Přeskočit na obsah

Ergonomie

Z Wikiverzity

Ergonomie

Tak to mohou být nějaké statisíce či milion let, kdy vznikla dělba práce? A prohlubovala se dál s vývojem řemesel, manufaktur, vzdělání... To vše vede k jednostranné zátěži celého organismu a tím vznikají problémy – takže nejen problém dnešní doby, kdy nejrůznější bolesti zad, hlavy, očí a kdečeho jiného trápí kdekoho. Jeden z největších problémů je dnes práce u počítače, která, zvlášť při pracovním přepětí a stressu, nutí člověka setrvávat v nějaké křečovité posici většinu svého života. To jsou případy, kdy tělesně zdravý člověk většinu svého potenciálu nevyužívá, nehýbe se, je strnulý.

Na druhou stranu jsou mezi námi lidé, kterým možnosti jejich pohybu omezuje jejich tělesné postižení. Tím pádem se zase přetěžují ty zachované tělesné funkce, které jim zůstaly zachovány. Nicméně řada z nich se naučila se svým handicapem žít a více či méně úspěšně jej kompenzovat. Možná bychom i my tzv. zdraví mohli hledat poučení u takových lidí, kteří se přes nepřízeň osudu dokáží udržovat ve funkčním stavu.

V následující části se pokusíme hledat různá řešení a předávat si zkušenosti, jak negativní důsledky jednostranné zátěže kompenzovat a jak jim předcházet pokud možno dříve, než bude pozdě.

Změna[editovat]

Bývaly časy, kdy děti už od první třídy musely sedět v lavicích celý den rovně a vzorně, s rukama za zády anebo na lavici. Nejen kvůli disciplíně, ale i mnozí lékaři byli přesvědčeni, že to je správná tělesná posice, aby se "nekulatila záda". Něco pravdy na tom možná bylo, ale dnes ve školách umožňujeme dětem změnu pohybu – to, že se dítě při vyučování všelijak "vrtí", považujeme za přirozené.

Mohli bychom si z toho vzít poučení a i během práce zkoušet, zda tu samou činnost není možné vykonávat i v jiných polohách, než na které jsme zvyklí, a tyto polohy občas obměňovat. Nebo je možné měnit i pracovní nástroje, třeba část dne pracovat u PC a část dne u notebooku: Ten má nevýhodu, že má spojenou klávesnici a monitor, takže nás někdy nutí se při práci hrbit, na druhou stranu nám dává větší možnost pohybu, je možno na chvíli s ním vyrazit na procházku, do parku či do internetové kavárny anebo si s ním lehnout.

Někdy dostáváme křeče i z držení myši: Je možné mít doma několik myší různých tvarů a velikosti, zkusit používat na střídačku i trackball, touchpad či jiná polohovací zařízení, zkusit se naučit ovládat myš levou i pravou rukou.

Vnímat své tělo[editovat]

Mnohdy pod náporem duševní práce zapomínáme, že máme také své tělo. Vnímáme je jako něco, co nám spíše překáží, a varovné signály se snažíme potlačovat. Je dobré nechat si otevřený takový postranní kanál – třeba něco řešíme a řekneme si, že v následující chvíli budeme paralelně vnímat, co dělá a jak se cítí naše levá ruka. A po čase zase přesuneme vnitřní pozornost třeba na koleno, šíji a postupně budeme při práci monitorovat stav svého organismu.