Na této stránce shromažďujeme tzv. falešné přátele v litevštině a lotyštině , tedy slova, která jsou v obou jazycích podobná, ale jejichž znalost v jednom jazyce může svádět na scestí při jejich používání v jazyce druhém, protože buď mají odlišný význam, nebo se s nimi odlišně gramaticky zachází.
Do budování této stránky se může zapojit kdokoliv, kdo má potřebnou znalost obou jazyků. Pokud narazíte na pár, který v následujících tabulkách dosud není uveden, pak jej prostě doplňte do příslušné tabulky. Pokud někde odhalíte chybu, směle ji opravte. Jen v případě nápadů na větší změny v podobě tabulek nebo struktuře stránky raději nejprve předložte své záměry jako návrh na diskusní stránce .
Prvním druhem „falešných přátel“ jsou slova, která v obou jazycích podobně či stejně znějí, ale mají různý význam. Jsou rozdělena do dvou tabulek — v první jsou slova, která mají v obou jazycích shodný původ ze společného baltského základu, ale nabyla v každém z jazyků jiného významu, ve druhé tabulce jsou slova, která znějí nebo v písmu vypadají stejně, ale mají etymologicky různý původ.
litevský falešný přítel
český překlad
lotyšský překlad
lotyšský falešný přítel
český překlad
litevský překlad
adyti
„látat“
lāpīt
adīt
„plést“, „háčkovat“
megzti, nerti
alkti
„hladovět“
kļūt izsakušam
alkt
„chtít“, „toužit“
trokšti, geisti
apėsti
„okousat“, „ohryzat“
apkošļāt, apgrauzt
apēst
„sníst“
suvalgyti
aplėkti
„předletět“, „obletět“
aplēkt
„krýt (samec samici)“
aptverti
„ohradit“
aptvert
„pojmout“
atbildėti
„přirachotit (přijet s hlomozem)“
nākt ar troksni
atbildēt
„odpovědět“
atsakyti
ateiti
„přijít“
nākt
atiet
„vyrazit (někam)“
išvykti
atlikti
„vykonat“
izpildīt, veikt
atlikt
„odložit“
atidėti
atsegti
„rozepnout“
atpogāt, atsprādzēt
atsegt
„odhalit“, „obnažit“
atkloti, apnuoginti, atskleisti
auglys
„výhonek“, „nádor“
atvase, audzējs
auglis
„ovoce“
vaisius
auka
„oběť“
upuris
auka
„vichřice“
vėtra, viesulas
auklėti
„vychovávat“
audzināt
auklēt
„starat se (o dítě)“
daboti
bauda
„pokuta“
sods
bauda
„požitek“
mėgavimasis
bendras
„účastník“, „spolupachatel“
drauģelis
biedrs
„společník“, „soudruh“, „člen“
draugas, kolega
bendrybė
„obecnost (společná vlastnost)“, „obecenství“
kopība
biedrība
„společnost“, „spolek“
bendrija
bernas
„mládenec“, „pacholek“
puisis, kalps
bērns
„dítě“
vaikas
biržė
„mýtina“, „lícha“
birze
„háj“, „remízek“
brangus
„drahý“
dārgs
brangs
„tučný“
riebus
burtas
„kouzlo“, „(herní) los“
burts
„písmeno“
raidė
debesis
„mrak“, „oblak“
mākonis
debess
„nebe“
dangus
deja
„běda“
bēdas
deja
„tanec“
šokis
dėti
I. „klást“, „dávat“; II. „snášet vejce“
I. likt; II. dēt
dēt
„snášet vejce“
dėti
duona
„chléb“
maize
dona
„krajíc“
riekė
drąsus
„smělý“, „odvážný“
drosmīgs
drošs
„jistý“, „bezpečný“
tikras, saugus
druska
„sůl“
sāls
druska
„špetka“
truputis
dvasia
„duch“
gars, spoks
dvaša
„dech“, „pára (od úst)“
garas, kvapas, alsavimas
ėsti
„žrát“
rīt
ēst
„jíst“
valgyti
galia
„moc“, „síla“, „platnost“
spēja, vara
gaļa
„maso“
mėsa
garas
„pára“, „plyn“
tvaiks
gars
„duch“
dvasia
gatvė
„ulice“
iela
gatve
„alej“
alėja
guba
„mandel“, „panák“
guba
„kupka“, „kupa“
kupeta, krūva, kaugė
jėga
„síla“
spēks
jēga
„význam“, „chápání“
prasmė
kaltė
„vina“
vaina
kalte
„sušárna“
džiovykla
kambarys
„pokoj (místnost)“
istaba
kambaris
„komora“
kamara
kaušas
„naběračka“
kauss
„pohár“
taurė
kiemas
„dvůr“
pagalms, sēta
ciems
„vesnice“
kaimas
kraštas
„kraj (okraj)“; „kraj (území)“
mala; novads, reģions, zeme
krasts
„břeh“
krantas
kvėpinti
„vonět (něco voňavkou)“, „parfémovat“
