Hesla Jednoty bratrské/2020-08-24

Pondělí 24. srpna 2020

Pomazání

Připravuješ přede mnou stůl naproti mým protivníkům, mou hlavu jsi pomazal olejem, můj kalich přetéká. Žalm 23,5 (překlad Jana Zemana)

Když byl v Betanii v domě Šimona Malomocného a seděl u stolu, přišla žena, která měla alabastrovou nádobku pravého vzácného oleje z nardu. Rozbila ji a olej vylila na jeho hlavu. Někteří se hněvali: "Nač ta ztráta oleje?" Ježíš však řekl: "Nechte ji! Proč ji trápíte? Vykonala na mně dobrý skutek." Marek 14,3-4.6

Farář Lukáš Král k tomu píše (citace):

Velká hostina a ještě dostaneme vzácnou voňavku. Co nám dnešní Slova říkají? Takovéto obrazy ukazují Boží péči i tam, kde to nečekáme. A nemusíme zrovna bojovat s protivníky, Pán Bůh k nám přichází i do ticha, když už nečekáme nic nového. Ale máme tu nový den a Pánu Bohu za něj díky.
Dnes od 16 hodin je Otevřený kostel.
Zdraví a zve Lukáš Král, farář

A Kychot k tomu doplňuje: Mno ... já bych asi nemluvil zrovna o voňavce. To mi zní, jako když si koupím nějakou syntetiku v drogeii a popatlám se s ní, abych byl cítit na sto honů.

Jaroslav F. Pechar nedávno ve svém kázání zmiňoval snadno zapamatovatelné datum – Boží hod roku 800. Trochu jsme se pohádali – nepovažoval bych to datum zrovna za "počátek vzniku Svaté říše římské národa německého". Nicméně ten den si Karel Veliký na tehdejším vystrašeném papeži Lvu III. vynutil pomazání za "císaře říše římské" – prvního po skončení vlády Romula Augustula či Julia Nepy.

Co se změnilo? Fakticky nic moc. Franská říše v podstatě stále zůstala Říší Franskou pod vládou dynastie Karlovců. Změnilo se v podstatě jen to, že veškeré další hrdinské činy či zločiny (záleží na úhlu pohledu, ale takové malichernosti teď ponechme stranou) se od té doby konaly už jaksi "oficiálně" ve jménu Kristově, šíření křesťanství hlava nehlava (ať už hlava na krku přirostlá či od něj oddělená).

Takže to je takový starodávný obyčej – pomazání za krále. Fakticky to nemuselo znamenat nic moc.

S Davidem – jemuž se většina žalmů připisuje – to možná bylo podobné. Někdo z toho možná měl srandu – takový mrňous a má nám vládnout jako král? A pak ta nedůstojná honička mezi Davidem a Saulem. Ale David to Saulovo pomazání výsostně respektuje – nedovolí si mu ublížit ani když ho nachytá v takové citlivé situaci vykonávání velké potřeby za nějakým šutrem.

Pomazávání bylo po Árónovi vyhraženo velekněžím. A kdo pomazal za krále Ježíše? Toho lidového buřiče v hloučku jeho hříšníků? No představte si – nějaká hříšnice, kterou Písmo ani nejmenuje. A jaký to pak mělo pro Ježíše důsledek – pouze cedulku w:INRI pro obveselení přihlížejících davů – prý to byl král židovský! 🙂

Katolická církev pro takové výsostné pomazání používá křižmo – směs oleje, balzámu a pod. Také nazývané myrha či chrisma. A co dostal malý Ježíšek za dárky při svém narození? A teď krátce před svou smrtí?

No a jak se jinak řekne "pomazaný"? No přeci: mesiáš!

Hostina v domě Šimona Malomocného, hostina na Zelený čtvrtek. Pořád je co slavit.

A jak je to s tím "všeobecným kněžstvím"?

Vy však jste "rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý". (1P 2:9) Myslíme a chováme se tak vždy, jako králové? Budou nás také tak oslavovat?