Ladění

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Tato stránka je určena pro shromažďování wikiverzitních i externích zdrojů o ladění, využitelných pro vzdělávání a výzkum.

Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí úložiště:
Příslušnost: všeobecná

Index[editovat]

Podstránky[editovat]

Perlovské skripty[editovat]

  • /stupnice-didym.pl – wikitabulka čistého didymického a rovnoměrně temperovaného ladění

Pojmy[editovat]

Značení oktávých rozsahů[editovat]

thought

Zatímco poměry různých tónů mohou (a často jsou) v různých systémech ladění různé, pak zpravidla jediným intervalem, na jehož hodnotě se různé systémy shodnou, je právě oktáva s poměrem frekvencí 1:2.

Tón a jeho výška[editovat]

O rovnoměrně temperovaném ladění pojednáme níže. Zde nám bude sloužit k hrubé orientaci ve frekvenčním rozsahu hudebních tónů.

Tabulka rovnoměrně temperovaného ladění pro a' = 440 Hz
oktáva
sub-
kontra
kontra velká malá jedno-
čárkovaná
dvou-
čárkovaná
tří-
čárkovaná
čtyř-
čárkovaná
Helmholzův zápis C,, C, C c c' c'' c''' c''''
vědecký zápis C0 C1 C2 C3 C4 C5 C6 C7
C 16,3516 32,703 65,406 130,81 261,63 523,25 1046,50 2093,00
C# 17,3239 34,648 69,296 138,59 277,18 554,37 1108,73 2217,46
D 18,3540 36,708 73,416 146,83 293,66 587,33 1174,66 2349,32
D# 19,4454 38,891 77,782 155,56 311,13 622,25 1244,51 2489,02
E 20,6017 41,203 82,407 164,81 329,63 659,26 1318,51 2637,02
F 21,8268 43,654 87,307 174,61 349,23 698,46 1396,91 2793,83
F# 23,1247 46,249 92,499 185,00 369,99 739,99 1479,98 2959,96
G 24,4997 48,999 97,999 196,00 392,00 783,99 1567,99 3135,96
G# 25,9565 51,913 103,83 207,65 415,30 830,61 1661,22 3322,44
A 27,5000 55,000 110,00 220,00 440,00 880,00 1760,00 3520,00
B 29,1352 58,270 116,54 233,08 466,16 932,33 1864,66 3729,22
H 30,8677 61,745 123,47 246,94 493,88 987,77 1975,53 3950,66

Weber-Fechnerův zákon[editovat]

„Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou.“

Tónina[editovat]

Stupnice[editovat]

Diatonická stupnice[editovat]

Diatonická durová stupnice, didymické a rovnoměrně temperované ladění
č. stupeň název poměr násobek půltónů temper dev cent
1 I prima 1:1 1.0000 0 1.0000 1.0000 0.00
2 II v. sekunda 9:8 1.1250 2 1.1225 0.9977 -0.33
3 III v. tercie 5:4 1.2500 4 1.2599 1.0079 1.14
4 IV kvarta 4:3 1.3333 5 1.3348 1.0011 0.16
5 V kvinta 3:2 1.5000 7 1.4983 0.9989 -0.16
6 VI v. sexta 5:3 1.6667 9 1.6818 1.0091 1.30
7 VII v. septima 15:8 1.8750 11 1.8877 1.0068 0.98
8 VIII oktáva 2:1 2.0000 12 2.0000 1.0000 0.00
  • násobek je vyjádření poměru desetinným číslem (kterým musíme násobit frekvenci I. stupně)
  • temper odpovídá rovnoměrně temperovanému ladění (zaokrouhlené irracionální číslo)
  • dev je deviace, tj. poměrná odchylka tempreovaného ladění od čistého didymického
  • cent je tato odchylka vyjádřená v centech

Chromatická stupnice[editovat]

Stupeň[editovat]

Interval[editovat]

Koma[editovat]

Akord[editovat]

Přirozená ladění[editovat]

Čisté ladění[editovat]

Ladění, založené na čistých intervalech. Zpravidla se jím míní ladění pythagorejské nebo didymické (viz níže).

Pythagorejské ladění[editovat]

Založeno na poměru čistých kvint a kvart. V hudební praxi se příliš nepoužívá.

Didymické ladění[editovat]

K čistým kvintám a kvartám přidává ještě čisté tercie. V hudební praxi se čistým laděním zpravidla rozumí právě toto ladění didymické.

Nerovnoměrně temperovaná ladění[editovat]

Ladění, která byla vynucena hudební praxí, když bylo nutno modulovat a hrát ve vzdálených tóninách. Dnes se pojmem temperované ladění zpravidla rozumí Rovnoměrně temperované ladění, založené na iracionálních poměrech intervalů.

[editovat]

[editovat]

[editovat]

[editovat]

[editovat]

[editovat]

[editovat]

[editovat]

[editovat]

[editovat]

Rovnoměrně temperované ladění[editovat]

Pojmem temperované ladění se dnes zpravidla rozumí právě toto Rovnoměrně temperované ladění, založené na iracionálních poměrech intervalů. Tabulku tohoto ladění jsme uvedli výše.

Mikrotonální ladění[editovat]

Software[editovat]

FMIT (Free Music Instrument Tuner)[editovat]

Free Music Instrument Tuner fmit is a graphical utility for tuning your musical instruments, with error and volume history and advanced features like waveform shape, harmonics ratio (formants), and microtonal tuning.

fmit uses Qt for its GUI and ALSA (where available) or JACK as its sound input library.

LINGOT Is Not a Guitar-Only Tuner[editovat]

LINGOT Is Not a Guitar-Only Tuner

ZebraTuner[editovat]

KGuitune[editovat]

  • licence: GPL

gTune[editovat]

Jednoduchá ladička pro Gnome

Wtune[editovat]

Převádí audio záznam do midi, ale přitom kontroluje i přesnost ladění. Jen pro Windows.

Scala[editovat]

Mutabor[editovat]

Hermode tuning[editovat]

Online nástroje[editovat]

  • http://www.szynalski.com/tone-generator/ — generátor tónu umožňující celočíselnou volbu frekvence v Hz a výběr ze čtyř modulací (sinus, pila, čtverec, trojúhelník), navíc rychlé přepínání o oktávu nahoru nebo dolů
  • http://onlinetonegenerator.com/ — generátor tónu umožňující celočíselnou volbu frekvence v Hz a výběr ze čtyř modulací (sinus, pila, čtverec, trojúhelník)

Ladičky[editovat]

Ladička je nástroj či přístroj, usnadňující ladění. Na trhu je množství různých ladiček, zejména pro ladění kytar apod. Nás budou zajímat především přesnější ladičky a principy, vhodné i pro profesionální či vědeckou práci.

Stroboskopické ladičky[editovat]

Ladění varhan[editovat]

Související odkazy[editovat]


Odkazy[editovat]