Litevština/Přídavná jména

Z Wikiverzity
Tato stránka není ještě hotová.

Přídavná jména (adjektiva) se v litevštině skloňují podobně jako v češtině (také sedm pádů; víceméně ekvivalentních, také jednotné a množné číslo).

Rody[editovat]

Na rozdíl od češtiny mohou být pouze v rodě mužském (nerozlišuje se ani životnost/neživotnost) a ženském. Rod střední v litevštině neexistuje. Navíc existují tvary bez rodu - jedná se o obecné vyjádření, které se nemůže (na rozdíl od ostatních tvarů) vztahovat k nějakému konkrétnímu předmětu; někdy se vztahuje k nějaké určité situaci, případně vyjadřuje nějaký obecný úsudek.

Tvary bez rodu[editovat]

Někteří lidé, zabývající se poněkud povrchněji touto otázkou ztotožňují střední rod (vyskytující se m. j. také v češtině) s těmito tvary bez rodu v litevštině. To je poněkud nepřesné. Tyto tvary se nevztahují ke střednímu rodu (který ostatně v litevštině neexistuje), ale stojí ve vyjádření (větě) samostatně, neurčují žádný určitý objekt (ať už podmět nebo předmět), pouze uvádí určitou situaci samu o sobě. Tyto tvary významově stojí na pomezí mezi přídavnými jmény a příslovci, jazykovědně však jsou jednoznačně zařazovány jako tvary přídavných jmen. Poněkud podobná situace v češtině je, když řekneme: "Prší". Je to sice vykládáno tak, že je zde "zamlčený" podmět "Ono", ale to je jen výklad. Ve skutečnosti toto sloveso stojí samostatně (bývá ve větě, rozvinuté jinak např. dnes pršelo), nemůže být v jiné, než 3. osobě (zbylé osoby sice lze vytvořit, ale tyto tvary jsou bez rozumného významu). Tvary bez rodu se na rozdíl od tvarů v rodu mužském nebo ženském neskloňují. Mohou se pouze stupňovat. Nejčastěji jsou podobné nebo shodné tvarům v rodu ženském.

Stupňování[editovat]

Ve stupňování existují 3 tvary shodné svými vlastnostmi se stupni českými, + 2 tvary, které v češtině analogii nemají. Jsou to:

  1. Základní tvar (např. geras - dobrý; shodné s češtinou)
  2. II. stupeň (nebo II. alternativní stupeň) (např. gerelesnis - poněkud lepší; nemá analogii v češtině)
  3. III. stupeň - komparativ (nebo II. stupeň) (např. geresnis - lepší; shodné s českým II. stupněm - komparativem)
  4. IV. stupeň - superlativ prostý (nebo III. stupeň) (např. geriausias - nejlepší; shodné s českým III. stupněm - superlativem, používá se při srovnávání v definované/zmiňované skupině)
  5. V. stupeň - superlativ absolutní (nebo III. stupeň absolutní) (např. pats geriausias - vůbec nejlepší; nemá analogii v češtině, používá se pro objekty mimo vymezenou/zmiňovanou skupinu)

Omezení stupňování[editovat]

Stejně jako v češtině, tak i v litevštině nelze stupňovat určité typy přídavných jmen. V češtině například je nemyslitelné stupňovat přídavná jména přivlastňovací. Taková však v litevštině nejsou, protože přivlastňovací vztah se vyjadřuje pomocí 2. pádu od podstatných jmen (ne otcův, ale otce). V litevštině nelze stupňovat přídavná jmena, vyjadřující, z jakého je materiálu: v češtině je možné trochu přitažené za vlasy: dřevěný - dřevěnější, v litevšině je to vyloučeno: pouze medinis. Stejně jako měděný - varinis. Akademický (čeština nemá alternativy jako litevština: akademinis se nestupňuje, akademiškas se stupňovat může, v litevštině je mezi těmito slovy nevelký významový rozdíl, českými jazykovými prostředky těžko popsatelný, tyto významy však nelze libovolně zaměňovat) - akademičtější.

Zájmennost[editovat]

V litevštině na rozdíl od češtiny neexistují/nepoužívají se jmenné tvary (mlád, rád). Používají se však tvary zájmenné, které v češtině analogii nemají. Jejich použití znamená, že jde o vlastnost/označení právě toho určitého, konkrétního objektu, o kterém mluvíme. Významově je spíše podobné zájmenu ukazovacímu. Skloňují a stupňují se ovšem podobně, jako základní/nezájmenné tvary. Na rozdíl od nich nemají tvary bez rodu.

