Dotazník kvality života EQ-5D/2017-18
 Tato stránka je samostatný projekt
| |
| specifické předpoklady | |
| Příslušnost: skupinová | |
Samostatná práce
Tento článek představuje práci studentů 1. ročníku 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v rámci plnění jejich studijních povinností (seminární práce) v akademickém roce 2017-18, kruhy 5+6 – viz Fórum:Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2017-18
- Kruhoví wikiskriptoři:
- Kruh 5:
- Kruh 6:
- lorencovicr (Róbert Lorencovič)
- svikovak (Klára Švíková)
- Red.crusader (Petr Baraník)
- Učitel: Kychot – Petr Heřman, Ústav biofyziky 2. LF UK
- Lékař: Rudolf Černý, Neurologická klinika 2. LF UK a FNM
Předpokládá se, že tento výzkum postupně přeroste ve vědecký článek.
Sběr a analýza dat k dotazníku EQ5D3L
[editovat]PŘEDMLUVA
[editovat]V rámci studia 1. ročníku magisterského programu všeobecné lékařství na 2. LF UK jsme my, studenti 5. a 6. kruhu, uspořádali průzkum za účelem zjištění normativních hodnot týkajících se kvality života osob žijících v České republice z hlediska jejich zdravotního stavu. Sběr dat a jejich následná analýza probíhala od října do prosince roku 2017. Průzkumu se účastnilo celkem 620 osob.
CÍLE SEMINÁRNÍ PRÁCE
[editovat]V této seminární práci se budeme snažit nejenom nasbíraná data přehledně prezentovat, nýbrž bychom také rádi přešli k jejich analýze a podíleli se tak na objektivním zhodnocení obecného zdravotního stavu populace.
PŘEDSTAVENÍ DOTAZNÍKU EQ5D3L
[editovat]Tento formulář spadá do skupiny dotazníků EQ-5D představujících standardizovaný nástroj pro kvantitativní změření obecného zdravotního stavu obyvatelstva. Byl uveden v roce 1990 skupinou EuroQol Group. Skupina zahrnovala vědecké pracovníky z Nizozemí, VB, Finska a Norska.
Dotazníky EQ-5D se skládají ze dvou základních částí; popis zdravotního stavu a zhodnocení. V popisné části je měřen zdravotní stav na základě 5 kritérií; pohyblivost, sebeobsluha, schopnost vykonávat obvyklou činnost, bolest/obtíže a úzkost/deprese. Respondent má u každé z těchto kritérií volbu jedné z třístupňových odpovědí; činnost mi nečiní žádné potíže, mám určité potíže s činností a mám extrémní potíže, či nejsem schopen vykonávat činnost. Tyto odpovědi budeme dále označovat jako L1, L2 a L3. Pro tento průzkum byl vybrán model dotazníku se třemi stupni ohodnocení, nicméně tento dotazník je vydáván i ve formách obsahující pětistupňové ohodnocení EQ-5D-5L, či ve verzi, která je jazykově uzpůsobena pro děti EQ-5D-Y. Druhá část obsahuje tzv. VAS škálu (Visual-analog-scale). V této části je respondent vyzván ke grafickému zaznačení vyjadřující zdravotní stav na vertikální úsečce 20 cm vysoké obsahující číselnou škálu od 0 po 100. 0 představuje nejhorší představitelný zdravotní stav, nejvyšší stupeň pak představuje nejlepší představitelný zdravotní stav. Analogicky se VAS nachází i u každého z 5 kritérií, s tím rozdílem, že úsečka je horizontální a škála je nahrazena hraničními body, představujícími žádné potíže, respektive maximální potíže.
CHARAKTERISTIKA RESPONDENTŮ NA ZÁKLADĚ ZÍSKANÝCH ÚDAJŮ
[editovat]Při úvodu dotazníku je účastník průzkumů tázán na věk, pohlaví, dosažené vzdělání a místo pobytu. Než-li přejdeme k získaným datům týkajících se čistě zdravotního stavu, zaměříme se nejprve na demografický popis našeho populačního vzorku. Je nutné zdůraznit, že osoby nebyly rozděleny na základě socioekonomického statutu a nebylo tak možné získat přesné poměrné zastoupení respondentů ze všech sociálních vrstev odpovídající skutečnému rozložení dnešní populace.
