Kompostování lidských fekálií

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Do kompostu je možno přidávat hnůj, ovšem na možnost kompostování lidských fekálií dosud panují panují extrémní názory – od naprostého zavržení až po ekologické nadšení. V tomto článku se budeme postupně uvedenou problematikou zabývat jak z teoretického, tak i z praktického hlediska.

Smyslem stránky může být:

  • Studium procesů při kompostování z biologického či ekologického hlediska
  • Řešení vlastních praktických problémů způsobem:
    • Výběru vhodného komerčního produktu
    • Stavbou svépomocí
    • Kombinací výše uvedeného (například pořízením komerční toalety a následným kompostováním na svépomocně vybudovaném kompostovišti)

Praktické zkušenosti budeme uvádět na zvláštních podstránkách podle jednotlivých uživatelů:

Níže se budeme zabývat obecným rozborem problému:

Kompostování[editovat]

Probereme důležité faktory, které ovlivňují zdárný průběh kompostování:

Přístup vzduchu[editovat]

Při kompostování probíhají složité procesy za účasti různých mikroorganismů, zejména bakterií. Tyto procesy lze v zásadě rozdělit na:

  1. aerobní – probíhající s přístupem vzdušného kyslíku
  2. anaerobní – kde je přístup vzdušného kyslíku nedostatečný

Kompostování by mělo být procesem aerobním, tj. při kompostování je nutno zajistit dostatečné provzdušnění. V takovém případě kompost nepáchne. Naopak anaerobní pochody se vyznačují nepříjemným zápachem, který připomíná hnití, například pach zdechlin.

Teplota[editovat]

Teplota při kompostování podstatně ovlivňuje jeho průběh, protože různé typy bakterií pracují při různých teplotách. Můžeme rozlišit zhruba typy bakterií:

  1. psychrofilní – pracují při nízkých teplotách (dokonce až do -10 °C), optimum mívají kolem 15 °C anebo níže.
  2. mezofilní – pracují při středně vysokých teplotách 20 .. 60 °C (tj. patří mezi ně i lidské patogeny)
  3. termofilní – pracují při teplotách nad 45 °C, některé dokonce i při teplotách kolem 100 °C nebo dokonce i vyšší.

Zhruba lze říci, že při vyšších teplotách probíhá kompostování rychleji než při nižších – tato závislost ovšem není nepřímá úměra. Zatímco při dostatečně vysokých teplotách může proběhnout kompostování během několika dnů, při nízkých teplotách mohou trvat procesy několik let. Záležitost ovšem není tak jednoduchá – také kvůli tomu, že během kompostování se různá stadia mohou střídat.

Naší snahou je, aby kompostování prošlo termofilním stadiem, které nejenom že proces kompostování urychluje, ale zároveň jsou při něm hubeny různé choroboplodné zárodky, které mohou být např. ve fekáliích přítomné. (Jednou z obav, která brání využití lidských fekálií při výrobě kompostu, který by mohl být být potom použit ke hnojení zeleniny, je právě strach z případného šíření na člověka přenosných chorob – a tomu se právě snažíme správným kompostováním zabránit.)

Vlhkost[editovat]

Pro život bakterií je nezbytná určitá vlhkost. Tato vlhkost by neměla být ani příliš nízká, ani příliš vysoká. Během kompostování dochází ke ztrátám vody a tato voda by měla být doplňována. V optimálním případě (za vyrovnaného počasí) by měla postačit voda ze srážek (déšť, sníh). V období sucha je však nutno kompost zavlhčovat a naopak, při příliš vysokých srážkách naopak chránit.

Složení[editovat]

Dostáváme se k tomu podstatnému, tj. jaké složení by měla mít kompostovaná biomasa. Ukazuje se, že pro práci správných bakterií je důležitý poměr obsahu uhlíku a dusíku. Optimální poměr C/N by se měl pohybovat v rozmezí 20/1 .. 35/1, to znamená 20 až 35 dílů uhlíku na 1 díl dusíku.

Obecně řečeno, rostlinné zbytky ve svém složení obsahují přebytek uhlíku, zatímco zvířecí (a lidské) exkrementy zase přebytek dusíku. Z toho plynou dva praktické důsledky pro zakládání kompostu:

  1. Je-li naším primárním úmyslem kompostovat zejména rostlinné zbytky, je nutné nějakým způsobem zvýšit obsah vázaného dusíku v biomase – např. přihnojováním
  2. Naopak, při kompostování fekálií je nutno přidávat zdroj uhlíku – prakticky se toho dosahuje například zasypáváním výkalů pilinami, suchým listím, rašelinou apod.

Optimem je tudíž docílit správně vyrovnaného poměru.

Zdroje a další odkazy[editovat]

Wiki[editovat]

Monografie[editovat]

WWW stránky[editovat]

Diskusní skupiny[editovat]

Popisy komerčních výrobků[editovat]

Při výběru vhodného produktu bývá často problém v tom, že informace o výrobku jsou nedostatečné – nejsou uváděny například ty parametry, při kterých dochází ke kompostování. Naším úkolem před vhodným výběrem je tudíž doplnit a ověřit údaje, uváděné výrobci a prodejci.

Výsledky vyhledávání[editovat]