Měření krevního tlaku
Měření krevního tlaku – příprava slajdů pro výuku.
Odkazy
[editovat]- w: Měření krevního tlaku
- w:en: Blood pressure
- souběžně vznikající stránka v angličtině:
- en: Blood pressure measurement – asi 700 tis. odkazů na Google
- en: Measurement of blood pressure – asi 4 mil odkazů na Google – zvolen tento termín
Jednotky tlaku
[editovat]Jednotky SI
[editovat]Metrický systém: The International System of Units (French: "le Système international d'unités")
- Pa = hlavní jednotka SI, kterou bychom měli používat
- Pa = "Pascal" (dle francouzského fyzika)
- definice:
- 1 Pa = 1 N/m2 = 1 kg.m-1.s-1
- 1 Pa = 1 N/m2 = 1 kg.m-1.s-1
kde N je Newton jakožto hlavní jednotka síly:
1 N = 1 kg.m.s-2
Tradiční jednotky
[editovat]- mmHg = výška rtuťového sloupce s odpovídajícím hydrostatickým tlakem na dně
- 1 mmHg = 1 torr
(jméno jednotky podle italského fyzika Toricelliho)
Barometrický tlak
[editovat]Pro odvození převodních vztahů je dobré si pamatovat 750 mmHg = 750 torr = 100 kPa = 1 bar což je tlak jen o něco málo nižší než normální barometrický tlak (760 torr).
a tudíž:
- 1 torr = 100/750 kPa = 0.133 kPa
- 1 kPa = 750/100 torr = 7.5 torr
Normální diastolický tlak je přibližně 10x nižší: 75 mmHg = 75 torr = 10 kPa (To je ovšem míněno jako přetlak oproti barometrickému tlaku, ne, že by v tepnách byl podtlak!)
Tepenný tlak
[editovat]Běžně nazývaný tlak krve (TK):
- Není konstatntní, je to funkce času
- V průběhu srdečního cyklu se jeho hodnota neustálě mění mezi dvěma extrémy:
- Diastolický tlak = "dolní"
- Systolický tlak = "horní"
U zdravého odpočívajícího člověka můžeme naměřit například takovýto tlak:
- 110/75 torr (zapisujeme jakoby zlomek, ale čtemě jako 110 na 75), což značí:
- systolický tlak: 110 torr
- diastolický tlak: 75 torr
- Normální tlak je uvažován v rozpětí:
- systolic pressure: 90 – 119 torr
- diastolic pressure: 60 – 79 torr
- Nižší hodnoty jsou příznakem hypotense
- Vyšší hodnoty jsou příznakem hypertese, případně hraniční hypertense.
- Tlaková amplituda = rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem:
A = Psyst - Pdiast
- Střední arteriální tlak můžeme odhadnout jako:
Pstř. ~ (Psyst./3) + (2 . Pdiast./3)
Metody měření
[editovat]- Invazivní (krvavé)metody – možné užití se například při chirurgických výkonech, v experimentální medicíně atp.
- Jedná se o přímé měření tlaku, kdy je do tepny zavedena kanyla, spojená s manometrem
- Neinvazivní (nepřímé) metody – užívají se běžně. Jsou to:
- Manuální metody
- Auskultační (poslechová) metoda
- Palpační metoda
- Oscilometrická metoda
- Automatické a poloautomatické metody
- Manuální metody
Auskultační metoda
[editovat]Pomůcky
[editovat]Soubor:Mercury sphygmomanometer img_0674.jpg
- Tonometr = přístroj na měření TK, sestává z:
- rtuťového manometru
- nafukovací manžety k zaškrcení paže
- pumpovací gumový bolónek
- fonendoskop
Teorie
[editovat]- nepřímou metodou se měří arteriální tlak v brachiální tepně, procházející paží
- kolem paže je omotána manžeta
- manžeta se nafoukne vzduchem, tlak se (dle Pascalova zákona) přenese měkkými tkáněmi až k brachiální tepně, která je tak zaškrcena
- distálním směrem od manžety je v blízkosti brachiální tepny (poblíž loketní jamky) umístěn stetoskop
- potom můžeme rozlišit následující situace:
- jestliže je tlak v manžetě vyšší než systolický, dojde k úplnému zaškrcení tepny, takže jí neprochází žádná krev a fonendoskop nezachytí žádný zvuk
- jestliže je tlak v manžetě nižší než systolický, k zaškrcení tepny nedojde a krev prochází normálně v průběhu celého srdečního cyklu
- jestliže hodnota tlaku v manžetě leží mezi diastolickým a systolickým tlakem, dojde pouze k částečnému zaškrcení tepny, průtok krve je narušen a periodicky přerušován – krev neprochází v průběhu celého srdečního cyklu, ale pouze v během systoly → to se navenek projeví jako tzv. Korotkovovy šelesty, ozývající se v rytmu, kterým bije srdce
Průběh vyšetření
[editovat]Soubor:Sphygmomanometer-placing cuff img_0748.jpg Soubor:Sphygmomanometer-placing stetoscope img_0747.jpg Soubor:Sphygmomanometer-observing collumn img_0746.jpg
- Vyšetřovaná osoba sedí v klidu s podepřeným loktem
- Omotáme paži manžetou ne příliš volně ani příliš těsně; konec pásky zastrčíme, by se samovolně neuvolnil
- Zavřeme ventilek u balónku
- Rychlými stisky balónku naplníme manžetu stlačeným vzduchem a přitom sledujeme rtuťový sloupec na manometru
- Když tlak vzduchu v manžetě o něco převýší očekávanou hodnotu systolického tlaku, přestaneme pumpovat (u lidí s normálním tlakem stačí zpravidla napumpovat 150 – 160 torr).
