Wikiverzita:Koncepce

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Wikiverzita:Koncepce – Základní koncepce výstavby české Wikiverzity

Zde bychom postupem doby měli vypracovat koncepci celé naší Wikiverzity, na které se shodneme. Mlčení je chápáno jako souhlas. Pokud něco považujete za diskutabilní, proberme to na příslušné diskusní stránce.

Strukturní model výzkumu a vzdělání[editovat]

Úvod[editovat]

Výzkum i vzdělání je enormně komplikovaný proces, který se těžko vejde do nějakých "škatulek". Přesto při výstavbě Wikiverzity potřebujeme nějaký základní architektonický plán, jakýsi výchozí model, podle nějž by mohla vzniknout nějaká smysluplná struktura stránek.

Nejjednodušší model, používaný ve vzdělávací praxi v reálném světě, je dvojrozměrný. Jeden rozměr představuje věk vzdělávaného žáka či studenta (případně jeho pokrok ve vzdělání); druhým rozměrem jsou pak oblasti, ve které vzdělání probíhá. V průběhu vzdělávacího procesu pak dochází i ke změnám těchto oblastí. Jako velmi zjednodušený příklad situace si můžeme představit tabulku:

fyzika na základní škole dějepis na základní škole čeština na základní škole
středoškolská fyzika dějepis na střední škole čeština na střední škole
(fyzika na vysoké škole) (dějepis na vysoké škole) (čeština na vysoké škole)

Dítě se na základní škole souběžně vzdělává v různých předmětech, např. ve fyzice, dějepisu a češtině. Mezi těmito předměty mohou existovat určité mezipředmětové vazby: například fyzika odkazuje na významné osobnosti v historii fyziky, a zrovna tak dějepis. Čeština je pak výukovým jazykem pro oba předměty.

Při postupu do dalších tříd, resp. na další vzdělávací stupeň, žáci využívají svých znalostí v daném oboru z předchozí doby. Předměty se mohou ale dále specializovat, či naopak sbližovat (např. využívání infinitezimálního počtu ve fyzice s poukazem na skutečnost, že jejich vynálezci byli Newton a Leibniz).

Předměty není možno učit zcela izolovaně a zcela nezávisle (i když to vypadá, že do určité míry ano). Jedním z důvodu je, že všeobecné vzdělání by mělo vychovávat všestranně vzdělané osobnosti a nikoli "fachidioty". Dalším důvodem je již zmiňovaná důležitost mezipředmětových vazeb, schopnost využívat poznatků a návyků z jednoho oboru v oboru více či méně odlehlém.

S postupem studenta na specializovanou střední školu či na vysokou školu dochází k čím dál tím většímu omezovaní předmětů, které přímo nesouvisí se studovaným oborem, vypouští se předměty, o kterých předpokládáme, že je student již v dostatečné míře zvládnul dříve v době svého všeobecného studia (např. čeština a dějepis na vysoké škole přírodovědného či technického směru, a naopak fyzika v humanitních oborech – proto jsme je uvedli do závorek).

Wikiverzita nemá v úmyslu nahradit nebo suplovat reálný školský systém, spíš jej má vhodně doplňovat a stávat se semeništěm nových podnětů. Proto nelze předpokládat, že by větší část uživatelů využívala Wikiverzitu jako prostředek soustavného komplexního vzdělání. Proto vzniká zásadní otázka, do jaké míry je vhodné či nevhodné bezmyšlenkovitě kopírovat ty školské struktury, jaké známe z běžného života: Rozdělení vzdělání do vzdělávacích stupňů: předškolní, první a druhý stupeň základní školy, třetí stupeň (střední školy), pregraduální vzdělávání na vysokých školách (bakalářské, magisterské, inženýrské), postgraduální vzdělávání, případně i programy celoživotního vzdělávání, univerzity třetího věku aj. Dalším problémem pak je, kam do těchto struktur začlenit různé vědecko-výzkumné projekty. Pokládáme totiž za žádoucí, aby se žáci poznenáhlu seznamovali s vědeckým a kritickým způsobem myšlení již od počátku, abychom v nich vzbuzovali touhu proniknout do podstaty věcí a nejenom se bezmyšlenkovitě memorovat "věčné pravdy".

