Běloruština

Z Wikiverzity
Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí úložiště:
Příslušnost: všeobecná

Tato stránka je určena pro shromažďování wikiverzitních i externích zdrojů o běloruštině, využitelných pro vzdělávání a výzkum.

Základní informace[editovat]

Mapka rozšíření běloruštiny: tmavě modrá = obyvatelstvo většinově hovořící bělorusky, světle modrá = obyvatelstvo menšinově hovořící bělorusky
А а Б б В в
Г г Ґ ґ Д д
Е е Ё ё Ж ж
З з І і Й й
К к Л л М м
Н н О о П п
Р р С с Т т
У у Ў ў Ф ф
Х х Ц ц Ч ч
Ш ш Ы ы Ь ь
Э э Ю ю Я я
   

Běloruština má dvě jazykové normy. První z nich je tzv. klasický jazyk neboli taraškěvica, jejž na základě do té doby nejednotně užívané literární běloruštiny roku 1918 formuloval jakožto spisovnou jazykovou normu jazykovědec Branislav Taraškievič. Ta byla ponejprv přijata za oficiální jazyk sovětského Běloruska. S postupující rusifikací však došlo k několika reformám spisovného jazyka (první a pravděpodobně nejvýraznější se odehrála roku 1933), které měly běloruštinu přiblížit ruštině. Jejich výsledkem je současná oficiální jazyková norma. Mezi běloruskými exulanty a politickou opozicí se však do značné míry stále používá taraškěvica.

Běloruská abeceda[editovat]

Běloruština se zapisuje cyrilicí se sadou písmen lehce odlišnou od ruštiny. Běloruská cyrilice má 32–33 písmen (znak ґ se používá jen v taraškěvici), krom toho používá apostrof na oddělení tvrdých hlásek od následující jotované samohlásky (např. п’еса). Tabulka vpravo slouží jednak orientaci v abecedě (čtena po řádkách odpovídá abecednímu pořadí znaků), jednak snadnému vykopírování libovolného znaku v případech, kdy nemáme po ruce ukrajinskou klávesnici nebo znakovou sadu.

Zápis běloruštiny cyrilicí má historickou kontinuitu od staroruštiny. V 16. století se ovšem objevil zápis běloruštiny též písmem latinským (zejména v kruzích polských a katolických) a arabským (zejména v kruzích tatarských a muslimských). Zatímco arabský zápis vyšel z užívání během 19. století, latinský zápis se příležitostně objevuje dodnes.

Projekty na Wikiverzitě[editovat]

Zde by bylo vhodné ještě něco doplnit.

Studium jednotlivých uživatelů[editovat]

Zde by bylo vhodné ještě něco doplnit.

Wikiprojekty v běloruštině[editovat]

Běloruské wikiprojekty vznikají ve dvou verzích, jednak ve dnešní oficiální podobě běloruštiny, jednak v podobě klasické (taraškevici).

Studijní zdroje na webu[editovat]

Rozcestníky a úložiště zdrojů[editovat]

Jazykové nástroje[editovat]

Online mluvnice a obecná jazyková pojednání[editovat]

Online slovníky[editovat]

Online učebnice a kurzy[editovat]

Zdroje textů[editovat]

Instituce, organizace, lidé[editovat]