Běloruština

Tato stránka je součástí úložiště:

Běloruština

Příslušnost: všeobecná

Tato stránka je určena pro shromažďování wikiverzitních i externích zdrojů o běloruštině, využitelných pro vzdělávání a výzkum.

Základní informace

Mapka rozšíření běloruštiny: tmavě modrá = obyvatelstvo většinově hovořící bělorusky, světle modrá = obyvatelstvo menšinově hovořící bělorusky

А а	Б б	В в
Г г	Ґ ґ	Д д
Е е	Ё ё	Ж ж
З з	І і	Й й
К к	Л л	М м
Н н	О о	П п
Р р	С с	Т т
У у	Ў ў	Ф ф
Х х	Ц ц	Ч ч
Ш ш	Ы ы	Ь ь
Э э	Ю ю	Я я
	’

• Článek na české Wikipedii

Běloruština má dvě jazykové normy. První z nich je tzv. klasický jazyk neboli taraškěvica, jejž na základě do té doby nejednotně užívané literární běloruštiny roku 1918 formuloval jakožto spisovnou jazykovou normu jazykovědec Branislav Taraškievič. Ta byla ponejprv přijata za oficiální jazyk sovětského Běloruska. S postupující rusifikací však došlo k několika reformám spisovného jazyka (první a pravděpodobně nejvýraznější se odehrála roku 1933), které měly běloruštinu přiblížit ruštině. Jejich výsledkem je současná oficiální jazyková norma. Mezi běloruskými exulanty a politickou opozicí se však do značné míry stále používá taraškěvica.

Běloruská abeceda

Běloruština se zapisuje cyrilicí se sadou písmen lehce odlišnou od ruštiny. Běloruská cyrilice má 32–33 písmen (znak ґ se používá jen v taraškěvici), krom toho používá apostrof na oddělení tvrdých hlásek od následující jotované samohlásky (např. п’еса). Tabulka vpravo slouží jednak orientaci v abecedě (čtena po řádkách odpovídá abecednímu pořadí znaků), jednak snadnému vykopírování libovolného znaku v případech, kdy nemáme po ruce ukrajinskou klávesnici nebo znakovou sadu.

• Článek o běloruské abecedě na anglické Wikipedii
• Akademická česká transliterace běloruštiny

Zápis běloruštiny cyrilicí má historickou kontinuitu od staroruštiny. V 16. století se ovšem objevil zápis běloruštiny též písmem latinským (zejména v kruzích polských a katolických) a arabským (zejména v kruzích tatarských a muslimských). Zatímco arabský zápis vyšel z užívání během 19. století, latinský zápis se příležitostně objevuje dodnes.

• Článek o běloruské arabské abecedě na anglické Wikipedii
• Článek o běloruské latinské abecedě na anglické Wikipedii

Projekty na Wikiverzitě

Zde by bylo vhodné ještě něco doplnit.

Studium jednotlivých uživatelů

Zde by bylo vhodné ještě něco doplnit.

Wikiprojekty v běloruštině

Běloruské wikiprojekty vznikají ve dvou verzích, jednak ve dnešní oficiální podobě běloruštiny, jednak v podobě klasické (taraškevici).

• Běloruská Wikipedie:
  • Вікіпедыя (sovětská jazyková norma)
  • Вікіпэдыя (klasická jazyková norma)
• Běloruský Wikislovník:
  • Вікіслоўнік (sovětská jazyková norma)

Studijní zdroje na webu

Rozcestníky a úložiště zdrojů

• Základní informace a rozcestník zdrojů na Omniglotu (en)

Jazykové nástroje

• Běloruská virtuální klávesnice (Lexilogos)

Online mluvnice a obecná jazyková pojednání

• Přehled běloruského tvarosloví (v latince) (en)

Online slovníky

• Rusko-běloruský, bělorusko-ruský a běloruský výkladový slovník (be)

Online učebnice a kurzy

• Základní fráze na Omniglotu (en)
• Stručná učebnice běloruštiny na MyLanguages (en)
• Stručná učebnice běloruštiny na Polymathu (en)

Zdroje textů

• Bible v běloruštině (dva překlady)
• Radyjo Svaboda — textové a video zprávy a komentáře (be)

Instituce, organizace, lidé

• Ambasáda nezávislé běloruské kultury na Facebooku (cs)
• Skaryna — běloruský osvětový spolek v ČR (be)
• Pahonia — běloruský kulturní spolek v ČR (Facebook)
• Bělorusové v ČR — facebooková skupina
• Vieršnica — neformální sdružení na podporu běloruské kultury a svobody (Facebook)
• Ústav východoevropských studií FF UK — akademické pracoviště, do jehož záběru patří bělorusistika a studium běloruštiny