Kompozice obrazu

Jedním ze základních součástí tvorby obrazu je jeho kompozice.
V minulosti malíři věnovali kompozici značnou pozornost, protože dobře promyšlená kompozice
vede divákovo oko významnými místy obrazu. Rozborem kompozice obrazu lze vysledovat autorovo sdělení divákovi,
které dílo obsahuje. Principy kompozice jsou využívány také v oborech sochařství, architektury a mediálních prezentací.

Generace malířů
V práci minulých generací lze stále nalézat významné výdobytky lidského ducha a použít tyto zkušenosti i dnes.
Tento článek se zabývá rozborem kompozičních řešení, které užívali umělci v posledních šesti stoletích.
Existuje mnoho oborů, které se zabývají minulostí, patrně z toho důvodu, abychom nemuseli vymýšlet něco,
co už bylo prozkoumáno a vymyšleno. Myšlenková kapacita mozku a schopnost uvažování se od poslední doby ledové
výrazně nezměnila. Je nepravděpodobné, že by takové kompozice bylo možné vytvořit pouhým citem pro kompozici.

Tajemství starých mistrů
Obrazy starých mistrů ukrývají příběhy, které lze poodhalit rozborem jejich kompozic. Invence autorů,
tedy co svým dílem autor vyjádřil, je zřetelnější. Z rozborů vyplývá zjištění, že malíři věnovali kompozici
značnou pozornost. Zarážející je skutečnost, že se nedochovaly náčrty s rozborem kompozic obrazů. Existuje domněnka,
že kompoziční postupy byly předmětem tajemství jednotlivých dílen a kompoziční náčrty k obrazům byly systematicky ničeny.

Nalezení smyslu obrazu
Obraz, tedy malba zobrazuje převedení trojrozměrného vjemu do plochy. Úběžníky uvozují rozmístění jednotlivých
zobrazených objektů. Celkovou kompozici určují poměry vymezených ploch obrazu. Takové plochy mohou být vymezeny
také v poměru zlatého řezu.

Jedná se o dva pohledy
Iluze prostoru pomocí úběžníků
Při promítání objektů na plochu lze použít několik možností: pravoúhlé promítání, kosoúhlé promítání a perspektivní promítání.
Křesťanská ikonografie používá reverzní perspektivu (inverzní, byzantskou perspektivu). Je používána
v kompozici ruských ikon, východoasijském umění a také kubismu. Z pohledu na obraz je úběžník blíže, než v lineární
perspektivě, tedy otevírá předměty obrazu směrem k divákovi. Velikost předmětů může být také dána jejich relativní důležitostí.
Rozmístění objektů v ploše obrazu
Směry, kterými je vedeno divákův pohled při vnímání obrazu je určující pro pochopení smyslu obrazu. Významem symbolů
se zabývá ikonografie. Tento článek se zabává rozmístěním, tedy kompozicí objektů.

Zlatý řez
Poměr zlatého řezu je používán v mnoha kompozicích. V přírodě i vesmíru také existuje tento poměr.
Je to poměr, kdy a : b = b : c = c : d = d : e = 0,618, tedy také a + b = c, b + c = d, c + d = e.

Analyzované obrazy
Příklady obrazů ilustrují vývoj a změny v kompozici obrazů. Při výběru obrazů bylo přihlédnuto k jejich historickému významu.

Rozměr obrazu
Rozbor kompozice může, kromě jiného, nalézt původní formát obrazu. Ten byl v minulosti upravován, obrazy byly
instalovány v galeriích paláců. Například je známo, že obraz Noční hlídka od Rembrandta byl v roce 1715
při umisťování na amsterodamské radnici zmenšen na všech čtyřech stranách.Rozbor kompozice tento případ ilustruje.

Vybrané obrazy dokumentují apriorní přístup jejich tvůrců ke kompozici obrazu. A posteriorní tvorba a cit umělce
pro kompozici mohou vést také ke skvělým kompozicím. Analyzované obrazy se zabývají převážně ženami a tajemstvím
jejich duchovního světa, což bylo vděčným tématem mnoha umělců.
Pro jedince nelze obsáhnout všechna malířská díla, proto je tento článek určen především dalším generacím badatelů.

