Bible litoměřicko-třeboňská

Tato stránka je součástí projektu:
České překlady bible
Příslušnost: všeobecná

Bible litoměřicko-třeboňská je (v současné době) trojdílná a použitý název je odvozen od míst uložení: první dva díly jsou uloženy ve Státním okresním archivu v Litoměřicích (pod signaturami BIF 3 / 2, BIF 3 / 1), třetí díl leží ve Státním oblastním archivu v Třeboni (signtura A 2).

Tato bible je uváděna i pod jinými názvy:

Zmrzlíkova – podle objednatele bible mincmistra Petra (staršího) Zmrzlíka ze Svojšína, dvořana krále Václava IV., přívržence Jana Husa; Augustin Sedláček (1922) totiž opravil Jirečka (viz níže) a určil, že se jedná o erby Zmrzlíkovský a Frymburský, jmenovitě erb Petra Zmrzlíka ze Svojšína a erb jeho manželky Anny z Frymburka.
Bible písaře Matěje z Prahy – podle písaře Matěje, syn Jakuba z Prahy (signováno v 1. díle f304v a ve 3. díle f259v)

Dříve byla tato bible uváděna pod názvem:

Slavatovská – podle dvou erbů zobrazených v 1. díle před knihami Genese, které (zřejmě mylně) určil J. Jireček (1877) jakožto erby rodu Slavatů, jmenovitě erb Jana z Chlumu Kepky a erb Jindřicha Lacemboka z Chlumu (známí přívrženci mistra Jana Husa).

Info

w: Bible litoměřicko-třeboňská
datace: 1411–1413, za vlády Václava IV.
materiál: pergamen
formát: 485 x 340 mm
velikost zrcadla: 353 x 195 mm
počet sloupců na straně: 2
šířka sloupce: 87 mm
počet řádků ve sloupci: 48
písmo: kaligrafická bastarda -> Česká bastarda
jazyk: staročeština
pravopis: spřežkový
předloha opisu: 1. staročeská redakce čili revize (pravděpodobně 90. léta 14. století), stejně jako u Bible olomoucké; překlad z pařížské Vulgaty ze 13. století (exemplar Parisiense)
pořadí knih: zpřeházené, neodpovídá Vulgatě – nejspíše v pořadí, v jakém opisovač dostával různé předlohy
iluminace
opravy: místy je původní text vyškrábán a opraven textem 2. redakce
google: bible litoměřicko-třeboňská

1. díl

uloženo: SOA Litoměřice
signatura: BIF 3/2
datace: 1411 (folio 304va)
rozsah: 304 ff (38 složek/ kvaterny)

2. díl

uloženo: SOA Litoměřice
signatura: BIF 3/1
rozsah: 297 ff (37 složek/ kvaterny)

3. díl

uloženo: SOA Třeboň
signatura: A2
faksimile: http://digi.ceskearchivy.cz/cs/146
rozsah: 259 ff (32 složek/ kvaterny)
datace: 1411 – 1414-12.09 (ff 202va, 259va)^[1]

Ukázky

Žalmy

Žalm 94 (95)

Žalm 94 v číslování dle Vulgaty (Ž 95 dle ČEP)

faksimile: https://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=3&id=146&page=103

Žalm začíná v levém sloupci dole a pokračuje v pravém sloupci nahoře

Pokusíme se o transkribci

Začátek

lxxxxiiii zalm
Podte raduymy sie
hospodynu slaw=
me bohu spasite=
li nassiemu. Ob

Pravý sloupec od shora

przed hospodynem genz ny ....
gest. Nebo on gest hospodyn buoh
nass A my lid pastwi geho. A ow-
cze ruku geho. Dnes az hlas ge-
ho uslissite neyodte zatwrdyty sr-
dczi wassich. Iakozto wrozdrazdye
ny podle dne. Pokussienie napus
sczy Kdezto pokussieli su mne ot=
czoue wassy. Pokusili a widych-
su dyela ma.

Pokusíme se přeformátovat dle antifonace (červená/modrá):

A my lid pastwi geho. A owcze ruku geho.

Dnes az hlas geho uslissite neyodte zatwrdyty srdczi wassich.

Iakozto wrozdrazdyeny podle dne. Pokussienie napussczy

Kdezto pokussieli su mne ot czoue wassy. Pokusili a widychsu dyela ma.

Přeformátování pozdějších textů dle naznačené struktury

A teď uděláme jeden takový pokus:

Vezmeme si celý text žalmu třeba v kralickém překladu a přeformátujeme jej podle těch červených a modrých písmenek, jak jsou zapsána v Litoměřicko-třeboňské bibli:

Žalm podle současného číslování veršů

1: Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.

2: Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu.

3: Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy,

4: V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou.

5: Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.

6: Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším.

7: Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho,

8: Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,

9: Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.

10: Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.

11: Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.

Žalm s pošoupanými verši

A také se pokusíme respektovat strukturu vět s interpunkcí – tečky a psaní počátečních velkých písmen:

Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.

Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním. A žalmy prozpěvujme jemu.

Nebo Hospodin jest Bůh veliký a král veliký nade všecky bohy.

V jehož rukou základové země. A vrchové hor jeho jsou.

Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.

Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším. Onť jest zajisté Bůh náš,

A my jsme lid pastvy jeho. A stádo rukou jeho.

Dnes uslyšíte-li hlas jeho, nezatvrzujte srdce svého.

Jako při popuzení. A v den pokušení na poušti,

Kdežto pokoušeli mne otcové vaši. Zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.

Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím. A řekl jsem: lid tento bloudí srdcem.

A nepoznali cest mých. Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.

Zdroje

diplomová práce: Markéta Pražáková (práce zaslána laskavě její autorkou na vyžádání)

Odkazy

rigorosní práce: Mgr. Markéta Pražáková (2004): Litoměřicko-třeboňská bible

Reference

↑ M. Pražáková, diplomová práce, str. 10: Dva kolofony, první na fol 202va. Na konci menších proroků za Malachiášem s datem 14. 8. 1413 je na novém listě napsáno „ A tak konecz jest druhé strani Budyzz myli Buoh pochwalen – Anno domi(ni) Millesimo Trecentessimo Quadrigentessimo XIII Finita est secunda pars biblie in vigilia Assumcionis sanctae Marie.“
Druhý kolofon je na fol. 259va.„Anno domi(ni) Milessimo Quadrigentesimo decimo quarto. Fi(ni)ta est Biblia, p(er) Mathiam de Praga in die S. Apolonie feria sexta.“ Celá bible byla tedy dokončena 9. 12. 1414 na den svaté Apolény.

Související články

[1] M. Pražáková, diplomová práce, str. 10: Dva kolofony, první na fol 202va. Na konci menších proroků za Malachiášem s datem 14. 8. 1413 je na novém listě napsáno „ A tak konecz jest druhé strani Budyzz myli Buoh pochwalen – Anno domi(ni) Millesimo Trecentessimo Quadrigentessimo XIII Finita est secunda pars biblie in vigilia Assumcionis sanctae Marie.“
Druhý kolofon je na fol. 259va.„Anno domi(ni) Milessimo Quadrigentesimo decimo quarto. Fi(ni)ta est Biblia, p(er) Mathiam de Praga in die S. Apolonie feria sexta.“ Celá bible byla tedy dokončena 9. 12. 1414 na den svaté Apolény.

[1]