V reálném životě je žák či student postupně veden svými učiteli, a ti jsou zase vedeni příslušnými učebními plány a osnovami. Žákovi je postupně předkládáno, co se má naučit, aby splnil požadované pensum znalostí a dovedností v daném oboru. Žák nemá příliš mnoho možností, aby si vybíral, co bude studovat – tu a tam při vypracování nějakého referátu na zvolené téma, zapadající do vyučovaného předmětu, a potom až (v dohodě s rodiči) při volbě dalšího vzdělání. Volbou školy či studijního směru již vyčerpá většinu voleb, kterých je schopen.

Naproti tomu studium na Wikiverzitě je v každém okamžiku výsledkem a dílem momentálního rozhodnutí, momentální volby. Jedním kliknutím myši se student rozhoduje, čím se bude zabývat v příštím okamžiku. Můžeme předpokládat, že v největším počtu případů si bude vybírat to, co ho zajímá a baví, kde si chce rozšířit vzdělání za hranice toho, co mu studium na jeho škole nabízí. Lze dále předpokládat, že Wikiverzita pro něj nebude jediným zdrojem informací v žádané oblasti, a že při schopnosti kritického myšlení a zaujetí pro věc se i on sám stane tím, kdo bude na Wikiverzitu přispívat.

Další oblastí zájmu mohou být oblasti, ve kterých naopak žák ve škole zaostává, kde má se školním způsobem výuky nějaké problémy a doufá, že alternativní způsob výuky mu pomůže tyto studijní problémy překonat.

A v neposlední řadě počítáme i se zájmem pedagogů, kteří mohou postupy Wikiverzity kritizovat, ale i se jimi inspirovat ve své učitelské praxi, anebo naopak svoje učební metody aplikovat i prostřednictvím e-learningu, kam se Wikiverzita řadí.

Wikiverzita není Wikipedie[editovat]

Už jsem si ukázali, že Wikiverzita není to samé, jako univerzita či jiná škola, i když s nimi má spoustu společného (v první řadě upřímnou touhu vychovávat a vzdělávat a vůbec pozvedávat kulturní úroveň národa).

Wikiverzita rovněž není Wikipedie, i když i s ní toho má mnoho společného, mj. společného zakladatele Wikimedia Foundation a stejný stroj MediaWiki. Pak ještě pár věcí, které s tím souvisí, ale zde je již další podobnost čistě náhodná. Jinými slovy: Neznamená to, že se Wikiverzitě dělá všechno stejně nebo analogicky jako na Wikipedii, ale rovněž to neznamená, že se všechno musí dělat naprosto jinak. Znamená to, že každou jednotlivost je zapotřebí zvážit, zda je nutnost, potřeba či vhodnost ji z Wikipedie a jejích zvyklostí převzít či nikoliv. Některé věci jsou dány nadací, některé věci jsme si mohli definovat již při založení projektu, některé věci ještě můžeme změnit, ale velká část věcí je ještě před námi a záleží na našem rozhodnutí, jestli je přijmout, odmítnout, jak volit a kudy se dále ubírat.

Hlavní rozdíl mezi Wikipedií a Wikiverzitou je v tom, že zatímco Wikipedie je encyklopedie, která se snaží popsat věci tak, jak byly a jak jsou, pokud možno objektivně, tedy ve své podstatě žije z minulosti, tak Wikiverzita celým svým zaměřením míří do budoucnosti. Zde se rozhoduje, jak věci budou – jednak vychováváme a vzděláváme budoucí generace a jednak sami věci zkoumáme a vynalézáme. To je rozdíl, který zásadním způsobem ovlivňuje mechanismus celého projektu.