Graf narození a úmrtí malířů. Války v Evropě

1385-1441 Jan van Eyck[editovat]

Manželé Arnolfinichovi 1434[editovat]

The Arnolfini Portrait, 82 × 59.5 cm, National Gallery, London
Obraz je pokládán za mezník období renesance.Významným znalcem Jan van Eyckova díla je Craig Harbison. [1]
Některé skutečnosti o díle:

Kolmice
Diagonály

Směry příběhu Manzele Arnolfinich

Jediná hořící svíce v lustru – Oči postav
Oči muže – Šátek ženy
Ústa muže – Signatura - Oči ženy
Ústa Muže – Ruka ženy
Vnější svět – Svícen - Ruka muže – Oči ženy
Ústa muže – Ruka muže – Dřeváky (symbol domova?)
Pravá ruka muže – Levá ruka ženy
Levá ruka ženy – Spojené ruce - Pomeranče
Ústa ženy – Spojené ruce - Dřeváky
Linie z vnějšího světa – Svícen – Postva ženy
Linie z vnějšího světa – Hlava muže
Bazilišek – Vypuklé zrcadlo s Kristovým utrpením na obvodu odráží dvě postavy,

které vchází do místnosti (jsou svědky příběhu?)
Některé skutečnosti o díle:
Na infrasnímku je vidět: Ruka posunuta. Oči, nos a ústa muže jsou posunuty dolu.
Některé detaily byly přidány až po vytvoření celé kompozice (pantofle, pes).
Arciv vévody burgundského: Vévoda burgundský nabídl Aldofinimu v den jeho svatby dvě peněžní částky.
Lyonské úřední záznamy: Svazek svatba Atnolfiniho 1447. To je o třináct let později, než Jan van Eyck obraz namaloval.

Obraz Nude Arnolf má podobnou kompozici
Na obraz byla aplikována kompozice z obrazu Manzelé Arnolfinich.

1430-1489 Michael Pacher[editovat]

Sv. Augustin, 103 x 91cm, Alte Pinakothek, München

1483 Sv. Augustin a Ďábel [editovat]

1452-1519 Leonardo da Vinci[editovat]

Mona Lisa (or La Joconde, La Gioconda), 76.8 × 53 cm, Louvre, Paris
Annunciation, 38.75 × 85.5" (98.4 × 217 cm), Uffizi Gallery, Florence

1503 - 1506 Mona Lisa[editovat]

Směry příběhu 1 Horní rohy obrazu - levé oko, 2 Levé oko - okraj obrazu, 3 okraj obrazu - cesta se zákruty
4 Cesta se zákruty - ukazovák levé ruky, 5 Levý roh obrazu - ukazovák pravé ruky 6 Okraj obrazu - prostředník levé ruky, 7 Okraj obrazu - most, 8 Konec cesty - okraj obrazu 9 Okraj obrazu - hrdlo postavy

Příběh obrazu
Mona Lisa se rozhoduje mezi dvěma cestami.
Přímou cestu, která směřuje od oka za most. Ten může být symbolem překonání překážky.
Linie mostu směřuje k lemu výstřihu, symbolu tělesnosti a na ukazovák pravé ruky, tedy ukazuje na pravou cestu.
Druhá linie směřuje od oka ke křivolaké cestě.
Od ní se rozdvojuje směrem mimo obraz a zpět přes levou paži k prostředníku levé ruky a k ukazováku levé ruky.
Některé symboly jsou zřejmé, jiné značně nejasné.
Klidný výraz tváře a pozorný pohled neodpovídají rozporům v mysli portrétované ženy. Ovšem záhadný úsměv ano.
Mona Lisa mluví!
Nalezená linie, která směřuje k hrtanu svědčí o tom, že Mona Liza liza nám něco sděluje. Patrně se jedná o výklad odkazů na prsty jejích rukou.

Symbolika prstů v antickém světě
V antickém světě byl přiřazovány symboly jednotlivým prstům ruky.
Jednotlivým prstům byl přiřazen některý z bohů Pantheonu.

