Neuronové sítě/666Šachar999/Význam neurotransmiterů: Porovnání verzí
doplnění úvah a poznatků |
Reference - mírný stres pomáhá učení |
||
| Řádek 37: | Řádek 37: | ||
V odborných článcích se tvrdí, že bez pocitu bezpečí, klidu a dobré nálady (souhrnně jako pozitivní stavy) k učení nedochází. Prokázán byl vliv neurotransmiterů hormonů štěstí na zlepšení procesu zapamatování a učení (adaptace). Neurotransmitery hormonů štěstí tak fungují jako motivátory regulující proces učení a zapamatování. |
V odborných článcích se tvrdí, že bez pocitu bezpečí, klidu a dobré nálady (souhrnně jako pozitivní stavy) k učení nedochází. Prokázán byl vliv neurotransmiterů hormonů štěstí na zlepšení procesu zapamatování a učení (adaptace). Neurotransmitery hormonů štěstí tak fungují jako motivátory regulující proces učení a zapamatování. |
||
Současně však výzkum některých hlodavců poukazuje na to, že mírný stres funguje také jako motivátor k učení. Což je v rozporu s předchozím bodem. |
Současně však výzkum některých hlodavců poukazuje na to, že mírný stres funguje také jako motivátor k učení. Což je v rozporu s předchozím bodem.<ref>J. PETR P. PROŠEK Z. ODEHNAL ; ''Mírný stres pomáhá učení'', on-line článek, server vtm.e15.cz, odkaz http://vtm.e15.cz/clanek/mirny-stres-pomaha-uceni; '''citát:'''Vědci sledovali, jak rychle se malí, různě vystresovaní sysli naučí najít nejkratší cestu do bezpečí. Stres simulovali zvířatům injekcí hormonu kortizolu. Nejlepších výsledků v učení dosahovala mláďata po malých dávkách kortizolu odpovídajících mírnému stresu. </ref> |
||
Myslím však, že ve skutečnosti k rozporu nedochází a fungují oba motivační modely avšak s odlišnými účinky. Pozitivní motivace na učení má především vliv na používání poznatku |
Myslím však, že ve skutečnosti k rozporu nedochází a fungují oba motivační modely avšak s odlišnými účinky. Pozitivní motivace na učení má především vliv na používání poznatku nebo činnosti, zatímco Mírná negativní motivace má vliv na překonávání překážek a vyburcování se (udělám protože musím, zapamatuju si protože musím). Obecně platí, že negativní motivace učení má vliv na vyhýbání se nebezpečným situacím (tohle nikdy nedělej, tohle se neuč, tomuhle se vyhýbej je to nebezpečné). Pro proces naučení se vědomostem má tedy zásadní roli pozitivní motivace a jako doplněk mírně negativní motivace. |
||
Mozek má svůj vlastní sytém motivace a pomocí kognitivních funkcí mozku dokáže rozpoznat vhodný okamžik stimulovat a regulovat motivaci pomocí neurotransmiterů. Mozek vnímá vnitřní proces motivace za primární formu motivace a dává jí větší důležitost a přednost. Vnější motivaci vnímá jako sekundární (druhotnou) a spíše jako doplňkovou. Dítě, které motivujeme v první třídě pomocí hvězdiček, včeliček a dalších obrázků sice funguje, ale funguje málo a má vedlejší účinky. Dítě se naučí, že učení není nic moc protože musí být někým odměňováno (pozitivně nuceno) se učit. Dítě si na tento proces zvykne a učí se jen když je do učení nuceno (ať už pozitivně nebo negativně). |
Mozek má svůj vlastní sytém motivace a pomocí kognitivních funkcí mozku dokáže rozpoznat vhodný okamžik stimulovat a regulovat motivaci pomocí neurotransmiterů. Mozek vnímá vnitřní proces motivace za primární formu motivace a dává jí větší důležitost a přednost. Vnější motivaci vnímá jako sekundární (druhotnou) a spíše jako doplňkovou. Dítě, které motivujeme v první třídě pomocí hvězdiček, včeliček a dalších obrázků sice funguje, ale funguje málo a má vedlejší účinky. Dítě se naučí, že učení není nic moc protože musí být někým odměňováno (pozitivně nuceno) se učit. Dítě si na tento proces zvykne a učí se jen když je do učení nuceno (ať už pozitivně nebo negativně). |
||
| Řádek 49: | Řádek 49: | ||
* Má pozitivní vliv na učení, čím vyšší hodnota tím rychlejší a účinnější zapamatování a učení (adaptace), nedostatek serotoninu nebo dokonce spuštění stresových hormonů má vliv na učení opačným způsobem (učí se vyhnout situaci, nepoužívat situaci, vnímat ji jako nebezpečnou nebo zakázanou). Pro učení za účelem užívání poznatku je však důležitá pozitivní motivace. |
* Má pozitivní vliv na učení, čím vyšší hodnota tím rychlejší a účinnější zapamatování a učení (adaptace), nedostatek serotoninu nebo dokonce spuštění stresových hormonů má vliv na učení opačným způsobem (učí se vyhnout situaci, nepoužívat situaci, vnímat ji jako nebezpečnou nebo zakázanou). Pro učení za účelem užívání poznatku je však důležitá pozitivní motivace. |
||
== Reference == |
|||
<references /> |
|||
[[Kategorie:Neuronové sítě| ]] |
[[Kategorie:Neuronové sítě| ]] |
||
Verze z 14. 3. 2016, 20:34
 Tato stránka je součástí projektu:
| |
{cs}
| |
| pokročilí | |
| Příslušnost: 666Šachar999 | |
Neurotransmitery
Poznatek:
- Neurotransmiter je chemická látka, která přirozeným způsobem vzniká v nervové soustavě.
