Litevština/Přízvukování sloves
Tato stránka je samostatný projekt | |
{cs}
| |
Příslušnost: skupinová |
Na této stránce se snažíme přehledně shromáždit pravidla přízvukování litevských slovesných tvarů.
Tvary přítomného a jednoduchého minulého času
[editovat]přízvukování nejběžnějších sloves | ||||
infinitiv | přítomný čas | minulý čas | ||
1. os. j. č. | 3. os. | 1. os. j. č. | 3. os. | |
darýti | daraũ | dãro | dariaũ | dãrė |
dìrbti | dìrbu | dìrba | dìrbau | dìrbo |
galė́ti | galiù | gãli | galė́jau | galė́jo |
negalė́ti | negaliù | negãli | negalė́jau | negalė́jo |
gyvénti | gyvenù | gyvẽna | gyvenaũ | gyvẽno |
jaũsti | jaučiù | jaũčia | jaučiaũ | jaũtė |
kalbė́ti | kalbù | kal̃ba | kalbė́jau | kalbė́jo |
nekalbė́ti | nèkalbu | nèkalba | nekalbė́jau | nekalbė́jo |
kirčiúoti | kirčiúoju | kirčiúoja | kirčiavaũ | kirčiãvo |
léisti | léidžiu | léidžia | léidau | léido |
lìkti | liekù | liẽka | likaũ | lìko |
manýti | manaũ | mãno | maniaũ | mãnė |
matýti | mataũ | mãto | mačiaũ | mãtė |
mylė́ti | mýliu | mýli | mylė́jau | mylė́jo |
norė́ti | nóriu | nóri | norė́jau | norė́jo |
pir̃kti | perkù | per̃ka | pirkaũ | pir̃ko |
sakýti | sakaũ | sãko | sakiaũ | sãkė |
supràsti | suprantù | suprañta | suprataũ | suprãto |
šaũkti | šaukiù | šaũkia | šaukiaũ | šaũkė |
tàpti | tampù | tam̃pa | tapaũ | tãpo |
tar̃ti | tariù | tãria | tariaũ | tãrė |
tę̃sti | tęsiù | tę̃sia | tęsiaũ | tę̃sė |
tikė́ti | tikiù | tìki | tikė́jau | tikė́jo |
netikė́ti | nètikiu | nètiki | netikė́jau | netikė́jo |
turė́ti | turiù | tùri | turė́jau | turė́jo |
neturė́ti | neturiù | netùri | neturė́jau | neturė́jo |
Ve tvarech přítomného času a jednoduchého minulého času platí, že:
- Ve tvarech 1. a 2. osoby jednotného čísla je přízvuk vždy stejného druhu a na stejné slabice.
- Ve tvarech 1. a 2. osoby množného čísla a 3. osoby je přízvuk vždy stejného druhu a na stejné slabice, a to vždy na slabice kmene (nikdy na koncovce).
- Tvar zvratný má přízvuk na stejné slabice jako odpovídající tvar prostý.
Litevská slovesa se tak vzhledem k tvarům přítomného a jednoduchého minulého času dělí do čtyř typů:
- Slovesa, která mají ve všech tvarech stejný přízvuk na téže slabice kmene. Z nejběžnějších sloves sem patří například: dìrbti, mylė́ti
sg. pl. 1. dìrbu dìrbame 2. dìrbi dìrbate 3. dìrba dìrba sg. pl. 1. dìrbau dìrbome 2. dìrbai dìrbote 3. dìrbo dìrbo - Slovesa, která mají v přítomném i minulém čase v 1. a 2. osobě množného čísla a ve 3. osobě stejný přízvuk na téže slabice kmene, zatímco v 1. a 2. osobě jednotného čísla na koncovce. Z nejběžnějších sloves sem patří například: sakýti, supràsti
- Slovesa, která mají v přítomném čase ve všech osobách stejný přízvuk na téže slabice kmene, avšak v minulém čase v 1. a 2. osobě množného čísla a ve 3. osobě stejný přízvuk na téže slabice kmene, zatímco v 1. a 2. osobě jednotného čísla na koncovce. Z nejběžnějších sloves sem patří například: kirčiúoti
- Slovesa, která mají v přítomném čase v 1. a 2. osobě množného čísla a ve 3. osobě stejný přízvuk na téže slabice kmene, zatímco v 1. a 2. osobě jednotného čísla na koncovce, avšak v minulém čase ve všech osobách stejný přízvuk na téže slabice kmene. Z nejběžnějších sloves sem patří například: galė́ti, tikė́ti
sg. pl. 1. tikiù tìkime 2. tikì tìkite 3. tìki tìki sg. pl. 1. tikė́jau tikė́jome 2. tikė́jai tikė́jote 3. tikė́jo tikė́jo
Je-li přízvuk na koncovce, pak je u koncovek -(i)u a -i krátký, u koncovek -(i)au, -ai, -ei stoupavý, u zvratných koncovek klesavý.