Palec byl prstem Venušiným.
Ukazovák byl prstem Jupiterovým
Prostředník byl prstem Saturnovým
Prsteník byl prstem Apollona, bohem Slunce, dvojče bohyně Artemis
Malík byl prstem Merkura

Postup komozičního rozboru

úhlopříčky, kolmice
Levé oko - okraj obrazu
ruce
ruce kolmice
hrdlo
most
vnejsi ubeznik
linie krajina
rozšíření linií

File:Směry příběhu: 1 Horní rohy obrazu - levé oko 2 Levé oko - okraj obrazu 3 okraj obrazu - cesta se zákruty 4 Cesta se zákruty - ukazovák levé ruky 5 Levý roh obrazu - ukazovák pravé ruky 6 Okraj obrazu - prostředník levé ruky 7 Okraj obrazu - most 8 Konec cesty - okraj obrazu 9 Okraj obrazu - hrdlo postavy

Zvěstování 1472-75[editovat]

Kolmice a diagonály
Andělská rovina
Nebeská rovina
Rovina P. Marie

Roviny příběhu
Andělská rovina:Archanděl Gabriel přináší sdělení P. Marii
Nebeská rovina:Posvěcení tohoto sdělení
Rovina P. Marie: P. Maria přijímá sdělění

1471-528 Albrecht Dürer[editovat]

Selbstporträt, 67 × 49 cm (26.38 × 19.29 in), Alte Pinakothek, Munich
Adam und Eva, 209 × 83 cm, Museo del Prado, Madrid
Porträt einer Venezianerin, 35 × 26 cm, Kunsthistorisches Museum
Modeka Agnes Freyová [2]

Autoportrét 1500
Adam a Eva 1504
Dívka 1505

Obraz Adam a Eva je mědiryt vytvořený v roce 1504 o velikosti 25,2 × 19,5 cm.

Adam a Eva 1507 roviny příběhu

Levý horní okraj obrazu – Pravý okraj obrazu
Pravý horní okraj obrazu – Levý okraj obrazu
Levý okraj obrazu – Štítek – Levý okraj obrazu
Levý okraj obrazu – Pravý dolní roh obrazu

1483-1520 Rafael Santi[editovat]

The Three Graces', Musee Conde, Chantilly, France
Ritratto di dama con liocorno, 65 cm × 61 cm (26 in × 24 in), Borghese Gallery
Madonna del Prato, 113 cm × 88 cm (44 in × 35 in), Kunsthistorisches Museum , Vienna
Sistine Madonna, The Madonna di San Sisto, 265 cm × 196 cm (104 in × 77 in), Gemäldegalerie Alte Meister, Dresden
Madonna dell'Impannata, 158 cm × 125 cm (62 in × 49 in), Palazzo Pitti, Florence
Portrait of a Young Woman (La fornarina), 85 cm × 60 cm (33 in × 24 in), Galleria Nazionale d'Arte Antica, Rome
Scuola di Atene, The School of Athens, Apostolic Palace , Vatican

Tři Gracie 1504-05, poměry zlatého řezu
Dáma s jednorožcem 1505 – 1506
Madonna del Prato 1506
Sixtinská madonna 1513-14
Madonna dell'Impannata 1513-1514
La Fornarina - 1518

1498-1543 Hans Holbein mladší[editovat]

Georg Gisze, 96.3 x 85.7 cm, Staatliche Museen, Berlin

Obchodník Georg Gisze 1532[editovat]

Kolmice
Diagonály

Směry příběhu

Levý okraj obrazu – Záložka v knize – Pravé oko
Pravé oko – Pečetidlo
Linie očí – Koule se symboly
Koule se symboly – Levá ruka s dokumentem
Pečetidlo – Květ karafiátu
Květ karafiátu – Paže pravé ruky
Paže pravé ruky – Písemný dokument
Levý okraj obrazu – Levá ruka s dokumentem
Pravé oko - Paže pravé ruky
Dokument – Schránka s penězi
Rameno váhy – Pravé oko
Levý okraj obrazu - Rameno váhy

Příběh obrazu
Obchodník se rozhoduje mezi rozumným (zváženým)
a intuitivním (magickým) rozhodnutím potvrdit dokument.

1489-1543 Antonio Allegri da Correggio[editovat]

Judith Beheading Holofernes, 56 3/4 x 76 ¾, Rome, Galleria Nazionale d'Arte Antica
Amor Vincit Omnia, 156 cm × 113 cm (61 in × 44 in), Gemäldegalerie, Berlin
Leda with the Swan , 152 x 191 cm, Staatliche Museen, Berlin

Judith Beheading Holofernes 1599
Amor Vincit Omnia 1601-2

Léda s labutí 1532[editovat]

Léda odmítá labuť
Obcuje s labutí
Sleduje odlétající labuť
Amor doprovází na lyru spojení Lédy s labutí
Labuť odétá

