Přeskočit na obsah

Měření krevního tlaku

Z Wikiverzity

Měření krevního tlaku – příprava slajdů pro výuku.

Odkazy

[editovat]

Jednotky tlaku

[editovat]

Jednotky SI

[editovat]

Metrický systém: The International System of Units (French: "le Système international d'unités")

  • Pa = hlavní jednotka SI, kterou bychom měli používat
  • Pa = "Pascal" (dle francouzského fyzika)
  • definice:
    • 1 Pa = 1 N/m2 = 1 kg.m-1.s-1

kde N je Newton jakožto hlavní jednotka síly:
1 N = 1 kg.m.s-2

Tradiční jednotky

[editovat]
  • mmHg = výška rtuťového sloupce s odpovídajícím hydrostatickým tlakem na dně
  • 1 mmHg = 1 torr
    (jméno jednotky podle italského fyzika Toricelliho)

Barometrický tlak

[editovat]

Pro odvození převodních vztahů je dobré si pamatovat 750 mmHg = 750 torr = 100 kPa = 1 bar což je tlak jen o něco málo nižší než normální barometrický tlak (760 torr).

a tudíž:

  • 1 torr = 100/750 kPa = 0.133 kPa
  • 1 kPa = 750/100 torr = 7.5 torr

Normální diastolický tlak je přibližně 10x nižší: 75 mmHg = 75 torr = 10 kPa (To je ovšem míněno jako přetlak oproti barometrickému tlaku, ne, že by v tepnách byl podtlak!)

Tepenný tlak

[editovat]

Běžně nazývaný tlak krve (TK):

  • Není konstatntní, je to funkce času
  • V průběhu srdečního cyklu se jeho hodnota neustálě mění mezi dvěma extrémy:
    • Diastolický tlak = "dolní"
    • Systolický tlak = "horní"

U zdravého odpočívajícího člověka můžeme naměřit například takovýto tlak:

  • 110/75 torr (zapisujeme jakoby zlomek, ale čtemě jako 110 na 75), což značí:
    • systolický tlak: 110 torr
    • diastolický tlak: 75 torr
  • Normální tlak je uvažován v rozpětí:
    • systolic pressure: 90 – 119 torr
    • diastolic pressure: 60 – 79 torr
  • Nižší hodnoty jsou příznakem hypotense
  • Vyšší hodnoty jsou příznakem hypertese, případně hraniční hypertense.
  • Tlaková amplituda = rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem:
A = Psyst - Pdiast
  • Střední arteriální tlak můžeme odhadnout jako:
 Pstř. ~ (Psyst./3) +  (2 . Pdiast./3)

Metody měření

[editovat]
  • Invazivní (krvavé)metody – možné užití se například při chirurgických výkonech, v experimentální medicíně atp.
    • Jedná se o přímé měření tlaku, kdy je do tepny zavedena kanyla, spojená s manometrem
  • Neinvazivní (nepřímé) metody – užívají se běžně. Jsou to:
    • Manuální metody
      • Auskultační (poslechová) metoda
      • Palpační metoda
      • Oscilometrická metoda
    • Automatické a poloautomatické metody

Auskultační metoda

[editovat]

Pomůcky

[editovat]

Soubor:Mercury sphygmomanometer img_0674.jpg

  • Tonometr = přístroj na měření TK, sestává z:
    • rtuťového manometru
    • nafukovací manžety k zaškrcení paže
    • pumpovací gumový bolónek
  • fonendoskop

Teorie

[editovat]
  • nepřímou metodou se měří arteriální tlak v brachiální tepně, procházející paží
  • kolem paže je omotána manžeta
  • manžeta se nafoukne vzduchem, tlak se (dle Pascalova zákona) přenese měkkými tkáněmi až k brachiální tepně, která je tak zaškrcena
  • distálním směrem od manžety je v blízkosti brachiální tepny (poblíž loketní jamky) umístěn stetoskop
  • potom můžeme rozlišit následující situace:
    • jestliže je tlak v manžetě vyšší než systolický, dojde k úplnému zaškrcení tepny, takže jí neprochází žádná krev a fonendoskop nezachytí žádný zvuk
    • jestliže je tlak v manžetě nižší než systolický, k zaškrcení tepny nedojde a krev prochází normálně v průběhu celého srdečního cyklu
    • jestliže hodnota tlaku v manžetě leží mezi diastolickým a systolickým tlakem, dojde pouze k částečnému zaškrcení tepny, průtok krve je narušen a periodicky přerušován – krev neprochází v průběhu celého srdečního cyklu, ale pouze v během systoly → to se navenek projeví jako tzv. Korotkovovy šelesty, ozývající se v rytmu, kterým bije srdce

Průběh vyšetření

[editovat]

