Přeskočit na obsah

Fórum:Pivo

Přidat odkazy
Z Wikiverzity

Termíny

[editovat]

Co to je vyčeření a dekantace?--Juandev 19. 5. 2009, 21:28 (UTC)

Já nevím, do jaké míry to jsou odborné termíny, používané v pivovarnictví, ale obecně to jsou postupy, kterými se z dispersní soustavy kapalná/pevná fáze (tj. suspense) odstraňuje dispersní podíl:
  1. čeření = způsob, jakým se dosahuje čirosti dispersních soustav, tj. odstraňují se i tak jemné disperse, které dekantací neodstraníš, anebo by to trvalo neúměrneě dlouho – částice jsou příliš jemné, sedimentují moc pomalu. Takže do dispersní soustavy přidáš vhodné čeřidlo, které může působit různě. Například je to hrubá disperse, jako třeba w: bentonit, která má schopnost na sebe nějak nabalit i ty koloidy a pak je s sebou strhne ke dnu, takže je možné použít dekantaci. Údajně se tím bentonitem čeří i pivo. Anebo je chemické čeření, které způsobí agragaci (vločkování a takové věci) koloidních dispersí a tím pádem se z nich stanou hrubé disperce, které se opět mohou odstranit filtací nebo dekantací. Tak třeba údajně hydroxyd hlinitý k čeření vody nebo kysličník arsenitý k čeření skla, ale s tím už nemám osobní zkušenosti a v případě piva by se asi chemické čeření na chuti dost podepsalo. Anebo třeba křemičitý sol se používá k čeření vín.
  2. dekantace = čištění jednoduchým způsobem: sedimentace + opatrné slití. Často bývá alternativou k filtraci. Prostě necháš dispersi stát v klidu a pokud má pevná fáze větší hustotu, tak pomalu klesá ke dnu. Samozřejmě, hrubší dispergované částice sedimentují u dna rychleji, takže u jemnějších dispersí musíš čekat třeba dny. A pak se to opatrně sleje nebo vysaje pomalu násoskou, aby se kaly u dna nerozvířily. Používá se běžně např. u stáčení vína.
    U kvasnicových piv může dojít i k nechtěné dekantaci v transportních sudech nebo fe flaškách – já si koupil ten pšeničňák ve flašce, naleju si ho do půllitru a on je čirý. No tak koukám, a kvasnice zůstaly na dně flašky. Proto výrobce (Primátor) doporučuje před nalitím piva lahví jemně zakroužit, aby se kvasnice na dně rozvířily. Tak mě napadlo, jestli to nebyl také případ toho Jeníka. Nevím, jak se to správně dělá u čepování kvasničáků, asi by se s tím transportním sudem mělo čas od času zakvrdlat nebo co, jenže oni si tam asi s tím moc starostí nedělají. Kdoví jak to je, možná je to tak čiré už z pivovárku.
Tyhle postupy se mohou použít používají při čištění společně s filtrací, ale do jisté míry mohou tu filtraci i nahradit. Takže vlastně to pivo může být skutečně nefiltrované, ale přesto může být celkem čiré kvasnic tím pádem v sobě už mít moc nemusí. Třeba w: Saccharomyces cerevisiae jsou velké 5-10 mikrometrů, takže bychom je řadili spíš k hrubým dispersím než ke koloidům, ale je to tak už na hranici. Ale prostě kvasnicové pivo musí mít zákal, jinak bych tomu neříkal kvasnicové pivo.
Jinak u piva je to hodně o správném sladu, aby měl takové vlastnosti, aby to správně sedimentovalo a čeřilo se to; to je také hlavní důvod, proč se používá hlavně ječmen a ne už tolik jiné obiloviny; ten ječmen by tam měl být vždycky, i v pčeničňáku je. --Kychot 20. 5. 2009, 07:17 (UTC)

Krizovej plán pro Zlý časy

[editovat]

Dovoluji si upozornit na pozoruhodnou akci v týdnu 2009-05-22..2009-05-31, denně 11.00..23.30, weekend 12.00 – 23.30: Krizovej plán pro Zlý časy!. Žel, většinu času jsem mimo Prahu, možná jen Po nebo Út se mi to podaří zajít, příp. pak samý konec května, pokud nebude už vše vypito --Kychot 21. 5. 2009, 04:22 (UTC)

Budu vraždit! - grrrrr, co to ISO datum!:-)--Juandev 21. 5. 2009, 04:45 (UTC)

To já myslel, že budeš vraždit kvůli tomu, že jsi celý týden pryč, a ne kvůli takové ptákovině. Samozřejmě, že jsem na tebe myslel, co jsi o tom ISO datumu říkal, když jsem to sem annoncoval. Abych ti dokázal, že ISO datum je s pivem naprosto kompatibilní a lze na něj konvertovat i při několika promile! --Kychot 22. 5. 2009, 17:17 (UTC)

Kdo se zúčastnil:

Kychot: úterý 2009-05-26T15:30..18:30

[editovat]

(Ceny piva jsou za malé pivo, které se většinou používá na degustaci. Pokud si někdo dal velké, je to výslovně uvedeno.)