Zde by bylo vhodné ještě doplnit příkladové tabulky pro všechny zmíněné případy (jako je výše dirbti a tikėti).
Tvary budoucího času
[editovat]Tvary budoucího času mají přízvuk na stejné slabice jako infinitiv. Je to rovněž přízvuk stejného druhu jako přízvuk infinitivu, jen klesavý přízvuk se ve 3. osobě mění na stoupavý. U několika málo sloves dochází ve 3. osobě ke zkrácení kmenové samohlásky, pročež se přízvuk mění na krátký.
Zde by bylo vhodné ještě doplnit příkladovou tabulku tvoření budoucího času bez zkrácení ve 3. osobě a se zkrácením ve 3. osobě.
Tvary minulého času opakovacího a podmiňovacího způsobu
[editovat]Tvary minulého času opakovacího a podmiňovacího způsobu mají přízvuk téhož druhu a na stejné slabice jako infinitiv.
Zde by bylo vhodné ještě doplnit příkladovou tabulku pro obojí.
Tvary rozkazovacího způsobu
[editovat]Zde by bylo vhodné ještě doplnit popis přízvukování rozkazovacího způsobu a příkladovou tabulku.
Příčestí
[editovat]Zde by bylo vhodné ještě doplnit popis přízvukování příčestí a složených tvarů.
Slovesa s předponami
[editovat]Zde by bylo vhodné ještě doplnit popis přízvukování sloves s předponami.
Odvozená slovesa
[editovat]Přízvukování sloves odvozených příponami (-enti, -inėti, -telėti, -inti, -yti, -(i)oti, -auti, -ėti, -uoti) je pravidelné, resp. pro každou příponu se vyskytují nejvýše dva různé způsoby přízvukování slovesa touto příponou odvozeného a jeden z těchto způsobů výrazně převažuje.
Slovesa odvozená příponou -enti
[editovat]Všechna slovesa odvozená příponou -enti nesou klesavý přízvuk na odvozovací příponě a přesunují jej v 1. a 2. osobě jednotného čísla, tedy přízvukují se podle následujícího vzoru:
infinitiv | přítomný čas | minulý čas | ||
1. os. j. č. | 3. os. | 1. os. j. č. | 3. os. | |
-énti | -enù | -éna | -enaũ | -ẽno |
Slovesa odvozená příponou -inėti
[editovat]Všechna slovesa odvozená příponou -inėti nesou klesavý přízvuk na odvozovací příponě a nepřesunují jej, tedy přízvukují se podle následujícího vzoru:
infinitiv | přítomný čas | minulý čas | ||
1. os. j. č. | 3. os. | 1. os. j. č. | 3. os. | |
-inė́ti | -inė́ju | -inė́ja | -inė́jau | -inė́jo |
Slovesa odvozená příponou -telėti
[editovat]Všechna slovesa odvozená příponou -telėti nesou přízvuk na kmeni či na předponě a zachovávají ve všech tvarech jeho typ a polohu. Odvozovací přípona je vždy nepřízvučná, tedy přízvukuje se podle následujícího vzoru:
infinitiv | přítomný čas | minulý čas | ||
1. os. j. č. | 3. os. | 1. os. j. č. | 3. os. | |
-telėti | -telėju | -telėja | -telėjau | -telėjo |
Slovesa odvozená příponou -inti
[editovat]Velká většina (87 %) sloves odvozených příponou -inti nese přízvuk na kmeni či na předponě a zachovává ve všech tvarech jeho typ a polohu. Odvozovací přípona je pak nepřízvučná, tedy přízvukuje se podle následujícího vzoru:
infinitiv | přítomný čas | minulý čas | ||
1. os. j. č. | 3. os. | 1. os. j. č. | 3. os. | |
-inti | -inu | -ina | -inau | -ino |
Zbylá slovesa mají klesavý přízvuk na příponě a přesunují jej na koncovku v 1. a 2. osobě jednotného čísla přítomného i minulého času, tedy přízvukují podle následujícího vzoru:
infinitiv | přítomný čas | minulý čas | ||
1. os. j. č. | 3. os. | 1. os. j. č. | 3. os. | |
-ìnti | -inù | -ìna | -inaũ | -ìno |
Slovesa odvozená příponou -yti
[editovat]Výrazná většina (77 %) sloves odvozených příponou -yti nese přízvuk na kmeni či na předponě a zachovává ve všech tvarech jeho typ a polohu. Odvozovací přípona je pak nepřízvučná, tedy přízvukuje se podle následujícího vzoru:
