klesavý přízvuk |
význam |
poznámka |
stoupavý přízvuk |
význam |
poznámka
|
abíem |
„(k) oběma“ |
dativ od abu nebo abi |
abiẽm |
„(s) oběma“ |
instrumentál od abu nebo abi
|
áiškiai |
„jasné“, „jasně“ |
dativ ženského rodu a příslovce od áiškus |
aĩškiai |
„stupně jasu“ |
nominativ a vokativ množného čísla od aĩškis
|
ántis |
„kachna“ |
|
añtis |
„záňadří“ |
|
stejný přízvukový rozdíl je mezi některými skloňovanými tvary; pokud se añtis skloňuje (běžněji) podle 1. deklinace, liší se pouze druhem přízvuku tvar akuzativu a lokativu jednotného čísla (antį, antyje) a genitiv množného čísla (ančių), pokud se añtis skloňuje (archaičtěji) podle 3. deklinace, pak se pouze druhem přízvuku liší všechny tvary kromě akuzativu množného čísla, v němž slovo añtis přesouvá přízvuk na koncovku
|
áuk(i) |
„rosť“ |
rozkazovací způsob od augti |
aũk(i) |
„obouvej“ |
rozkazovací způsob od auti
|
stejný přízvukový rozdíl je mezi dalšími tvary imperativu, tvořenými příznakem -k- (aukime, aukite)
|
áuklė |
„chůva“ |
|
aũklė |
„řemínek (u laptě)“, „onuce“ |
|
stejný přízvukový rozdíl je mezi skloňovanými tvary (auklės, auklei, auklę atd.) kromě instrumentálu jednotného a akuzativu množného čísla (v nichž slovo aũklė přesouvá přízvuk na koncovku)
|
áukštas |
„vysoký“ |
|
aũkštas |
„patro“ |
|
áusi |
„budeš tkát“ |
2. osoba budoucího času od austi |
aũsi |
„budeš obouvat“ |
2. osoba budoucího času od auti
|
stejný přízvukový rozdíl je mezi dalšími tvary budoucího času (ausiu, ausime, ausite) kromě 3. osoby, která má u obou sloves přízvuk stoupavý, a mezi tvary budoucího času příslušných zvratných sloves (ausiuos(i), ausies(i), ausis, ausimės, ausitės)
|
áušti |
„chladnout“ |
|
aũšti |
„svítat“ |
|
slovesa se časují podle stejného vzoru, tedy stejný přízvukový rozdíl je mezi všemi jejich tvary kromě 3. osoby budoucího času (aũš), v níž mají obě slovesa přízvuk stoupavý
|
bálnas |
„bělohřbetý“, „sedlatý“ |
|
bal̃nas |
„sedlo“ |
|
bė́ris |
„hnědák“ |
|
bė̃ris |
„hnědost“ |
|
dár |
„ještě“ |
|
dar̃ |
I. „rach“; II. „teď“ |
I. slovesné citoslovce rachocení; II. zkrácená forma od dabar
|
dárbus |
„skutky“ |
akuzativ plurálu od darbas |
dar̃bus |
„pracovitý!“ |
vokativ od darbùs
|
dýk |
„klič“ |
rozkazovací způsob od dýgti |
dỹk |
„divoč“ |
rozkazovací způsob od dỹkti
|
rovněž ostatní tvary rozkazovacího způsobu těchto sloves (dykime, dykite) se odlišují pouze týmž přízvukovým rozdílem
|
drìmba |
„nemotora“ |
|
drim̃ba |
„padá“ |
3. os. od dribti
|
dvíem |
„(ke) dvěma“ |
dativ od du nebo dvi |
dviẽm |
„(se) dvěma“ |
instrumentál od du nebo dvi
|
džiáukitės |
„běžte se usušit“ |
od džiauti |
džiaũkitės |
„radujte se“ |
od džiaugtis
|
gáusi |
„dostaneš“ |
2. osoba budoucího času od gauti |
gaũsi |
„budeš hučet“ |
2. osoba budoucího času od gausti
|
stejný přízvukový rozdíl je mezi dalšími tvary budoucího času (gausiu, gausime, gausite) kromě 3. osoby, která má u obou sloves přízvuk stoupavý
|
gìnti |
„bránit“ |
|
giñti |
„hnát“ |
|
gývis |
„živáček“ |
|
gỹvis |
„živost“ |
|
stejný přízvukový rozdíl je mezi všemi skloňovanými tvary (gyvio, gyviui, gyvį atd.)
