Litevština/Přízvukové třídy
 Tato stránka je samostatný projekt
| |
| Příslušnost: Mmh | |
Litevská podstatná a přídavná jména se podle typu pohybu přízvuku dělí do čtyř přízvukových tříd (litevsky kirčiuotė). Kritériem pro zařazení slova do přízvukové třídy je poloha přízvuku v dativu a akuzativu plurálu:
- Pokud má tvar slova v dativu i v akuzativu plurálu přízvuk na kmeni, patří slovo do první přízvukové třídy.
- Pokud má tvar slova v dativu plurálu přízvuk na kmeni, ale v akuzativu plurálu na koncovce, patří slovo do druhé přízvukové třídy.
- Pokud má tvar slova v dativu plurálu přízvuk na koncovce, ale v akuzativu plurálu na kmeni, patří slovo do třetí přízvukové třídy.
- Pokud má tvar slova v dativu i v akuzativu plurálu přízvuk na koncovce, patří slovo do čtvrté přízvukové třídy.
První přízvuková třída
[editovat]Podstatná a přídavná jména první přízvukové třídy mají přízvuk nepohyblivý, setrvávající ve všech pádových tvarech na téže slabice kmene. Přízvuk může být na libovolné slabice kmene, přičemž:
- pokud je na poslední slabice kmene, resp. předposlední slabice slova v základním tvaru, jedná se vždy o přízvuk klesavý (výras, brólis, várna, gérvė, mė́nuo)
- pokud je na jiné slabice, může být přízvuk libovolného druhu (ãdata, lùpena, bažnýtinis)
Náleží-li přídavné jméno do první přízvukové třídy, pak přízvuk zůstává na stejné slabice na kmeni ve všech rodech a rovněž při připojení koncovek jmenných tvarů nebo při odvození příslovce (např. vienìngas, vienìnga, vienìngasis, vienìngoji, vienìngai).
Druhá přízvuková třída
[editovat]Podstatná a přídavná jména druhé přízvukové třídy mají v akuzativu plurálu a případně též v nominativu, instrumentálu nebo lokálu singuláru krátký přízvuk na koncovce. V ostatních tvarech mají přízvuk na poslední slabice kmene, resp. předposlední slabice základního tvaru slova, a to krátký nebo stoupavý. Pro přízvukování tvarů v singuláru platí:
- slova III. a IV. deklinace (genitiv -ies a -aus) mají ve všech tvarech singuláru přízvuk na kmeni (tur̃gus, pavõjus)
- slova I. deklinace (genitiv -o) končící na -as mají v singuláru přízvuk na koncovce v instrumentálu a v lokálu (sõdas, vaikìnas)
- slova II. deklinace (genitiv -os) končící na -a mají v singuláru přízvuk na koncovce v nominativu a v instrumentálu (rankà, merginà)
- ostatní slova mají v singuláru přízvuk na koncovce v instrumentálu (mẽdis, brãškė, balañdis, kepùrė)
|
|
|
|
Zde by bylo vhodné ještě doplnit jmenné tvary přídavných jmen.
Třetí přízvuková třída
[editovat]Podstatná a přídavná jména třetí přízvukové třídy mají v různých tvarech přízvuk buď na stejné slabice kmene (a vždy stejného typu), nebo na koncovce (u krátkých koncovek krátký, u dlouhých koncovek stoupavý s výjimkou dativu, kde je klesavý). V akuzativu singuláru i plurálu je přízvuk vždy na kmeni, v lokálu singuláru a v genitivu, dativu, instrumentálu a lokálu plurálu vždy na koncovce. U ostatních pádů podléhá přízvuk těmto pravidlům:
- nominativ singuláru má přízvuk na kmeni, pokud má koncovku -(i)as, a v ostatních případech na koncovce
- genitiv signuláru má přízvuk na kmeni, pokud má koncovku -(i)o, a v ostatních případech na koncovce
- dativ signuláru má přízvuk na koncovce -ám (v mužském rodě přídavných jmen), ve všech ostatních případech však na kmeni
- instrumentál singuláru má přízvuk na koncovkové slabice -mì, v ostatních případech však na kmeni
- vokativ singuláru má přízvuk na kmeni u slov majících v nominativu koncovku -(i)as, -à, -ė̃, v ostatních případech pak na koncovce
- nominativ (a tvarově vždy shodný vokativ) plurálu má přízvuk na koncovce -(i)aĩ nebo -ì, v ostatních případech na kmeni
|
|
|
|
|
Zde by bylo vhodné ještě doplnit jmenné tvary přídavných jmen.
