Přeskočit na obsah

Biofyzici

Z Wikiverzity

Biofyzici: lidé, kteří pracovali v oblasti mezi biologií a fyzikou; fyzikové, kteří se zabývali problémy života.

w: Aristotelés (384 př. n. l – 322 př. n. l.)

[editovat]

Jeho filosofická díla o přírodě stojí v oblasti, kterou se dnes zabývá fyzika a biologie. Studoval vývoj zárodků živočichů i rostlin; předpokládal existenci "vnitřní síly" (en-ergeá, vnitřní ergon), která pohání jejich vývoj vpřed. Celý svět si představoval jako jeden živoucí organismus, který se vyvíjí ke svému cíli (en-telecheá). Z tohoto pohledu vysvětloval i fyzikální zákony, kterými se řídí hmota, považovaná v pozdějších dobách za "neživou". Aristotelés tak může být pokládán za pravzor všech biofyziků.

Erwin Schrödinger je znám jako jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky (i když jeho vlnová rovnice byla vlastně klasickou záležitostí, nikoli kvantovou, a on sám zpočátku posice kvantové fyziky nesdílel). V r. 1944 vydal knížku "What Is Life", ve které předpokládá, že oplozené vajíčko musí obsahovat propracovaný kódovaný text, zahrnující veškerý budoucí vývoj organismu, miniaturní kód. [1]. Jeho knížka ovlivnila řadu vědců, kteří inspirováni Schrödingerovými myšlenkami stáli u zrodu nové vědní disciplíny, molekulární genetiky, která ještě v té době neexistovala.

w: George Gamow (1904 – 1968)

[editovat]

George Gamow byl fyzikem, zabývajícím se kvantovou mechanikou, atomovou a jadernou fyzikou, astrofyzikou a kosmologií. Později se ale začal zabývat i biologickými problémy a výrazně přispěl k odhalení genetického mechanismu fungování DNA: byl prvním, který navrhl, jak musí fungovat genetický kód, že totiž sekvence nukleotidů v DNA musí nějak odpovídat sekvenci aminokyselin v proteinech. [2].

w: Francis Crick (1916 – 2004)

[editovat]

Crick vystudoval fyziku, ale pak přešel k biologii. Společně s Jamesem Watsonem r. 1953 pak objevili strukturu DNA.

Horace Judson o něm uvádí:Důležitým důvodem, proč se Crick přeorientoval na biologii, bylo to, že byl atheistou a že si nedočkavě přál vrhnout světlo na zbývající stinná hájemství vitalistických iluzí.[3]


Reference

[editovat]
  1. Erwin Schrödinger: What Is Life, Cambridge 1944, str. 687
    Nancy R. Pearcey, Charles B. Thaxton: Duše vědy, s. 217.
  2. Horace Judson: Eight Day, str. 228–229, 250nn
    Nancy R. Pearcey, Charles B. Thaxton: Duše vědy, s. 217
  3. Nancy R. Pearcey, Charles B. Thaxton: Duše vědy, s. 241.