Informatika pro kombinované lyceum/Makra v textovém dokumentu

Tato cvičná stránka je součástí projektu:

Informatika pro kombinované lyceum

střední škola

Příslušnost: skupinová

Definice makra

Makro je v informatice definice pravidla neboli formulace určitého předpisu. Vezměme si příklad, že chceme počítači zadat pár úkolů, ale nevíme jak na to. Počítač neporozumí našim lidským zadáním, neboť každý člověk by se vůči němu mohl vyjadřovat jinak. A co s tím? Právě tady nám pomohou makra. Ten jistý úkol díky nim můžeme formulovat tak, aby tomu počítač porozuměl.

Kde a při jaké situaci makro využiji?

Máme otevřený nějaký program na psaní dokumentů (např. LibreOffice Writer, Word, atd..) a píšeme v něm delší text. Chceme, aby ten program plnil námi libovolně zvolené pravidlo a to bez jakéhokoli dalšího rozkazu. Zkrátka, jednou počítači něco řekneme a požadujeme, aby to už bez dalších otázek plnil. Jenže to pravidlo mu musíme nadiktovat nějak srozumitelně, aby nedocházelo k nedorozuměním, jak jsem se už zmiňovala. Takže právě pro tuto situaci jsou makra stvořena. Lépe řečeno, jsou stvořena proto, aby tuto situaci vyřešili.

Nejběžnější způsob využití v praxi

Makra je možné tvořit hned několika způsoby. Avšak každý z těchto způsobů se hodí na něco jiného. Příkladem, který zde uvedu, nelze provádět složitější operace, ale pro tvoření běžnějších funkcí (jako jsou například tabulky… aj.) je tím nejideálnějším řešením. Předem budu muset zklamat majitele Libru, jelikož tento postup je možný jen ve Wordu. Tedy ne, že v Liberu by nešel, ale je to v něm bohužel mnohem obtížnější. Soucítím s Vámi, i já jej mám.

Teď už tedy k onomu příkladu. Nemusíme v něm počítači vůbec zadávat nějaký kód, jelikož počítač sám nahraje (zapamatuje si) to, co stiskneme. Je to zřejmě ta nejlehčí varianta zadání. Je to takové základní makro, od kterého se odvíjejí ta další a svým postupem složitější. Tomuto typu makru stačí nakázat: Zapamatuj si, co dělám, abys to mohl udělat později. Program si tedy zapamatuje, co jsme udělali, a funkci zopakuje. V následujících bodech, si rozepíšeme jednotlivé kroky, které je nutno při tvoření podstoupit.

• Otevřeme si tedy textový dokument ve Wordu a napíšeme do něj pár slov, protože jinak by byl počítač zmatený. Nechápal by, proč má plnit nějakou funkci, když nemá na čem. A rozbalíme si sekci "Nástroje", ve které by na nás mělo čekat milé překvapení s prostým názvem "Makra". Na toto překvapení klikneme, přičemž se nám znovu rozbalí a tentokrát (už poslední klikání, nebojte) klikneme na Záznam makra. Pak se nám objeví jakási tabulka, nebo též editor.

• Do této tabulky zadáme počítači veškeré údaje. Makro si zde pojmenujeme (ideálně nějakým kratším slovem). Dále si zde zvolíme nějakou libovolnou, ale nezabranou klávesovou zkratku, nebo též nějaký znak, který když později stiskneme, tak počítač začne automaticky plnit onen zadaný rozkaz, nebo-li ono zadané makro (není podmínkou, není nutné). A především si vyberete, jestli chcete, aby toto makro mělo šanci fungovat i v jiných dokumentech nebo, aby bylo uloženo jen v tomto jediném.

• Ve stručnosti popíšeme, co že to po počítači vlastně chceme.

• V posledním kroku makro už jen spustíme. Znovu klikneme na sekci nástroje a následně znovu na makra a otevřeme si tím tak další (tentokrát už jinou, lépe vypadající a méně děsivou) tabulku. Případně pokud se Vám už nechce rozbalovat sekce a chcete si práci o pár vteřin urychlit, stiskněte počítačové zkratky Alt+F11 (tedy další možnost otevření). V této tabulce jsou uložena všechna makra. Najdete si to své, označíte ho myší a kliknete na tlačítko spustit. (Není třeba, pokud jste si v předchozím kroku zadali tu počítačovou zkratku.)

