Forum 2000/2008/Mezináboženský dialog

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Panelová diskuse: Forum 2000/2008/Mezináboženský dialog: Kořeny náboženského extremismu

  • čas konání: úterý 2008-10-14 13:30 – 15:15
  • místo konání: Palác Žofín, velký sál
  • moderátorka: Doris Donnelly
  • účastníci panelu (jak seděli za panelem zleva):
  1. Gabriel Nissim, předseda Sdružení mezinárodních nevládních organizací pro lidská práva
  2. Turki Al-Faisal, předseda správní rady Centra pro výzkum a islámské studie krále Faisala, Saudská Arábie
  3. Tomáš Halík, římskokatolický kněz a profesor Karlovy univerzity
  4. Doris Donnely, ředitelka Centra kardinála Suenense při univerzitě Johna Carolla v Clevalandu, USA
  5. Amar Al-Hakim, zástupce vůdce Nejvyšší islámské rady Iráku
  6. Ashis Nandy, politický psycholog a sociolog, Indie
  7.  ??

Poselství Dalajlámy[editovat]

Protože se tentokrát nemohl osobně účastnit, bylo čteno poselství jeho svatosti Dalajlámy konferenci Forum 2000, datované 29. září 2008

Poznámky z projevů zúčastněných[editovat]

Moderátorka[editovat]

Úvodní slovo pronese Tomáš Halík.

Tomáš Halík – římskokatolický kněz, který vede farnost, prof. filosofie na Karlově univerzitě – v dubnu bude jedna z jeho knih vydána v USA. Bude (po vzoru Havla) přednášet česky, proto moderátorka uvede alespoň osnovu:

  1. . Myšlenka funfamentalistickch vlivů v souvislosti s pokušením
  2. . Symboly: jsou pružné anebo jsou zúženy na jednu definici
  3. . Spojení víry a rozumu – tyto dva atributy musí být spojeny
  4. . Otevřené fundamentalistické tendence a skryté (introvertní mlčící fanatici)

Tomáš Halík[editovat]

Po roce 2001 je fundamentalismus spojován s terorismem a extrémismem. Jak mnoho je to spojeno? Tyto pojmy se používají jako nadávky. Pojem fundamentalismus – na prahu 20. století jím sama nazývala skupina protestantů. Měli bychom spíše hovořit o fundamentalistických sklonech či spíše pokušeních. Redukovat složité na jednoduché, vrátit se k infantilním představám, „zpět k matkám“, jak říká goethe ve Faustovi.

Např., zelené výzvy „zpět na stromy“ jsou také takovými fundamentalistickými zjednodušeními. Takové výzvy nejsou reálné. A navíc stav „původní čistoty“ je fixe, která nikdy neexsitovala (čistá rasa aj.).

Hermeneutický přístup: Peter Berger (měl být mezi námi, nemoc mu zabránila) říká, že fundamentalismus je moderní jev a nemá právo se odvolávat na tradici. V tradici je ten, kdo vstupuje do proudu dějin a neustále reinterpretuje. Kdo se zaměřuje jen na uchování formy, ten zkresluje skutečnost. Newman (citace): kdo vyjadřuje víru slovy našich dědečků, tak je neupřímný.

Fundamentalista se zaklíná ortodoxií, ale přitom je heretik (heretik si vybírá jen to, co se mu hodí). Kdo vykládá slova písma doslovně, ten je interpretuje jinak, než jak to mínili jeho pisatelé.

Premoderní mentalita nebyla fundamentalistická, ale uměla zacházet se symboly jako se symboly, kdy se symbol zároveň odhaluje i zahaluje.

Michel Foucalt: Dějiny šílenství: Fundamentalismus = Inverze idealismu a positivismu

Fundamentalismus zachází se symboly jako s fakty. Náboženský fundamentalismus i fanatismus sdílejí mnohé, mají stejný koncept náboženství.

Motivem fundamentalistických postojů je úzkost o vlastní integritu a snaha potlačit vlastní pochybnost. Slabá víra neunese vlastní pochybnosti a vlastní kritické otázky.

Opakem je víra, která je schopná žít i s paradoxy, neboť víra je plná paradoxů. Víra a pochybnost jsou dvě sestry, které se vzájemně podporují – jedna bez druhé vede k fanatismu (víra bez pochybnosti) nebo cynismu (pochybnost bez víry).

Metoda projekce – promítá svoje problémy do druhých.

Esenciální neboli originální fanatismus – to není to nejhorší; nejhorší je ochota nechat se zfanatisovat. Problémy ztráty identity, skupinový narcismus atd. – na to ale není čas podrobně to rozebírat.