Příklady[editovat]

  • Mūsų Vytautas jau didelis. - Náš Vytautas už je veliký.
  • Kaimynų Vytautas dar mažas. - Sousedovic Vytautas je ještě malý.
  • Didysis Vytautas jau šiemet laikys brandos egzamenus, o mažasis dar vaikų darželį lanko. - Velký Vytautas už letos bude maturovat, zatímco malý Vytautas ještě chodí do mateřské školy.
  • Vytautas Didysis buvo antrasis, bet nekarūnuotas Lietuvos karalius. Pirmas/pirmasis buvo Mindaugas. - Vytautas Veliký byl druhý, ale nekorunovaný král Litvy. První byl Mindaugas. (angl.: Vytautas the Great...)
  • Vytauto Didžiojo Univerzitetas - Univerzita Vytauta Velikého
  • Aukščiausias kalnas Čekijoje yra Sněžka o pats aukščiausias kalnas yra Everestas arba Olympas Marse. Nejvyšší hora Čech je Sněžka, přičemž vůbec nejvyšší hora je Mt. Everest nebo Olympus na Marsu
  • Tai žema. To je nízké/mrzké. (tvar bez rodu)

Odvozené slovní druhy[editovat]

Nejčastější jsou příslovce: tvoří se koncovkou -ai/-iai. Od typu mažas se tvoří náhradou koncovky -as za -ai (mažai), od typu didelis náhradou koncovky -is za -iai (dydis - didžiai), od typu gilus se tvoří náhradou koncovky -us za -iai (giliai). Dále stejně jako v češtině jsou/existují zpodstatnělá přídavná jména: v češtině: vedoucí, účetní... v litevštině třeba nelabasis - odvozeno od přídavného jména labas dobrý, cudný, mravný záporkou ne- (hříšný, nemravný, zlý) a zájmenný tvar - význam: zloduch, pekelník.

Slovíčka[editovat]

česky litevsky stupňování zájmenný tvar tvar bez rodu poznámky
absolutní absoliutinis, absoliutinė absoliutinysis, absoliutinioji didelis-typ příd. jméno
absolutní absoliutus, absoliuti 2. - 3. - 4. absoliučiausias absoliutusis, absoliučioji gilus-typ příd. jméno
veliký, -á didelis, didelė 2. didelesnis, 3. didesnis, 4. didžiausias didysis, didžioji (didu) didelis-typ příd. jméno
veliký, -á didelis, didelė 2. didelesnis, 3. didesnis, 4. didžiausias didysis, didžioji didelis-typ příd. jméno
lhostejný, -á abejingas, abejinga 2. (abejingelesnis), 3. abejingesnis, 4. abejingiausias abejingasis, abejingoji mažas-typ příd. jméno
svéhlavý, -á aikštingas, aikštinga 2. - , 3. aikštingesnis, 4. aikštingiausias aikštingasis, aikštingoji aikštinga mažas-typ příd. jméno
náruživý, -á aistringas, aistringa 2. aistringelesnis, 3. aistringesnis, 4. aistringiausias aistringasis, aistringoji aistringa mažas-typ příd. jméno
akademický, -á akademinis, akademininė didelis-typ příd. jméno; syn.: akademiškas
akademický, -á akademiškas, akademiška 2. - , 3. akademiškesnis, 4. akademiškiausias akademiškasis, akademiškoji akademiška mažas-typ příd. jméno; syn.: akademinis
slepý, -á aklas, akla 2. -, 3. aklesnis, 4. akliausias aklasis, akloji mažas-typ příd. jméno
pozorný, -á akylas, akyla 2. akylelesnis, 3. akylesnis, 4. akyliausias akylasis, akyloji mažas-typ příd. jméno
agresivní agresyvus, agresyvi 2. - , 3. agresyvesnis, 4. agresyviausias agresyvusis, agresyvioji agresyvu gilus-typ příd. jméno
dutý, -á; rezonující aidus, aidi 2. - , 3. aidesnis, 4. aidžiausias aidusis, aidžioji gilus-typ příd. jméno
otevřený, -á; odkud je dobrý rozhled aikštus, aikšti 2. aikštelesnis, 3. aikštesnis, 4. aikščiausias aikštusis, aikščioji aikštu gilus-typ příd. jméno
jasný, -á; jistý, -á aiškus, aiški 2. aiškelesnis, 3. aiškesnis, 4. aiškiausias aiškusis, aiškioji aišku gilus-typ příd. jméno
ostrý, -á; hořký, -á, pálivý, -á aitrus, aitri 2. aitrelesnis, 3. aitresnis, 4. aitriausias aitrusis, aitrioji aitru gilus-typ příd. jméno; syn.: kartus, gaižus, gailus
1. ostrozraký, -á; 2. pozorný, -á, bedlivě sledující akylas, akyla 2. - , 3. akylesnis, 4. akyliausias akylasis, akyloji - mažas-typ příd. jméno
oslepující, příliš silně zářící akinamas, akinama 2. - , 3. akinamesnis, 4. akinamiausias akinamasis, akinamoji akinama mažas-typ příd. jméno
dobrý, -á geras, gera 2. gerelesnis, 3. geresnis, 4. geriausias gerasis, geroji gera mažas-typ příd. jméno
hluboký, -á gilus, gili 2. (gilelesnis), 3. gilesnis, 4. giliausias gilusis, gilioji gilu gilus-typ příd. jméno
malý, -á mažas, maža 2. maželesnis, 3. mažesnis, 4. mažiausias mažasis, mažoji maža mažas-typ příd. jméno
nízký, -á žemas, žema 2. žemelesnis, 3. žemesnis, 4. žemiausias žemasis, žemoji žema mažas-typ příd. jméno