  • Degustovaná piva (cena za 0.3 l):
    • Pivnice (točil výčepní Pavel):
      1. Horní Dubénky: Kozlíček světlý, ležák (23,-)
      2. Hlučín: Avar (28,-)
      3. Kopřivnice: Světlý ležák (28,-)
      4. Zvíkov: Labuť 11° (25,-)
      5. Běleč: Car, světlý ležák (23,-)
    • Zahrádka (točila blonďatá výčepní, jméno nezjištěno):
      1. Hradec Králové: Rambousek: Medovo-kaštanový (30,-)
  • Celková cena degustace: 139,- Kč (stálo to za to)
  • Další piva na čepu, jež již nestihl degustovat:
  • Momentální dění: Končí Avar, naráží se Lipan

Kychot & Juan: sobota 2009-05-30

[editovat]

(vlevo objednával Kychot, vpravo Juan)

  • 20:40 Hotel Pegas Brno: pšeničné pivo (23,-) (Kychot: svou nahořklou chutí ce blíží ječmenným ležákům spíše než k pšeničným pivům, ale jinak není špatný.)
  • 20:50 Olomouc: Hostinský pivovar Moritz a.s.: světlý ležák 12° (25,-) (Kychot: Jemná pěna, čirý, nasládlá vůně. První lok nevýrazný, pak lehce nakyslý.)
    • (opakuje Vyšší Brod)
    • 21:15 Svatováclavský pivovar Olomouc: světlý ležák 12°(malý 25,-, ale Juan si dal velký za 35,-) (Kychot: Chuť nad horními zuby, pak kraje jazyka. Šumí v puse. Barva: lehce tmavší než běžné ležáky.)
  • Svatováclavský pivovar Olomouc: tmavý ležák (25,-) (Kychot: Vůně zpočátku spíš hnusná, jakoby po trubkách, po chvíli mírně nasládlá. Chuť zpočátku spíš kafová než černopivní, pivní se dostavila až po chvíli. Třetí vůně – jako na hajzlíku nad umyvadlem. Chuť podjazyková, podobná tomu světlému ležáku. Není tak výrazná jako u jiných tmavých piv. Poslední lok – zase trochu víc do kávova.)
  • 21:54 Purkmistr – Pivovarský dvůr Plzeň světlý ležák 12% (28,-) (Kychot: pěna hustá; mně voní, Juanovi ne. Mně voní nejlépe ze všech, trochu po vanilce. Chuť: Nasládlý na středu jazyka, pak se chuť rychle rozleje i na špičku jazyka a pod ní. Druhý lok chutná už i vepředu. Další vůně – taková typicky hospodská. Plnější chuť, najednou se objevuje i na patře v zandní 2/3. Plnější chuť, chlebová. Bylo tam dost chutí, komplexní, těžko to napoprvé popsat. Rád bych to někdy zopakoval.)
  • 22:26 LEV CZ a.s., Praha: Klášterní pivovar Strahov: Sv. Norbert 13% jantar polotmavé pivo, nefiltrované (28,-) (Kychot: Vůně svěží, barva tmavší, kalnější. Hořká i kyselá komplexnější chuť. Je to dnes osmé pivo, které degustuji, přesáhl jsem míru, nejsem schopen vnímat už nějaké jemnější niance.)
    • (Juan opakuje Vyšší Brod, velké pivo)


Kychot & Vláďa M.: neděle 2009-05-31

[editovat]

(vlevo objednával Kychot, vpravo Vláďa; dlouho jsme seděli, mnoho povídali a tak jsem se nedokázal tolik soustředit na posuzování konzumovaných vzorků)

  • 16:20 zahrádka: Kvasar Sentice Medové pivo, ležák 15° (25,-) (Kychot: pění v puse, barva do světla, kalnější, malinko nakyslá)
    • Pivovar U medvídků 1466, světlý ležák (30,-) (Kychot: název piva 1466 pochází od roku, kdy byl pivovar původně založen. Vůně piva nasládlá, jemnější. Pěnivost v puse nadprůměrná, ale menší než u předchozího kvasaru. Nahořklý u patra. Barva sytě žlutá, průzračná.)
  • 17:20 do pivnice: Pivovar Medlešice: Medlešický ležák světlý 12° (20,-) (Kychot: vůně vodová, napodruhé příjemnější. Pěna rychleji klesá. Barva lehce tmavší. Mírná trpkost za předními zuby. Hořkost jde do tváří a pak do jazyka.)
    • Tambor 12° (Kychot: Pěna víc drží, barva světlejší)
  • 18:00 Dvůr Králové: Tambor Světlý ležák 12% (23,-) (Kychot: Pěna padá. Vůně nevýrazná, později příjemná. Cítím ho po stranách, vzadu a pak na horní straně jazyka.)
    • Sv. Václav tmavý (končí sud, naráží se Hastrman, čakáme na něj.)
  • 19:00 (oba:) Velkorybnický hastrman: polotmavý speciál 13° (23,-) (Kychot: Pěna padá. Hodně povídáme a tak se nemůžu moc soustředit na chuť)

Svatý Václav ze Zlejch časů

[editovat]

Ve Zlejch časech jsme pily nějakýho Svatýho Václava a já se nemohu dopátrat toho, kde se to vaří.--Juandev 31. 5. 2009, 07:34 (UTC)

Svatovaclavský pivovar Olomouc, viz výše. --Kychot 1. 6. 2009, 08:23 (UTC)
Citováno z „https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Fórum:Pivo&oldid=51348“