Hesla Jednoty bratrské/2009-03-20

20. Pátek

• Brány, zvedněte výše svá nadpraží, výše se zvedněte, vchody věčné, ať může vejít Král slávy. Žalm 24,7
• Zacheus rychle slezl a s radostí Ježíše přijal. Lukáš 19,6
• čtení: Matouš 10,34-39

Tak dnes se od rána necítím zrovna nejlíp, bolí mě hlava, cítím se otráveně a trochu naštvaně, i sám na sebe, a tak má člověk těžko náladu na nějakou radost. Ale co je zajímaví, ty směry v děch dvou verších. V žalmu se mají ty brány zvedat nahoru; a Zacheus zae lezl dolů. Jako by v tom byl nějaký protiklad, nejdřív to vzepjetí vzůhu, k nebi, člověk je dole, vzhlíží vzůru. A u toho Zachea to bylo naopak: Byl mrňavý, tak si vlezl ještě na strom, aby viděl – dolů! Najednou ten Ježíš je tady, dole na zemi, a aby ho člověk viděl, v tom davu, tak si sám musí vyšplhat na nějakou rozhlednu. Najednou taková inverse: Člověk z výšin shlíží na boha dolů! Taková výměna posic. Pojď si to, človíčku, také vyzkoušet, že ona to na tom božím místě na tom obláčku není žídná sranda – muset se dívat, co vy to tam dole všechno vyvádíte!

Naštěstí, pro Zachea, ta inverze končí, i když překvapivě: pozváním. Či snad výzvou k pozvání? Nebo jak to říci: Ježíš se zkrátka pozve k němu do bytu na večeři. Tak to by asi nikdo nečekal.

Ale v tom dnešním čtení je to ještě horší: "Nepřítelem člověka bude jeho vlastní rodina". Naskakuje nám husí kůže při vzpomínce na padesátá léta, kdy jeden udával druhého, kdy synové museli zapírat své rodiče, kdy bylo nebezpečné přiznat se, že někoho znám, že jsem s ním mluvil. Tísnivá atmosféra, jako když Ježíše jako zločince vedli na soud, byl to vlastizrádce, nepřítel státu, nepřítel lidu, spojenec cizích mocností, a vůbec, hlavně si nedával pozor na pusu, dobře mu tak, držet hubu a držet krok, to je starodávná, osvědčená metoda, jak projít nepozorovaně s davem. Jakoby Ježíš předvídal, co nastane, ano, ten meč vede ránu mezi životem a smrtí.