Pro sběr dat jsme vybrali 595 dotazníků obsahujících všechny požadované údaje vyplněné osobami staršími než 18 let, které netrpí žádným onkologickým onemocněním, srdečními onemocněními, diabetem, insuficiencí ledvin, selháváním respiračního systému, závažným astmatem, chronickou bronchitidou, závažnými postiženími jater, nejsou gravidní a nejsou méně než 3 týdny po operaci či závažném traumatu.
Z 595 respondentů jich 56% uvedlo ženské pohlaví, 44% mužské. Poměrné zastoupení jednotlivých věkových skupin znázorňuje následující koláčový graf, podrobněji popisuje rozložení věkových kategorií sloupcový graf. Nejvíce respondentů mužského pohlaví jsme získali ve věkové kategorii 18-24 let, tvoří celkem 10,42% celkového počtu respondentů mužského pohlaví. V dalších věkových kategoriích počet vzorků mužského pohlaví jednoznačně upadá. Počet respondentek je naopak do věku 45-54 let poměrně rovnoměrný a napříč věkovými věkovými spektry je vyšší než u pohlaví mužského.
Téměř 100% dotázaných uvedlo také maximální dosažné vzdělání. Nejvíce zastoupení byli lidé s vysokoškolským vzděláním (41%), těsně za nimi s maturitním vzděláním.
Tohoto poměrového rozdělení respondentů na základě nejvyššího dosaženého vzdělání využijeme při zhodnocení závislosti dosaženého vzdělání a VAS zhodnocujícím zdravotní stav respondenta v den vyplnění dotazníku. 80% dotázaných rovněž uvedlo místo bydliště. 54% dotázaných pocházelo z města, z toho 14% z Prahy, 41% uvedlo „z velkého města“, 8,9% „z malého města“ a 4% „středně velké město“ a 31% neuvedlo velikost města.
Tabulky shrnující demografickou charakteristiku populačního vzorku
| Zkoumaný vzorek | Absolutní počet | Procentuální zastoupení |
|---|---|---|
| Muži | 261 | 44% |
| Ženy | 334 | 56% |
| Věková struktura | Absolutní počet | Procentuální zastoupení |
|---|---|---|
| 18-24 | 119 | 20% |
| 25-34 | 104 | 17% |
| 35-44 | 96 | 16% |
| 45-54 | 95 | 16% |
| 55-64 | 73 | 12% |
| 65-74 | 62 | 10% |
| 75+ | 46 | 8% |
| Dosažené vzdělání | Absolutní počet | Procentuální zastoupení |
|---|---|---|
| SŠ bez maturity | 41 | 7% |
| Maturita | 226 | 38% |
| VŠ | 243 | 41% |
| ZŠ | 28 | 5% |
| Vyučen/a | 54 | 9% |
ZÍSKANÉ ÚDAJE A JEJICH EVALUACE
[editovat]V této části se budeme snažit prostřednictvím tabulek a grafů vizuálně znázornit získané údaje. Vizualizace údajů nám nejen umožní jednodušší čtení a porozumění údajům, ale je zcela zásadní pro proces porovnávání údajů. Následující tabulka obsahuje podrobně zaznamenány relativní i absolutní četnosti odpovědí na všechna kritéria včetně VAS.
| Kritérium | L1 (abs.) | L1 (%) | L2 (abs.) | L2 (%) | L3 (abs.) | L3 (%) | L - průměr | VAS - průměr |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Pohyblivost | 468 | 79% | 126 | 21% | 1 | 0% | 1,22 | 9,85 |
| Sebeobsluha | 551 | 93% | 41 | 7% | 3 | 1% | 1,08 | 4,31 |
| Obvyklá činnost | 499 | 84% | 94 | 16% | 2 | 0% | 1,16 | 7,76 |
| Bolest / Obtíže | 366 | 62% | 221 | 37% | 8 | 1% | 1,4 | 15,2 |
| Úzkost / Deprese | 411 | 74% | 139 | 23% | 15 | 3% | 1,28 | 17,4 |
Narozdíl od VAS, který má zhodnotit celkový zdravotní stav v den vyplnení dotazníku má elementární VAS škálu opačnou a 0 tak představuje žádné potíže, 100 tedy maximální potíže.