1518 - 1594 Jacopo Tintoretto[editovat]

Adam and Eve, 86.61 inch wide x 59.06 inch, Gallerie Dell' Accademia, Venice
Annunciation, 214.57 inch wide x 166.14 inch, Scuola Di San Rocco, Venice

Adam a Eva
Zvěstování, kompozice

Příběh obrazu

a, b Putti - Paže anděla - P. Marie
Ruka anděla - Holubice
a, b Putti - Holubice (symbol Ducha svatého) - P. Marie

1525-9 - 1569 Pieter Brueghe the Elder[editovat]

Fall of Icarus, Musée des Beaux-arts, Brüssel

Ikarův pád 1558[editovat]

Příběh obrazu
Z Ikara vidíme nad hladinou jen jeho nohy.
Autor naznačuje, že obdělávání pole je závažnější, než pokusy o létání.

1541-1614 El Greco[editovat]

Laocoön, 142×193 cm (55.91×75.98 in), National Gallery of Art, Washington

Laokoon 1610-14[editovat]

Příběh Láokoóna a jeho synů

1552-1615 Diego Velazquez[editovat]

Toilet of Venus, 122,5 × 177 cm, National Gallery, London
The Forge of Vulcan, 223 x 290 cm (87 3/4 x 114 1/8 in), Museo del Prado, Madrid
Las Meninas, 318 × 276 cm, Museo del Prado, Madrid

Toaleta Venuše 1647-51[editovat]

Směry příběhu
1a Amor přidržuje zrcadlo a dívá se na Venuši přes uzlík na stužce.
1b Amor (posel lásky) vidí Venušinu krásu.
2a Venuše vnímá Amora přes uzlík na stužce.
2b Venuše vidí v zrcadle diváka obrazu.
3 Venuše vnímá svoji krásu.
Historie obrazu
V roce 1914 poškodila tento obraz malým sekáčkem sufražetka Mary Richadson.
Rekonstrukce obrazu
Byla také provedena rekonsrukce pozice zrcadla.
Při této rekonstrukci bylo zjištěno, že v zrcale by byly zobrazeny boky Venuše a ne její tvář.
Příběh obrazu
Uzlík na stužce mezi Amorem a Venuší je znamením, že portrétovaná žena trpí narcisimem .

Vulkánova dílna 1630[editovat]

Kompozice

Interpretuje zprávu o nevěře Venuše a tomto skandálu.
Vulcanus (mytologie), také Héfaistos

Dvorní dámy 1656[editovat]

Kompozice

Hlavní postavou obrazu je Markéta Habsburská (1651). Významným prvkem obrazu je také zrcadlo.

1606-1669 Rembrandt van Rijn[editovat]

The Night Watch , The Shooting Company of Frans Banning Cocq, 363 × 437 cm, Rijksmuseum, Amsterdam

Noční hlídka 1642[editovat]

Původní název tohoto obrazu je Posádka kapitána Franse Banninga Cocqa a Willema van Ruytenburcha.
V roce 1715 při umisťování obrazu na amsterodamské radnici byl obraz oříznut na všech čtyřech stranách. Teprve při úpravě na původní formát se linie protínají ve významných místech obrazu.
Postavy příběhu
1 Frans Banningh Cocq
2 Willem van Ruytenburch von Vlaerding
2a Ruka s halapartnou
3 Jan Visscher Cornelissen s halapartnou
4 Reinier Engelen halapartnou na rameni
5 Rombout Kemp
6 Jacob Dircksen de Roy
7 Dívka v žlutém šatu (barva vítězství)
7b Kuře za opaskem (poražení protivníka)
8 Střílející granátník s arkebuzou
Ostatní gardisté:
Barent Hermansen, Jan Adriaensen Keyser, Elbert Willemsen, Jan Claesen Leydeckers, Jan Ockersen, Jan Pietersen Bronchorst, Herman Jacobsen Wormskerck, Jan van der Heede, Wallich Schellingwou, Jan Brugman, Paulus Schoonhoven, Claes van Cruysbergen

1632-1675 Jan Vermeer[editovat]

Girl with a Pearl Earring, 44.5 cm × 39 cm 17.5 in × 15 in, Mauritshuis, The Hague
The procuress, 143 × 130 cm (56.3 × 51.18 in), Gemäldegalerie Alte Meister, Dresden

Dívka s perlou 1665-67

Kuplířka 1656, směry příběhu[editovat]

Amant vkádá peníz do napřažené ruky ženy.
Žena posuzuje hodnotu daru.
Muž v pozadí sleduje reakci ženy.
Muž se sklenicí sleduje reakci diváka.

