Přeskočit na obsah

Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Blake/Kyslík

Z Wikiverzity
Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí projektu:
střední škola
Příslušnost: skupinová

Kyslík

[editovat]

Kyslík (chemická značka O) je nejrozšířenější prvek na zemském povrchu (druhá hlavní složka zemské atmosféry). Vyskytuje se jako volný prvek, i ve sloučeninách a tvoří 23 hmotn. % atmosféry, 46 hmotn. % litosféry a více než 85 hmotn. % hydrosféry. Jedná se o čistý, bezbarvý plyn bez zápachu.

Výskyt

[editovat]

Jeho přítomnost je nezbytná pro existenci života na planetě Zemi. Nejčastěji se vyskytuje ve vazbách s oxidačním číslem -II. V této podobě se nachází v dýchatelném vzduchu, vodě, půdě, atd. Další poměrně častý výskyt je forma kyslíku v trojatomové molekule = ozon.

Sloučeniny

[editovat]

Když se kyslík váže s jakýmkoliv prvkem, vzniká oxid daného prvku. Při reakce kyslíku s nekovy (+voda), vznikají kyseliny, např. kyselina sírová H2SO4. Když se kyslík váže s kovy (+ voda), vznikají zásady, např. oxid draselný K2O. Mezi další velice časté sloučeniny kyslíku patří soli kyslíkatých kyselin, např. síran měďnatý CuSO4. Kyslík se také vyskytuje také v organických sloučeninách -> vazby uhlíku, vodíku a dalších látek, základem jsou uhlovodíky, konkrétně v kyslíkatých derivátech, např. Ethanol (ethylalkohol) C2H5OH. Ve vzduchu se mísí s ostatními plyny, které vzduch tvoří, např. dusík (N).

Chemické vlastnosti

[editovat]

Kyslík je čirý, bezbarvý plyn, který podporuje hoření. Je těžší než vzduch a je velmi reaktivní. Slučování kyslíku s ostatními látkami říkáme hoření, pokud je látka dostatečně zahřáta. Při této reakci dochází k velkému uvolnění energie. Látky vznikající hořením se nazývají oxidy.

Fyzikální vlastnosti

[editovat]
Vlastnost Hodnota
Teplota varu −182,95 °C °C (90,2 K)
Teplota tání −218,79 °C °C (54,36 K)