S tím velmi úzce souvisí pojetí tzv. NPOV – pokus o neutrální, nezaujatý úhel pohledu. Je jasné, že to je ideální představa objektivity, které se nikdy v reálu nepodaří dosáhnout, takže taková wikipedistická objektivita je v reálu často důsledkem více či méně zjevných či skrytých bojů a manipulací. Na druhé straně i "vědecký přístup", který se pokoušíme aplikovat zde na Wikiverzitě, má určitou představu "objektivní reality". Ovšem tato "objektivní realita" může být nazírána z mnoha různých úhlů. Zatímco Wikipedie usiluje o nalezení jednoho univerzálního neutrálního, nezaujatého pohledu, Wikiverzita se naproti tomu otevírá pluralitě mnohých pohledů, přičemž tyto pohledy bývají zpravidla velmi zaujaté. Právě tato zaujatost pohledu se pak stává hybnou silou celého vědeckého pokroku. Může to být zaujatost pro věc, pro pravdu, či zkrátka jen pro svou představu či hypotézu, kterou se snažím prokázat a prosadit v souboji s ostatními hypotézami. Na druhé straně, nemusí to být vždy tak, že jedna hypotéza nakonec zvítězí na úkor jiných, které budou poroaženy. Vedeme-li boj správnými prostředky, pak často zjišťujeme, že každý pohled může mít kus své pravdy a takto se pak iterativně můžeme dopracovat vyššího stupně poznání, často až poté, co se nám podaří strávit na první pohled protikladné a vzájemně se vylučující hypotézy (jako příklad uveďme třeba korpuskulárně-vlnový dualismus světla).

Jedním důsledkem přijetí závazného kriteria NPOV je vyloučení vlastního výzkumu na Wikipedii a podobných projektech. Na Wikipedii nemůžete zveřejnit žádný fakt, který není všeobecně známý, dohledatelný a dokladovatelný. Rajónem Wikipedie jsou dobře dokumentovaná fakta a hlavním úkolem encyklopedie je tato fakta z různých zdrojů vyhledávat, shrnovat na jednu hromadu a tak je předávat k disposici celosvětové veřejnosti (a případně se ještě pokusit a o nějakou jejich kategorizaci a vzájemné prolinkování a hledat způsoby, jak usnadnit uživatelům jejich vyhledání). Naproti tomu Wikiverzita je projektem, kde je vlastní výzkum podporován.


Wikiverzita ale rovněž není anglickojazyčná Wikiversity, ani německá Wikiversity, ani francouzská Wikiversité, španělská Wikiversidad či jakákoli jiná. Jistě, jsou to naše sesterské projekty, v mnohém se můžeme nechat inspirovat, ale neměly by se stát naším vzorem. Sdílíme s nimi stejnou licenci, v rámci které je možno jejich stránky překládat a používat na naší Wikiverzitě, ale to není naším cílem. Naším cílem by mělo být vytvořit takovou Wikiversitu, abychom se i my mohli alespoň v něčem stát inspirací pro zbytek světa. Pedagogických vzorů máme v našem národě dost, a teď jde i o to, jak dokážeme třeba takového Komenského aplikovat v prostředí e-learningu.

A podobně to platí i o všech ostatních sesterských projektech Wikimedia. Máme s nimi mnoho společného, ale zase je nutné odlišit to naše specifikum od specifik dalších projektů. Také není nutné, abychom tvořili jen pro Wikiverzitu, když už ji máme, naopak. Některé texty je vhodnější umístit na Wikiknihy, jiné na Wikisource aj. Umění výuky mj. spočívá na schopnosti vyhledávání a kritického zhodnocení různých informačních zdrojů, proto vítáme možnost vzájemné spolupráce a integrace.

Předměty, obory, přednášky, referáty, témata, projekty a stratifikace[editovat]

Když se řekne např. "fyzika", pak na základní a střední škole to znamená určitý předmět. Na matematicko-fyzikální fakultě pak "fyzika" již může znamenat ledacos, např. studijní obor, studijní program, který pak má množství dalších specializací. Když se zde na Wikiverzitě objeví stránka fyzika, pak nemusí být hned jasné, o co se jedná: zda o předmět, obor, portál, projekt či co ještě. Pokud se někdo postupně podívá na stránky matematika, biofyzika či zemědělství, může pokaždé nacházet příslušné předměty na zásadně jiné úrovni anebo se ani nebude jednat o předměty. Proto pociťujeme potřebu jakýchsi inteligentní konvencí, které by nám pomohly se v tom orientovat.