1703-1770 François Boucher[editovat]

Bird Catchers, 116 × 133 in (294.64 × 337.82 cm), Getty Museum, Los Angeles
The Toilet of Venus, 108 × 85 cm, Metropolitan Museum of Art, New York
Portrait of Marie-Louise O'Murphy, 59.5 × 73.5 cm (23.43 × 28.94 in)

Bird Catchers 1748[editovat]

Modeky Marie Jeanne Buseauová a Marie-Louise O'Murphyová [3]

Kolmice
Digonály
Směry příběhu

Toilet of Venus 1751[editovat]

Kolmice
Digonály
Směry příběhu

1746-1828 Francisco Goya[editovat]

The Naked Maja, 97 x 100 cm, Museo del Prado, Madrid
The Clothed Maja, 98 × 191 cm, Museo Nacional del Prado, Madrid

Nahá Maja 1797-1800[editovat]

Linie
Kompozice

Směry příběhu

Levý dolní roh obrazu – Pupek Maji – Levé ňadro Maji – Pravý bod osy očí
Levý horní roh obrazu – Pupek Maji
Osa očí
Osa očí - Levé ňadro Maji

Příběh obrazu: Maja uvažuje o svém budoucím těhotenství.

Oblečená Maja 1800-1803[editovat]

Linie
Diagonály

Směry příběhu

Levý dolní roh obrazu – Pohlaví– Levé ňadro – Pravý okraj obrazu
Linie ňader
Pravé ňadro – Pravé oko
Pravý okraj obrazu – Ústa
Ústa – Hlava

Příběh obrazu: Maja přemýšlí o svém milém.

1775-1851 Joseph Mallord William Turner[editovat]

The Plague of Egypt, 48 x 72 in, Charles O. McGaughey Gallery
The Fighting Temeraire, 91 × 122 cm, National Gallery, London
Shipwreck, Die Mole von Calais, 172,7 × 242,2 cm, National Gallery London

Plague of Egypt 1800
Fighting Téméraire 1839
Shipwreck 1823

1788-1867 Dominique Ingres[editovat]

Ruggiero Rescuing Angelica, 147 x 190 cm, 57.9 x 74.8 in, Musée du Louvre, Paris
The Turkish Bath, diam. 108 cm, Louvre

Obrazy mají podobnou kompozici.

Roger délivrant Angélique 1819
Turkish Bath 1862

1819-1897 Gustave Courbet[editovat]

Modeka Joanna Hiffernanová [4]
L'atelier du peintre, 359 × 598 cm, Musée d'Orsay, Paris

Skutečná alegorie, interiér mého ateliéru 1856[editovat]

Kompozice
Kolmice
Diagonály

Směry příběhu
1a - Ruka Couberta přes hlavu modelky směřuje k hlavě filozofa.
1b - Ruka Couberta přes lebku směřuje k levé Ruce donátora
2a - Chapec hledí na Couberta - 2b Hlavu filozofa
3a - Ruka Couberta přes pohlaví Obrazu trpícího muže k Hlavě donátora
4 - Hlava donátora - Levá ruka donátora
5a - Muž vkošili - Hlava donátora
5b - Muž se psy - Pravá ruka donátora
5c - Pravá ruka donátora - Kočka si hraje se zvonečkem
6 - Pes - Levá ruka donátora
7 - Hlava mladého studujícího Courbeta
8a - Hlava sedícího muže - Zadek modelky - 8b Ocas kočky
9a - Hlava ženy s šátkem -okraj obrzu
10 - okraj obrzu - Obraz trpícího muže
11 - Disk – Hlava modelky
Příběh obrazu:: Coubert zobrazuje v symbolech stav své mysli.

1830-1870 Barbizonská škola[editovat]

Malíři uplatňovali kompozici zlatého řezu.

