Přeskočit na obsah

Účel základní školy/Úvaha/Introvertní žák ve výchově a vzdělávání

Z Wikiverzity

Stránka je úvahou a součástí výzkumného projektu

Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí projektu:
Příslušnost: všeobecná

Cíl úvahy

[editovat]

Cílem úvahy je uvažovat (či zkoumat) o tom, jaký vliv má introverze a extroverze na proces vzdělávání. A zdali je existující koncepce základní školy této problematice dostatečně přizpůsobena. Popřípadě podat návrh, jak tuto problematiku na základní škole řešit. Samotný pojem introverze a extroverze má přesah ze základní školy do střední školy i dalšího typu studia.

Motivace

[editovat]

Úvaha

[editovat]

Charakter dítěte se během let dospívání mění, ale již po několika měsících od narození lze říct, zda se jedná o Extraverze a introverta či extraverta. Introvertní dítě reaguje mnohem citlivěji na okolní podněty, jako je světlo, hluk, vůně a další rušivé elementy. Proto je velice důležité znát, s kým se potýkáme, jaké má vlastnosti a jak k němu přistupovat.

Výchova introvertního dítěte

[editovat]

Výchova introvertního dítěte musí být založena na jeho potřebách. Introvertní dítě si potřebuje udržovat odstup od druhých lidí, aby mohlo znovu získat energii, kterou vyčerpalo v kontaktu se společností. Dítě by mělo být připravováno na situace, jež by pro něj mohly být vzhledem k introvertní osobnosti složité (např. rozhovor o tom, co jej čeká). Pokud na takovou situaci dojde, je nesmírně důležité mu poskytnout chvíli odpočinku a ticha. Pro introvertní dítě je také zásadní, aby znalo své potřeby a hlavně přednosti, jako je např. analytické myšlení, empatie, soustředěnost a klid. Ty poté může využít a bude se cítit sebevědoměji. Tiché dítě potřebuje především podporu v rodině. Ať už se jedná o podporu ve formě vyjadřování předností dítěte, což sníží pochybování o sobě samém, nebo podporu během celé školní docházky, která je zejména na druhém stupni základní školy a na střední škole pro introverta velice náročná.

Introvertní dítě ve škole

[editovat]

Introvertní dítě je ve třídě nenápadné ve srovnání s jeho extravertními spolužáky, kteří bývají u učitele oblíbenější, jelikož jsou během hodiny aktivnější a odpovídají na jeho otázky. Během vyučování učitelé často využívají skupinové aktivity, které nejsou pro introverta vhodné. Právě ve skupině svých vrstevníků, kteří se neustále vyjadřují, se introvert bude cítit nejistý a možná se ani nedostane ke slovu. V takových situacích stojí za zvážení možnost výběru mezi prací s několika spolužáky či o samotě, čímž učitel zohlední potřeby introvertního žáka. Introvertní žák ocení výukové metody, jako je práce s textem, ať už ve formě psaní nebo čtení, samostatné aktivity či práce ve skupině skládající se z maximálně tří spolužáků, a především přednášky, monologické výklady probírané látky.

Týmová práce jako taková je často stresuje, proto se do takové aktivity nehrnou. Nemají možnost se prosadit, protože extrovertní děti je překřičí. Pokud jim není dán prostor a čas pro to, aby se vyjádřily, vzdají to, a už se o to ani nepokoušejí. Vzniká utlumení, vyhýbavé reakce, ale také vnitřní napětí, naštvanost či strach, tedy stres a reakce na stres. Vznikají pocity frustrace, méněcennosti, malé sebevědomí, což se s dítětem dál táhne a často také prohlubuje s další a další negativní zkušeností.

Introvertní dítě v dnešní společnosti nemá na růžích ustláno. Většina škol se snaží o týmovou spolupráci dětí, vytváření týmových projektů a předpokládá, že se žák rád zapojí. Pokud dítě touží být samo nebo v úzké skupině kamarádů, nutně narazí na nepochopení ze stran okolí. Introverti jsou proto znevýhodněni a získávají pocit viny, že nejsou dost dobří a že zklamou. Pochybují o sobě a snadno ztrácí vůli něco dělat nebo dokončit.

Závěr

[editovat]

Seznam literatury

[editovat]

Boroujeni, A. A. J., Roohani, A., & Hasanimanesh, A. (2015). The impact of extroversion and introversion personality types on EFL learners’ writing ability. Theory and Practice in Language Studies, 5(1), 212-218.

Cain, Susan. Tichá síla: tajné přednosti introvertních dětí. Přeložil Ondřej FAFEJTA. Praha: Portál, 2018. ISBN 978-80-262-1367-3.

Cain, Susan. Ticho: síla introvertů ve světě, který nikdy nepřestává mluvit. V Brně: Jan Melvil, 2012. Žádná velká věda. ISBN 978-80-87270-43-1.

Condon, M., & Ruth-Sahd, L. (2013). Responding to introverted and shy students: Best practice guidelines for educators and advisors. Open Journal of Nursing, 3(07), 503.

Laney, Marti Olsen. Jste introvert?: jak prosperovat ve světě extravertů. Vydání druhé. Přeložil Ivana pavlíčková. Praha: Knižní klub, 2017. Universum (Knižní klub). ISBN 978-80-242-5681-8.

Löhken, Sylvia. Síla introvertů: jak uspět ve světě, který přeje extrovertům. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4735-4.

Murphy, L., Eduljee, N. B., Croteau, K., & Parkman, S. (2017). Extraversion and introversion personality type and preferred teaching and classroom participation: a pilot study. Journal of Psychosocial Research, 12(2), 437-450.

Rofi’i, A. (2018). A Comparative Analysis on Extrovert and Introvert Students Towards Their Speaking Skill. ETERNAL (English Teaching Journal), 8(2).