Sny/Databáze/Kychot/2009-02-21

Sny/Databáze/Kychot/2009-02-21 pátek/sobota

Klíčová slova: písek, schody, lékař, lehátko, spánek, ledviny, krk, jazyk, auto, Vídeň

Předchozí den

Byl jsem celý den doma, nejdřív na Wikipedii (w:Jaromír Rubeš) a pak jsem řešil Projekt: Hesla Jednoty bratrské – editace německé předlohy.

Večer

Od 19 h jsme byli v divadle Orfeus na [http://www.orfeus.cz/03program/program.htm Kozma Petrovič Prutkov: Triumf ctnosti aneb Organismus se vyčerpal]. Po návratu domů jsem ještě do 02 hodin po půlnoci dělal na Wikipedii, např. w:Lázně Bělohrad.

Obsahy snů

schody z písku

Byla to jakoby nějaká chata na dost prudkém svahu, a někdo tam v tom šikmém terénu začal uplácávat schody, aby se tam lépe chodilo do toho vchodu. Ale byl tam písek a bylo jasné, že to němůže mít dlouhé trvání. A také jo, přešel jsem tam a schody se hned sesuly.

u lékaře

Šel jsem na návštěvu k lékaři, ale problém byl, že mi v podstatě nic nebylo. Měl jsem nějaký pocit, že by mi měl zkontrolovat ledviny, jestli se mi v nich zase nedělají nějaké kameny, ale vlastně mě nic moc nebolelo, jen jsem tam občas měl jen takový trochu divný pocit. Ale přišlo mi blbé chodit k léklaři jen proto, že mám někde trochu blbý pocit.

A byl tam takový velký vestibul a okénko, kde byly sestry a pacienti tam chodili na řadu a ještě pár lidí bylo přede mnou, ale něco tam ještě řešili nebo so a mě se hned zeptala další sestra, jestli jako jdu nebo co a já se tedy jakoby protáhl tím okénkem na lehátko, ale on už na něm ležel ten doktor, tak jsem si lehnul vedle něj, trochu jsme vedle sebe mačkali, a mně se chtělo spát a on už asi taky spal. A měl jsem trochu strach, že ležím vedle chlapa, nesnáším totiž pach cizího mužského potu, ale kupodivu on byl zcela neutrální a vůbec nesmrděl. Dokonce jsem si mu položil ruku na rameno, abych se nějak vešel, a nevadilo mi to.

Tak jsem ta mchvíli jen takhle leželi a podřimovali a pak se probudil a že mě bude vyšetřovat, co mi je. A já měl zase strach, co mu řeknu, aby to nevypadalo, že jsem jen nějaký hypochondr nebo simulant, co si jen něco vymýšlí. A on, že začne tím, že se i podívá do krku. Což jsem si řekl, že je dobrý nápad, protože jsem měl pocit, že mi zrovna začíná v tom krku nějak škrábat a bolet. Ale jak jsem předtím spal, tak jsem měl trochu zablemcanou pusu, což se mi normálně v noci stává. Tak jsem otevřel pusu a on mi tam strčil nějakou špachtli na kořen jazyka a najednou mi ten jazyk začal hrozně moc kmitat. Ne špička jazyka, jako když se říká rrrr, ani jsem nic neříkal, takže to nebylo proudem vzduchu, ale zkrátka sám od sebe mi tak začala ta hmota jazyka vibrovat (frekvence řádově asi tak 5–10 Hz) a nešlo to vůbec zastavit.

Ten doktor se docela vyděsil, co to mám za hroznou nemoc, že něco takového ještě nezažil. Tak jsem byl rád, že na mě aspoň něco našel a že mi nenadával, že jsem hypochondr a simulant. No ale tady se to přehnaslo zase na druhou stranu, že on to vzal hrozně vážně a úplně ho to rozhodilo. On si myslel, že to je ta nemoc, kvůli které za ním jdu, a nevěděl, co s ním.

Tak jsem ho uklidnil tím, že to nemám moc často, vlastně že se mi to stalo poprvé a když mi vyndal z pusy tu špachtli, tak to zase přestalo. Takže mi to zase tak moc nevadí, když mně to nebude léčit.

A že tedy půjdu zae pryč a vyšel jsem jakoby na takové parkoviště. Ale pak jsem si vzpomněl na ty ledviny, co s těmi ledvinami, kdo je bude léčit. A tak mě napadlo, že když tam jsou ještě další pacienti, že třeba někdo z nich má také něco s ledvinami, tak jsem si říkal, vrátim se do té čekárny a zeptám se, že jestli má někdo problém s ledvinami, tak ať jde ke mně a já ho budu léčit.

Jenže pak mě napadlo, že abych někomu mohl léčit ledviny, že to bych usel být lékař a nefrolog, a to nejsem. Takže by to bylo nezodpovědné chtít někomu léčit ledviny a od svého nápadu jsem upustil.

cesta do Vídně

Někdo jel někam daleko, možná nějakým mikrobusem nebo jak, a pak vyprávěl o té cestě, že se tam nedá jet moc rychle, asi tak jen 70 km/h, že jinak se to všechno hrozně klepe. Tak jsem počítal, jak dlouho mi to bude trvat, až pojedu do Vídně.

Ráno

Probudil jsem se někdy za svítání a byla mi zima na nohy, které mi pořád vylézaly z postele, tak jsem si říkal, jestli si mám dojít pro ponožky, a přitom také na WC, a pak si zase lehnout. Ale měl jsem strach, že bych se při tom moc probudil a pak bych už neusnul. Tak jsem za chvíli usnul i tak a pak jsem se znova probudil koukám na budík a je asi 10:30, takže jsem se aspoň prospal.

Emoce

Tak tam byla nejdřív emoce, jak jsem ležel na tom lehátku vedle toho lékaře. Protože v tom snu jsem očekával negativní emoci, protože se podvědomě štítím něčeho, co by mohlo připomínat nějaký kontakt s osobou stejného pohlaví. A tak mě pak nakonec mile překvapilo, že jsem přitom necítil žádný odpor, že ten kontakt byl vlastně neutrální.

Pak tam byl ten strach z toho, že jdu někoho obtěžovat zbytečně, když nic vážného nepociťuji. Tak pak paradoxně to objevení záhadné nemoci jsem paradoxn pocítil kladně, že jsem měl vlastně důvod k tomu, že u toho lékaže jsem, že něco objevil, že ta návštěva nebyla zbytečná. Ale pak mi ho začalo být líto, že se se mnou trápí víc, než se tím trápím já, a odpustil jsem mu, že neví, co má se mnou dělat. Takže jsem od něj odešel a cítil jsem se celkem v pohodě.

A pak bylo dost zajímavé, že se mi znovu objevila ta starost o ty ledviny, ale že se ta starost přesunula od mých ledvin na ledviny jiných pacientů.

Vztah k realitě

Několikrát jsem ležel na urologii kvůli ledvinovým kamenům, dvakrát na drcení a jednou jsem o vlásek uniknul operaci. Měl bych chodit čas od času na kontrolu a už jsem tam dlouho nebyl.

Začátkem května se chystám jet na European Trauma Cultural Days 2009 - Vienna (takže mě tento sen vyprovokoval k vytvoření příslušné stránky na Wikiverzitě).

Podobné sny

Mám ten problém, že se mi ve spánku v puse tvoří nějaké hnusné lepkavé hořké sliny a je to blbý pocit a ráno si musím jít vždycky hned vypláchnout pusu a vyčistit zuby. A často se mi pak ten pocit promítá i do snů, že se mi pak o tom zdá.