1802–1868 Camille Flers
1807–1876 Narcisse Virgile Diaz
1808–1893 Jules Jacques Veyrassat
1810–1865 Constant Troyon
1812–1867 Théodore Rousseau
1813–1894 Charles Emile Jacque
1817–1878 Charles Francois Daubigny
1829–1900 Paul Desire Trouillebert
1836–1897 Homer Dodge Martin

1832-1883 Édouard Manet[editovat]

Le déjeuner sur l'herbe, 208 × 264 cm, Musée d'Orsay, Paris
Olympia, 130,5 × 190 cm , Musée d'Orsay, Paris

Édouard Manet vytvořil vlastní kompoziční schema, které je vidět na několika jeho obrazech. Příkladem mohou být tyto obrazy:

Snídaně v trávě 1863[editovat]

Vystaven 1863 v Salon des Refusés.

Kompozice
Kolmice a Diagonály

Směry příběhu

Kruh vymezuje tři postavy – M. Noir je částí mimo kruh – Ruka držící hůl je v kruhu
Letící pták - Hlava Mme Dossier (myje se, očisťuje se?)
Hlava Mme Dossier - Ruka levá M. Noir drží hůl
Hlava Mme Dossier – Hlava M. Bruna
Hlava M. Brun – Člun na řece
Hlava M. Brun – Ruka levá M. Noira držící hůl
Ruka levá M. Noir držící hůl - Hlava M. Bruna
Stehno Mme Nue – Ruka pravá M. Noir žádající
Koš s jídlem (symbol majetku?) - Ruka pravá M. Noira žádající
Ruka pravá M. Noir žádající – Ruka pravá Mme Nue (gesto ruky – zamyšlení)
Pohled M. Noir – ústa M. Bruna
Ruka pravá Mme Nue – Stehno Mme Nueho
Šaty Mme Nue - levá ruka M. Noira držící hůl

Příběh obrazu
Postavy na obraze jsou v kruhu, jen pan Noir má část hlavy a těla mimo vymezující kružnici.
Linie 2a, 3a a 4 - Letící pták – Hlava paní Dossier - Člun na řece. Zobrazuje vztah mezi paní Dossier a panem Brun.
Paní Dossier plánuje odplout s panem Brun na člunu. Je však také vázána vztahem s panem Noir (linie 2).
Linie 3a, 3b – Hlava paní Dossier – Hlava pana Bruna – Hlava paní Nue. Paní Dossier vidí vztah mezi panem Brunem a paní Nue.
Linie 5. Pravá ruka paní Dossier – Pravá ruka pana Noira. Naznačuje vztah mezi paní Dossier a panem Noir.
Linie 6. Tato linie je zalomená.
Linie 7. Koš s jídlem – Stehno paní Nue – Pravá ruka pana Noir. Košík symbolizuje majetek pana Noir.
Linie 8. Pravá ruka paní Nue – Pravá ruka pana Noir. Gesto ženy symbolizuje přemýšlení
a upřený pohled na diváka obrazu žádá o radu. Gesto ruky s pokrčeným ukazováčkem pana Noir symbolizuje žádost.
Linie 9. Pohled pana Noir – Hlava pana Brun. Pan Noir očekává reakci pana Brun.
Linie 10. Hlava paní Nue – Stehno paní Nue. Linie ná vstah k rozhodování paní Nue.
Linie 11. Šaty žen – Pravá ruka pana Noir. Pan Nue má jisou moc nad paní Dossir a paní Nue.

Olympia 1863[editovat]

Kompozice
Kolmice
Diagonály

Směry příběhu

Hlava služebné - Kytice
Kytice - Černá kočka
Černá kočka (linie očí) - Černá stuha na krku Olympie
Černá suška – Ruka zakrývá klín
Černá suška – Linie hlavy Olympie
Oči Olympie (linie očí) - Květina za uchem Olympie – Odpověď dárci květiny

Příběh obrazu
Služebná přináší kytici od nápadníka. Tento dar také posuzuje černá kočka (symbol nepřízně).
Černá kočka souvisí se stuhou na krku Olympie.
Stuha souvisí s rukou, která zakrývá klín Olympie a hlavou (její mysli).
Významná diagonála směřuje od hlavy Olympie přes květ za jejím uchem k okraji obrazu (odmítání nápadníka).