infinitiv | přítomný čas | minulý čas | ||
1. os. j. č. | 3. os. | 1. os. j. č. | 3. os. | |
-yti | -iju | -ija | -ijau | -ijo |
Zbylá slovesa mají klesavý přízvuk na příponě a přesunují jej na koncovku v 1. a 2. osobě jednotného čísla přítomného i minulého času, tedy přízvukují podle následujícího vzoru:
infinitiv | přítomný čas | minulý čas | ||
1. os. j. č. | 3. os. | 1. os. j. č. | 3. os. | |
-ýti | -ijù | -ìja | -ijaũ | -ìjo |
Slovesa odvozená příponou -(i)oti
[editovat]Většina sloves odvozených příponou -(i)oti (79 % v případě tvrdého -oti, 65 % v případě měkkého -ioti) má klesavý přízvuk na příponě, a tento přízvuk zachovává ve všech tvarech, tedy přízvukuje se podle následujícího vzoru:
infinitiv | přítomný čas | minulý čas | ||
1. os. j. č. | 3. os. | 1. os. j. č. | 3. os. | |
-óti | -óju | -ója | -ójau | -ójo |
Zbylá slovesa mají přízvuk na kořeni nebo na předponě a zachovávají jeho typ a polohu ve všech tvarech, tedy přízvukují se podle následujícího vzoru:
infinitiv | přítomný čas | minulý čas | ||
1. os. j. č. | 3. os. | 1. os. j. č. | 3. os. | |
-oti | -oju | -oja | -ojau | -ojo |
Slovesa odvozená příponou -auti
[editovat]Výrazná většina sloves odvozených příponou -auti (80 %) má klesavý přízvuk na příponě a tento přízvuk v přítomném čase zachovává a v minulém čase v 1. a 2. osobě přesouvá na koncovku a ve zbylých tvarech mění ve stoupavý, tedy přízvukuje se podle následujícího vzoru:
infinitiv | přítomný čas | minulý čas | ||
1. os. j. č. | 3. os. | 1. os. j. č. | 3. os. | |
-áuti | -áuju | -áuja | -avaũ | -ãvo |
Zbylá slovesa mají přízvuk na kořeni nebo na předponě a zachovávají jeho typ a polohu ve všech tvarech, tedy přízvukují se podle následujícího vzoru:
infinitiv | přítomný čas | minulý čas | ||
1. os. j. č. | 3. os. | 1. os. j. č. | 3. os. | |
-auti | -auju | -auja | -avau | -avo |
Slovesa odvozená příponou -ėti
[editovat]Velká většina sloves odvozených příponou -ėti (88 %) má klesavý přízvuk na příponě, a tento přízvuk zachovává ve všech tvarech, tedy přízvukuje se podle následujícího vzoru:
infinitiv | přítomný čas | minulý čas | ||
1. os. j. č. | 3. os. | 1. os. j. č. | 3. os. | |
-ė́ti | -ė́ju | -ė́ja | -ė́jau | -ė́jo |
Zbylá slovesa mají přízvuk na kořeni nebo na předponě a zachovávají jeho typ a polohu ve všech tvarech, tedy přízvukují se podle následujícího vzoru:
infinitiv | přítomný čas | minulý čas | ||
1. os. j. č. | 3. os. | 1. os. j. č. | 3. os. | |
-ėti | -ėju | -ėja | -ėjau | -ėjo |
Slovesa odvozená příponou -uoti
[editovat]Drtivá většina sloves odvozených příponou -uoti (96 %) má klesavý přízvuk na příponě a tento přízvuk v přítomném čase zachovává a v minulém čase v 1. a 3. osobě přesouvá na koncovku a ve zbylých tvarech mění ve stoupavý, tedy přízvukuje se podle následujícího vzoru:
infinitiv | přítomný čas | minulý čas | ||
1. os. j. č. | 3. os. | 1. os. j. č. | 3. os. | |
-úoti | -úoju | -úoja | -avaũ | -ãvo |
Zbylá slovesa mají přízvuk na kořeni nebo na předponě a zachovávají jeho typ a polohu ve všech tvarech, tedy přízvukují se podle následujícího vzoru:
infinitiv | přítomný čas | minulý čas | ||
1. os. j. č. | 3. os. | 1. os. j. č. | 3. os. | |
-uoti | -uoju | -uoja | -avau | -avo |
Odkazy
[editovat]- w:lt:Lietuvių kalbos kirčiavimas
- DAMBRIŪNAS, Leonardas; KLIMAS, Antanas; SCHMALSTIEG, William R. Beginner's Lithuanian. New York: Hippocrene Books, 1999. ISBN 0-7818-0678-X. S. 375–377. (anglicky)
- http://www.science.org.ge/moambe/5-3/123-131%20Kavaliauskas.pdf
- Přízvukování příčestí a přechodníků