Němčina/Nolanus

Prozatím zde zaznamenejme především časté chyby a zajímavosti:

Výslovnost skupiny "chs"

Ve výslovnosti skupiny "chs" /čte se "ks") žáci často chybujou, protože tato skupiny se vyskytuje poměrně málo často

Věty slouží k procvičení odlišné výslovnosti skupiny chs (čte se jako ks), která se nevyskytuje úplně často a žákům se proto často plete. Zároveň je možné procvičit i chytáky s číslovkou "sechs" (6), kde někdy chs je, jindy není.

chs

• Sechs schlaue gewachste Füchse ächzten in Sachsen.
• Sechzehn Lachsen wachsen, sechzig Dachsen wichsen.
• Alle tanzen um achtzehn um sechzig Achsen mit gewachsten Achseln.
• In den Nächten wechseln zunächst die Höchsten die Nächsten.

Úkoly

Původně jako úkol zde, ale můžeme dát i jako úkol žákům:

• najít víc slov s chs
• najít slova a příklady, kde se to tak nečte (složeniny, přivlastňovací s)
• sestavit věty tak, aby to dávalo smysl nebo aby to nedávalo velký smysl? aby si pamatovali i ta slovíčka?
• pro kontrast jiné kombinace s ch (Nächte?) nebude to mást?
• další slova s ch a problémovou výslovností (chz?, sch?, sp?, st?, sh?)
• kategorie na německém wikislovníku?

• další: chyby sechs x sechzehn x sechzig x sechshundert
• sieben, siebzehn, siebzig, siebenhundert
• dreissig - ss ne z!

Kdo chce, může doplnit, já si na další nemůžu vzpomenout. /stačí slova s chs/ --Nolanus 16. 9. 2008, 03:24 (UTC)

Falešní „angličtí“ „přátelé“

Termínem "falešní přátelé" pedagogové, překladatelé a tlumočníci označujou slova, která se v cizím jazyce tváří přátelsky (jsou podobná něčemu, co žák zná), ale jsou zrádná matou (mají jiný význam). Slova, která se občas pletou kvůli podobně znějícím slovům v angličtině:

also: v němčině teda, tedy, nuže v angličtině also - taky

wer: v němčině kdo; v angličtině where - kde

wo: v němčině kde; v angličtině who - kdo

Not: v němčině nouze, nutnost, bída ; v angličtině zápor - ne

fein [fajn] v němčině jemný; fine [fajn] anglicky fajn, pěkný, pokuta a rovněž jemný

will: v němčině první osoba od wollen - ich will - já chci; v angličtině hlavně budoucí čas (rovněž úmysl, ochota, rozhodnutí)