|
grótų |
„hrál by“ |
3. osoba podmiňovacího způsobu od gróti |
grõtų |
„mříže“ |
genitiv od grõtos
|
įmìnti |
„šlápnout“ |
|
įmiñti |
„uhádnout“ |
|
išgìrdo |
„napájí“, „dává napít“ |
3. os. přítomného času od išgirdyti |
išgir̃do |
„zaslechl“, „uslyšel“ |
3. os. minulého času od išgirsti
|
jáuni |
„mícháš“, „převracíš“ |
2. os. přítomného času od jáuti |
jaũni |
„dorostenče!“ |
vokativ od jaũnis
|
júodis |
„černoch“ |
|
juõdis |
„čerň“ |
|
júosta |
„pásek“, „páska“ |
|
juõsta |
„černá“, „stává se černým“ |
3. os. od juosti
|
júosti |
„opásávat“ |
|
juõsti |
„černat“ |
|
káltas |
I. „dláto“; II. „kutý“, „kovaný“ |
|
kal̃tas |
„vinen“ |
|
káršti |
„dožívat“ |
|
kar̃šti |
„mykat“, „vochlovat“; „žáre!“ |
inf.; vokativ od karštis
|
kártis |
„žerď“; „oběsit se“ |
|
kar̃tis |
„hořkost“ |
|
kéltis |
„vstávat“ |
|
kel̃tis |
„nárt“ |
|
kíetis |
„pelyněk“ |
|
kiẽtis |
„tvrdost“ |
|
kláusė |
„ptal se“ |
|
klaũsė |
„poslouchal“ |
|
klóstė |
„složil se“, „přikryl“ |
|
klõstė |
„záhyb“ |
|
kópti |
„vystupovat“ (vzhůru) |
|
kõpti |
„vybírat med z úlu“ |
|
rovněž všechny další tvary těchto sloves (kopiu, kopi, kopia, kopiame, kopiate; kopiau, kopei, kopė atd.) se odlišují pouze týmž přízvukovým rozdílem
|
kóšė |
„cedil“ |
|
kõšė |
„kaše“ |
|
kùrk |
„tvoř“ |
rozkazovací způsob od kurti |
kur̃k |
„kuňkej“ |
rozkazovací způsob od kurkti
|
rovněž ostatní tvary rozkazovacího způsobu těchto sloves (kurkite, kurkime) se odlišují pouze týmž přízvukovým rozdílem
|
líeknas |
„lužní les“ |
|
liẽknas |
„urostlý“, „štíhlý“ |
|
lìngė |
„pružina“ |
|
liñgė |
„moták“ (dravec) |
|
lýti |
„pršet“ |
|
lỹti |
„dotýká se“ |
v litevštině nezvratné
|
márgis |
„strakaté zvíře“ |
|
mar̃gis |
„pestrost“, „strakatost“ |
|
mérkti |
„mhouřit“ |
|
mer̃kti |
„máčet“ |
|
mìnti |
„hníst“ |
|
miñti |
„pamatovat“ |
|
mìršti |
„umíráš“ |
|
mir̃šti |
„zapomínat“, „zapomínáš“ |
tvar 2. os. je shodný s infinitivem
|
mìršta |
„umírá“ |
|
mir̃šta |
„zapomíná“ |
|
pakláusė |
„zeptal se“ |
|
paklaũsė |
„poslechl“ |
|
plótis |
„zplošťovat se“ |
|
plõtis |
„šířka“ |
|
pùrto |
„třese se“ |
3. osoba přítomného času od purtyti |
pur̃to |
„opuchl“ |
3. osoba minulého času od pursti
|
rángą |
„hodnost, rank“ |
akuzativ od rángas |
rañga |
„přípravu“ |
akuzativ od rangà
|
rýžtas
|
„rozhodnutý“ |
příčestí od rýžtis
|
rỹžtas
|
„rozhodnost“
|
|
„rozhoduje se“ |
zkrácený tvar z rýžtasi
|
rū́gštį |
„kyselinu“ |
akuzativ od rūgštìs |
rū̃gštį |
„kyselost“ |
