EKG vyšetření
Vzhled
EKG vyšetření – příprava prezentace pro biofyzikální praktikum. Kreslení obrázků viz Inkscape/Soubory/prezentace a Inkscape/Soubory/EKG.
Skin:
- chick (úprava skinu pro přednášku – viz User:Kychot/chick.css)
- monobook
Obsah přednášky
[editovat]- Historie: Willem Einthoven (1860 – 1927), EKG: 1903, Nobelovka: 1904
- Teorie: Princip EKG
- EKG přístroj: Princip fungování
- Praktikum: Záznam EKG a HRV
Teorie
[editovat]Orgán srdce
[editovat]- Při vyšetření EKG vyšetřujeme srdce jako živý orgán v živém organismu.
- Z biofyzikálního hlediska se jedná o subsystém jiného systému.
- Úkolem srdce je zajistit krevní oběh – tuto funkci při EKG nevyšetřujeme.
- Sledujeme pouze vedlejší projev, kterým je elektrická aktivita srdce.
- Tyto elektrické projevy snímáme pomocí povrchových elektrod → jedná se o neinvazivní vyšetření
Elektrická aktivita srdce
[editovat]- Srdce je složeno z velkého množství elektricky aktivních myocytů.
- Generátorem srdeční akce je SA uzel, z něhož se šíří podráždění postupně do celého myokardu.
- Každý myocyt se navenek chová jako proměnlivý elektrický dipól (mění svou polohu i elektrickou aktivitu).
- Vyšetřovat akční potenciály jednotlivých myocytů v klinických podmínkách neinvazivním způsobem nelze.
- Elektrodami snímáme z povrchu těla tzv. sumační potenciál, který je (dle principu superposice) složen z dílčích příspěvků všech elektricky aktivních buněk v daném časovém okamžiku.
- Výsledkem je EKG křivka (nebo soubor více takových křivek) jakožto funkce napěťového rozdílu mezi dvěma body v závislosti na probíhajícím čase.
EKG křivka
[editovat]- Obrázek = schematický záznam jedné periody normálního EKG (tzv. sinusový rytmus)
- Vodorovná osa je časová [ms], běží zleva doprava
- Na svislé ose je napěťový rozdíl [mV], kladné výchylky jdou u EKG směrem nahoru . (Pozor, u neurologických vyšetření jako např. EEG je tomu naopak.)
- Izoelektrická linie vyznačuje pomyslnou čáru, která by se objevila, kdybychom neregistrovali žádnou srdeční aktivitu (zástava srdce, klinická smrt). Slouží jako hladina nulového napěťového rozdílu.
EKG vlny
[editovat]- EKG vlny jsou značeny písmeny abecedy P, Q, R, S, T:
- Vlna P odpovídá depolarizaci (systole) síní.
- Vlny QRS tvoří tzv. QRS komplex, který odpovídá depolarizaci (systole) komor – nejvýraznější projev na EKG záznamu, překrývající méně výraznou repolarizaci (diastolu) síní. QRS komplex trvá od začátku vlny Q do konce vlny S.
- Vlna T odpovídá repolarizaci (diastole) komor.
- Za vlnou T se někdy ještě vyskytuje vlna U stejné polarity – význam nejasný.
Intervaly a segmenty
[editovat]- Kromě jednotlivých vln jsou důležité intervaly a segmenty:
- PR interval: od začátku vlny P do začátku QRS komplexu
- PR segment: část izoelektrické linie od konce vlny P do začátku QRS komplexu
- ST segment: část izoelektrické linie od konce QRS komplexu do začátku vlny T
- QT interval: od začátku QRS komplexu do konce vlny T
Srdeční frekvence
[editovat]- V EKG záznamu se za sebou opakuje několik period srdeční revoluce
- Délku srdeční periody T nejpřesněji zjistíme jako vzdálenost dvou po sobě jdoucích ostrých R vln – této vzdálenosti říkáme R-R interval
- Kvasiperiodický průběh: srdeční periody se neopakují zcela stejně, vždy jsou menší či větší odchylky.