Jedním z cílů, ke kterým se našimi úvahami chystáme dospět, je kategorizace stránek. Systém kategorizace v systému MediaWiki umožňuje kategorizovat stránky poměrně složitě, zdaleka nejsme omezeni jen na grafový model stromu. Přesto se jeví výhodným zavést jakousi primární kategorizaci, která bude mít strukturu stromu, tj. každá stránka bude mít tím pádem určenou nějakou primární cestu, po které bude možno se na ní dostat stromem primárních kategorií.

Co se týče předmětů, tak ty mohou být součástí různých oborů, a navíc jejich příslušnost k oborům může varírovat. je např. "předmět biofyzika" součástí oboru fyzika, biologie, zemědělství či medicína? Všech, a určitě ještě i dalších – a ke všemu v každém z oborů se ještě učí trochu jinak. Tak můžeme mít např. lékařskou biofyziku či biofyziku rostlin. Ale přesto obě tyto "biofyziky" budou mít některé základní partie společné – máme je tedy vykládat dvakrát, jednou pro mediky a jednou pro agronomy? Jistě, v praxi jednotlivých fakult, kde se podobný předmět přednáší, je to běžný postup. Znamená to potom, že předmět "biofyzika jako taková" vlastně neexistuje, že nemá smysl?

Vypracovat e-learningově nějaký ucelený předmět je dost náročný úkol. Už o něco reálnější úkol je vypracovat nějakou přednášku či referát na dané téma. Velmi zajímavou alternativou je také projekt, který umožňuje řešit nějaký problém. Vidíme, že určité téma je možno zpracovávat v různých formách. Z toho nám vyplývá, že kategorizace by měla postihovat jak formu, tak téma. A hned vyvstane menší problém - je možno vždy každé téma přiřadit k nějakému předmětu, v rámci kterého by mohlo být prezentováno?

Neposlední otázkou je rozvrstvení či stratifikace (možná by bylo lepší to nazvat jinak). Jde o to, že každé téma mohu pojednávat nejen různými formami, ale i na různých úrovních – přičemž dané formy by měly opět odpovídat dané úrovni. Určité fyzikální zákony je možno vysvětlit i batoleti, či, lépe řečeno, právě na ty základní fyzikální poznatky si batole přichází samo i bez e-learningu (například zákon zemské tíže, volného pádu, zákon síly, impulsu síly, akce a reakce a spoustu dalších). V tomto soukromém výzkumu je možno mu i nějakým způsobem napomáhat – třeba tu a tam nakopnout malého ninju, aby si vypěstoval ty správné obranné reakce, či v prostředí intelektuálů mu to vysvětlit i nějak jinak, např. hrou. To jsou případy, ve kterých může e-learning napomoci rodičům a vychovatelům dětí, které ještě na samostatné vysedávání u obrazovek nejsou.

Kategorizace[editovat]

Modelů kategorizace je možné si představit celou řadu. Jak bylo řečeno výše, je výhodou, když kategorizace bude obsahovat alespoň jeden primární strom. Ale těch stromů může být více.

Pro potřeby dalšího výkladu se dohodneme, že kořen všech kategorií bude ležet na nulté úrovni. Z dalších úvah prozatím vypustíme záležitosti, týkající se samotného provozu Wikiverzity, jmenné prostory Wikiverzita:, User atd., a budeme se zabývat kategorizací hlavního prostoru. (Později přibereme do úvah takové věci, jako portály, diskusní fóra atd.)

Předměty[editovat]

Jednou z možností je jako primární kategorii zvolit předmět. Mnoho dalších kategorizačních modelů dostaneme tím, že budeme třídit a kategorizovat dané předměty do různých dalších oborů a podoborů, případně ještě pokoušet se zavádět jakési "katedry", "ústavy", "fakulty" atd., případně "typy" studia", jako "přírodovědné", "humanitní" atd. Jak jsem již naznačili výše, jednoznačné přiřazení předmětu k nějakému oboru může být silně problematické a může se i měnit.

