Dekret kutnohorský
Dekret kutnohorský je listina, kterou v roce 1409 podepsal král Václav IV., a to na nátlak univerzitních mistrů Jana Husa, Jeronýma Pražského a Jana z Jesenice.
V roce 2009, kdy jsme si připomínali 600. výročí vydání Dekretu kutnohorského, se rozproudily debaty, které se snažily jeho význam znovu přehodnotit. Šlo o to, že v dobách komunistické propagandy byl význam dekretu hodnocen jednoznačně kladně a v tomto smyslu byl také presentován ve všech učebnicích dějepisu základních škol. V současné době, v letech 2014 – 2015, kdy si připomínáme smrt mistrů Jana Husa a Jeronýma Pražského, se toto téma stává opět aktuálním. Nelze pominout ani určitou dějinnou analogii s dekrety o několik staletí pozdějšími, a to s dekrety Benešovými, na jejichž základě došlo k nucenému vysídlení občanů německé národnosti – obou případech šlo o akty, které měly být jakýmsi "konečným řešením" problémů, které vyvstávaly v mnohonárodnostním prostředí jak university, tak i celého státu. Jiným aktuálně palčivým bodem je otázka, do jaké míry (a zda vůbec) se reprezentant státu (dříve panovník, dnes prezident republiky) může vměšovat do akademických svobod university.
Kladené otázky jsou složité a tím pádem ani odpovědi na ně není možno zjednodušovat. Husova slova o pravdě jsou dosud živá – a tak, máme-li být věrni tomuto Husovu odkazu, nezbývá, než jej aplikovat i na něj samotného i na jeho přátele. Jakkoli jsou jejich těla již několik staletí mrtvá, znovuotvírání takových témat může být bolestivé, jako bychom řezali do živého – do vlastního masa.
Cílem této stránky je:
- Shromažďovat a zpřístupňovat historická fakta a bádání na toto téma
- Umožnit otevřenou diskusi k těmto tématům
Info
[editovat]Externí zdroje
[editovat]Wikizdroje
[editovat]- Arnošt Caha (1919): Mistr Jan Hus : Jeho život, dílo a význam/VI. Hus obhájcem práv národa našeho. Dekret kutnohorský
Mgr. Martin Nodl
[editovat]Dekret kutnohorský – disertační práce
[editovat]NODL, Martin. Dekret kutnohorský. Brno, 2011 [cit. 2015-05-24]. Disertační práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce [[Šablona:UČO na článek|Martin Wihoda]]. Dostupné online.
(Do doby, než začne šablona fungovat, uvádíme přímý odkaz: Archiv závěrečné práce Martin Nodl FF D-HI4 HICS kombin.)
Práce je rozčleněna do pěti kapitol; kapitoly 1–4 je možno považovat za kapitoly úvodní, které nás uvádějí do historického kontextu, 5. kapitola se pak věnuje samotnému dekretu:
- ÚVOD: NÁROD A IDEOLOGIE, s. 9–29
- „SMÍŘENÍ NÁRODŮ“ 80. LETECH 14. STOLETÍ, s. 30–110
- PŘED BOUŘÍ: ZLATÁ 90. LÉTA 14. STOLETÍ, s. 113–153
- DISCIPLINACE UNIVERZITÁNŮ A VYHROCENÍ SPORŮ, s. 155–197
- DEKRET KUTNOHORSKÝ, s. 194–341
Posudky vypracovali Prof. nadzw. dr hab. Paweł Kras z Lublinské university a prof. PhDr. František Šmahel, DrSc., který patří za našeho nejuznávanějšího historika v této oblasti; oba posudky jsou kladné a doktorand svou práci obhájil. Za zmínku stojí jedna věta z posudku prof. Šmahela: Diskuse o Dekretu kutnohorském byla a stále je causa celebris naší i středoevropské medievistiky, a to navzdory tomu, že současný rektor Univerzity Karlovy by tuto kapitolu dějin vlastní korporace nejraději vyškrtl. (Není problém dohledat, že oním "současným rektorem" byl v roce 2010 míněn prof. Václav Hampl.)
Další články
[editovat]- Dějiny a současnost: Martin Nodl (2009-02): Pražská univerzita na rozcestí (Dekret kutnohorský očima poražených)
Související články
[editovat]Diskuse
[editovat]- ČT24 (2013-03-30): Univerzita Karlova - 665 let vzdělanosti – diskutovali Ivana Čornejová z Ústavu dějin Univerzity Karlovy, historik Michal Svatoš a prorektor Univerzity Karlovy Stanislav Štech; moderoval publicista Vladimír Kučera.