- HRV = Heart Rate Variability = variabilita srdeční frekvence: fyziologicky se mění délka srdeční periody a tím i srdeční frekvence zejména v reakci na dýchání:
- nádech: zvýšení srdeční frekvence
- výdech: snížení srdeční frekvence
- Dále se srdeční frekvence mění v závislosti na fyzické i psychické zátěži a na množství dalších faktorů.
- Okamžitou srdeční frekvenci f spočteme ze vztahu f [Hz] = 1/T [s]
- Vedlejší jednotkou srdeční frekvence je min-1. Odvoďte si výše uvedený vztah také pro tuto jednotku!
- Kromě okamžité frekvence umíme spočítat i průměrnou frekvenci, např. za jednu minutu (počet tepů za minutu)
Elektrický srdeční vektor
[editovat]- EKG křivka se nemění jenom v čase, ale mezi různě umístěnými elektrodami měříme různé průběhy.
- EKG signál je tudíž časoprostorově proměnná veličina.
- Lineární model (superposice): Na elektrické pole, působené množstvím časoprostorově proměnných elektrických dipólů jednotlivých myocytů, můžeme pohlížet jako na jediný proměnlivý elektrický srdeční vektor.
- Proměnlivost znamená, že během srdeční revoluce tento vektor nepravidelně rotuje a přitom mění i svoji velikost
- Zajímá nás velikost a směr el. srdečního vektoru v různých fázích srdeční revoluce, zejména v okamžicích jednotlivých EKG vln:
- Elektrické osy P, T: jsou to směry el. srdečního vektoru pro vlny P, T
- Elektrická osa QRS: směr el. srdečního vektoru pro komplex QRS, je to hlavní elektrická osa. Není-li řečeno jinak, míní se elektrickou srdeční osou právě tato.
- Elektrické osy jsou projevem elektrické aktivity a způsobu šíření el. vzruchu – nezávisí přímo na nějaké anatomické poloze myokardu!
- Běžný směr el. osy směřuje vlevo dolů, ale v rámci normality může být u různých osob různý v širokém rozmezí cca 0° ... +110° a mění se s věkem – u lidí nad 40 let se udává -30° ... +90°)
- Velká odchylka od normy:
- nemusí ještě znamenat sama o sobě patologický stav, ale v součinnosti s dalšími příznaky může upřesnit diagnózu.
- může (zvláště u začátečníků) být způsobena chybným zapojením elektrod.
Frontální rovina
[editovat]- Elektrický srdeční vektor se pohybuje ve 3D prostoru.
- Historicky nejstarší (Einthoven) je zkoumání projekce el. srdečního vektoru ve frontální rovině.
- Neinvazivní vyšetření – elektrody umísťujeme na povrch těla, které slouží jako elektrolytický vodič
- Pro sledování pohybu vektoru v rovině potřebujeme alespoň 3 místa pro umístění elektrod, rozmístěná na těle pokud možno pravidelně v různých směrech od srdce (v ideálním případě: 3 úhly po 120°).
- Z toho vychází:
- pravé rameno
- levé rameno
- levé tříslo (pro srdce umístěné normálně na levé straně)
Končetinové elektrody
[editovat]- EKG signál se šíří od myokardu celým tělem, trupem i končetinami.
- Při průchodem končetinami se již prakticky nemění, končetiny působí jako vodiče se zanedbatelným odporem (v porovnání se vstupní impedancí EKG přístroje)
- Umístit elektrody na končetiny je při běžném vyšetření pohodlnější a jistější než na trup.
- Končetinové elektrody použil již Einthoven a nazývají se:
- R = Rechts – pravá ruka (značí se červeně)
- L = Links – levá ruka (značí se žlutě)
- F = Fuß – levá noha (značí se zeleně)
- Končetinové elektrody se běžně umísťují na předloktí poblíž zápěstí, resp. na oblast holeně či lýtka poblíž kotníku.
- V případě problému či nemožnosti (končetina je amputovaná, zraněná, ovázaná apod.) na kterémkoli místě končetiny až po rameno, resp. tříslo. Takové umístění nemá praktický vliv na průběh získané EKG křivky.
