kladeny požadavky, které vedou k jeho přetěžování, může docházet ke zvýšené unavitelnosti, vyčerpání, zvýšené nemocnosti aj. Je zde velké riziko školní neúspěšnosti, kterou mnoho žáků prožívá jako traumatizující. U dítěte může dojít k vytvoření tzv. syndromu neúspěšného dítěte, kdy se mohou u něj rozvinout různé formy fóbií ze školy, poruchy příjmu potravy, mohou vznikat poruchy chování (negativismus, zvýšená agresivita aj.), rozvoj řady dalších psychosomatických projevů, může být ovlivněno formování sebepojetí a sebevědomí dítěte. Proto je velmi důležité, aby do školy vstupovaly děti, které jsou na školní výuku a začlenění do kolektivu spolužáků připraveny.

• školní úspěšnost se většinou hodnotí na základě známkové klasifikace = primární školní úspěšnost
• součástí je však i žákovo vnímání vlastní úspěšnosti

Faktory ovlivňující školní úspěšnost

• Vnitřní faktory: biologické faktory, vývojové změny, celkový stav, motivace, styl učení, schopnosti a osobnostní vlastnosti, sebepojetí a vnímaná akademická účinnost
• Vnější faktory: rodinné prostředí, sociální klima třídy a školy, učitel

Zdroje na webu

Školní zralost

• w:Školní zralost (poměrně dobrý přehled i s odkazy na knižní zdroje)
• Lucie Zormanová: Složky školní zralosti (článek na portálu RVP, zaměřený hlavně na vychovatele v mateřských školách; obsáhlý přehled konkrétních způsobilostí)
• Václav Mertin: Školní zralost (článek na portálu RVP, zabývající se hlavně diagnostikou, příčinami a dopady případné školní nezralosti na školní úspěšnost)
• Karl-Reinhard Kummer: Wann ist ein Kind schulreif? (výborný článek o charakteru školní zralosti a souvislosti časté školní nezralosti s vyžadováním školní povinnosti před dovršeným 7. rokem; prý vyšel česky v Člověk a výchova, ale asi není na webu)
• Renata Ležalová: Odklady povinné školní docházky (článek na portálu RVP, komplexní odborný přehled příčin a souvislostí odkladů školní docházky, rozdíl mezi školní zralostí a školní připraveností)

Školní úspěšnost

• Zuzana Vařejková, Tereza Vychopňová: Faktory ovlivňující školní úspěšnost (přednášková prezentace; neobsahuje podrobná vysvětlení, ale jako přehled zpracováno velmi dobře)
• Neprospěch žáka (přehledný, spíše heslovitý článek na Wikiskriptech)
• Psychologický rozbor školní úspěšnosti a prospěchu žáků (článek na Wikisofii, podrobnější rozbor příčin a souvislostí školní neúspěšnosti)