František Ondřej Poupě: Počátkowé základného naučenj o Wařenj Piwa

František Ondřej Poupě: Počátkowé základného naučenj o Wařenj Piwa je česky psaný spis, který vyšel roku roku 1801 v Olomouci.

Transkripce

Částečná transkripce počátečních stránek

titulní stránka

Počátkové základného naučení
o
Vaření Piva
pro Učedlníky, Tovaryše, Sládky
pro každého hospodáře, kterýž té věci
dokonale vyučen býti žádá.
Mimo
theoreticky-praktického vysvětlení, proč
staročeské pivo, kteréž (prý) dobré bývalo,
nyní v zkázu přišlo,
fyzicky, chemicky, ekonomicky, a podle
zkušenosti vyhotovené
od
Františka Ondřeje Poupě,
jindy hraběcího Klam-Martinického Mistra
sladovnického v městě Slaném Království
Českého, teď v slavném Městě Brně
Markrabství Moravského
v češtinu uvedené.
V Holomouci,
vytištěné u Antonína Alexia Šfarnyck.

další stránka

Toť za práci stojí, abych věděl, proč
tu jsem, a čím rozumným způsobem
býti mám.
Špalding o ustanovení
člověka na straně 8.

dedikace

Vysoce Urozené
Paní, Paní
Anně Marii
S. Řím. Říše Hraběnce
z Klam Martinic
rozené
Říšské hraběnce z Martinic
Paní panství na Slaném a
Smečně
Mé nejmilostivější příznivkyni
Ochránkyni a Dobrodince
v
nejhlubší pokoře
obětováno

Neznamenitý muž, jenž se
domnívá, že od celého světa
opuštěn jest, jenž nenadálými
příhodami a starostmi o vyživení
veliké rodiny své hluboce
skloněn začíná tratit srdnatost,
když mu dokonce žebrota pohrožuje,
tenť zajisté jest tvor
Boží pod nebem, kterýž největší
outrpnost zasluhuje.

Když ale právě toho času
nalézá takového Dobropána,
kterýž ho v největších potřebách
jeho podporuje, i mu napomáhá,
při všem nepřátelském
protivenství, novou službu
dává, aby uživení jeho
dostatečně a trvanlivě ubezpečeno
bylo, musíť jeho citedlnost
vděčnosti, kterouž ten
důstojný skutek v něm vzbudil,
nepomíjející býti, a jemu
nelze opominouti žádné příležitosti,
kdeby ji celému světu
uznale neoznamoval.

Pročež odpustěji, Nejmilostivější
Hraběnko, že já
také zde tu povinost konám, a
Jejich hraběcí Milost veřejně
před světem ujišťuji, jak
s neobmezenou uctivostí a vděčností
Jejich Milosti, a celému
hraběcímu domu Jejich
uzanlým zůstávám
a věčně zůstanu.

Neboť Jejich hraběcí
Milost to byla, kteráž mne i
mou rodinu z největší nouze
vytrhla, za dlouhý čas, beze
všech mých zásluh, příbytkem,
dřívím, i penězi nejmilostivějc
podporovala, a
konečně, bez ohledu na mé
nepřátele a protivníky, na
svém panství Slaném zproštný (?)
pivovár nejpřívětivějc
propůjčila.

Tu vznešenost ducha, kterouž
Jejich hraběcí Milost
častokráte poukázali, a kteráž
celému světu známou
býti zasluhuje, nechť mně
nejdobrotivějc vymluví, že se
osměluji, tento spis Jim,
nejmilostivější hraběnko,
s nejhlubší uctivostí obětovat.

Jsemť té příjemné náděje,
že ten spis Rakouským
zemím vůbec, zvlášť ale vysokým
Českým a Moravským
Pánům Stavům i všem osobám
důležitou službu prokázati
může, a snad, proti všem
překážkám, prokáže.

