Informace, média a knižní kultura/Informační a mediální gramotnost I/2. lekce
Vzhled
VÝVOJ ČTENÁŘESKÉHO ZÁJMU
![]() | |
Příslušnost: skupinová |
Tato stránka není ještě hotová.
Osobnost čtenáře, biblioterapie
[editovat]- bude se mluvit o tom co znamená četba
- pschologie čtenáře
- podobor aplikované psychologie
- zabývá se důvody proč jednotlivý lidé čtou
- proč čtou a kdy v rámci dne či života
- pomáhá řešit situace ve které se nacházíme
- čtení něco víc
- každý má jinou důvody proč čte
- jsou knihy u kterých si člověk neodpočine, proto si volí to, kde se uvolní
- tedy každý má nějaký důvod proč číst: dozvědět se, vzdělat se, vyřešti problém, navodit si emoci
- -- témata seminářek jsou prý všechny schválená
VÝVOJ ČTENÁŘESKÉHO ZÁJMU
[editovat]- nejprve nutné zvládnout tecchniku čtení
- ti co mají problémy se čtením, se nedostanou do fáze, kdy by z toho měli radost
- u nás se nevyskytují, lidé, kteří by neměli vůbec možnost číst, ale ve světě se to může stát
- již v raném věku se čtenář hodně odlišuje
- je to podle zájmů
- podle osobnosti
- knihy věnující se čtenářskému výzkumu
- budou prezentace na vybraný výzkum
- Jiří Trávníček: Čteme, Jiří Trávníček:Překnížkováno atd.
- v čr docela hodně výzkumů
- zkoumají se audioknihy jestli to zkonzumují lidé, kteří by si knížku nepřečetli
- zkoumají se u nás i děti a mládež
ČTENÁŘSKÝ ZÁJEM DĚTÍ
[editovat]- zájem vzniká ve velmi útlem dětství
- poznávání tvarů, ukazování na obrázku je příprava na čtení
- dítě, které najde medvídka na obrázku, tak mu to jde lépě na základce a když je starší, tak je pak schopné vyhledat slovo ve slovníku
- ovlivňuje to rozvoj technologií, ke kterým se dostanou ve stejné době, nebo dřív než se k nim dostane leporelo (zkouma to slussaref)
- rozvoj vztahu ke knihám by měl začínat po narození dítěte
- jsou i teorie, že v době těhotenství by se mělo předčítat či zpívat
PŘEDŠKOLNÍ ČTENÁŘSTVÍ
[editovat]- dítě, se kterým si nikdo nečetl, nebude číst pro školu
- a musí se u něj vytvořit nový rituál a rodiče se musí snažit
- rodinné prostředí je velmi důležité při formování vztahu ke čtení a schopnostem
- je potřeba dětem předčítá -- je to opravidelnosti a zvyku
- předčítat by měla blízká osoba, není jedno kdo to je - musí vzniknout příjemná vazba
- předčítání nemusí být dlouhá doba, protože by to dítě stejně nevydrželo, ale jde o pravidelnost (např. před spaním)
- čtení lze napojit na hry (tleskání, tancován, vnímání rytmmu) - navázání na pohybové aktivity
- v předškolním věku se děti učí rozeznávat a porovnávat tvary - grafomotorické schopnosti příprava na psaní
MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK (6-9 let)
[editovat]- čtení v školním věku má vliv na rozvoj řeči
- vysvětlují se pojmy
- motivační prvek při společném čtení
- pracuje se na zvládnutí techniky čtení
- když se okamžik na samočtení špatně odhadne, tak to dítě může demotivovat, protože se stále silně musí soustředit na techniku čtení, že nevnímá to co čte
- dítě se musí překlopit do toho, že si to začne užívat
- tzn. pozvolna upouštět od předčítání
- složité věci čteme s dítětem, a jej necháme číst něco jednoduššího co zvládne (třeba čtyřlístek)
- dotaz: nemohou mít děti jinou percepci toho co čte?
- odpověd: měli bysme se s ním nenápadne pobavit o tom co čte, aby jsme zkontrolovali, že to chápou správně. Občas to totiž někdo chápe jinak a ve vyššímv ěku třeba zjistí, že to vnímal jinak.
- dotaz: co nová multimediální generace, nemá zvýšenou percepci mutlimediálnímu obsahu, jsou ale schopni přiřadit text obrázkům?
- odpověd: podporují to studie. media jsou fast food. ty děti ale chtějí něco jiného od textu. např. Deník malého poseroutky tydle děti komunikují o 100 6. cesta ke zkratkovitosti, rychle se dozvědět co chci
- je otázka jaký vliv bude mít konzumace médií do budoucna
- děti které hodně čtou, netolerují popisné zdlouhavé texty, jako jejich rodiče, takže to indikuje ústupný vývoj i tak
- VSTUP: příklad dětí, které získali velmi rychle informace z rozsáhlého textu ač vyučující předpokládal, že děti text nebude bavit. děti text nečetli, jen z něj vychytali to důležité co potřebují.
- ODPOVĚD: zajímavý fenomén. práce s textem, kdy získám informaci, aniž bych pečlivě četl text --ale to už po nás chtějí na vš a já navím jak se to dělá
- je zajímavé, jestli tam bude v budoucnu u čtenářů ponoru
- je potřeba si nastavit nějakou digitální hygienu, najít si rozvnováhu
- u dětí je to problém a je potřeba je formovat
STŘEDNÍ ŠKOLNÍ VĚK
[editovat]- 11-14,15 let
- puberta
- rozvíjení osobnosti, silné záliby
- DOTAZ: jestli se neprodulužeje mládí
- ODPOVĚD: je to spíše naopak, takže děti čtou to co by rodiče četli v pozdějším věku, tak čtou dnešní děti dřív. Možná by se mohli přidat kategorie na přechod do dospělosti.
- rozvírají se nůžky mezi čtenáři a nečtenáři
- dochází k genderovému rozlišení, v nižším věku to ještě není tak signifikantní
- samotné čtení již není předmět zájmu, čte se abysme se něco dozvěděli
- na prvním stupni se toti prostě čte, což na druhém stupni odpadá
- ty žáci co nemají nacvičené čtení zde mají problémy, protože se nemohou vzdělávat
- vzniká skupina těch, které čtou pro zábavu
- jsou to spíše více dívky
- u chlapců je to vázáno na další zájem (hledají si knihy, časopisy, manuály) k nějakému tématu - silní čtenáři z pohledu toho co přečtou za jednotku času
- důležité je ukázat, jak si najít informace, posunout čtení textu na další úroven
- pokročilejší práce s textem
- OTÁZKA: kdy děti poznaj, že se jedná o nesmyslnou, nebo nevhodnou informaci
- ODPOVĚD: učí se to na gymnáziu, učili se na prvním stupni rozpoznat reklamu a to co není reklama. Pokud jsou děti dobře vedené (učitelé, knihovníci, nezikovky), tak jsou schopné to zvládnout.
- OTÁZKA: co čtení braků?
- ODPOVĚD: asi se to nedá odsuzovat, pokud to u toho čtenáře dělá to co má, tzn, rozvíjí čtenářství a podporuje jeho vývoj.
- ODPOVĚD: povinná četba je kontraproduktivní, nenavozuje pozitivní vztah dětí k četbě. Kanonické dílo - co si každý musí přečíst, ale už od toho profesoři ustupují. Ale zdá se, že poslední dobou se zrychluje odlišnost od původních generací čtenářů.