Ladění
Tato stránka je určena pro shromažďování wikiverzitních i externích zdrojů o ladění, využitelných pro vzdělávání a výzkum.
Tato stránka je součástí úložiště: | |
Příslušnost: všeobecná |
Index
[editovat]- w: Ladění
- d: Q858576 (ladění)
- d: Q11901664) (ladění) – tuto položku 2013-04-25 blbě vytvořil d: User:Sk!dbot, bot bez statusu bota, kterého bota ovládá d: Sk!d.
- w:en: Musical tuning
- w:de: Stimmung (Musik)
- w:ru: Музыкальный строй
- Kategorie:
- c: Category:Musical temperaments, w: Kategorie:Ladění, w:en: Category:Musical tuning, w:de: Kategorie:Stimmung (Musik), [[w:ru: Категория:Музыкальный строй]
Podstránky
[editovat]Perlovské skripty
[editovat]- /stupnice-didym.pl – wikitabulka čistého didymického a rovnoměrně temperovaného ladění
Pojmy
[editovat]Značení oktávých rozsahů
[editovat]- w: Oktáva (hudba), d: Q386025 (oktáva), w:en: Octave, w:de: Oktave, w:ru: Октава, w:sk: Hlasová oktáva
Zatímco poměry různých tónů mohou (a často jsou) v různých systémech ladění různé, pak zpravidla jediným intervalem, na jehož hodnotě se různé systémy shodnou, je právě oktáva s poměrem frekvencí 1:2.
Tón a jeho výška
[editovat]- w: Tón, d: Q2717062 (tón), w:en: Musical tone, w:de: Ton (Musik), w:ru: Музыкальный звук, w:sk: Tón, w:pl: Dźwięk (muzyka)
- w: Výška tónu, d: Q118819 (výška tónu), w:en: Pitch (music), w:de: Tonhöhe, w:ru: Высота звука, w:sk: Výška tónu, w:pl: Wysokość dźwięku
O rovnoměrně temperovaném ladění pojednáme níže. Zde nám bude sloužit k hrubé orientaci ve frekvenčním rozsahu hudebních tónů.
oktáva | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
sub- kontra |
kontra | velká | malá | jedno- čárkovaná |
dvou- čárkovaná |
tří- čárkovaná |
čtyř- čárkovaná | |
Helmholzův zápis | C,, | C, | C | c | c' | c'' | c''' | c'''' |
vědecký zápis | C0 | C1 | C2 | C3 | C4 | C5 | C6 | C7 |
C | 16,3516 | 32,703 | 65,406 | 130,81 | 261,63 | 523,25 | 1046,50 | 2093,00 |
C# | 17,3239 | 34,648 | 69,296 | 138,59 | 277,18 | 554,37 | 1108,73 | 2217,46 |
D | 18,3540 | 36,708 | 73,416 | 146,83 | 293,66 | 587,33 | 1174,66 | 2349,32 |
D# | 19,4454 | 38,891 | 77,782 | 155,56 | 311,13 | 622,25 | 1244,51 | 2489,02 |
E | 20,6017 | 41,203 | 82,407 | 164,81 | 329,63 | 659,26 | 1318,51 | 2637,02 |
F | 21,8268 | 43,654 | 87,307 | 174,61 | 349,23 | 698,46 | 1396,91 | 2793,83 |
F# | 23,1247 | 46,249 | 92,499 | 185,00 | 369,99 | 739,99 | 1479,98 | 2959,96 |
G | 24,4997 | 48,999 | 97,999 | 196,00 | 392,00 | 783,99 | 1567,99 | 3135,96 |
G# | 25,9565 | 51,913 | 103,83 | 207,65 | 415,30 | 830,61 | 1661,22 | 3322,44 |
A | 27,5000 | 55,000 | 110,00 | 220,00 | 440,00 | 880,00 | 1760,00 | 3520,00 |
B | 29,1352 | 58,270 | 116,54 | 233,08 | 466,16 | 932,33 | 1864,66 | 3729,22 |
H | 30,8677 | 61,745 | 123,47 | 246,94 | 493,88 | 987,77 | 1975,53 | 3950,66 |
Weber-Fechnerův zákon