Soubor:Sphygmomanometer-placing cuff img_0748.jpg Soubor:Sphygmomanometer-placing stetoscope img_0747.jpg Soubor:Sphygmomanometer-observing collumn img_0746.jpg

  1. Vyšetřovaná osoba sedí v klidu s podepřeným loktem
  2. Omotáme paži manžetou ne příliš volně ani příliš těsně; konec pásky zastrčíme, by se samovolně neuvolnil
  3. Zavřeme ventilek u balónku
  4. Rychlými stisky balónku naplníme manžetu stlačeným vzduchem a přitom sledujeme rtuťový sloupec na manometru
  5. Když tlak vzduchu v manžetě o něco převýší očekávanou hodnotu systolického tlaku, přestaneme pumpovat (u lidí s normálním tlakem stačí zpravidla napumpovat 150 – 160 torr).
  6. Fonendoskop umístíme nad brachiální tepnu. Správné umístění může vyžadovat chvíli cviku, optimální místo zpravidla najdeme mezi spodním okrajem manžety a loketní jamkou, ale je možné i zasunout fonendoskop částečně pod manžetu.
  7. Povolíme mírně vypouštěcí ventilek, tak, aby sloupec rtuti v manometru pomalu klesal.
  8. Zároveň s upouštěním tlaku v manžetě pozorně nasloucháme, abychom zaslechli první Korotkovou ozvu a zapamatujeme si výšku rtuťového sloupce v okamžiku, kdy jsme ji poprvé zaslechli
  9. Za stálého naslouchámí fonendoskopem necháme sloupec rtuti neustále pomalu klesat a zároveň si povšimneme, že jeho pokles není zcela plynulý, ale pokaždé během systoly mírně poskočí. Tento fenomén nám pomůže určit hodnotu systolického i v případě, že jsou zvuky ve fonendoskopu málo výrazné, a dokonce může být využit k měření tlaku zcela bez použití fonendoskopu: tomu se říká oscilometrická metoda.
  10. Zapamatujeme si výšku tlaku v okamžiku, kdy Korotkovovy fenomény vymizí (zároveň s oscilometrickým fenoménem)
  11. Nyní můžeme vzduch z manžety zcela vypustit.
  12. Zapíšeme hodnoty systolického a diastolického tlaku, jak jsme si je zapamatovali (obvykle s přesností na 5 torr).
  13. Pokud máme pochybnosti, můžeme měření tlaku zopakovat. Pokud se opakované měření kryje s předcházejícím s přesností na 5–10 torr, můžeme být s měřením spokojeni.
  14. Vícenásobné měření tlaku na jedné paži může být vyšetřované osobě nepříjemné. Proto můžeme měření opakovat na opačné paži.

Poloautomatická metoda

[editovat]

Soubor:Sphygmomanometer Omron M1 Classic img_0691.jpg

  1. Pracuje na principu svrchu zmíněné oscillometrické metody
  2. V současné době se jedná o digitální přístroje, řízené mikroprocesorem.
  3. Automatické přístroje samy nafouknou manžetu na příslušný tlak
  4. U poloautomatických přístrojů (jakým je např. Omron M1 Classic) pumpujeme vzduch do manžety balónkem jako při manuální metodě.
  5. U každého přístroje si před použitím pročtěte pozorně návod k použití! I když princip měření může být podobný, jednotlivé kroky měření a další možnosti se mohou u různých výrobků lišit.

Úkol

[editovat]
  1. Změřte si vzájemně tlak krve pomocí auskultační metody
  2. Měření proveďte pro levou i pravou paži. Výsledky by se neměly lišit o více než 10 torrů.
  3. Vypočtěte tlakové amplitudy a odhadněte hodnoty středního arteriálního tlaku.
  4. Převeďte si v protokolech hodnoty v torrech na kPa.
  5. Vyšetřete palpací a. radialis srdeční frekvenci (stačí měřit 15 sekund a pak převést na minutovou).
  6. Srovnejte si naměřené hodnoty s údajem digitálního tonometru.
  7. Vyšetřovaná osoba vykoná 20 rychlých dřepů v průběhu jedné minuty
  8. Bezprostředně po tělesném cvičení změříme puls a tlak. Nejdříve začneme měřit puls a poté tlak, ale obě vyšetření můžou probíhat najednou tak, že jeden vyšetřující sleduje na jedné ruce puls, zatímco druhý na opačné paži měří tlak.
  9. Měření pulsu a tlaku ještě zopakujeme jednu a dvě minuty po skončeném cvičení. Přitom si všímáme, jak rychle se hodnota srdeční frekvence i tlaku vrací ke klidovým hodnotám.
  10. Diskutujeme výsledky měření, srovnáme s normami, porovnáme hodnoty u jednotlivých členů skupiny a učiníme závěr.