Biofyzici

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Biofyzici: lidé, kteří pracovali v oblasti mezi biologií a fyzikou; fyzikové, kteří se zabývali problémy života.

w: Aristotelés (384 př. n. l – 322 př. n. l.)[editovat]

Jeho filosofická díla o přírodě stojí v oblasti, kterou se dnes zabývá fyzika a biologie. Studoval vývoj zárodků živočichů i rostlin; předpokládal existenci "vnitřní síly" (en-ergeá, vnitřní ergon), která pohání jejich vývoj vpřed. Celý svět si představoval jako jeden živoucí organismus, který se vyvíjí ke svému cíli (en-telecheá). Z tohoto pohledu vysvětloval i fyzikální zákony, kterými se řídí hmota, považovaná v pozdějších dobách za "neživou". Aristotelés tak může být pokládán za pravzor všech biofyziků.

w: Erwin Schrödinger (1887 – 1961)[editovat]

Erwin Schrödinger je znám jako jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky (i když jeho vlnová rovnice byla vlastně klasickou záležitostí, nikoli kvantovou, a on sám zpočátku posice kvantové fyziky nesdílel). V r. 1944 vydal knížku "What Is Life", ve které předpokládá, že oplozené vajíčko musí obsahovat propracovaný kódovaný text, zahrnující veškerý budoucí vývoj organismu, miniaturní kód. [1]. Jeho knížka ovlivnila řadu vědců, kteří inspirováni Schrödingerovými myšlenkami stáli u zrodu nové vědní disciplíny, molekulární genetiky, která ještě v té době neexistovala.

w: George Gamow (1904 – 1968)[editovat]

George Gamow byl fyzikem, zabývajícím se kvantovou mechanikou, atomovou a jadernou fyzikou, astrofyzikou a kosmologií. Později se ale začal zabývat i biologickými problémy a výrazně přispěl k odhalení genetického mechanismu fungování DNA: byl prvním, který navrhl, jak musí fungovat genetický kód, že totiž sekvence nukleotidů v DNA musí nějak odpovídat sekvenci aminokyselin v proteinech. [2].

w: Francis Crick (1916 – 2004)[editovat]

Crick vystudoval fyziku, ale pak přešel k biologii. Společně s Jamesem Watsonem r. 1953 pak objevili strukturu DNA.

Horace Judson o něm uvádí:Důležitým důvodem, proč se Crick přeorientoval na biologii, bylo to, že byl atheistou a že si nedočkavě přál vrhnout světlo na zbývající stinná hájemství vitalistických iluzí.[3]


Reference[editovat]

  1. Erwin Schrödinger: What Is Life, Cambridge 1944, str. 687
    Nancy R. Pearcey, Charles B. Thaxton: Duše vědy, s. 217.
  2. Horace Judson: Eight Day, str. 228–229, 250nn
    Nancy R. Pearcey, Charles B. Thaxton: Duše vědy, s. 217
  3. Nancy R. Pearcey, Charles B. Thaxton: Duše vědy, s. 241.