Němčina/Nolanus

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Prozatím zde zaznamenejme především časté chyby a zajímavosti:

Výslovnost skupiny "chs"[editovat]

Ve výslovnosti skupiny "chs" /čte se "ks") žáci často chybujou, protože tato skupiny se vyskytuje poměrně málo často

Věty slouží k procvičení odlišné výslovnosti skupiny chs (čte se jako ks), která se nevyskytuje úplně často a žákům se proto často plete. Zároveň je možné procvičit i chytáky s číslovkou "sechs" (6), kde někdy chs je, jindy není.

chs

  • Sechs schlaue gewachste Füchse ächzten in Sachsen.
  • Sechzehn Lachsen wachsen, sechzig Dachsen wichsen.
  • Alle tanzen um achtzehn um sechzig Achsen mit gewachsten Achseln.
  • In den Nächten wechseln zunächst die Höchsten die Nächsten.

Úkoly[editovat]

Původně jako úkol zde, ale můžeme dát i jako úkol žákům:

  • najít víc slov s chs
  • najít slova a příklady, kde se to tak nečte (složeniny, přivlastňovací s)
  • sestavit věty tak, aby to dávalo smysl nebo aby to nedávalo velký smysl? aby si pamatovali i ta slovíčka?
  • pro kontrast jiné kombinace s ch (Nächte?) nebude to mást?
  • další slova s ch a problémovou výslovností (chz?, sch?, sp?, st?, sh?)
  • kategorie na německém wikislovníku?
  • další: chyby sechs x sechzehn x sechzig x sechshundert
  • sieben, siebzehn, siebzig, siebenhundert
  • dreissig - ss ne z!

Kdo chce, může doplnit, já si na další nemůžu vzpomenout. /stačí slova s chs/ --Nolanus 16. 9. 2008, 03:24 (UTC)

Falešní "angličtí" "přátele"[editovat]

Termínem "falešní přátelé" pedagogové, překladatelé a tlumočníci označujou slova, která se v cizím jazyce tváří přátelsky (jsou podobná něčemu, co žák zná), ale jsou zrádná matou (mají jiný význam). Slova, která se občas pletou kvůli podobně znějícím slovům v angličtině:

also: v němčině teda, tedy, nuže v angličtině also - taky

wer: v němčině kdo; v angličtině where - kde

wo: v němčině kde; v angličtině who - kdo

Not: v němčině nouze, nutnost, bída ; v angličtině zápor - ne

fein [fajn] v němčině jemný; fine [fajn] anglicky fajn, pěkný, pokuta a rovněž jemný

will: v němčině první osoba od wollen - ich will - já chci; v angličtině hlavně budoucí čas (rovněž úmysl, ochota, rozhodnutí)