- Rovněž při dlouhodobých EKG záznamech pomocí přenosného EKG monitoru (Holter) se používají lepící elektrody, připevněné přímo na tělo.
- Kůži pod elektrodou je třeba zvlhčit fyziologickým roztokem, vodou či EKG gelem pro zajištění dobré vodivosti.
Zemnící elektroda
[editovat]- N = neutral – zemnící elektroda (značí se černě)
- Umísťuje se podobně jako F, jenže na opačnou (tj. zpravidla pravou) nohu
- Neměla by mít vliv na vlastní průběh EKG křivek
- Nepočítá se s ní v dalším výkladu o EEG svodech
- Nepočítá se tím pádem mezi končetinové elektrody (je to pomocná elektroda).
- Spojuje neutrální potenciál přístroje s pacientem tak, aby se minimalizovalo rušení či přetížení vstupních zesilovačů ("plavání signálu").
Einthovenův trojúhelník
[editovat]- Končetinové elektrody vytváří pomyslný trojúhelník s vrcholy RLF
- Tento trojúhelník v Einthovenově zjednodušujícím modelu považujeme za rovnostranný (tj. všechny úhly 60°).
- Einthoven připojoval měřící přístroj mezi různé páry končetinových elektrod a tak obdržel tři různé svody:
- I. = L - R
- II. = F - R
- III. = F - L
- Zápis značí, že I. svod je dán rozdílem potenciálů mezi elektrodami L a R. Atd. Pozor na pořadí u rozdílu!
- Na obrázku: směr šipek a znaménka + a - znamenají, že (příklad pro I. svod):
- při zvyšujícím se potenciálu L (směrem ke kladným hodnotám) jde křivka směrem nahoru (a naopak)
- při zvyšujícím se potenciálu R (směrem ke kladným hodnotám) jde křivka směrem dolu (a naopak)
- Toto označení může být někdy matoucí (+ na straně šipky a - na opačném konci), protože v elektrotechnice je tomu naopak (šipka u napětí směřuje od + k -), ale je to už zažitý zvyk.
- Protože jsou výchylky v Einthovenových svodech dány rozdílem potenciálů dvou elektrod, nazývají se bipolární svody.
- Jinými slovy, jedná se o bipolární zapojení elektrod.
- Šipky označující svody I. II. III. můžeme chápat jako vektory, které mají určitý směr. Můžeme je posouvat.
Einthovenův souřadný systém
[editovat]- Přesuneme všechny vektory Einthovenova trojúhelníku tak, aby vycházely z jednoho bodu (ze srdce, umístěného teoreticky v jeho středu)
- Tím se ozřejmí, že dostáváme osy souřadného systému ve frontální rovině. (Na rozdíl od kartézských souřadnic osy svírají úhly 60°)
Srdeční vektor v souřadném systému
[editovat]- Do vzniklého souřadného systému umístíme elektrický srdeční vektor (např. vektor komplexu QRS).
- Naším cílem je zjistit, jak jak se jeho působení projeví v jednotlivých Einthovenových svodech.
Spuštění kolmic
[editovat]- Rozložíme el. srdeční vektor do jednotlivých souřadných os:
- Stejně jako v kartézském souřadném systému spustíme od konce vektoru kolmice směrem k souřadným osám.
Průměty el. srdečního vektoru
[editovat]- Průsečíky kolmic s osami vymezí průměty vektoru el. srdeční osy do souřadných os.
- Výška křivky na EKG záznamu (v odpovídajícím časovém okamžiku) v jednotlivých Einthovenových svodech I. II. III. bude nyní odpovídat těmto složkám.
- Určení vektoru srdeční osy:
- V praxi se setkáme s opačnou úlohou: Z naměřených křivek zjistit vektor srdeční osy (např. komplexu QRS)
- Postupujeme přesně naopak:
- Na osy vyneseme složky vektoru, zjištěné jako výška komplexu QRS v jednotlivých svodech
- Vedeme kolmice k osám
- Průsečík kolmic určí hledaný vektor
Průměty v trojúhelníku
[editovat]- Víme, že vektory můžeme (při zachování směru a velikosti) libovolně posouvat.
