Lotyština/Tónově odlišené páry slov

Tato stránka je součástí úložiště:
Lotyština
Příslušnost: všeobecná

Ze starého indoevropského systému tří tónových přízvuků a dvou samohláskových délek se v lotyštině vlivem posunu slovního přízvuku na první slabiku a stahováním samohláskových skupin vyvinuly tři slabičné tóny.

Na této stránce shromažďujeme tónové minimální páry, tedy dvojice slov, které se ve výslovnosti liší pouze tónem, čímž ukazují, že tónové odlišení je též nositelem významu.

Tóny jsou zaznamenány způsobem obvyklým v lotyšských jazykovědných publikacích, tedy vlnovkou je značen tón tažený, stříškou tón lomený a zpětnou čárkou tón klesavý, přičemž u dvojhlásek se tón tažený a lomený píší na druhou složku, zatímco tón klesavý na první složku. Samohláska se zapsaným tónem taženým či lomeným je tedy dlouhá (a bez vyznačení tónu by se psala s vodorovnou čárkou), pokud není druhou složkou dvojhlásky, samohláska se zapsaným klesavým tónem je dlouhá, pokud není první složkou dvojhlásky nebo polodvojhlásky.

Protože tóny v různých nářečních oblastech Lotyšska variují, píšeme do níže uvedených tabulek tóny podle jazykové normy, jak je popsána v Ortografickém a ortoepickém slovníku lotyšského jazyka (Latviešu valodas pareizrakstības un pareizrunas vārdnīca).

Tažený a lomený tón

tažený tón	význam	lomený tón	význam
aizdzīt [aizdzĩt]	„zahnat“, „vyhnat“	aizdzīt [aizdzît]	„zahojit se“
ārs [ãrs]	„ar“ (plošná míra)	ārs [ârs]	„venek“, „vnějšek“
dzīt [dzĩt]	„hnát (dobytek)“	dzīt [dzît]	„hojit se“
griezt [griẽst]	„otáčet“, „obracet“	griezt [griêst]	„krájet“, „řezat“
griezties [griẽstiês]	„otáčet se“, „obracet se“	griezties [griêstiês]	„zařezávat se“
Kaive [kaĩve]	Kaive (vesnice ve východním Lotyšsku)	Kaive [kaîve]	Kaive (vesnice v západním Lotyšsku)
rīt [rĩt]	„polykat“	rīt [rît]	„zítra“
slaids [slaĩts]	„slajd“ (veslařské sedátko, diapozitiv aj. z anglického „slide“)	slaids [slaîts]	„ztepilý“, „štíhlý“
valdzināt [val̃dzinât]	„upoutávat“, „okouzlovat“	valdzināt [val̂dzinât]	„vlhčit“
valgs [val̃ks] valks [val̃ks]	„lano“ „všední oděv“	valgs [val̂ks] valks [val̂ks]	„vlhký“ „potok“
valgums [val̃gùms]	„rybářské přístaviště“	valgums [val̂gùms]	„vlhkost“
vīze [vĩze]	„způsob“, „obyčej“	vīze [vîze]	„(lýčený) střevíc“
zāle [zãle]	„sál“	zāle [zâle]	„bylina“

Zde by bylo vhodné ještě něco doplnit.

Tažený a klesavý tón

tažený tón	význam	klesavý tón	význam
apkārt [apkãrt]	„pověsit“, „ověsit“	apkārt [apkā̀rt]	„okolo“
kaitēt [kaĩtêt]	„škodit“	kaitēt [kàitêt]	„rozpalovat“, „žhavit“
pūte [pũte]	„poryv (větru)“, „vanutí“	pūte [pùte]	„bolák“
sējums [sẽjùms]	„výsev“	sējums [sèjùms]	„svazek“
stāvs [stãu̯s]	„příkrý“	stāvs [stā̀u̯s]	„postava“, „patro“, „linka“ (tovární)
vai [vaĩ]	„běda“, „ouvej“	vai [vài]	„nebo“, „zda“
vēriens [vẽriêns]	„rozsah“	vēriens [vèriêns]	„zátah“ (jednorázová práce)
vīle [vĩle]	„pilník“	vīle [vìle]	„obruba“ (obšitý okraj látky)
vīlēt [vĩlêt]	„pilovat“	vīlēt [vìlêt]	„obšívat“
viest [viẽst]	„tušit“	viest [vìest]	„zplodit“

Zde by bylo vhodné ještě něco doplnit.

Lomený a klesavý tón

lomený tón	význam	poznámka	klesavý tón	význam	poznámka
cēlums [cêlums]	„vyvýšenina“		cēlums [cèlums]	„vznešenost“
dzirdu [dzir̂du]	„napájím“	1. os. j. č. od dzirdīt	dzirdu [dzìrdu]	„slyším“	1. os. j. č. od dzirdēt
dzirdi [dzir̂di]	„napájíš“	2. os. j. č. od dzirdīt	dzirdi [dzìrdi]	„slyšíš“	2. os. j. č. od dzirdēt
kā [kâ]	„jak“		kā [kà]	„koho“, „čeho“	gen. od kas
līst [lîst]	„klučit“, „vypalovat“		līst [lìst]	„lézt“, „plazit se“
raugs [raûks]	„droždí“		rauks [ràuks]	„bude muchlat“	bud. čas od raukt
vilgt [vil̂kt]	„vlhnout“		vilkt [vìlkt]	„vléci“

Zde by bylo vhodné ještě něco doplnit.

Tažený, lomený a klesavý tón

tažený tón	význam	poznámka	lomený tón	význam	poznámka	klesavý tón	význam	poznámka
tā [tã]	„ta“	f. od tas	tā [tâ]	„tak“		tā [tà]	„toho“	gen. od tas

Zde by bylo vhodné ještě něco doplnit.

Zdroje k tématu