kvēpināt
„začazovat“, „plnit dýmem“, „špinit sazemi“
dūminti, smilkinti, rūkinti
kvėpti
„dýchat“
elpot, iedvest
kvēpt
„čadit“
smilkti, rūkti
lėtas
„pomalý“, „klidný“
lēns
lēts
„levný“
pigus
liaunas
„urostlý“
stalts
ļauns
„zlý“
piktas
likti
„zůstávat“
palikt
likt
„pokládat“, „nechávat“
dėti, palikti, statyti
maldingas
„pobožný“
dievbijīgs
maldīgs
„bludný“, „chybný“
klaidus, klaidingas
manyti
„mínit“
domāt
manīt
„všímat si“, „pozorovat“
(pa)stebėti
mėlynas
„modrý“
zils
melns
„černý“
juodas
mėsa
„maso“
gaļa
miesa
„tělo“, „tělesnost“
kūnas
moka
„plat“, „mzda“
māka
„dovednost“
mokėjimas, sugebėjmas; meistriškumas
mokslininkas
„vědec“
zinātnieks
mākslinieks
„umělec“
menininkas, dailininkas
moša
„švagrová (sestra manžela)“
svaine (vīra māsa)
māsa
„sestra“
sesuo
nauda
„užitek“
labums
nauda
„peníze“
pinigai
nokti
„zrát“
briest
nākt
„dojít“, „dojet“
ateiti
nosis
„nos“
deguns
nāss
„nozdra“
šnervė
palikti
„nechávat“, „nechat“, „zůstat“
palikt
„zůstávat“, „zůstat“
padėti, pakišti, pastatyti
paltas
„svrchník“
metelis
palts
„louže“, „loužička“
klanas, balutė
pamatas
„základ“, „důvod“
pamats
„základ“, „podklad“
pagrindas, pamatas
pelkė
„bažina“
purvs
peļķe
„kaluž“, „louže“
klanas, bala
prasmė
„význam“, „smysl“
jēga, nozīme
prasme
„dovednost“
gebėjimas, mokėjimas
purvas
„bláto“, „špína“
dubļi
purvs
„bažina“
pelkė
skaistus
„jasný“, „čistý“
košs, tīrs
skaists
„krásný“, „hezký“
gražus
skaityti
„číst“
lasīt
skaitīt
„počítat“
skaičiuoti
skara
„šátek“
lakats
skara
„metlička“, „mop“, „lata (květenství)“
šluotelė
spalva
„barva“
krāsa
spalva
„peří“, „srst“
plunksna, plaukas
šokti
„skákat“, „tancovat“
dejot, dancot, lēkt
sākt
„začínat“
pradėti
taurė
„pohár“, „číše“, „kalich“
kauss, biķeris
taure
„roh (trouba)“
trimitas
turėti
„mít“, „muset“
(vyjadřuje se pádovou vazbou, resp. slovesným tvarem)
turēt
„držet“
laikyti
uola
„skála“
klints
ola
„vejce“
kiaušinis
valanda
„hodina“
stunda
valoda
„jazyk (řeč)“
kalba
valia
„vůle“
griba
vaļa
„volno“
veikalas
„výtvor“, „dílo“
veikals
„prodejna“
parduotuvė
vėl
„zase“
atkal
vēl
„ještě“
dar
vokti
„sklízet“, „chápat“
vākt
„sklízet“, „starat se (o děti, o zvířata)“
žandas
„tvář (líce)“
zods
„brada“
žilas
„šedý“, „sivý“
sirms
zils
„modrý“
mėlynas
litevský falešný přítel
český překlad
lotyšský překlad
lotyšský falešný přítel
český překlad
litevský překlad
ar
„nebo“, „zda“
vai
ar
„s“ (předložka „spolu“)
su
ir
„a“ (spojka)
un
ir
„je“ (3. osoba slovesa „být“)
yra
koks
„jaký“
kāds
koks
„strom“
medis
lenta
„prkno“, „deska“, „tabule“
dēlis, (spēles) galdiņš, tāfele
lenta
„stuha“, „páska“
kaspinas, juostelė
samana
„mech“
sūna
samaņa
„vědomí“
sąmonė
tiek
„tolik“
tik
tiek
„stává se“, „dostává se“
tampa, patenka
tik
„jenom“
tikai
tik
„tolik“
tiek
Druhým druhem „falešných přátel“ jsou slova, která sice v obou jazycích nesou týž význam, ale v rámci mluvnice se odlišně chovají, tedy například se odlišně skloňují nebo časují, váží se s jiným pádem závislého jména apod. Rovněž tato slova jsou rozdělena do dvou tabulek — v první jsou slova, která pocházejí ze společného baltského základu (případně byla přejata v době, kdy litevština a lotyština ještě nebyly oddělené jazyky), tedy jejich odlišnost je způsobena rozdílným následným vývojem litevštiny a lotyštiny, ve druhé tabulce jsou slova, která byla přejata z jiných jazyků, tedy jejich odlišnost je způsobena rozdílnými již hotovými historickými okolnostmi a rozdílnými zákonitostmi, uplatňujícími se při přejímání cizích slov do jednoho a do druhého jazyka.