- Souřadné osy můžeme opět uspořádat do trojúhelníku.
- Rozkládání vektoru na složky a jeho opětné skládání si můžeme dobře představit i v trojúhelníkovém uspořádání.
Průměty v centrovaném trojúhelníku
[editovat]- Stejně tak můžeme přesunout trojúhelník zpět na původní posici (s počátkem el. srdečního vektoru uprostřed).
- Vidíme, že rozkládání vektoru na složky a jeho opětné skládání stále funguje.
- Znaménka + u průmětů srdečního vektoru znamenají, že v daném případě směřují QRS komplexy ve všech Einthovenových svodech nahoru (vlna R je vyšší, tj. její potenciál je positivnější než průměr potenciálů vln Q a S).
Sklon elektrické srdeční osy
[editovat]- V případě, že je vyšetřovaný vektor vektorem srdeční osy (tj. jedná se o časový okamžik vrcholů vln P, T nebo R), můžeme uvedeným způsobem určit sklon odpovídající srdeční osy.
- Úhel sklonu se měří tak, že:
- úhel 0° leží na vodorovné ose (tj, ose I. svodu) ve směru elektrody L (podobně jako v geometrii)
- úhly stoupají ke kladným hodnotám při otáčení vektoru dolů, tj. směrem k elektrodě F (opačně, než je tomu v geometrii).
- v normálních případech proto sklon srdeřní osy QRS nabývá kladných hodnot (v rozmezí cca 0° ... 110°).
Wilsonovy unipolární svody
[editovat]- Na rozdíl od bipolárních svodů (Einthoven) sledujeme u unipolárních svodů změny potenciálu na jedné elektrodě, vztažené k nějakému referenčnímu bodu.
- U Wilsonových svodů je tímto bodem Wilsonova svorka, na které je vytvořena průměrná hodnota potenciálu všech končetinových elektrod.
- Označíme-li R, L, F potenciály na končetinových elektrodách a W potenciál Wilsonovy svorky, pak platí: W = (R+L+F)/3
- Pro potenciální rozdíl na unipolárních Wilsonových svodech VR, VL, VF potom platí:
- VR = R - W = (2R-L-F)/3
- VL = L - W = (2L-R-F)/3
- VF = F - W = (2F-L-R)/3
- V grafickém znázornění jsou Wilsonovy svody reprezentovány třemi vektory, vycházejícími ze středu trojúhelníka do jeho vrcholů (elektrod).
- Wilsonovy svody tak vytvářejí systém tří os podobně jako Einthovenovy svody, ale pootočený oproti nim o 30°.
- Wilsonovy a Einthovenovy svody se tak vzájemně doplňují a 6 svodů (3 bipolární a 3 unipolární) vytváří společně systém šesti os.
Wilsonova svorka
[editovat]- Zbývá otázka, jakým způsobem realizovat Wilsonovu svorku tak, aby na ní byla v každém okamžiku průměrná hodnota potenciálů všech tří elektrod.
- Jednoduše: Spojením všech tří elektrod přes tři stejně velké rezistory do jednoho uzlu.
Augmentované svody
[editovat]- Wilsonovy svody mají oproti Einthovenovým o dost menší amplitudu (vektory jsou kratší).
- Proto Goldberger v roce 1942 zvýšil voltáž unipolárních svodů tím, že referenční body umístil na protilehlé strany trojúhelníka.
- Tím pádem se délka vektorů prodloužila o 1/2, tj. na 3/2 původní délky, a tolikrát se také zvýšilo napětí Goldbergových svodů oproti Wilsonovým.
- Prodloužení = augmentace, proto se Goldbergovy svody jmenují augmentované (a na začátku): aVR, aVL, aVF.
- Potenciál referenčního bodu Goldbergových svodů je průměrem potenciálů dvou zbývajících elektrod. Tudíž platí:
- aVR = (2R - L - F)/2
- aVL = (2L - R - F)/2
- aVF = (2F - R - L)/2
- V porovnání se vztahy pro napětí Wilsonových svodů vídíme, že jsou skutečně 3/2-krát větší.
