Litevština/Lexikální souvislosti s jinými jazyky

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka není ještě hotová.

Slovo na úvod (místo úvodu)[editovat]

Při studiu/srovnávání různých jazyků z lexikálního hlediska se časem stávají zřetelnými různé podobnosti/souvislosti mezi různými jazyky, vzešlými z téhož (hypotetického) prajazyka. V našem, evropském prostředí se nejčastěji setkáváme s výsledky bádání ve skupině indoevropských jazyků. Při těch studiích se stává patrné, že některé jazyky se jeví býti výsledkem více dynamického/silnějšího rozvoje či přeměn, zatímco jiné se zdají být (v některých aspektech) více "konzervativní". Mezi takové se zdají patřiti jazyky z baltské rodiny jazyků. Tento projekt si nebere za úkol vytvořit nějaké detailní či vědecké závěry či teorie, jenom náhodně posbírat a zaznamenat některé souvislosti či postřehy (vzhledem k tomu, že předpokládaní autoři pravděpodobně nebudou dostatečně kompetentní činiti nějaké dalekosáhlé závěry. Mezi prvními z nich je zatím kusurija). Jelikož na této stránce spolupracující uživatelé z těch baltských jazyků ovládají relativně nejlépe litevštinu, bude hlavní důraz kladen na souvislosti s právě litevskou slovní zásobou.

Vymezení[editovat]

Z praktických důvodů (aby nedocházelo k "míchání hrušek s jabkama") se tato stránka omezuje na postřehy pouze v oblasti lexikální, ikdyž lze vysledovat i souvislosti gramatické (prakticky shodný počet a význam pádů - například - mezi jinými jevy) či syntaktické či ve způsobu řazení jednotlivých elementů řeči (například umístění elementů zvratnosti (u sloves; v češtině zvratné zájmeno se/si, v litevštině zvratná přípona/předpona -s/-si-)).

Vliv litevštiny[editovat]

Jelikož je toto podstránka litevštiny - a proto budou uváděna litevská slova, mající genetické souvislosti s jinými indoevropskými jazyky, mohl by při zběžném pohledu vzniknout dojem, jakoby litevština byla "matricí" pro ostatní jazyky. To by bylo klamné zdání, protože je stránka omezena právě na litevská slova. Pokud by podobná stránka byla založena na jiném jazyku, podobný dojem ("matrice" pro ostatní jazyky) mohl vzniknout po ten jazyk. Faktem ale je, že z důvodu, že litevština je relativně "konzervativnější" jazyk, je možno najít těch souvislostí poměrně více, než v jazycích, které prošly složitějším vývojem - jsou více odvozené.

Jednotlivé příklady[editovat]

  • v tomto seznamu souvislostí je řazeno tímto způsobem: 1. litevština 2. čeština 3. další baltský(-é) jazyk(-y), 4. další slovanské jazyky, 5. další germánské jazyky 6. další románské jazyky 7. další jiné indoevropské jazyky (přednostně řečtina), 8. w:praindoevropský jazyk (pie:)
    • Způsob zápisu: lt:[žodis], cs:[slovo], lv:[vārds], ru:[слово], da:[ord], la:[verbum], el:[λέξη] (ovšem právě toto slovo takto uvedeno nebude, protože není souvislost (descendent na jednu či opačnou stranu) mezi slovem lt:žodis a ostatními, proto na tomto příkladu jsou výrazy v hranatých závorkách. Některé souvislosti jsou s posunutím významu, proto ten (přibližný) význam dáváme do závorky, např. lt:vardas (cs:jméno), lv:vārds (cs:slovo), da:ord (cs:slovo) atd.
  • Každou sekvenci sovislostí začíníme na nový řádek. Pokud v nějakém jazyce/skupině jazyků souvislost chybí, takový jazyk vynecháme.
  • Neuvádíme skupinu souvislostí, kde chybí souvislost s litevským slovem.
  • pie: w:Praindoevropský jazyk; ProGe: protogermánský prajazyk, xcr - klasická arménština (5. - 12. století)
  • pokud je totožný tvar ve více jazycích, píšeme xx1:, xx2:, (...), xxn:[slovo]
    • poznámky, postřehy, descendenty (#* )

Jednotlivé sekvence[editovat]

  1. lt:artì (cs:blízko), grc:ἄρτι [áɾti] (cs:právě 2,3), sa:ऋत [ṛtá] (cs:hodit se/padnout), xcr:արդ [ard] (cs:právě 2,3), pie:h₂(e)rti
  2. lt:árti (cs:orat), cs:orat, lv:art (cs:orat),
  3. lt:debesys (cs:mraky), cs:, sr-Latn:, sl:nebesa, lv:debesis (cs:nebesa), pl:niebiosa (cs:nebesa), bg:, ru:, sr-Cyrl:, uk:небеса (cs:nebesa), grc:νέφος, pie:nébʰos
  4. lt:var̃das (cs:jméno), lv:vārds (cs:slovo/jméno), prg:wirds (cs:slovo/jméno), ProGe:wurdą (cs:slovo), en:, sco:word (cs:slovo), fy:wurd (cs:slovo), de:Wort (cs:slovo), nl:, af:woord (cs:slovo), li:waord (cs:slovo), lb:Wuert (cs:slovo), yi:וואָרט[vort] (cs:slovo), fo:, is:orð, (cs:slovo), da:, no:, sv:ord (cs:slovo), sq:urtë (cs:chytrý), sa:व्रत [vrata] (cs:příkaz/vůle), la:verbum (cs:slovo/příslovce/sloveso), pie:werdʰh₁o-