• Od teď můžete psát, co jen hrdlo ráčí. S radostí Vám oznamuji, že tvorbu makra máte za sebou!

Zde připojuji odkaz na podrobné vysvětlení tohoto způsobu zadání.

Složitější makra

Dejme tomu, že chceme, aby nám každé písmeno "A" počítač sám od sebe napsal třeba růžovou barvou. Můžeme to samozřejmě dělat sami, mechanicky, jenže není lepší, to lehčím způsobem zadat počítači, který by funkci plnil zcela automaticky? Ušetříme tak spoustu času. Písmenko "A" je přeci skoro v každé větě a ručně ho označit a zvolit barvu je neuvěřitelně zbytečné. (Tento rozkaz by se dal vytvořit i bez použití maker, ale je to přehledný způsob jak vysvětlit princip).

Najdeme si tedy jako v předešlém případě ikonku "makra" a otevřeme ji. Opět se Vám zobrazí ta samá tabulka, ale pozor, od teď už bude postup jiný. V editoru kliknete na tlačítko "spustit" a otevře se Vám další, ta nejpodstatnější tabulka. Do ní již zadáte svůj příkaz. Objeví se nám velké pole s názvem Module a v něm už většinou bude nějaký kód (nevyplněný, ten čeká na Vaše zadání). Dovolila jsem si převzít krátký, avšak podstatný úryvek jedné stránky, na kterém je vysvětleno, co ten nevyplněný kód (vzorec) vlastně znamená. A na něj jsem vytvořila přehlednou tabulku. Zde jest odkaz na onu stránku: [[1]]

KÓD V EDITORU	Význam
Sub Vzor()	Začáteční ohraničení makra (jeho oblasti), místo slova Vzor, což je název makra, si zadejte svůj název, který chcete mít.
Range(“A1“) .Select	To je příkaz, zvolte oblast C1.
Do	Začátek cyklu.
ActiveCell.Offset(1, 0).Select	Příkaz k zajištění přesunu o jednu buňku dolů (řídíme ho podle čísel v závorce za slovem – první číslo znamená řádek a druhé číslo sloupec v editoru).
If ActiveCell <> ““ Then	Podmínka KDYŽ aktuální buňka není prázdná, tak proveďte další řádky.
MsgBox ActiveCell.Formula	Příkaz pro zobrazení zprávy v aktuální nabídce.
End	Ukončuje makro.
End If	Konec podmínky.
Loop	Konec cyklu.
End sub	Konec oblasti, kde makro je.

Do tohoto vzorce tedy zapíšete své povely a následně svou práci zaznamenáte. Podikonka: záznam makra. To nejtěžší máte v tuto chvíli za sebou. Teď už jen zbývá otevřít nový textový dokument, znovu otevřít editor, zvolit to makro, které jste si před chvilkou vytvořili (označit jej myší) a stisknout tlačítko "spustit". Závěr je opět stejný jako u příkladu, který již znáte.

Co všechno makra dokáží?

Pomocí maker můžeme vytvořit mnohem víc než jen drobnější příkazy. Můžeme vytvořit i celý (docela slušný) program. Dále vytvářet okna s různými tlačítky, editačními boxy a jinými objekty (samozřejmě mluvím stále jen o textových programech). Díky makrům vytváříme nové ikonky. A i z běžného uživatele se díky makrům, může stát docela lehce takový provizorní programátor. A v neposlední řadě jsou výborná v tom, že nám ušetří spoustu času, při provádění stále se opakujících úloh. A to se do makra zaznamená jen několik příkazů (viz. tabulka).

Odkaz stránky pro další zkoumání tématu

Níže uvedená stránka mi byla oporou při tvoření jednotlivých kroků u nejzákladnějšího typu maker. Přesto si myslím, že byste se na ní mohli kouknout a také si jí pročíst, jelikož mi nebyla přímo vzorem a informace jsou tam "vysvětlovány" s větší mírou odbornosti. Krom toho uvidíte téma i z jiného úhlu pohledu, což je velkým plusem.

[2] ________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Nepodstatná citace na závěr:

Naše životy může ovlivnit cokoli. Existuje tisíce způsobů jak sejít ze své cesty. Když se nám podaří se zas vrátit, na to, co nás ovlivnilo, nikdy nezapomeneme. Jak jsem již řekla… může to být cokoli. Ale že by to v mém případě mohlo být i makro? To by mě nikdy nenapadlo. -Lucie Jeřábková