Arménština
 Tato stránka je součástí úložiště:
| |
| Příslušnost: všeobecná | |
Tato stránka je určena pro shromažďování wikiverzitních i externích zdrojů o arménštině, využitelných pro vzdělávání a výzkum.
Základní informace[editovat]
| Ա ա | Բ բ | Գ գ |
| Դ դ | Ե ե | Զ զ |
| Է է | Ը ը | Թ թ |
| Ժ ժ | Ի ի | Լ լ |
| Խ խ | Ծ ծ | Կ կ |
| Հ հ | Ձ ձ | Ղ ղ |
| Ճ ճ | Մ մ | Յ յ |
| Ն ն | Շ շ | Ո ո |
| Չ չ | Պ պ | Ջ ջ |
| Ռ ռ | Ս ս | Վ վ |
| Տ տ | Ր ր | Ց ց |
| Ւ ւ | Փ փ | Ք ք |
| Օ օ | Ֆ ֆ | Եւ և |
Arménština má dvě standardizované varianty — východoarménštinu, jíž mluví Arméni na Kavkaze, a západoarménštinu, jíž mluví přibližně Arméni v Turecku a v Sýrii. Obě varianty se liší zejména výslovností některých písmen (բ, գ, դ, ծ, կ, ձ, ճ, պ, ջ, ռ, տ), drobné rozdíly jsou pak ve slovní zásobě a frazeologii. Protože přibližně tři čtvrtiny mluvčích připadá na východoarménštinu, kterážto je navíc úředním jazykem Arménie, míní se arménštinou zpravidla primárně východoarménština.
- Článek na Wikipedii
- Základní informace na Omniglot.com (en)
- Armenian Language Resources — základní informace o arménštině a jejím vývoji (en)
Arménská abeceda[editovat]
Arménština se zapisuje písmem, jež pro ni vytvořil svatý Mesrop počátkem 5. století. Klasická abeceda obsahuje 36 znaků, jež mají zároveň číselný význam (1–9, 10–90, 100–900, 1000–9000). K těmto znakům byly později doplněny օ a ֆ pro zápis cizích slov. Mezi znaky se někdy započítává i և, ustálená spřežka ե a ւ. Tyto tři znaky číselný význam nemají.
Tabulka vpravo (čtena po řádcích shora dolů) obsahuje velká a malá arménská písmena v jejich abecedním pořadí (písmena jsou zapsána jako znaky Unicode, tedy je možno je podle potřeby z tabulky i kopírovat). Spřežka և se jako velké písmeno zapisuje oddělenými znaky (Եւ, případně Եվ). V abecedě se řadí buď jako kombinace obou písmen (tedy slova začínající na և jsou pak mezi slovy začínajícími na ե), nebo jako samostatné písmeno mezi ք a օ.
Projekty na Wikiverzitě[editovat]
Zde by bylo vhodné ještě něco doplnit.
Další wikiprojekty[editovat]
Studijní zdroje na webu[editovat]
Rozcestníky a úložiště zdrojů[editovat]
- Armenian House — sbírka textů o Arménii, arménské kultuře a historii, a trochu i o arménštině (hy) (en) (ru)
Jazykové nástroje[editovat]
- Online arménská klávesnice (možnost psaní z klávesnice v arménském rozložení)
- Online arménská klávesnice (možnost psaní z klávesnice v českém rozložení)
- Online arménská klávesnice (východoarménské, západoarménské a fonetické anglické rozložení, možnost přímého přenosu textu do Googlu a na Twitter)
Online mluvnice a obecná jazyková pojednání[editovat]
- Jasmine Dum-Tragut, Armenian : Modern Eastern Armenian (Amsterdam, Philadelphia, 2009) (en)
- Heinrich Hübschmann, Armenische Etymologie (Leipzig, 1897) (de)
Online slovníky[editovat]
- Arménsko-anglický a anglicko-arménský slovník
- Základní fráze na Omniglot.com (en)
- Základní fráze na Omniglot.com (západoarménština) (en)
- Arménské fráze pro cestu do Arménie (en)
- Česko-arménská konverzace (Čepková) — minikonverzace v PDF k vytisknutí jako sešitek
Online učebnice a kurzy[editovat]
- Rudimentární učebnice arménštiny na Learn101 (en)
- Rudimentární učebnice arménštiny na ILanguages (en)
- Stručná učebnice arménštiny na MyLanguages (en)
- Základy arménštiny pro dobrovolníky Mírových sborů (en)
Zdroje textů[editovat]
Instituce, organizace, lidé[editovat]
Zde by bylo vhodné ještě něco doplnit.