Nevolnost

Loučili jsem se ve škole, střední škole, s profesory. Mně se udělalo nějak psychicky nevolno. Šel jsem asi domů, protože v další fázi jsem se probudil ve svém pokoji ze sna o tom, jak jsem v nemocnici. Když jsem se tedy probudil, snažil jsem se zorientovat v prostoru a čase. Jelikož mi to nějak nešlo, věděl jsem, že je mi dost divně, že jsem trochu mimo. Pak přišli rodiče s mojí sestrou domů. Říkal jsem mámě, že je mi špatně, jestli může jít na chvíli do mého pokoje. Ona mi řekla, ať si rozmyslím, jak přestěhujeme můj pokoj. Měl jsem tam dostat velkou skříň (To se snad probíralo v nějakém starším, dávnějším snu). Říkal jsem, že mi je ale teď špatně, že nemůžu myslet na stěhování. Matka to vůbec nehodlala pochopit, vůbec to neřešila, odešla. Zavřel jsem se do pokoje, cítil se ukřivděně a v jednu chvíli jsem ze vzteku sebral hrst mincí ze stolu a hodil je proti oknu. Okno se nerozbilo, prohlížel jsem si dvě neporušené vrstvy okna.