[editovat]„Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou.“
- w: Weberův–Fechnerův zákon, d: Q835216 (Weberův-Fechnerův zákon), w:en: Weber–Fechner law, w:de: Weber-Fechner-Gesetz, w:ru: Закон Вебера — Фехнера, w:sk: Weberov-Fechnerov zákon, w:pl: Prawo Webera-Fechnera
- Wikiskripta: Weber-Fechnerův zákon
Tónina
[editovat]- w: Tónina, d: Q534932 (tónina), w:en: Key (music), w:de: Tonart, w:ru: ???, w:sk: Tónina, w:pl: Tonacja
- Kategorie: c: Category:Musical keys
Stupnice
[editovat]- w: Stupnice (hudba), d: Q179651 (stupnice), w:en: Scale (music), w:de: Tonleiter, w:ru: Гамма (музыка), w:sk: Stupnica (hudba), w:pl: Skala (muzyka)
- Kategorie: c: Category:Musical scales
Diatonická stupnice
[editovat]č. | stupeň | název | poměr | násobek | půltónů | temper | dev | cent |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 | I | prima | 1:1 | 1.0000 | 0 | 1.0000 | 1.0000 | 0.00 |
2 | II | v. sekunda | 9:8 | 1.1250 | 2 | 1.1225 | 0.9977 | -0.33 |
3 | III | v. tercie | 5:4 | 1.2500 | 4 | 1.2599 | 1.0079 | 1.14 |
4 | IV | kvarta | 4:3 | 1.3333 | 5 | 1.3348 | 1.0011 | 0.16 |
5 | V | kvinta | 3:2 | 1.5000 | 7 | 1.4983 | 0.9989 | -0.16 |
6 | VI | v. sexta | 5:3 | 1.6667 | 9 | 1.6818 | 1.0091 | 1.30 |
7 | VII | v. septima | 15:8 | 1.8750 | 11 | 1.8877 | 1.0068 | 0.98 |
8 | VIII | oktáva | 2:1 | 2.0000 | 12 | 2.0000 | 1.0000 | 0.00 |
- násobek je vyjádření poměru desetinným číslem (kterým musíme násobit frekvenci I. stupně)
- temper odpovídá rovnoměrně temperovanému ladění (zaokrouhlené irracionální číslo)
- dev je deviace, tj. poměrná odchylka tempreovaného ladění od čistého didymického
- cent je tato odchylka vyjádřená v centech
Chromatická stupnice
[editovat]Stupeň
[editovat]- d: Q586277 (degree), w:en: Degree (music), w:de: Tonstufe, w:ru: Ступень (музыка), w:pl: Stopień (muzyka)
Interval
[editovat]- w: Interval (hudba), d: Q189962 (interval), w:en: Interval (music), w:de: Intervall (Musik), w:ru: Интервал (музыка), w:sk: Interval (hudba) , w:pl: Interwał
Koma
[editovat]- w: Koma (hudba), d: Q1071523 (koma), w:en: Comma (music), w:de: Komma (Musik), w:ru: Комма, w:pl: Komat
- Kategorie: c: Category:Commas (musical intervals)
Akord
[editovat]Přirozená ladění
[editovat]Čisté ladění
[editovat]Ladění, založené na čistých intervalech. Zpravidla se jím míní ladění pythagorejské nebo didymické (viz níže).
- w: Čisté ladění, d: Q11382619 (Čisté ladění)
Pythagorejské ladění
[editovat]Založeno na poměru čistých kvint a kvart. V hudební praxi se příliš nepoužívá.
- w: Pythagorejské ladění, d: Pythagorean tuning, w:en: Pythagorean tuning, w:de: Pythagoreische Stimmung, w:ru: Пифагоров строй
- Kategorie: c: Pythagorean tuning
Didymické ladění
[editovat]K čistým kvintám a kvartám přidává ještě čisté tercie. V hudební praxi se čistým laděním zpravidla rozumí právě toto ladění didymické.