Konflikty ve světě nabývají sílu z náboženských symbolů. Mark Juergensmeyer[1] : Aktéři to začínají brát jako kosmickou válku a přestávají si věřit, že k vítězství dospějí normálními prostředky. Démonizace nepřítele.

Je nebezpečné přistupovat na slovník fanatiků. (Prapor franc. refoluce byl veden jako boj proti fanatismu, i když sám byl fanatický).

Moderátorka[editovat]

Panelisté budou přednášet i reagovat na projev prof. Halíka. Mohou se také vyjádřit k otázkám:

  • Jaké jsou kořeny náboženského fundamentalismu a fanatismu ve světových náboženstvích?
  • Jak mu zabránit?
  • Jak mohou světová náboženství přispět?
  • Jaká je podobnost mezi náboženským a sekulárním fundamentalismem?

Jeho excelence Ammar Al-Hakim. Studoval v Iránu, protože v Iráku studovat nemohl kvůli útisku ze strany Saddáma Husajna.

Ammar Al-Hakim[editovat]

(Projev je v arabštině, simultánní překlad – nebyl zcela plynulý, místy hůře srozumitelný)

Ve jmenu Alláha Boha. Abych mluvil o otázce dialogu, porozumění a soužití. Velice si vážím tyto výzkumné reporty, které jsem poslouchal s velkou pozorností. Porozumění mezi kulturami nám pomůže. Dnes jsem tu, abychom mluvili o otázkách dialogu a porozumění. Dialog byl nejdůležitější pro šíření náboženství. Rychlý průzkum v životě božích proroků – dialog hrál hlavní úlohu v poselstvích, které dostali z nebes. Tyto dialogy nebyly přerušeny, pokud žili na zemi. Náboženství stojí proti násilí, které je nahlíženo jako agrese. Abraham čelil hození do ohně, Mojžíš čelil pronásledování a Ježís ukřižování.

Cílem všeho náboženství je založit společenství věřících. Což znamená vést dialog, založený na dobrém kázání. Ne strašení terorismem. Během dlouhé historie lidstava bylo zneužito náboženství jako nástroj násilí – nebezpečné deformace. Odchylné, povrchní chápání náboženství, které se pro mnoho lidí stalo strašidlem. Chybné chápání nápoženství vede k vytváření bariér mezi národy. Nebeská náboženství neznají konfesionální výnosy[2] k zabíjení. Pohromy si vytváří člověk sám svým úsilím. Je tu výzva k míru mezi všemi národy. Korán: „Lidé, vás jsme stvořili z muže a z ženy … nejvznešenější z vás je ten, kdo je nejbohabojnější.“ Až teprve potom přichází rozdělení. Před pěti lety došlo ke zhroucení hrozného režimu. Bylo nutné založit politický systém, který by se staral o blaho lidu. Od počátku zdůrazňujeme založení takového systému, aby člověk mohl realizovat svoji svobodu – proto jsme zvolili demokratický systém se svobodami pro Irácké občany.

Na konci příštího roku očekáváme celostátní volby. Odpadlící od mohamedáncké víry 9. dubna 2003 – pochopili Islám povrchně a prolévají krev muslimů. Přitom Islám jasně zakazuje zabíjení lidské duše, aby ten, kdo zabije jiného člověka, byl souzen. Ti, kdo ztratili vliv v Iráku, se snaží znovu uchopit moc. Irácký lid si zvolil cestu svobody. Všichni Iráčané jsou si rovni. Odmítáme diskriminaci mezi Iráčany na základě rozdílu mezi náboženských příslušností. Občan musí cítit, že je partnerem při výstavbě státu. Založili jsme ministerstvo… K řízení Iráku je nutná spolupráce všech Iráčanů. 2005 – vláda národní jednoty. Volby byly volné a transparentní.

Nyní, když o tom mluvíme, přejeme si zdůrazňovat naši víru v dialogu s ostatními. Nyní v dnešním Iráku jsme lidé různých národností i náboženských vyznání. Je to národ, který se poučil, že utlačování a represe vedou k větším obavám. Zvolili jsem si politický systém, který zaručuje všem stejná práva. V novém Iráku chceme upevnit, abychom mohli žít bok po boku jako bratři a sestry.

Děkuji vám a mír s vámi.


Turki Al-Faisal[editovat]

Já jsem fundamentalista. Říkám to, protože podle mého názoru bych se chtěl držet náboženství koránu a Mohammeda. Jako je tu učena snášenlivost mezi kmeny s tím cílem, aby se lépe vzájemně poznali. Mohammed učí, abychom žili tak, jakobychom měli žít navždy.

