Informace, média a knižní kultura/Informační a mediální gramotnost I/2. lekce

VÝVOJ ČTENÁŘESKÉHO ZÁJMU

Tato stránka je součástí projektu:
Informace, média a knižní kultura/Informační a mediální gramotnost I
Příslušnost: skupinová

Tato stránka není ještě hotová.

Osobnost čtenáře, biblioterapie[editovat]

bude se mluvit o tom co znamená četba
pschologie čtenáře
- podobor aplikované psychologie
- zabývá se důvody proč jednotlivý lidé čtou
- proč čtou a kdy v rámci dne či života
pomáhá řešit situace ve které se nacházíme
čtení něco víc
každý má jinou důvody proč čte
jsou knihy u kterých si člověk neodpočine, proto si volí to, kde se uvolní
tedy každý má nějaký důvod proč číst: dozvědět se, vzdělat se, vyřešti problém, navodit si emoci
-- témata seminářek jsou prý všechny schválená

VÝVOJ ČTENÁŘESKÉHO ZÁJMU[editovat]

nejprve nutné zvládnout tecchniku čtení
ti co mají problémy se čtením, se nedostanou do fáze, kdy by z toho měli radost
u nás se nevyskytují, lidé, kteří by neměli vůbec možnost číst, ale ve světě se to může stát
již v raném věku se čtenář hodně odlišuje
- je to podle zájmů
- podle osobnosti

knihy věnující se čtenářskému výzkumu
- budou prezentace na vybraný výzkum
- Jiří Trávníček: Čteme, Jiří Trávníček:Překnížkováno atd.
- v čr docela hodně výzkumů
- zkoumají se audioknihy jestli to zkonzumují lidé, kteří by si knížku nepřečetli
- zkoumají se u nás i děti a mládež

ČTENÁŘSKÝ ZÁJEM DĚTÍ[editovat]

- zájem vzniká ve velmi útlem dětství
- poznávání tvarů, ukazování na obrázku je příprava na čtení
- dítě, které najde medvídka na obrázku, tak mu to jde lépě na základce a když je starší, tak je pak schopné vyhledat slovo ve slovníku
- ovlivňuje to rozvoj technologií, ke kterým se dostanou ve stejné době, nebo dřív než se k nim dostane leporelo (zkouma to slussaref)
- rozvoj vztahu ke knihám by měl začínat po narození dítěte
- jsou i teorie, že v době těhotenství by se mělo předčítat či zpívat

PŘEDŠKOLNÍ ČTENÁŘSTVÍ[editovat]

dítě, se kterým si nikdo nečetl, nebude číst pro školu
- a musí se u něj vytvořit nový rituál a rodiče se musí snažit
rodinné prostředí je velmi důležité při formování vztahu ke čtení a schopnostem
je potřeba dětem předčítá -- je to opravidelnosti a zvyku
předčítat by měla blízká osoba, není jedno kdo to je - musí vzniknout příjemná vazba
předčítání nemusí být dlouhá doba, protože by to dítě stejně nevydrželo, ale jde o pravidelnost (např. před spaním)
čtení lze napojit na hry (tleskání, tancován, vnímání rytmmu) - navázání na pohybové aktivity
v předškolním věku se děti učí rozeznávat a porovnávat tvary - grafomotorické schopnosti příprava na psaní

MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK (6-9 let)[editovat]

čtení v školním věku má vliv na rozvoj řeči
- vysvětlují se pojmy
motivační prvek při společném čtení
pracuje se na zvládnutí techniky čtení
když se okamžik na samočtení špatně odhadne, tak to dítě může demotivovat, protože se stále silně musí soustředit na techniku čtení, že nevnímá to co čte
- dítě se musí překlopit do toho, že si to začne užívat
- tzn. pozvolna upouštět od předčítání
- složité věci čteme s dítětem, a jej necháme číst něco jednoduššího co zvládne (třeba čtyřlístek)
dotaz: nemohou mít děti jinou percepci toho co čte?
odpověd: měli bysme se s ním nenápadne pobavit o tom co čte, aby jsme zkontrolovali, že to chápou správně. Občas to totiž někdo chápe jinak a ve vyššímv ěku třeba zjistí, že to vnímal jinak.
dotaz: co nová multimediální generace, nemá zvýšenou percepci mutlimediálnímu obsahu, jsou ale schopni přiřadit text obrázkům?
odpověd: podporují to studie. media jsou fast food. ty děti ale chtějí něco jiného od textu. např. Deník malého poseroutky tydle děti komunikují o 100 6. cesta ke zkratkovitosti, rychle se dozvědět co chci
je otázka jaký vliv bude mít konzumace médií do budoucna
děti které hodně čtou, netolerují popisné zdlouhavé texty, jako jejich rodiče, takže to indikuje ústupný vývoj i tak
VSTUP: příklad dětí, které získali velmi rychle informace z rozsáhlého textu ač vyučující předpokládal, že děti text nebude bavit. děti text nečetli, jen z něj vychytali to důležité co potřebují.
ODPOVĚD: zajímavý fenomén. práce s textem, kdy získám informaci, aniž bych pečlivě četl text --ale to už po nás chtějí na vš a já navím jak se to dělá
- je zajímavé, jestli tam bude v budoucnu u čtenářů ponoru
- je potřeba si nastavit nějakou digitální hygienu, najít si rozvnováhu
  - u dětí je to problém a je potřeba je formovat

STŘEDNÍ ŠKOLNÍ VĚK[editovat]

11-14,15 let
puberta
rozvíjení osobnosti, silné záliby
DOTAZ: jestli se neprodulužeje mládí
ODPOVĚD: je to spíše naopak, takže děti čtou to co by rodiče četli v pozdějším věku, tak čtou dnešní děti dřív. Možná by se mohli přidat kategorie na přechod do dospělosti.
rozvírají se nůžky mezi čtenáři a nečtenáři
dochází k genderovému rozlišení, v nižším věku to ještě není tak signifikantní
samotné čtení již není předmět zájmu, čte se abysme se něco dozvěděli
na prvním stupni se toti prostě čte, což na druhém stupni odpadá
ty žáci co nemají nacvičené čtení zde mají problémy, protože se nemohou vzdělávat
vzniká skupina těch, které čtou pro zábavu
- jsou to spíše více dívky
- u chlapců je to vázáno na další zájem (hledají si knihy, časopisy, manuály) k nějakému tématu - silní čtenáři z pohledu toho co přečtou za jednotku času
důležité je ukázat, jak si najít informace, posunout čtení textu na další úroven
- pokročilejší práce s textem
OTÁZKA: kdy děti poznaj, že se jedná o nesmyslnou, nebo nevhodnou informaci
ODPOVĚD: učí se to na gymnáziu, učili se na prvním stupni rozpoznat reklamu a to co není reklama. Pokud jsou děti dobře vedené (učitelé, knihovníci, nezikovky), tak jsou schopné to zvládnout.
OTÁZKA: co čtení braků?
ODPOVĚD: asi se to nedá odsuzovat, pokud to u toho čtenáře dělá to co má, tzn, rozvíjí čtenářství a podporuje jeho vývoj.
ODPOVĚD: povinná četba je kontraproduktivní, nenavozuje pozitivní vztah dětí k četbě. Kanonické dílo - co si každý musí přečíst, ale už od toho profesoři ustupují. Ale zdá se, že poslední dobou se zrychluje odlišnost od původních generací čtenářů.