Elektronka

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Elektronka je elektronická vakuová součástka, ve které elektrony, emitované katodou, dopadají na anodu; při své cestě mohou procházet různými mřížkami. Elektronky mohou najít své využití pří zesilovaní, usměrování, spínání elektrického proudu v zesilovačích, rozhlasových, televizních a komunikačních vysílačích a přijímačích, v mikrovlnných troubách, lékařských a průmyslových zařízeních aj.

Zlatým věkem elektronek byla přibližně první polovina 20. století. Od 60-tých let byly postupně, s průběhem miniaturizace elektronických přístrojů, nahrazovány tranzistory a později integrovanými obvody. V současné době se ještě používají v různých speciálních zařízeních. Kromě toho je určitým módním trendem používat opět elektronkové zesilovače.

Znalost elektronek je nezbytná při restaurování historických rozhlasových přijímačů.

Značení[editovat]

Evropský systém od roku 1934[editovat]

První znak znamenal žhavení. Přímo žhavená katoda se musela žhavit stejnosměrně, nepřímo žhavená katoda měla větší tepelnou setrvačnost, a proto se mohla žhavit stejnosměrně i střídavě. Vlákna se zapojovala buď paralelně ke stejnému napětí žhavícího vinutí transformátoru, anebo se zapojovala sériově při stejném žhavícím proudu (tzv. univerzální zapojení bez transformátoru, kdy přijímače mohly být napájeny ze střídavé i stejnosměrné sítě).

první písmeno – žhavení
znak význam
0 bez žhavení (nula)
nepřímé žhavení napětím (paralelní zapojení):
A 4 V
G 5 V
E 6.3 V
I 20 V
nepřímé žhavení proudem (sériové zapojení, tzv. univerzální):
V 50mA
U 100 mA
H 150mA (pozdější význam písmene H)
O 150 mA
C 200 mA
P 300 mA
Y 450 mA
X 600 mA
přímé žhavení napětím (paralelní zapojení):
D 1.5 V (jeden monočlánek )
K 2 V
H 4V (dřívější význam písmene H)
F 13 V (autobaterie)
přímé žhavení proudem (seriové zapojení):
B 180 mA DC


Druhé písmeno znamenalo elektrodový systém. Písmen mohlo být i více za sebou u kombinovaných systémů, typicky např. BC byla dvojitá dioda s triodou, CH byla oscilátorová trioda se směšovačem apod.

druhé a další písmeno – systém
znak význam
A dioda (detekční)
B dvojitá dioda (detekční)
C trioda (zesilovací)
D výkonová trioda
E tetroda (zesilovací)
F pentoda (vysokofrekvenční)
H hexoda nebo heptoda (směšovací)
K oktoda
L výkonová pentoda nebo tetroda (zpravidla nízkofrekvenční, koncová)
M magické oko
N thyratron
Q enneoda
W jednocestná usměrňovací výbojka
X dvojcestná usměrňovací výbojka
Y jednocestný usměrňovač
Z dvojcestný usměrňovač

Dále následovalo číslo. První číslice (výjimečně dvojčíslí) určovalo druh patice (soklu) a další číslice pak konkrétní typ v řadě.

číslice – sokl
znak význam
(žádná) lamelová
1 klíč (a osm nožiček)
2 loktal
3 oktal
4 Rimlock
5 enneal aj.
6 subminiaturní
7 noval
8

Systém Tesla[editovat]

Byl podobný Evropskému. Namísto prvního písmene byla číslice, která udávala zaokrouhlenou velikost žhavícího napětí, např:

první číslice – žhavení
znak význam
0 bez žhavení (nula)
nepřímé žhavení napětím (paralelní zapojení):
6 6.3 V
přímé žhavení napětím (paralelní zapojení):
1 1.5 V (jeden monočlánek )


Druhé písmeno znamenalo elektrodový systém, podobně jako u dřívějšího Evropského systému. Písmen mohlo být i více za sebou u kombinovaných systémů, typicky např. BC byla dvojitá dioda s triodou, CH byla oscilátorová trioda se směšovačem apod.

druhé a další písmeno – systém
znak význam
A dioda (detekční)
B dvojitá dioda (detekční)
C trioda (zesilovací)
D výkonová trioda (vysílací)
E tetroda (zesilovací)
F pentoda
H hexoda nebo heptoda (směšovací)
L výkonová pentoda nebo tetroda
M magické oko
Y jednocestný usměrňovač
Z dvojcestný usměrňovač


Dále následovalo opět číslo. První číslice určovalo druh patice (soklu), ale vzhledem k technologickému vývoji znamenalo jiné sokly. Další číslice pak určovala opět konkrétní typ v řadě:

číslice – sokl
znak význam
(žádná) lamelová
1 oktal
2 loktal
3 heptal
4 noval
5 speciální
9 drátové vývody pro přímé pájení (miniaturní elektronky)

Stojí za zmínku, že tento systém pro značení elektronek se později začal používat i pro polovodičové součástky, kde první čílice 0 znamenala, že polovodič nemá žádné (tj. má nulové) žhavení; z této nuly se ale stalo písmeno O. A protože tranzistor byl chápán jakožto polovodičová trioda, , začínal typ tranzistoru písmeny OC. Podobně polovodičová dioda, jako ekvivalent vakuové, nesla označení OA. Později byl první znak O nahrazen znaky G nebo K, což značilo materiál monokrystalu: G (germanium) nebo K (křemík), takže typy křemíkových diod začínaly písmeny KA, křemíkových tranzistorů KC. Podobně se pro vysokofrekvenční tranzistory používalo značení KF (analogie s označením vysokofrekvenční pentody) nebo KD (výkonové tranzistory, podobně jako výkonové triody).


Odkazy[editovat]

Základní informace[editovat]

Katalogy[editovat]

Kluby sběratelů[editovat]