Referenční body augmentovaných svodů
[editovat]- Podobně jako u Wilsonovy svorky je průměrných potenciálů sousedních elektrod dosahováno odporovými děliči, složenými ze stejně velkých rezistorů.
- Potřebujeme 3 děliče, každý má 2 rezistory, celkem 6 stejně velkých rezistorů.
Hexaxiální systém
[editovat]- Unipolární a bipolární svody se tak vzájemně doplňují a 6 svodů (3 bipolární a 3 unipolární) vytváří společný systém šesti os, do kterého je možné promítat elektrický srdeční vektor.
Hrudní svody
[editovat]
- Dosud jsme sledovali projekci elektrického srdečního vektoru ve frontální rovině.
- Projekci v transversální rovině vytváří 6 hrudních (prekordiálních) svodů.
- Jedná se o unipolární svody, tj. sledujeme potenciál každé elektrody vzhledem ke společné referenci.
- Hrudní svody značíme V1, V2, V3, V4, V5, V6,
12-ti svodové EKG
[editovat]- Standardní 12-ti svodové EKG tedy tvoří:
- 3 bipolární končetinové Einthovenovy svody I., II., III.
- 3 unipolární končetinové augmentované svody aVR, aVL, aVF
- 6 unipolárních prekordiálních svodů
EKG přístroj
[editovat]Historie
[editovat]- Einthoven neměl k disposici elektronické zesilovače, proto EKG křivku sledoval pomocí strunových galvanometrů.
- Jako končetinové elektrody jsou použity nádoby s vodou nebo elektrolytem.
Diferenční zesilovač
[editovat]- Na vstupu EKG svodů jsou použity diferenční zesilovače s vysokou vstupní impedancí, která neovlivňuje měření
- Diferenční zesilovač má dva vstupy, přímý (označený symbolem +) a invertovaný (označený symbolem -).
- Na svém výstupu zesiluje diferenci (rozdílové napětí) mezi oběma vstupy:
- Rostoucí potenciál na přímém vstupu působí vzrůst napětí na výstupu zesilovače
- Rostoucí potenciál na invertovaném vstupu působí pokles napětí na výstupu zesilovače
- Dva vstupy diferenčního zesilovače se zapojují na stejná místa, jako se dřív zapojovaly strunové galvanometry u prehistorických EKG přístrojů.
- Princip unipolárních a bipolárních svodů zůstává stejný.
- Diferenční zesilovače umožní snížit rušivá napětí (rušivá napětí o stejné polaritě, přiváděná na diferenční vstupy, se vzájemně vyruší)
- Někdy se používá název "diferenciální zesilovač", což může být zavádějící, neboť se zesiluje diference (rozdíl) a nikoliv diferenciál.
Elektrody na vstupech
[editovat]- Elektroda, připojovaná na přímý vstup, se někdy nazývá aktivní
- Elektroda, připojovaná na invertovaný vstup, se někdy nazývá referenční
- Mezi oběma elektrodami mohou, ale nemusí být kvalitativní rozdíly. Často jde jen o konvenci.
Bipolární zapojení
[editovat]- U bipolárního zapojení bývají vstupy diferenciálních zesilovačů zapojeny na dvě elektrody.
- Jedna a táž elektroda může být zapojena ke vstupům rzných zesilovačů
- Často tak vznikají řetězce, kdy zesilovače zesilují rozdíly mezi sousedními elektrodami
Einthovenovo bipolární zapojení
[editovat]- Einthovenovo zapojení je bipolární zapojení, kdy je konec řetězce spojen se začátkem.
- Diferenční zesilovače jsou tak zapojeny do kruhu (respektive do trojúhelníka).
- Důležité je zapojení přímých a invertovaných vstupů u různých svodů.
Unipolární zapojení
[editovat]- Přímé vstupy jsou zapojeny každý na jednu aktivní elektrodu.
