Info

Autor: Jan Blahoslav Kozák
Název knihy: Věda a duch
Vydání:
- 1938 vydal Jan Laichter v Praze

Obsah

Předmluva

Hřivna Ducha

O vědě bez ducha

Citáty:

(s. 4–5) Pojem lidstva se nezrodil z vědomí solidarity krevní, nýbrž mravní a náboženské.
(s. 5) Vědomí společné hříšnosti a společné potřeby milosti učinilo víc než věda. … Musíme si tudíž ve vší vážnosti položiti otázku, do jaké míry ztráta tohoto základu způsobila dnešní krisi lidství a lidstva.
(s. 7) V devatenáctém století jsme čistili vědecké pojmy tak, že jsme z nich odklízeli zlidšťování.
(s. 7–8) Či si snad myslíte, že není příčinné souvislosti mezi špatným pojmem práce a špatnou organisací práce? ... Nesourodost obzoru a výkonu dělá často útrapu z činnosti, která by jinak byla radostí a požehnáním.
A odlidštili jsme i pojetí člověka. Zde přicházíme k té vědě bez ducha. …
První etapou byl positivismus.
(s. 8) Již předchůdce positivismu David Hume nenašel mezi duševními procesy žádného jiného pouta než asociace, tedy jen živočišný zvyk. Duše – otýpka představ (a bundle of ideas).
(s. 8) Auguste Comte nenašel pro psychologii vůbec místa ve své soustavě věd: rozdělil ji mezi biologii a psychologii.
(s. 8–9) Podívíme-li se blíže na positivistickou psychologii a její rozmanitá zpracování, vidíme, že má jisté, velmi trvalé základní rysy. Jest to hlavne pasivismus, tj. závislost a nesamostatnost, do níž se dostává duševní sféra člověkova. …
…Nikoli já něco dělám a myslím, nýbrž "ono" se to uvědomí, jakmile něco probíhá čivným obloukem centripetálních a centrifigálních nervů. Analogie s fysikou je zřejmá. Jako u elektrického zvonku: drát sem, drát tam a v mozku to zazvoní.
Typickým představitelem tohoto pojetí, této psychologie bez duše a bohužel také bez ducha, byl zesnulý prof. František Krejčí.
(s. 12) … V americkém behaviorismu, který je pravým skandálem psychologie, se vrací vlastně k materialismu. … U behaviorismu to dostupuje vrcholu. Jak to bývá, směr nejzaostalejší se tváří jako vrchol modernosti. Těsně k němu patří také "reflektorismus Pavlovův".
(s. 19)Je-li myšlení sestrojováním vztahů, žádná myšlenka nikdy nemůže vyjadřovati více než vztahy.
(s. 21)Duchovní objekty nás nedeterminují příčinně, nýbrž důvodově. Jsou ratio, nikoliv kausa.
(s. 24)Krejčí opakuje dafinici pravdy jako "shody se skutečností", která je nesmyslná, protože žádné takové srovnání možné není. Ale ani Krejčí té definici vlastně nevěří: Neboť "skutečnost o sobě" jest totéž, co transcendentno – nepoznatelno.
(s. )

O slabosti ducha

Čtenáři

/Kychot