- w: Didymické ladění, d: Q752518 (Didymické ladění), w:en: Just intonation, w:de: Reine Stimmung, w:ru: Натуральный строй, w:pl: Strój naturalny
- Kategorie: c: Category:Regular diatonic tunings
Nerovnoměrně temperovaná ladění
[editovat]Ladění, která byla vynucena hudební praxí, když bylo nutno modulovat a hrát ve vzdálených tóninách. Dnes se pojmem temperované ladění zpravidla rozumí Rovnoměrně temperované ladění, založené na iracionálních poměrech intervalů.
Rovnoměrně temperované ladění
[editovat]Pojmem temperované ladění se dnes zpravidla rozumí právě toto Rovnoměrně temperované ladění, založené na iracionálních poměrech intervalů. Tabulku tohoto ladění jsme uvedli výše.
- w: Rovnoměrně temperované ladění, d: Q723441 (Rovnoměrně temperované ladění)]], w:en: Equal temperament, w:de: Gleichstufige Stimmung, w:ru: Равномерно темперированный строй, w:sk: ???, w:pl: System równomiernie temperowany
- Kategorie: c: Category:Equal temperaments
Mikrotonální ladění
[editovat]Software
[editovat]FMIT (Free Music Instrument Tuner)
[editovat]- OS: Linux
- homepage: http://home.gna.org/fmit/
- poject: https://gna.org/projects/fmit
- balík debian&ubuntu: fmit
Free Music Instrument Tuner fmit is a graphical utility for tuning your musical instruments, with error and volume history and advanced features like waveform shape, harmonics ratio (formants), and microtonal tuning.
fmit uses Qt for its GUI and ALSA (where available) or JACK as its sound input library.
LINGOT Is Not a Guitar-Only Tuner
[editovat]LINGOT Is Not a Guitar-Only Tuner
- OS: Linux
- licence: GPL
- http://download.savannah.gnu.org/releases/lingot/
- autoři: Ibán Cereijo Graña, Jairo Chapela Martínez
- audio: OSS
- programovací jazyk: C
- jazyky pro komunikaci: Spanish, Catalan, Galician
ZebraTuner
[editovat]- OS: nezávislý na platformě
- http://zebratuner.sourceforge.net/
- licence: MIT
- programovací jazyk: java
KGuitune
[editovat]- licence: GPL
gTune
[editovat]Jednoduchá ladička pro Gnome
- licence: GPL
- autor: Michael Celli
- http://web.archive.org/20010814111438/www.geocities.com/SiliconValley/Lakes/4189/gtune
- programovací jazyk: C
- používá FFT
Převádí audio záznam do midi, ale přitom kontroluje i přesnost ladění. Jen pro Windows.
Scala
[editovat]Mutabor
[editovat]Hermode tuning
[editovat]Online nástroje
[editovat]- http://www.szynalski.com/tone-generator/ — generátor tónu umožňující celočíselnou volbu frekvence v Hz a výběr ze čtyř modulací (sinus, pila, čtverec, trojúhelník), navíc rychlé přepínání o oktávu nahoru nebo dolů
- http://onlinetonegenerator.com/ — generátor tónu umožňující celočíselnou volbu frekvence v Hz a výběr ze čtyř modulací (sinus, pila, čtverec, trojúhelník)
Ladičky
[editovat]Ladička je nástroj či přístroj, usnadňující ladění. Na trhu je množství různých ladiček, zejména pro ladění kytar apod. Nás budou zajímat především přesnější ladičky a principy, vhodné i pro profesionální či vědeckou práci.
Stroboskopické ladičky
[editovat]- Daniel Vavrla (muzikus.cz 2009-07-02): Peterson StroboStomp 2 - profesionální stroboskopická ladička
Ladění varhan
[editovat]- Hudební nástroje: Databáze/Varhany/Poláček#Události – scanning ladění
Související odkazy
[editovat]- w:en: Limit (music) – termín, který zavedl w: Harry Partch (w:en: Harry Partch), skladatel mikrotonální experimentální hudby