Přeskočit na obsah

Hesla Jednoty bratrské/2009-03-23

Z Wikiverzity

Hesla Jednoty bratrské/2009-03-23

Nějakým omylem jsem se dostal na 24. Pondělí Dám ti prozíravost, ukážu ti cestu, kterou půjdeš. [Žalm 32,8]. Tak to jsem zajásal, říkám si, to je přesně to, co těď potřebuji. Ale pak mi nějak nehrálo datum, říkám si, v tom mám nějakou chybu, vždyť dnes je pondělí a je 23. března. No a pak koukám, omylem jsem si kliknul na minulý rok 2008. Jednak koukám, že lioni touto dobou už byly právě velikonoce, a pak si říkám, jakto že s tou prozíravostí jsem to měl vloni nic moc? Pořád se chovám stejně hloupě.

No tak teda letos, a ten správný verš: Nevíme, co máme dělat, proto vzhlížíme k tobě. [2.Paralipomenon 20,1] No tak to už je celkem přesné. Ale je to tím, že se asi pořád plácám někde v těch pozemských problémech. Pak člověk neví, co dělat. Vzhlédnout trochu výš, jako zajatec, přes vysokou zeď, hlídanou kulomety, k nebi, tam ke svobodě ducha?

A novozákonní odpověď na tuto otázku jsou [Skutky 9,5-6]: Pavel řekl: "Kdo jsi, Pane?" On odpověděl: "Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ. Vstaň, jdi do města a tam se dovíš, co máš dělat." Tak to asi, abych neseděl celý den na zadku doma a vyrazil do deště a do města a tam se dozvěděl, co dělat. To to by asi byl dost pověrčivý či fundamentalistciký výklad toho hesla, ale co když by to "fungovalo"?

No a ještě včerejší heslo: 22. Neděle: Otevrou se oči slepých, otevrou se též i uši hluchých. [Izaiáš 35,5 K] No tak to zní pořád stejně tak nadějně. Žeby konečně? A v novozákonním se dovídáme, jak to pak dopadlo s tím Pavlem: Ananiáš vložil na Saula ruce a řekl: "Saule, můj bratře, posílá mě k tobě Pán - ten Ježíš, který se ti zjevil na tvé cestě; chce, abys opět viděl a byl naplněn Duchem svatým." [Skutky 9,17] Takže potkat toho správného Ananiáše, v tom to asi je. No a včerejší písnička:

Já zbloudil jsem a omámený
tě hledal, avšak nenašel,
jsa od tvé tváře odvrácený,
jen za bludným jsem světlem spěl:
až teprv nyní, žes to chtěl,
já tebe uviděl.

"No pořád ta samá, obehraná písnička", by se člověku chtělo říct. "Samé bludné kruhy, pořád to samé". Np jo, to je asi právě ten rozdíl mezi tím světlem, které někam vede, a světlem bludiček. Ach, ty bludičky. Ach, ten Internet je plný takových bludiček.

No a ještě heslo týdne:
Laetare (Veselte se s Jeruzalémem. Izaiáš 66,10)
Jestliže pšeničné zrno nepadne do země a nezemře, zůstane samo. Zemře-li však, vydá mnohý užitek. [Jan 12,24]

No vlastně je to pořád o tom. Zablouděná zrnka. Znovu se narodit, a jako synonymum je tu "umřít". Aristotelés, ta jeho semena.

No a ještě to dnešní čtení [5.Mojžíšova 8,2-10]. Jak se dalo očekávat, je to zase o bloudění: Připomínej si celou tu cestu, kterou tě Hospodin, tvůj Bůh, vodil po čtyřicet let na poušti. Nazvaný je ten biblický oddíl Výzva k vděčnosti. Tak aspoň to, to jsem si uvědomil hned ráno, když jsem se probudil, že má být za so vděčný, že jsem v podstatě šťastný člověk a to, co mi nejvíc v životě vadí, jsem asi už jen já sám, ta moje rozplizlost, se kterou se tím jinak celkem krásným životem tak všelijak poflakuju. Uznej tedy ve svém srdci, že tě Hospodin, tvůj Bůh, vychovával, jako vychovává muž svého syna. Proto budeš dbát na přikázání Hospodina, svého Boha, chodit po jeho cestách a jeho se bát. Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, tě uvádí do dobré země, do země s potoky plnými vody, s prameny vod propastných tůní, vyvěrajícími na pláni i v pohoří, do země, kde roste pšenice i ječmen, vinná réva, fíkoví a granátová jablka, do země olivového oleje a medu, do země, v níž budeš jíst chléb bez nedostatku, v které nebudeš postrádat ničeho, do země, jejíž kamení je železo a z jejíchž hor budeš těžit měď. Budeš jíst dosyta a budeš dobrořečit Hospodinu, svému Bohu, za tu dobrou zemi, kterou ti dal. [5M 8,5-10]