- Invertované (referenční) vstupy jsou připojeny na společnou referenční elektrodu.
- Společná referenční elektroda bývá nahrazena umlou referencí, vytvořenou spojením aktivních elektrod přes stejně velké odpory do jednoho bodu (Wilsonova svorka)
- Wilsonovo zapojení lze realizovat pomocí tří zesilovačů (jako na obrázku)
- Unipolární zapojení šesti prekordiálních elektrod lze realizovat podobným způsobem pomocí šesti diferenciálních zesilovačů.
Praktikum
[editovat]EKG zařízení
[editovat]- Zařízení sestává z několika základních částí:
- Kabel s končetinovými a hrudními elektrodami
- Jednotka BTL-08 ECG
- Připojený počítač s programem BTL-08 Win
Spuštění programu
[editovat]- Spustíme program BTL-08 Win
- V případě potřeby použijeme F1 – Nápověda
- Pokračujeme F3 – Folders
Kartotéka
[editovat]- V Kartotéce (Folders) vyhledáme svůj ročník a studijní kruh.
- Pokud není založen, založíme odpovídající adresář.
- Vstoupíme do adresáře kruhu
Pacient
[editovat]- Pokud zde nebyla osoba ještě vyšetřována, založíme jí kartu New patient
Karta pacienta
[editovat]- Pokud nejde o opakované vyšetření, vyplníme kartu pacienta
- V políčku ID bychom měli vyplnit rodné číslo.
- Pokud je nechceme uvést a kontrolní algoritmus ohlásí jeho neplatnost, můžeme tuto vlastnost vypnout v nastavení programu.
- Anebo zkusíme uvést neexistující rodné číslo z doby, kdy ještě neexistovaly kontrolní součty, např. 010101/999.
- V políčku Comment uvedeme základí údaje, o kterých předpokládáme, že mohou mít vliv na srdeční činnost:
- kouření, alkohol, sport, cholesterol, rodinná zátěž, BMI, léky, vážná onemocnění, onemocnění ledvin apod.
- RA: rodiná anamnéza
- OA: osobní anamnéza
- kouření, alkohol, sport, cholesterol, rodinná zátěž, BMI, léky, vážná onemocnění, onemocnění ledvin apod.
- Během vyplňování údajů může jiný člen pracovní skupinky připravit vyšetřovanou osobu a jednotku EKG.
Příprava elektrod a pacienta
[editovat]- Rozpleteme kabely s elektrodami a položíme stranou
- Povšimneme si, že přívody končetinových elektrod jsou delší než hrudních
- Uložíme pacienta uvolněně na záda
- Místa pro upevnění elektrod očistíme lihem a zvlhčíme fyziologickým roztokem
Upevnění končetinových elektrod
[editovat]- Jako první upevňujeme zemnící elektrodu N na pravou nohu
- Upevníme kleštinové končetinové elektrody F, R, L
- Použití EKG gelu není zpravidla nutné, ale v případě potřeby jej můžeme použít. Obvykle vystačíme s řádným navlhčením pokožky.
Umístění hrudních elektrod
[editovat]- První žebra jsou schována za klíční kostí, jamka hned pod ní je první mezižebří
- Dopočítáme do čtvrtého mezižebří (u mužů zpravidla ve výši prsních bradavek)
- Pomocí balónků umístíme přísavné hrudní elektrody (namísto V1...V6 jsou kabely označeny jako C1...C6):
- C1 a C2 na čtvrté mezižebří po obou stranách sterna
- C6, C5 do páteho mezižebří, od levé strany hrudníku (pod jamkou v podpaždí)
- C3, C4 rovnoměrně mezi
- Zkontrolujeme rovnoměrné rozložení elektrod na plynulé linii a případně opravíme posici
Přístroj BTL-08 S ECG
[editovat]- U vypnutého přístroje svítí pouze jedna oranžová LED dioda pod tlačítkem (on/off)
- Přístroj zapneme tlačítkem (on/off)
- Rozsvítí se několi zelených LED na panelu
- Další tlačítka na EKG jednotce nepoužíváme – jsou určena pro ovládání samostatné jednotky. V našem případě je jednotka připojena k počítači a tak veškerá další komunikace probíhá prostřednictvím ovládacího programu počítače.