1834-1917 Edgar Degas[editovat]

La classe de danse, 87 x 75 cm, Musee d'Orsay, Paris

Taneční hodina 1875[editovat]

Černá stuha u pasu baletky
Černá stuha na krku baletky
Baletka se žlutou stuhou u pasu hledí vzhůru
Baletka v baletním postoji
Baletky v rozhovoru
Baletní mistr s holí
Baletka ve vyzývavém postoji
Baletka v podřízeném postoji

1839-1906 Paul Cézanne[editovat]

La maison du pendu, Auvers- sur-Oise , 55 x 66cm, Musée d'Orsay, Paris
Budapeste, Das Büfett, 65 × 81 cm, Magyar Szépmüvészeti Múzeum
Jeune garçon au gilet rouge, The Boy in the Red Vest, 80 × 64.5 cm (31.5 × 25.39 in, stolen from Foundation E.G. Bührle

La maison du pendu 1873
Budapeste 1873-77
Jeune garçon au gillet rouge 1888-89

1840-1926 Claude Monet[editovat]

Le déjeuner sur l'herbe, 208 cm × 265.5 cm (81.9 in × 104.5 in, Musée d'Orsay, Paris

Dejeuner sur l'herbe 1863[editovat]

Kompozice
Kolmice a Diagonály

Pojmenování osob
Sedm pánů zleva: M. Chapeau bordé, M. Jeune Homme, M. Derby Gray, M. Black Moustache,
M. Moustache Grise, M. Mensonge, M. Arbre Par
Pět dam zleva: Mme Chapeau Clair, Mme Robe Jaune, Mme Cheveux, Miss Plaque, Miss Grandes Jupes

1862-1918 Gustav Klimt[editovat]

Portrait of Sonja Knips, 141 x 141 cm
Adele Bloch-Bauer's Portrait, 138 × 138 cm, Neue Galerie, New York
Danae, 77 x 83 cm, Soukromá sbírka, Graz
Malíř použil na těchto dvou obrazech podobnou kompozici.

Sonja Knips 1898
Adele Bloch-Bauer 1907

1871-1957 František Kupka[editovat]

Planes by Colors, Large Nude, Plans par couleurs, grand nu, 59 1/8 x 71 1/8 inches (150.2 x 180.7 cm), Guggenheim Museum, New York

"Vertikály, proťaté v pravém úhlu nebo proťaté diagonálami, vytvářejí zdání vzestupu nebo pádu, které je silnější v místech, kde mají takto vyznačené plochy jinou barvu nebo vlastnost. Vertikála je půvabná, je to páteř prostorového života, osa veškeré konstrukce... Když vertikála spadá shora na ostří vodorovné linie, máme co do činění se skutečnou událostí. Rozdělujete-li plátno tímto způsobem, máte pocit, že je to těžká tyč, jež zůstane vbitá do podkladu. Vodorovná linie je Gaia, pramatka. Z jejího lůna mohou vystřelovat vertikály jako rostliny z povrchu země - některé nehybné, jiné nakloněné v rozmarném pohybu.

Neměli bychom si plést vodorovnou linku umístěnou v horní části plátna s takovou, která protíná obraz uprostřed nebo dole. Každá z nich vypovídá o tichu jinak. Rovina v nás totiž vyvolává myšlenku na nehybnost, pomalé věci, myšlenku na odpočinek, obzor, na cestu, která se rozprostírá." (František Kupka)

Odkazy[editovat]

Literatura[editovat]

HARBISON, Craig. Jan van Eyck The Play of Realism. [s.l.]: [s.n.], Published June 1997. ISBN 9780948462795.
CHASTEL, André. Leonardo da Vinci aneb Vedy o malirstvi. [s.l.]: Barrister & Principal, edice: Dějiny a teorie umění;, 2009 (1. vydání). ISBN 978-80-7364-050-7.
GOODMAN, Nelson. Jazyky umění: nástin teorie symbolů. Překlad Tomáš Kulka. 1. vyd. [s.l.]: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1519-8.
SASSOON, Donald. Mona Lisa : historie nejslavnějšího obrazu na světě. [s.l.]: [s.n.], 2004. ISBN 80-7341-273-X.
E. H. GOMBRICH. Umění a iluze. [s.l.]: [s.n.], Odeon 1985.
KULKA, Jiří. Psychologie umění. [s.l.]: [s.n.], Grada 2008. ISBN 978-80-247-2329-7.
MIKEŠ, František. Tajemství obrazu a jazyk umění. [s.l.]: [s.n.]
LIVIO, Mario. Zlatý řez. Překlad Petr Holčák. 1. vyd. [s.l.]: Argo, Dokořán, edice: ZIP, 2006. ISBN 80-7203-808-7.

Související články[editovat]

Dějiny umění

Externí odkazy[editovat]