V tabulce vidíme, že nejmenší obtíže činí sebeobsluha, kde 93% odpovědělo, že mytí a oblékání nečiní žádné obtíže, naopak bolest má v úrovni středně velké obtíže 37% zastoupení a dle průměru odpovědí tak činí nejvyšší obtíže. Dle průměru VAS na druhou stranu činí nejvyšší obtíže úzkosti a deprese. Tyto údaje se pokusíme rozvinout dále, nicméně tentokrát už vztažené k jednotlivým věkovým kategoriím.
POHYBLIVOST
[editovat]
Graf zachycující rozdělení odpovědí napříč věkovým spektrem v kategorii pohyblivost; tři po sobě následující sloupce odpovídají odpovědím L1, L2 a L3; modrá čára označuje trend odpovědí L1, červená L2
Od 35 roku vidíme stabilní nárůst středně závažných obtíží s pohyblivostí, která poměrně značně eskaluje mezi věkovými skupinami 45-54 a 55-64 z 13,7% na 34,25% a mezi 65-64 a 75+ z 48,4% na 80,4%. Počet respondentů, kteří uvedli extrémní obtíže byl zanedbatelný.
Ačkoliv krajní hodnoty grafu znázorňující odpovědí v kategorii pohyblivost jsou stejné, průběh obou grafů je jednoznačně odlišný. Zatímco u mužů je průběh téměř lineární v závislosti na věku, u žen jsou jednoznačně nejvyšší hodnoty v období přechodu, tedy 44-55. Je ovšem možné, že jsme získali poměrně homogenní vzorek respondentek v této věkové kategorii a doporučujeme proto u příštího průzkumu zaměření na tuto skupinu. Hodnoty po 55. roku života jsou u žen značně příznivější a dá se říci, že nadále je průběh podobný jako u mužů. Údaje získané prostřednictvím VAS přibližně kopírují rozložení odpovědí a potvrzují nejvyšší hodnoty u žen ve věkové kategorii 45-54. Ve věkové kategorii 44-55 vidíme největší rozdíly mezi výsledky u jednotlivých pohlaví (ΔL = 0,78, ΔVAS = 41,89).
SEBEOBSLUHA
[editovat]
Graf zachycující rozložení odpovědí v kategorii sebeobsluha napříč věkovým spektrem, modrá čára zachycuje trend L1, červená odpovědí L2, zelená L3
93% respondentů uvedlo, že nemá potíže se sebeobsluhou. U všech věkových kategorií je tento údaj znát. Nárůst středně závažných obtíží je ale přesto patrný, a to od věkové kategorie 45-54 s 4,21%, v každé další věkové kategorii je toto procento respondentů dvojnásobné, tedy nevíce signifikantní nárůst je mezi věkovými kategoriemi 65-74 a 75+ ze 17,7% na 39,1%. Rovněž se v kategorii 75+ objevuje skupina lidí s extrémními obtížemi se sebeobsluhou (zaznamenáno zelenou čarou).
Při rozlišení pohlaví u jednotlivých věkových kategorií vidíme, že potíže se sebeobsluhou do 44. roku nejsou u obou pohlaví nijak významné, to se ovšem netýká respondentek ve věku 44-55, nicméně jak jsme uvedli již u minulé kategorie, je možné, že tento jev je způsoben ně homogenním vzorkem respondentek v této věkové kategorii, což může být způsobeno nedostatečným množstvím respondentů v této kategorii. Pomineme-li nárůst u žen ve věku 44-54, obtíže se sebeobsluhou se zřejmě začínají objevovat kolem 65. roku života. Údaje získané prostřednictvím VAS přibližně kopírují rozložení odpovědí.