Společné baltské kmeny a prehistorické přejímky[ editovat ]
litevsky
lotyšsky
anglis
femininum i-deklinace
ogle
femininum e-deklinace
„uhlí“, „uhel“
antradienis
maskulinum jo-deklinace
otrdiena
femininum a-deklinace
„úterý“
balsas
maskulinum o-deklinace
balss
femininum i-deklinace
„hlas“
giesmė
femininum e-deklinace
dziesma
femininum a-deklinace
„píseň“
ketvirtadienis
maskulinum jo-deklinace
ceturtdiena
femininum a-deklinace
„čtvrtek“
laivas
maskulinum o-deklinace
laiva
femininum a-deklinace
„loď“
lapas
maskulinum o-deklinace
lapa
femininum a-deklinace
„list“
ledas
maskulinum o-deklinace
ledus
maskulinum u-deklinace
„led“
lizdas
maskulinum o-deklinace
ligzda
femininum a-deklinace
„hnízdo“
molis
maskulinum jo-deklinace
māls
maskulinum o-deklinace
„hlína“
obuolys
maskulinum jo-deklinace
ābols
maskulinum o-deklinace
„jablko“
pasaulis
maskulinum jo-deklinace
pasaule
femininum e-deklinace
„svět“
penktadienis
maskulinum jo-deklinace
piektdiena
femininum a-deklinace
„pátek“
pirmadienis
maskulinum jo-deklinace
pirmdiena
femininum a-deklinace
„pondělí“
sapnas
maskulinum o-deklinace
sapnis
maskulinum jo-deklinace
„sen“
skala
femininum a-deklinace
skals
maskulinum o-deklinace
„louč“, „tříska“
šaknis
femininum i-deklinace
sakne
femininum e-deklinace
„kořen“
šeštadienis
maskulinum jo-deklinace
sestdiena
femininum a-deklinace
„sobota“
takas
maskulinum o-deklinace
taka
femininum a-deklinace
„stezka“, „pěšina“
trečiadienis
maskulinum jo-deklinace
trešdiena
femininum a-deklinace
„středa“
uostas
maskulinum o-deklinace
osta
femininum a-deklinace
„přístav“
vakarienė
femininum e-deklinace
vakariņas
plurál feminina a-deklinace
„večeře“
litevsky
lotyšsky
adresas
maskulinum o-deklinace
adrese
femininum e-deklinace
„adresa“
bilietas
maskulinum o-deklinace
biļete
femininum e-deklinace
„lístek“, „jízdenka“, „vstupenka“
citata
femininum a-deklinace
citāts
maskulinum o-deklinace
„citát“
detalė
femininum e-deklinace
detaļa
femininum a-deklinace
„detail“
evangelija
femininum a-deklinace
evaņģēlijs
maskulinum o-deklinace
„evangelium“
filmas
maskulinum o-deklinace
filma
femininum a-deklinace
„film“
grupė
femininum e-deklinace
grupa
femininum a-deklinace
„skupina“
karantinas
maskulinum o-deklinace
karantīna
femininum a-deklinace
„karanténa“
kinas
maskulinum o-deklinace
kino
maskulinum nesklonné
„kino“
muziejus
maskulinum u-deklinace
muzejs
maskulinum o-deklinace
„muzeum“
nata
femininum a-deklinace
nots
femininum i-deklinace
„nota“
perlas
maskulinum o-deklinace
pērle
femininum e-deklinace
„perla“
pudra
femininum a-deklinace
pūderis
maskulinum jo-deklinace
„pudr“
radijas
maskulinum o-deklinace
radio
maskulinum nesklonné
„rádio“, „rozhlas“
sinodas
maskulinum o-deklinace
sinode
femininum e-deklinace
„synoda“
universitetas
maskulinum o-deklinace
universitāte
femininum e-deklinace
„univerzita“