- Fonendoskop umístíme nad brachiální tepnu. Správné umístění může vyžadovat chvíli cviku, optimální místo zpravidla najdeme mezi spodním okrajem manžety a loketní jamkou, ale je možné i zasunout fonendoskop částečně pod manžetu.
- Povolíme mírně vypouštěcí ventilek, tak, aby sloupec rtuti v manometru pomalu klesal.
- Zároveň s upouštěním tlaku v manžetě pozorně nasloucháme, abychom zaslechli první Korotkovou ozvu a zapamatujeme si výšku rtuťového sloupce v okamžiku, kdy jsme ji poprvé zaslechli
- Za stálého naslouchámí fonendoskopem necháme sloupec rtuti neustále pomalu klesat a zároveň si povšimneme, že jeho pokles není zcela plynulý, ale pokaždé během systoly mírně poskočí. Tento fenomén nám pomůže určit hodnotu systolického i v případě, že jsou zvuky ve fonendoskopu málo výrazné, a dokonce může být využit k měření tlaku zcela bez použití fonendoskopu: tomu se říká oscilometrická metoda.
- Zapamatujeme si výšku tlaku v okamžiku, kdy Korotkovovy fenomény vymizí (zároveň s oscilometrickým fenoménem)
- Nyní můžeme vzduch z manžety zcela vypustit.
- Zapíšeme hodnoty systolického a diastolického tlaku, jak jsme si je zapamatovali (obvykle s přesností na 5 torr).
- Pokud máme pochybnosti, můžeme měření tlaku zopakovat. Pokud se opakované měření kryje s předcházejícím s přesností na 5–10 torr, můžeme být s měřením spokojeni.
- Vícenásobné měření tlaku na jedné paži může být vyšetřované osobě nepříjemné. Proto můžeme měření opakovat na opačné paži.
Poloautomatická metoda
[editovat]Soubor:Sphygmomanometer Omron M1 Classic img_0691.jpg
- Pracuje na principu svrchu zmíněné oscillometrické metody
- V současné době se jedná o digitální přístroje, řízené mikroprocesorem.
- Automatické přístroje samy nafouknou manžetu na příslušný tlak
- U poloautomatických přístrojů (jakým je např. Omron M1 Classic) pumpujeme vzduch do manžety balónkem jako při manuální metodě.
- U každého přístroje si před použitím pročtěte pozorně návod k použití! I když princip měření může být podobný, jednotlivé kroky měření a další možnosti se mohou u různých výrobků lišit.
Úkol
[editovat]- Změřte si vzájemně tlak krve pomocí auskultační metody
- Měření proveďte pro levou i pravou paži. Výsledky by se neměly lišit o více než 10 torrů.
- Vypočtěte tlakové amplitudy a odhadněte hodnoty středního arteriálního tlaku.
- Převeďte si v protokolech hodnoty v torrech na kPa.
- Vyšetřete palpací a. radialis srdeční frekvenci (stačí měřit 15 sekund a pak převést na minutovou).
- Srovnejte si naměřené hodnoty s údajem digitálního tonometru.
- Vyšetřovaná osoba vykoná 20 rychlých dřepů v průběhu jedné minuty
- Bezprostředně po tělesném cvičení změříme puls a tlak. Nejdříve začneme měřit puls a poté tlak, ale obě vyšetření můžou probíhat najednou tak, že jeden vyšetřující sleduje na jedné ruce puls, zatímco druhý na opačné paži měří tlak.
- Měření pulsu a tlaku ještě zopakujeme jednu a dvě minuty po skončeném cvičení. Přitom si všímáme, jak rychle se hodnota srdeční frekvence i tlaku vrací ke klidovým hodnotám.
- Diskutujeme výsledky měření, srovnáme s normami, porovnáme hodnoty u jednotlivých členů skupiny a učiníme závěr.