OBVYKLÁ ČINNOST
[editovat]
84% dotázaných uvedlo, že nemají potíže s obvyklými činnostmi jako např. Práce, studium, domácí práce a rodinné či oddechové činnosti. Nicméně všech věkových kategorií je přítomna skupina, která uvedla, že má středně závažné potíže s obvyklými činnostmi. Výrazně se začíná objevovat u věkové skupiny 45-54 odkud silně eskaluje v dalších věkových skupinách.
U těchto dvou grafů jasně vidíme, že subjektivní pocit středních obtíží s každodenními činnostmi narůstá progresivněji než střední obtíže u předchozích kategorií. Rovněž se objevuje stejný peak u žen ve věku 44-55 jako u předchozích grafů. Při srovnání s VAS vidíme lehké odchylky, zejména mezi výsledky mužů a žen v kategorii 75+
BOLEST A OBTÍŽE
[editovat]
37% respondentů uvedlo středně závažné obtíže v této kategorii, to je vůbec největší zastoupení ze všech kategorií. Průměrná úroveň L = 1,4 představuje vůbec nejhorší výsledek. Zároveň je to jedna ze dvou kategorií, kde se objevují extrémní potíže ve větší míře a to zejména v kategorii nad 75 let. Grafy obsahující věkové kategorie rozlišené na základě pohlaví nám ukazují, že závislost na věku je vyšší než všech ostatních kategorií. Skupina žen ve věku 44-55 let má zastoupení středně velkých potíží v této kategorii nejvyšší a výsledky získané prostřednictvím VAS nám říkají, že v této kategorii svůj zdravotní stav hodnotí nejzávažněji (VAS = 55,06), stejně tak i muži a ženy starší 65 let. Ve věkové kategorii 44-55 zároveň můžeme pozorovat znatelné rozdíly mezi oběma pohlavími srovnatelné s rozdíly v kategorii pohyblivost ( ΔL = 0,73, ΔVAS = 41,04).
ÚZKOSTI A DEPRESE
[editovat]
Poslední kategorií je úzkost / deprese, která je zajímavá hned v několika ohledech. Nejméně se zde projevuje závislost na věku a rozložení L1, L2 i L3 se dá do jisté míry považovat na rovnoměrné do věku 64 let. Dále je už závislost na věku znatelná více. Další zajímavým faktem je přítomnost extrémních obtíží téměř ve všech věkových kategoriích. U mužů ve věku 18-24 let je rovněž patrný znatelný rozdíl mezi výsledky získanými prostřednictvím VAS a L3. Ačkoliv je průměrná hodnota u můžů L = 1,35, u VAS je to 27,05, což je hodnota srovnatelná se zastoupením úzkostí a depresí u věkové kategorie nad 75 let. U grafu obsahujícím údaje získané VAS pak vidíme i poměrně znatelný rozdíl mezi zdravotním stavem mužů a žen v této věkové kategorii.
CELKOVÝ VAS
[editovat]Následující graf vykresluje údaje zadané účastníky průzkumu znázorňující celkové zhodnocení jejich zdravotního stavu v den vyplnění dotazníku. Dle tohoto sloupcového grafu je nejlepší zdravotní stav mužů ve věku od 18-24 let, nejhorší u mužů nad 75 let. Nejlepší zdravotní stav žen ve věku 18-24 a nejhorší u žen ve věku 45-54.
