Kurz finanční gramotnosti/Definice a funkce peněz

Z Wikiverzity

Látka[editovat]

Definice peněz[editovat]

Wikipedie - Z hlediska ekonomické teorie jsou peníze takový statek, který v určité společnosti slouží jako všeobecně přijímaný prostředek směny (platidlo), tedy statek, pro který platí, že velká většina nepřímých směn v nějaké ekonomice se realizuje jeho prostřednictvím.

Bankovnictví a VŠE - Jakékoliv aktivum, které je všeobecně přijímáno při placení za zboží a služby nebo při splácení dluhu.

Empirická definice - Za peníze považujeme takový souhrn peněžních prostředků, které nejlépe vysvětlují vývoj ekonomických proměnných, které mají být penězi vysvětleny.

Jiné definice:

  1. Peníze jsou obecným prostředkem směny.
  2. Peníze jsou cokoli, co slouží jako všeobecný prostředek při placení.
  3. Peníze jsou to, co se jako peníze používá (John R. Hicks, 1967).
  4. Peníze jsou abstraktní koncept, kterému my lidé nerozumíme (ekonom Dan Arieli, 2007).
  5. Peníze jsou všeobecně uznávaný prostředek směny a platidlo, jež tímto používá společnost i jako měřítko hodnoty (dílo Reallexikon der Germanischen Altertümer).
  6. Peníze jsou bohatství, pocházející z lidské práce a přírodních zdrojů. (Adam Smithe a David Richarda, klasická ekonomie v 18. století)
  7. Peníze jsou univerzální zboží, používané k vyjádření cen ostatního zboží a služeb, ke zprostředkování koupí a prodejů a provádění různých plateb.

Neurčitelnost obecné definice peněz[editovat]

Je zjevné, že do dnešních dnů neexistuje přijatelná definice peněz. Zatímco podle klasické ekonomie vzniká hodnota objektu prací, podle neoklasické teorie jsou peníze vnímány subjektivně a hodnota peněz tak vzniká oběhem peněz a peníze tak sami o sobě hodnotu nemají. Marxistická ekonomie vnímá peníze a jejich hodnotu podobným způsobem (oběh peněz vnímají jako formu přerozdělování peněz a tím i přerozdělování moci), hodnotu peněz založenou na všeobecné směně. Peníze se tak definují dle své podoby, užití, funkcí či dle vnímání jejich hodnoty, nebo oběhu, likvidity a dalších vlastností, nebo jako aktivum nebo něco čím lze splatit dluh. Není možné vnímat peníze jako jednotný pojem, ale jako soubor popisu peněz a jejich vlastností či funkce, nebo určitého úhlu pohledu. Každou věc, nejenom peníze, můžeme popisovat jejich charakteristiku (vlastnosti, funkce, tvar), ale můžeme také vnímat jejich imaginární a vnitřní vlastnosti jako jejich význam, hodnotu, estetiku, užitečnost, kvalitu atd. Právě pro tuto rozsáhlou škálovatelnost peněz nemá význam se učit definici jako takovou, ale z praktického hlediska má význam učit se o vlastnostech peněz a jejich funkci, podobě (hotovostní peníze, bezhotovostní peníze) a významu nebo užívání peněz, tvorbě peněz a vydělávání peněz atd.

Jak vnímaly peníze filozofové[editovat]

Obecné mínění filozofů o penězích není valné, obvykle se soustředí na morální aspekt peněz. Peníze většinou vnímají podezřívavě až odmítavě. Sokrates například řekl, že "peníze vznikají z ctnosti a ne naopak". Aristoteles byl taktéž v posuzování peněz zdrženlivý. Za legitimní funkci peněz pokládá jen směnnou funkci peněz. Avšak obchod je podle něho pochybné zaměstnání, nehodné svobodného muže. Seneca naříká nad pustošivým působením peněz a stěžuje si, že "už se ani neptáme, co to je, ale jen kolik to stojí".

Funkce peněz[editovat]

  1. Prostředek směny (Medium of Exchange) - peníze lze volně směňovat za zboží a služby, nebo peníze jedné měny za peníze jiné měny, nebo peníze stejné celkové nominální hodnoty ale jiné dílčí nominální hodnoty (například rozměnění velkých bankovek za drobné).
  2. Zúčtovací jednotka (Unit of Account) - peníze slouží jako univerzální měřítko ceny služeb a zboží, lze jimi vyjádřit dluh.
  3. Uchovatel hodnoty (Store of Value) - peníze slouží jako forma majetku, která si uchovává svou hodnotu.

Směnitelnost peněz[editovat]

Hodnota a cena[editovat]

Zúčtovací jednotka jako měřítko ceny[editovat]

Uchovávání hodnoty peněz[editovat]

Faktory ovlivňující kvalitu peněz jako uchovatele hodnoty[editovat]

  1. Změna cenové hladiny (růst a pokles)
  2. Úrok (explicitní výnos peněz)
  3. Likvidita (implicitní výnos peněz) - rychlost směny statku za zboží, rychlost (délka období) úhrady závazků.

Nominální struktura peněz[editovat]

Státovky jako zákonné platidlo[editovat]

Peníze jako měna[editovat]

Měna je národní forma peněz, která má následující znaky:

  1. Název
  2. Nominální struktura
  3. Zákonné platidlo (legal tender)
  4. Pravidla emise, ochrany, nabývání a používání
  5. Směnitelnost
  6. Vztah k měnovým kovům


Otázky[editovat]

Pokuste se odpovědět na následující otázky:

  • Zkus vlastními slovy vysvětlit, k čemu peníze slouží.
  • Proč lidé vymysleli peníze?
  • Co znamená že, peníze jsou prostředkem směny?
  • Co znamená že, peníze jsou měřítkem ceny?
  • Co znamená že, peníze jsou uchovatelem hodnoty?
  • Vysvětli, proč lidé používají peníze?
  • Co všechno může sloužit jako peníze?
  • Kde všude se s penězi můžeme setkat?
  • Proč se lidé chovají v situacích spojených s penězi jinak, než jsou zvyklí v ostatních záležitostech?
  • Jaký mají lidé vztah k penězům?
  • Jak lidský mozek reaguje zisk nebo ztrátu peněz, jak reaguje na výhru nebo prohru peněz?
  • Co znamená: "Penězům je třeba vládnout, ne jim sloužit"?
  • Co znamená: "Bohatni z vlastního políčka, ne z cizí meze"?
  • Co znamená: "Peníze jsou jako sníh, na který se lije horká voda"?
  • Co znamená: "Nejlepší věci v životě jsou zdarma"?
  • Co znamená: "Vypuč si od někoho peníze a potkáš ho pětkrát za den"?
  • Co znamená: "Peníze snáze odcházejí, než přicházejí"?
  • Jak vnímal Aristotele peníze a jejich funkci?