- Neurotransmiterů existuje 50 druhů.
Neurotransmitery lze rozdělit z hlediska působení na membránu:
- ionotropní - přímo mění propustnost membrány
- inhibiční - mají tlumící účinek
- excitační - mají budivý učinek
- metabotropní - mění (modulují) reakci (odpověď) nervové buňky na rychlé mediatory
Úvaha:
- Pro účely programování umělých neuronových sítí, by bylo možné definovat vstupní proměnné jako sadu proměnných od proměnné X (přičemž by X bylo buď číselnou nebo častěji textovou proměnnou) a váhy W až po jednotlivé neurotransmitery NT1 až NT50.
VSTUP (X,W,NT1 ... NT50)
Poznatek: Neurotransmitery jako hormony štěstí
- Dopamin
- Serotonin
- Endorfin
Poznatek: Neurotransmitery jako stresory
- Adrenalin
- Noradrenalin
Úvaha: V odborných článcích se tvrdí, že bez pocitu bezpečí, klidu a dobré nálady (souhrnně jako pozitivní stavy) k učení nedochází. Prokázán byl vliv neurotransmiterů hormonů štěstí na zlepšení procesu zapamatování a učení (adaptace). Neurotransmitery hormonů štěstí tak fungují jako motivátory regulující proces učení a zapamatování.
Současně však výzkum některých hlodavců poukazuje na to, že mírný stres funguje také jako motivátor k učení. Což je v rozporu s předchozím bodem.[1]
Myslím však, že ve skutečnosti k rozporu nedochází a fungují oba motivační modely avšak s odlišnými účinky. Pozitivní motivace na učení má především vliv na používání poznatku nebo činnosti, zatímco Mírná negativní motivace má vliv na překonávání překážek a vyburcování se (udělám protože musím, zapamatuju si protože musím). Obecně platí, že negativní motivace učení má vliv na vyhýbání se nebezpečným situacím (tohle nikdy nedělej, tohle se neuč, tomuhle se vyhýbej je to nebezpečné). Pro proces naučení se vědomostem má tedy zásadní roli pozitivní motivace a jako doplněk mírně negativní motivace.
Mozek má svůj vlastní sytém motivace a pomocí kognitivních funkcí mozku dokáže rozpoznat vhodný okamžik stimulovat a regulovat motivaci pomocí neurotransmiterů. Mozek vnímá vnitřní proces motivace za primární formu motivace a dává jí větší důležitost a přednost. Vnější motivaci vnímá jako sekundární (druhotnou) a spíše jako doplňkovou. Dítě, které motivujeme v první třídě pomocí hvězdiček, včeliček a dalších obrázků sice funguje, ale funguje málo a má vedlejší účinky. Dítě se naučí, že učení není nic moc protože musí být někým odměňováno (pozitivně nuceno) se učit. Dítě si na tento proces zvykne a učí se jen když je do učení nuceno (ať už pozitivně nebo negativně).
NT1 - Serotonin (5-HT)
Poznatek:
- tlumivý účinek (inhibitor)
- Má vliv na náladu, zvyšuje pozitivní náladu, nízká hladina reprezentuje špatnou náladu, nedostatek může signalizovat depresi, migrénu či agresivitu, stav úzkosti.
- Činnost serotoninového systému má vliv na střídání spánkového cyklu (během spánku se produkuje melatonin) a bdění, má vliv na chuť a sexualitu.
- Má pozitivní vliv na učení, čím vyšší hodnota tím rychlejší a účinnější zapamatování a učení (adaptace), nedostatek serotoninu nebo dokonce spuštění stresových hormonů má vliv na učení opačným způsobem (učí se vyhnout situaci, nepoužívat situaci, vnímat ji jako nebezpečnou nebo zakázanou). Pro učení za účelem užívání poznatku je však důležitá pozitivní motivace.
Reference
- ↑ J. PETR P. PROŠEK Z. ODEHNAL ; Mírný stres pomáhá učení, on-line článek, server vtm.e15.cz, odkaz http://vtm.e15.cz/clanek/mirny-stres-pomaha-uceni; citát:Vědci sledovali, jak rychle se malí, různě vystresovaní sysli naučí najít nejkratší cestu do bezpečí. Stres simulovali zvířatům injekcí hormonu kortizolu. Nejlepších výsledků v učení dosahovala mláďata po malých dávkách kortizolu odpovídajících mírnému stresu.