Jak říkal otec Halík, existují různě ismi. Demoracie = návrat k Platovi a Sokratovi. Evropa se rozhodla navrátit se k takovým pravidlům. Otázka, jak můžeme aplikovat tato základní pravidla, vytvářená před mnoha staletími. Extremismus to interpretuje tak, jak to vyhovuje jemu.

Představitel suny strávil řadu let v Bagdádu, v Káhiře, právník – ale co vydával na jednom místě, tak jinak rozhodoval na druhém místě – protože situace je na obou místech jiná.

Fundamentalismus byl poznamenán celou řadou zločinů, které konal ve svém jménu. Jak Bin Ládin interpretuje Islám, to není Islám.

My všichni, kéž bychom se vrátili k těm původním učením, jak nám je prezentuje Ježíš, Mohamed anebo dávní učitelé dalších náboženství, jako je buddhismus a další.

Gabriel Nissim[editovat]

(Římskokatolický kněz, který má řadu funkcí, je také prezidentem komise ve Strasbourgu – uvedla moderátorka)

Omlouvám se za svou špatnou angličtinu.

  1. Globalizace je hlavní výzva na našem vstupu do 21. století. Způsob života ja zpochybňován jinakostí jiných.
  2. Když je ohrožována naše identita, náboženství se vydává na obranu ohrožené identity. Lidská seskupení potřebují soudružnost, kohezi. Hledáme transcendentální referenci a proto se odvoláváme na náboženství, protože Bůh zachraňuje tuto soudružnost. Násilí se obrací na obětní beránky. Sakralizované násilí.
  3. Dobrým příkladem tohoto procesu v celé Evropě – platí Cuius regio, qui religio. Platilo to za Říma i po Konstantinově konverzi. Oddělení státu a círvkve – to je něco nového, stále se ale říká "„Bůh ochraňuj Královnu“" a někdo zase „Gott mit uns“. Jsem proti tomu, aby se zdůrzaňovaly křesťanské kořeny v Evropě, protože to se často šířilo násilím. Pak je to o zradě náboženství a o zradě Boha, když chce nějaká skupina zneužít pro svoje účely.
    Byl jsem navštívit chrám sv. Mikuláše na Malostranském náměstí a díval se na sochu sv. Mikuláše. Sv. Mikuláš používá svoji hůl k tomu, aby rozdrtil a zabil nevěřícího. Jsem proti jakékoli instrumentalizaci náboženství.
  4. V roce 2000 prosil Pavel II. za odpuštění hříchů, mj. hřích proti lásce ve jménu pravdy, požádal kardinála Racingera, aby to vyslovil. Můžu si myslet, že „vlastním“ pravdu a pravda se stává zdrojem násilí. To platí i o pravdách sekulárních. Pro věřícího jenom Bůh je pravda. Pouze Ježíš Kristus je pravda, proto nemohu vládnout pravdě nebo ji vlastnit.

Vraťté Cézarovi, co je Cézarovo, a v Cuius regio eius religio – mělo by platit pravidlo oddělení, odmítnout jakoukoli vzájemnou instrumentalizaci. Všechny státy musí respektovat svobodu svědomí a víry, tento respekt vůči těm. kteří věří i těm nevěřícím. Odmítnutí dominantní pozice.

Víra potřebuje náboženské vyjádření a náboženské instituce, ale víra jako můj osobní vztah s Bohem jde dále něž náboženství. Tím více budeme pokorní a schopni lásky k ostatním. Děkuji vám.

Moderátorka[editovat]

Představuje dalšího účastníka diskuse – politický psycholog a sociolog – je to člověk mimořádně důležitý, v oblasti lidských práv – na seznamu 100 nejvlivnějších osobností. Jeho myšlenky se budou odlišovat.

Ashis Nandy[editovat]

Každopádně to bude divné, co budu říkat. Na Srí Lance jsem navštívil buddhistický chrám. Každý takový chrám – na Srí Lance už 15 let probíhá občanská válka. Přítel, kterého později zabili, mi řekl, že kdo se tam přicházejí modlit, jsou rodiče vojáků, kteří bojují s etnickou tamilskou armádou na severu, což jsou hinduisté. Rodiče vojáků buddhistů prosí za požehnání pro své syny.

Proč chodí do tohoto chrámu a ne do svého? Říkají: My jsme buddhisté, ale bozi jsou přísní a jsou z jiného světa. Ale bozi z hinduistického světa, když se jim ukloníte a dáte jim stříbrný řetěz, tak vám pomohou ve vašem boji. Když buddhisté bojují proti hinduistům – tak to funguje na Srí Lance.