Čtvrtá přízvuková třída
[editovat]Podstatná a přídavná jména čtvrté přízvukové třídy jsou v základním tvaru dvojslabičná, případně rozšířená ještě o nepřízvučnou předponu, a přízvuk se u nich stěhuje mezi kmenovou slabikou (kde je vždy stejný, a to krátký nebo stoupavý) a koncovkou. Přízvuk je na koncovce právě tehdy, pokud by byl na koncovce v případě, že by slovo náleželo do druhé přízvukové třídy, nebo v případě, že by slovo náleželo do třetí přízvukové třídy (jinými slovy můžeme říci, že množina posunů přízvuku na koncovku ve čtvrté třídě je sjednocením množin posunů přízvuku na koncovku ve druhé a třetí třídě). Výjimkou je nominativ (a tvarově shodný vokativ) mužského přídavného jména dìdis, který má přízvuk na kmeni.
Zde by bylo vhodné ještě doplnit tabulky pro přídavná jména.
|
|
|
|
|
Zde by bylo vhodné ještě doplnit jmenné tvary přídavných jmen.
Přízvučnost jednotlivých koncovek
[editovat]Následující tabulka podává přehled skloňovacích koncovek a jejich přízvukování pro jednotlivé deklinace. (U V. deklinace nejsou zohledněny koncovky nepravidelně skloňovaných podstatných jmen sesuo, duktė, šuo a menuo.)
- Pokud je v buňce tabulky uvedena samotná koncovka bez číselných údajů a pozadí buňky je bílé, pak je koncovka vždy nepřízvučná a přízvuk slova je pro příslušný pád a příslušné vzory vždy na kmeni.
- Pokud je v buňce tabulky pod koncovkou uvedeno číslo a pozadí buňky je světle šedé, pak číslice udávají, ve kterých přízvukových třídách je pro příslušný pád a příslušné vzory koncovka přízučná. (Tedy například, je-li pod koncovkou -iẽs v genitivu singuláru III. deklinace uvedeno číslo 34, znamená to, že ve 3. a 4. přízvukové třídě je koncovka přízvučná a nese stoupavý přízvuk, zatímco v 1. a 2. přízvukové třídě je koncovka nepřízvučná.)
| deklinace | I | II | III | IV | V | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| nom. sg. | -(i)as | -is | -ỹs 34 |
-(i)à 234 |
-ì 34 |
-ė̃ 34 |
-ìs 34 |
-(i)ùs 34 |
-uõ 34 | |||
| gen. sg. | -(i)o | -(i)õs 34 |
-ė̃s 34 |
-iẽs 34 |
-(i)aũs 34 |
-eñs 34 | ||||||
| dat. sg. | -(i)ui | -(i)ai | -ei | -(i)ai | -(i)ui | -(i)ui | -eniui | |||||
| acc. sg. | -(i)ą | -į | -(i)ą | -ę | -į | -(i)ų | -enį | |||||
| ins. sg. | -(i)ù 24 |
-(i)à 24 |
-è 24 |
-imì 34 |
-(i)umì 34 |
-eniù 24 |
-enimì 34 | |||||
| loc. sg. | -è 234 |
-yjè 34 |
-(i)ojè 34 |
-ėjè 34 |
-yjè 34 |
-(i)ujè 34 |
-enyjè 34 | |||||
| voc. sg. | -e | -i | -ỹ 34 |
-(i)a | -e | -iẽ 34 |
-(i)aũ 34 |
-iẽ 34 | ||||
| nom. pl. | -(i)aĩ 34 |
-(i)os | -ės | -ys | -ūs | -iai | -enys | |||||
| gen. pl. | -(i)ų̃ 34 |
-(i)ų̃ 34 |
-(i)ų̃ 34 |
-(i)ų̃ 34 |
-enų̃ 34 | |||||||
| dat. pl. | -(i)áms 34 |
-(i)óms 34 |
-ė́ms 34 |
-ìms 34 |
-ùms 34 |
-iáms 34 |
-enìms 34 | |||||
| acc. pl. | -(i)ùs 24 |
-(i)às 24 |
-ès 24 |
-ìs 24 |
-(i)ùs 24 |
-enìs 24 | ||||||
| ins. pl. | -(i)aĩs 34 |
-(i)omìs 34 |
-ėmìs 34 |
-imìs 34 |
-umìs 34 |
-iaĩs 34 |
-enimìs 34 | |||||
| loc. pl. | -(i)uosè 34 |
-(i)osè 34 |
-ėsè 34 |
-ysè 34 |
-(i)uosè 34 |
-enysè 34 | ||||||
| voc. pl. | -(i)aĩ 34 |
-(i)os | -ės | -ys | -ūs | -iai | -enys | |||||
Zde by bylo vhodné ještě něco doplnit.
Odkazy
[editovat]- w:lt:Lietuvių kalbos kirčiavimas
- w:lt:Kirčiuotė
- DAMBRIŪNAS, Leonardas; KLIMAS, Antanas; SCHMALSTIEG, William R. Beginner's Lithuanian. New York: Hippocrene Books, 1999. ISBN 0-7818-0678-X. S. 45–50, 369–377. (anglicky)
- http://www.utexas.edu/cola/centers/lrc/eieol/litol-3-X.html
- Přízvukování podstatných jmen
- Přízvukování přídavných jmen
- Přízvukování přídavných jmen na -inis, číslovek a zájmen
- Přízvukování příčestí a přechodníků