VAS A SINGLE INDEX
[editovat]Pro zjednodušení lze výsledky ve všech pěti rozměrech převést na jedinou hodnotu v rozmezí od nuly do jedné, tzv. Single Index. Pro vzorec jeho výpočtu však neexistuje norma, a tak si jej každý, kdo ho využívá, vytvoří sám. My jsme v tomto průzkumu využili k výpočtu elementární VAS. Zjistili jakou průměrnou hodnotu uváděli respondenti při různém stupni obtíží. Pro single index platí, že pokud jsou v 5D formě uvedeny hodnoty 3,3,3,3,3, je jeho hodnota nulová a je-li uvedeno 1,1,1,1,1, je jeho hodnota rovna jedné. Stanovili jsme si tedy, že součet průměrných hodnot VAS pro hodnotu 3 v 5D odpovídá nejhoršímu stavu. Závažnost jednotlivých hodnot obtíží byla pak dána jejich poměrem k výše zmíněnému součtu. Námi navřžený výpočet Single Index má jako základ hodnotu jedna. Od základu odečteme hodnoty obtíží na základě této tabulky. Pokud si z tabulky odečtené hodnoty pro závažnost obtíží označíme D1, D2, D3, D4 a D5 můžeme vzorec zapsat takto:
𝑆𝐼=1−𝐷1−𝐷2−𝐷3−𝐷4−𝐷5
| Pohyblivost (D1) | Sebeobsluha (D2) | Obvyklá činnost (D3) | Bolest/Obtíže (D4) | Úzkost/Deprese (D5) | |
|---|---|---|---|---|---|
| L1 | 0,00 | 0,00 | 0,00 | 0,00 | 0,00 |
| L2 | 0,12 | 0,12 | 0,11 | 0,11 | 0,11 |
| L3 | 0,16 | 0,20 | 0,16 | 0,22 | 0,26 |
Pro ilustraci si uveďme příklad, kdy respondent uvedl 2,1,1,3,2.
Pro něj bude výpočet Single Index vypadat takto:
𝑆𝐼=1−0,12−0,00−0,00−0,22−0,11
𝑆𝐼=0,55
V následujícím grafu srovnáváme VAS a Single Index (násobený stem). Single Index sice vychází o zhruba deset bodů vyšší než VAS, ale poměrně přesně kopíruje jeho průběh. Tímto jsme ověřili, že námi navrhnutý výpočet Single Index má relativně dobrou vypovídající hodnotu.
ZÁVISLOST DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA KVALITĚ ŽIVOTA
[editovat]Vzhledem k malému počtu respondentů je nutno brát naše závěry s rezervou, nicméně z relativně dostatečného množství údajů od respondentů s VŠ vzděláním a SŠ s maturitou plyne, že u lidí s VŠ vzděláním je životní úroveň mezi jednotlivými věkovými kategoriemi více standardizovaná a je ve většině případů stabilně nejvyšší a snad se méně projevuje zhoršení kvality života v závislosti na pokročilém věku.
Nespojité grafy jsou způsobeny nedostatkem údajů v daných skupinách
Tabulky obsahující údaje k celkovému zhodnocení
MUŽI
[editovat]| Věková skupina | Nejzastoupenější obtíže dle L3 | Nejhorší průměrné hodnocení dle VAS |
|---|---|---|
| 18-24 | Úzkosti / Deprese, 1,35 | Úzkosti / Deprese, 25,77 |
| 25-34 | Úzkosti / Deprese, 1,35 | Úzkosti / Deprese, 16,82 |
| 35-44 | Bolest / Obtíže, 1,32 | Úzkosti / Deprese, 15,41 |
| 45-54 | Bolest / Obtíže, 1,4 | Úzkosti / Deprese, 15,4 |
| 55-64 | Bolest / Obtíže, 1,61 | Bolest / Obtíže 26,3 |
| 65-74 | Bolest / Obtíže, 1,74 | Bolest / Obtíže, 28,09 |
| 75+ | Bolest / Obtíže, 1,95 | Pohyblivost 43,7 (Bolest / Obtíže 41,5) |
ŽENY
[editovat]| Věková skupina | Nejzastoupenější obtíže dle L3 | Nejhorší průměrné hodnocení dle VAS |
|---|---|---|
| 18-24 | Úzkosti / Deprese, 1,32 | Úzkosti / Deprese, 15,05 |
| 25-34 | Úzkosti / Deprese, 1,29 | Úzkosti / Deprese, 14,4 |
| 35-44 | Bolest / Obtíže, 1,24 a Úzkosti / Deprese, 1,22 | Úzkosti / Deprese, 18,63 |
| 45-54 | Bolest / Obtíže, 2,13 | Bolest / Obtíže, 55,06 |
| 55-64 | Bolest / Obtíže, 1,48 | Bolest / Obtíže, 16,28 |
| 65-74 | Bolest / Obtíže, 1,72 | Bolest / Obtíže, 29,51 |
| 75+ | Bolest / Obtíže, 2,04 | Bolest / Obtíže 48,58 |
Modrá barva označuje trend zlepšení, červená naopak zhoršení.