Většina poutníků jsou nemuslimové. V Bombaji je kostel, který je považován za posvátný. Návrh: termín náboženství v této části světa je vnímán jinak než jinde. Co jsem řekl, platí od východní hranice až na hranici kontinentu.

Sčítání lidí podle náboženství – 92 % hinduistů v Indii. V Japonsku více jak 95 % k šintoismu, ale více než 80 % jsou i buddhisté. Většina jsou obojí. V Číně také tak – je to úplně jiná koncepce náboženství.

V Indii 25 % lidí ve městech, 75 % na vesnicích. Téměř všechny oběti násilí se staly ve městech, v moderní Indii. Otázkou, jestli z toho všeho se můžeme nějak poučit.

Pan Samarca napsal bibli „Hinduismus“ a ve stejné knize tvrdí, že byl atheista a že ničemu nevěřil. Když mu umřela žena, nedal jejím příbuzným právo, aby jeho manželka byla pohřbena hinduistickým způsobem, nechtěl náboženský pohřeb, chtěl její tělo odvézt na automobilu, což je v rozporu s hinduistickou tradicí.

Pokud se podíváme pod povrch věcí – jeden z politiků byl světský, ne náboženský – pokud nemáme národy, nemůžeme mít národní stát, jako mají Evropané. Národní státy byly pro Evropu spásou.

Náboženské násilí v Jižní Asii – existuje vášeň, potřeba stát se součástí moderního světa.

(Celý překlad byl poněkud méně srozumitelný.)

Moderátorka[editovat]

Až skončí poslední řečník, budou otázky. (Dotyčný sedí zcela vpravo, na seznamu diskutujících nebyl, jméno jsem přeslechl.) Americký právník – vedoucí pracovník, působil v diplomatickém sboru v Brazílii, Albánii. V Chicagu se podílel na vzdělávacím programu.

poslední řečník[editovat]

Pokušení fundamentalismu je velmi atraktivní – touha lidí nalézt něco, co můžou mít pod kontrolou. Je to pokušení nalézt své místo ve světě, ke svému obrazu. Jak proti němu bojovat?

Mít místo, (korán 49 sůra: Bůh nás stvořil jako různé národy)…

Původně fundalismus pravicové sdružení v USA, lidé se jim posmívali. V našem diskursu ale nesmíme být hrubí, jak se to objevuje.

Dialog – úsilí hledat společné hodnoty a společné cíle. Nalézt takové vzdělávací systémy, které budou dialog učit.

Diskuse[editovat]

  • Ashis: Dřív nebylo tolik důležité, co kdo věřil, ale co kdo činil. Někde žije skupina brahmánů, hinduistických mnichů. Narození, smrt, svatba, korunovace – při tom jsou. Ve městech Jižní a Jihovýchodní Asie má náboženství nějaký význam.
  • Halík: oceňuji příspěvek prince Turkiho. Je důležité vrátit se Příspěvek Nandyho: existuje mno re-ligio = starodávný římský koncept, symboly – Augustus použil slovo náboženství jako analogii. V 17. století nějaký cambridgeský filosof vytvořil termím náboženství – je to až novodobý pojem.
  • Turki: Jeden ze vztahů  říkáme, že Bůh působí mysteriózním způsobem – stanoví pravidla, nabízí, co je dobré a co zlé, odměny, tresty – to se objevuje i v křesťanství. Málo lidí si uvědomuje, že i ďábel působí takovým mysteriózním způspbem Ďábel nás lákal, abychom se oddali hříchu. Takové přemlouvání, získávání., lákání – lépe to mohou popsat lékaři a psychologové a psychiatři – s čím to souvisí, jestli ho mlátili rodiče nebo šikanovali ve škole – někteří se pak stanou zločincem – třeba Usáma Bin Ládin.
  • Moderátorka – zbývají asi 2 minuty do konce – každý řekněte jednu ctnost, která by vedla k lepšímu dialogu
    • 7: příběh dobrého Samaritána
    • Turki Al-Faisal: pravda
    • Gabriel Nissim: pokora a trpělivost
    •  ?: jednota v rozmanitosti, ale ne uniformita
    • Amar Al-Hakim: Mít rozdílné názory a nikoli býti antagonistou
    • Ashis Nandy: Příklady, které jsem uvedl.

Moderátorka[editovat]

Poděkování všem členům panelu


Reference[editovat]

  1. Ředitel Centra globálních a mezinárodních studií Paula Orfalea
  2. Míněno asi výzvy