Ráčejí mne Svou Hraběcí
Milostí dále v své
nejmilostivější ochraně a příznivosti
zachovat, kterouž tak já,
jako každý jiný, kdo se k
napravení něčeho obecného
přičiňuje, proti nepřátelům a
závistníkům nevyhnutedlně
potřebuji; abych pak ji zasloužil,
nejen náležité splnění
služby své, ale také o lepší
prospěch její s ustavičným
usilováním pečovati budu,
žádaje si, abych s Jejich
povolením v neobmezené
uctivosti a nejhlubší pokoře do
smrti směl slouti

Jejich Vysoce hraběcí
Milosti

nejponíženější služebník
Poupě

autor

František Ondřej Poupě (německy se psal: Franz Andreas Paupie), nar. 1753 Český Šternberk, zemřel 1805 Brno.

• w: František Ondřej Poupě

Další díla

• Franz Andreas Paupie: Die Kunst des Bierbrauens

Odkazy o autorovi

• Bertíkova pivní hlídka:
  • XXXVIII.: Poupě pivního pokroku
  • IXL.: Třikrát s ... (Poupětem) a Lobkowiczská trápení
• Miloslav Nohejl: Neslýchaná věc – tři povídky o "učeném sládku Františku Ondřeji Poupětovi – SNDK 1957

kniha

• KRAMERIUS - MONOGRAPHS (11378/2990084) - P (1427/319398) - Počátkowé základného naučenj o Wařenj Piwa (1/320) – facsimile (djvu) výtisku z národní knihovny, č. 1534338, čárový kód: *1001217993*, 54 D 163.

Obsah

(transkripce do současné češtiny)

• Uvedení. Proč to staročeské pivo, kteréž dobré bývalo, nyní v skázu přišlo - s. 7 - 35;
• Výklad slov týkajících se umění a kumštu - s. 36 - 46;
• O umění k sladovnickému kumštu patřícím - s. 47 - 63;
• O solích - s. 63 - 68;
• O říši bylin - s. 68 - 77;
• O říši živočichů - s. 77 - 80;
• O živlích - s. 80 - 82;
• O vodě - s. 83 - 88;
• O ohni - s. 89 - 92;
• O povětří neb luftu - s. 92 - 98;
• O kupování ječmene - s. 98 - 105;
• O delání sladu - s. 105 - 116;
• O sypání - s. 116 - 123;
• O mletí sladu - s. 124 - 127;
• O nářadí a správě v pivováře - s. 127 - 130;
• O vaření rmutů - s. 130 - 141;
• O držení neb rozpouštění chmele - s. 141 - 142;
• O vaření sladkého piva - s. 142 - 149;
• O vejstřelku - s. 149 - 152;
• O mlátě - s. 152 - 155;
• O požahování neb vysmolení sudů - s. 156 - 159;
• O chlazení piva - s. 159 - 165;
• O kvašení piva - s. 166 - 196;
• O letince - s. 197 - 204;
• O vykvašeném pivě - s. 204 - 205;
• O přísadách - s. 206 - 217;
• O prospěšnosti zdravého piva - s. 217 - 237;
• O přesudcích - s. 237 - 252;
• Chemická příbuznost, Affinitas chimica - s. 252 - 262;
• Poznamenání sladovnických osob ode mne vyučených - s. 263 - 278;
• Obsah věcí, které se v této knížce o základním naučení vynacházejí - s. 279 - 282;
• Poznamenání Pánů napředplatitelů - s. 283 -
• Omylové a napravení jich s. 287

Výtah

Výtah z jednotlivých kapitol:

Omylové a napravení jich s. 287

Tj. errata

	Chyby		Naprav
Pag. 23	pak dělat	=	a nedělat
Pag. 61	Schwefellebns	=	Schwefelleber
Pag. 79	draha;	=	druhá.
Pag. 82	proto, že má shilé kvasnice;	=	proto, že do shnilotiny přejde.
Pag 91.	zveličiti	=	zvěčit.
Pag. 125	chemichým	=	chemickým
Pag. 131	vystoupit	=	chladnější být.
Pag. 142	pivo hodí	=	pivo nechá.

---

Oný k vycvičení schopní Sládci, kteří dočtené Nástroje, jako Teploměřiče, a pivní Váhu sobě zaopatřiti žádají; můžou se jen na Skladatele tohoto Spisu obrátit, které on jim v přiměřené ceně zaopatří.

---

Vytištěno Roku 1801