- Po ukončení práce vypneme jednotku dlouhým stiskem tlačítka (on/off)
Adresář pacienta
[editovat]- V adresáři pacienta vidíme uložená EKG vyšetření, byla-li jaká.
- Ikonou začínající New můžeme spustit nové EKG vyšetření.
- EKG vyšetření, která daný přístroj umožňuje, jsou dvojího druhu:
- New standard ECG examination – desetisekundové náběry standardního dvanáctisvodového EKG
- New long ECG examination – umožňuje záznam 1.5, 3 nebo 9 minut jednoho nebo dvou vybraných svodů
- Zkontrolujeme, zda je zapnutá jednotka a spustíme New standard ECG examination
Nepřipojená jednotka
[editovat]- V případě, že jsme zapomněli zapnout jednotku, objeví se hláška External Unit is NOT connected
- Pokud je jednotka zapnutá, je chyba v kabeláži. Kabely nepřepojujeme, ale zavoláme přítomného asistenta.
- V případě nepřipojené jednotky po chvíli výstražná hláška sama zmizí a namísto skutečného záznamu se spustí DEMO program. Z nepozornosti můžeme nabýt mylného dojmu, že vyšetřujeme našeho pacienta.
Záznam
[editovat]- Na záznamové obrazovce se rozběhne záznam
- Nastavení buď myší nebo funkčními klávesami:
- F3 – Můžeme vyzkoušet různé způsoby zobrazení svodů 1x12, 2x6, 1x6. Na obrázku vidíme obvyklé zobrazení 2x6.
- F4 – Time base = rychlost posuvu: obvyklá hodnota je 50 mm/sec
- F5 – Amplitude = měřítko amplitud: obvyklá hodnota je 10 mm/mV. V případě potřeby si ji můžeme snížit nebo snížit.
- F6 – Filtr – můžeme nechat vypnutý, v případě rušení od sítě můžeme zapnout filtr 50 Hz
- F7 – Time const. = časová konstanta: volíme co nejdelší 3.2 sec. V případě velkého "plavání" záznamu můžeme snížit.
- Náběr:
- Vyčkáme chvíle, kdy alespoň 10 sekund leží pacient v klidu a záznam je bez artefaktů.
- Stisknutím klávesy [Enter] uložíme záznam z právě uběhlých 10 sekund.
- Takto uložíme alespoň tři (můžeme i více) 10s náběry tak, aby každý člen skupiny měl jeden různý náběr.
Help
[editovat]- F1 – v případě nejasnosti s ovládáním přístroje vyvoláme obrazovku nápovědy
Ukončení záznamu
[editovat]- Záznam uložíme a ukončíme klávesou [Esc]
- Tím se navrátíme do adresáře pacienta, kde se zobrazí ikona právě uloženého záznamu.
- Kliknutím na ikonu ECG záznamu jej otevřeme k prohlížení.
Prohlížení záznamu
[editovat]- Okno prohlížení záznamů umožňuje prohlížet uložené 10s náběry.
- Jednotlivé náběry jsou odděleny bílou svislou čarou.
- Zvolíme vhodný 10s náběr a v něm vhodné 5s místo k vytisknutí.
Tisk záznamu
[editovat]- Klávesa F2: otevře dialogové okno pro tisk záznamu
- U Automatické diagnosy volíme pouze intervaly
- Slovní popis Diagnosis a Detail vyžaduje předběžné vyhodnocení záznamu odborníkem, bez toho je automatická diagnosa je nehodnověrná a proto ji nepoužíváme.
- Zkontrolujeme, zda je zapnutá tiskárna.
- Klávesou [Enter] odsouhlasíme tisk.
- Přenos do tiskárny je pomalý, blikající zelená LEDka na tiskárně signalizuje probíhající přenos – tak je to v pořádku a musíme vyčkat delší dobu, než se začne tisknout.