akuzativ od rū̃gštis
|
stóvi
|
„stojíš“, „stojí“
|
2. a 3. osoba od stovėti
|
stõvi
|
„stání!“ |
vokativ od stõvis
|
„stabilní!“ |
vokativ ženského rodu od stovùs
|
sū́ris |
„sýr“ |
|
sū̃ris |
„slanost“ |
|
šakótis |
„větvit se“ |
|
šakõtis |
„trdlovec, větevník“ (druh pečiva) |
|
šáuk |
„střel“ |
rozkazovací způsob od šáuti |
šaũk |
„volej“ |
rozkazovací způsob od šaũkti
|
rovněž ostatní tvary rozkazovacího způsobu těchto sloves (šaukime, šaukite) se odlišují pouze týmž přízvukovým rozdílem
|
šáukis |
„střel se“, „střel si“ |
rozkazovací způsob od šáutis |
šaũkis |
„volej se“, „volej si“ |
rozkazovací způsob od šaũktis
|
rovněž ostatní tvary rozkazovacího způsobu těchto sloves (šaukimės, šaukitės) se odlišují pouze týmž přízvukovým rozdílem
|
šìrdys |
„srdce“ |
nominativ a vokativ množného čísla |
šir̃dys |
„bude se zlobit“, „budou se zlobit“ |
3. osoba budoucího času od širdyti
|
tái |
„té“ |
dativ ženského rodu zájmena tas |
taĩ |
„to“ |
neosobní ukazovací zájmeno
|
tárpo |
„mezery“ |
genitiv od tárpas |
tar̃po |
„prospíval“ |
3. osoba minulého času od tar̃pti
|
télžti |
„házet“, „uhodit“ |
|
tel̃žti |
„prudce pršet“ |
|
térpė |
„podloží“, „půda“, „prostředí“ |
|
ter̃pė |
„poznamenal“, „zastrčil“ |
|
tíek |
„tolik“ |
|
tiẽk |
„obstarej“ |
rozkazovací způsob od tiẽkti
|
vérk
|
„pronikni“ |
rozkazovací způsob od vérti
|
ver̃k
|
„plač“
|
rozkazovací způsob od ver̃kti
|
„otroč“ |
rozkazovací způsob od vérgti
|
rovněž ostatní tvary rozkazovacího způsobu těchto sloves (verkime, verkite) se odlišují pouze týmž přízvukovým rozdílem
|
vérsme |
„pramenem“, „prameni“ |
instrumentál a vokativ od versmė |
ver̃sme |
„otáčení“ |
vokativ od versmas
|
vértas |
„provrtaný“ |
příčestí slovesa vérti |
ver̃tas |
„hoden“, „hodný“, „důstojný“ |
|
výrų |
„mužů“ |
genitiv množného čísla od výras |
vỹrų |
„nedrhnoucí(ho)“ |
akuzativ jednotného čísla od vyrùs
|
výrus |
„muže“ |
akuzativ množného čísla od výras |
vỹrus |
„nedrhnoucí“ |
vokativ jednotného čísla od vyrùs
|
výsta |
„vadne“ |
|
vỹsta |
„rozmnožuje se“ |
|
výtis |
„splétat si“ |
|
vỹtis |
„rek“ |
|
vók |
„pojmi“ |
rozkazovací způsob od vókti |
võk |
„kraď“ |
rozkazovací způsob od võgti
|
rovněž ostatní tvary rozkazovacího způsobu těchto sloves (vokime, vokite) se odlišují pouze týmž přízvukovým rozdílem
|
žýdai |
„rozkvetl jsi“ |
2. os. minulého času od žýsti |
žỹdai |
„židé“ |
|
žýdo |
„rozkvetl“ |
3. os. minulého času od žýsti |
žỹdo |
„žida“ |
genitiv od žỹdas
|