ZÁVĚR
[editovat]Z těchto dvou tabulek vidíme výsledky analýzy nejzávažnějších obtíží a nejzastoupenějších potíží v jednotlivých věkových skupin, jednotlivých pohlaví. Jak ženy, tak muži považují za své nejzávažnější potíže úzkosti a deprese, v pozdějším věku pak bolesti a obtíže. Nejpříznivěji z kategorií můžeme hodnotit sebeobsluhu, kde 93% respondentů uvedlo, že nemá v žádné potíže. Nejhorší výsledky jsou pak v kategorii bolest / obtíže a úzkosti / deprese, kde se kromě středně závažných obtíží objevují i respondenti s extrémními obtížemi. Celkové průměry jednotlivých kategorií shrnují následující grafy. Průměr VAS za náš populační vzorek činí 79,21.
PODNĚTY K DALŠÍ VÝZKUMNÉ ČINNOSTI
[editovat]VZOREK RESPONDENTŮ
[editovat]Jsme si vědomi toho, že vzorek respondentů nebyl vzhledem k omezeným zdrojům příliš reprezentativní. Ani počet respondentů nepostačuje pro vyvození závazných závěrů, jelikož se na výsledcích znatelně projevuje chyba měření. Abychom nastínili zkreslení dané ne zcela vyhovujícím vzorkem respondentů, uvádíme vážený průměr odebraných hodnot na základě sčítání obyvatelstva z roku 2015.
| ROZMĚR 5D | POHYBLIVOST | SEBEOBSLUHA | OBVYKLÁ ČINNOST | BOLEST/OBTÍŽE | ÚZKOST/DEPRESE |
|---|---|---|---|---|---|
| HODNOTA 3L | 1,24 | 1,10 | 1,18 | 1,44 | 1,28 |
| ELEMENTÁRNÍ VAS | 11,14 | 4,93 | 8,60 | 16,67 | 16,90 |
VAS 77,94
Single Index 0,86
KLIMAKTERIUM
[editovat]U žen jsme zaznamenali výrazně horší hodnocení kvality života ve věkovém rozmezí 46-55 let, což odpovídá době klimakteria. Vzhledem k malému počtu respondentů nejsme schopni určit, zda se jedná o chybu měření, nebo vliv klimakteria na zdravotní stav a jeho hodnocení. Doporučujeme věnovat tomuto jevu v další výzkumné činnosti zvláštní pozornost.
VNÍMÁNÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ
[editovat]Při analýze dat jsme narazili na zvláštní jev. Většina respondentů, kteří uváděli závažné deprese, hodnotili svůj zdravotní stav velmi pozitivně na škále VAS. Na základě tohoto jevu jsme došli k domněnce, že lidé obecně nepovažují duševní zdraví za součást zdravotního stavu. Doporučujeme proto podrobnější průzkum duševního zdraví populace, jeho vnímání a chápání populací.
POROVNÁNÍ DAT
[editovat]Podobný průzkum již proběhl v akademickém roce 2015/16. V případě dalšího výzkumu by bylo vhodné pokusit se o sloučení dat a jejich vzájemné porovnání, případně i porovnání s daty z výzkumů v jiných státech.