Vytisklá stránka
[editovat]- Každý člen skupiny si pro sebe vytiskne stránku z jiného náběru a pracuje samostatně.
- Stránka v uspořádání 2x6:
- vlevo 6 končetinových svodů (3 bipolární Einthovenovy a 3 unipolární augmentované)
- vpravo 6 unipolárních hrudních svodů V1 ... V6
- nahoře základní popis – správnost automatického vyhodnocení musíme ověřit, nelze na něj spolehnout!
- Ověření provedeme dle teoretické části
- graficky spočteme sklon elektrické srdeční osy komplexu QRS a porovnáme jej s automatickým údajem
HRV (Heart rate variability)
[editovat]- Pro měření variability srdeční frekvence stačí použít jen končetinové svody: Pokud vyšetřujeme jinou osobu, než byla předtím, nemusíme hrudní elektrody upevňovat.
- Vyšetřovaná osoba by měla být zdravá a cítit se v pořádku a v dobré kondici. Osoby s epileptickými či jinými problémy rozhodně nevyšetřujeme!
- Spustíme New Long examination
Long sample
[editovat]- V dialogovém okně zvolíme jeden končetinový svod, a to ten, který vykazuje největší amplitudu QRS komplexů a ostré R vlny
- Interval záznamu bude 3 minuty (standardní HRV vyšetření má 5 minut, ale to nelze na tomto přístroji zvolit)
- OK
Long záznam
[editovat]- Při long záznamu vidíme na obrazovce všech 12 svodů, i když se ukládat bude pouze jeden vybraný
- Na rozdíl od standardních 10s náběrů se začíná long záznam ukládat až po stisku klávesy [Enter]
- Instruujeme pacienta, že bude dýchat podle našich slov: nádech, výdech
- Připravíme si hodinky s vteřinovou ručičkou nebo stopky.
- Vyčkáme na vhodný okamžik startu tak, aby v jednom okamžiku:
- klávesou Enter začal tříminutový záznam
- začal běžet měřený čas (stopky anebo sekundová ručička hodinek na 0 sekund)
- vyšetřovaná osoba se začala nedechovat
- Pokyny probíhají tak, že:
- 0 sec začne nádech
- 0–5 sec probíhá nádech
- 5 sec začne výdech
- 5-10 sec probíhá výdech
- cyklus se 18x opakuje během celého 3-minutového záznamu
- Vyšetřovaná osoba nemusí dýchat příliš zhluboka ani usilovně, jde jen o řízení přesné doby nádechů a výdechů. Hloubku dýchání se určuje podle svého.
- V případě nevolnosti, točení hlavy, pocitu mdloby, známek záchvatu a pod. vyšetření okamžitě ukončíme a přivoláme asistenta.
- Během záznamu s ničím nemanipulujeme.
- Probíhající záznam signalizuje plné červené srdíčko vpravo dole, na něm je přibližný zbývající čas do konce vyšetření.
- Vyčkáme, až po třech minutách se záznam automaticky skončí a uloží se
- [Esc] – opustíme záznam
- V případě chyby můžeme klávesou [Esc] opustit záznam předčasně (bez uložení) a znovu jej opakovat.
Prohlížení a tisk záznamu
[editovat]- V kartotéce pacienta se objeví nová ikona s uloženým long záznamem.
- Kliknutím na ní otevřeme uložený záznam k prohlížení.
- Každý řádek obsahuje 10 s záznamu,
- Pouhým pohledem je zpravidla vidět, jak:
- v levé polovině obrazovky (nádech) je srdeční frekvence vyšší
- v pravé polovině obrazovky (výdech) je srdeční frekvence nižší
- Záznam vytiskneme obvyklým způsobem.
- Jedna vytisklá stránka = 1 minuta záznamu
- Vytisknou se tři ztránky – každý člen skupiny zpracuje 1 minutu záznamu:
- odměří a spočte RR-intervaly během nádechů a výdechů
- spočítá z nich srdeční frekvence během nádechu a výdechu
- spočítá průměry za 1 minutu záznamu
- svoje výsledky porovná s výsledky ostatních členů skupiny