Nejjednodušší řešení je na první úrovni použít kategorii Kategorie:Obory a hned na druhé úrovni kategorizovat všechny ostatní předměty plošně tak, jak tomu za současného stavu také je, pouze tyto předměty v této kategorii lehce revidovat – např. lze nebo považovat za "obory"?

Při tomto řešení je možné ke každému předmětu v kategorii přiřadit jako hlavní stránku kategorie stejnojmennou stránku, která bude jakýmsi krátkým úvodem do předmětu, a bude obsahovat pokud možno veškeré linky na další formy, projekty, referáty, kursy, lekce atd., které se tohoto předmětu týkají.

Formy[editovat]

Jinou možností je na první úrovni zvolit kategorizaci podle forem, např. zavést Kategorie:Formy, která by obsahovala kategorie druhé úrovně jako třeba Kategorie:Referát, Kategorie:Esej, Kategorie:Rešerše, Kategorie:Prezentace, Kategorie:Přednáška, Kategorie:Článek, Kategorie:Cvičení, Kategorie:Lekce, Kategorie:Laboratorní práce, Kategorie:Domácí úkol, Kategorie:Hra atd. Výhoda by byla v tom, že by tím byl autor nucen alespoň se zamyslet nad tím, co hodlá psát či co to napsal, jakou to má formu, dávalo by to tomu i určité mantinely, ta práce by mohla být určitější, a také by byl lepší přehled o tom, co v daném oboru máme a co nám tam chybí.

Úrovně[editovat]

Další kategorizace by mohla jít po vrstvách (stratifikace) či úrovních, jak to nazvat, tj. tam by bylo možné vecpat ty už založené a zmíněné a mírně diskutabilní kategorie jako Kategorie:Předškolní výuka, Kategorie:Základní škola, Kategorie:Střední škola, Kategorie:Celoživotní vzdělávání (zatím nikdo asi ještě neměl odvahu založit Kategorie:Vysoká škola, Kategorie:Univerzita, Kategorie:Akademie, Kategorie:Postgraduální studium aj.) Nepřipadá ale nejlepší právě tímto kategorizováním začínat, a každopádně i takovéto dělení po vzoru státního školství je tady na Wikiverzitě asi také problematické.

Obligátní kategorie, paralelní stromy[editovat]

Kombinací předchozích (a případně ještě dalších) způsobů kategorizace je možno vytvořit i několik paralelních stromů: např. na první úrovni kategorizace by byla Kategorie:Formy základním uzlem grafu pro všechny další předměty a vedle ní by na téže první úrovni byla Kategorie:Předměty pro všechny předměty a, dejme tomu, na třetím místě této první úrovně by stála kategorie, dejme tomu Kategorie:Stupeň výuky s kategoriemi Kategorie:Předškolní výuka, Kategorie:Celoživotní vzdělávání atd. A dejme tomu, že bychom se dohodli, že tyto tři kategorizace budou obligátní, tedy povinné, a to právě v tomto pořadí: tedy každá stránka že by měla mít na prvním místě uvedenou kategorii z kategorie forem, na druhou místě kategorii z kategorií předmětů a na třetím místě kategorii z kategorií úrovně. Tím pádem bychom dostali jakýsi třírozměrný model kadegorií, kde by každá stránka měla svůj "šuplíček" jakožto kostičku na určitém místě krychle. Pokud by se objevila nutnost, bylo by možné přidávat i další kategorie, ale tohle bychom si stanovili jako základ, který budeme dodržovat.

Databáze stránek[editovat]

Struktura Wikipedie je ve srovnání s Wikiverzitou poměrně jednoduchá: jedná se o encyklopedii, kterou si můžeme představit v zásadě jako kartotéku, kde každé encyklopedické heslo je reprezentované jedním lístkem, jednou stránkou. Jednoduchý mechanismus odkazů více-méně nádavkem umožňuje tyto stránky prolinkovat, jak se komu hodí. Kategorie jen trochu ulehčují se ve věci orientovat, ale prakticky se zase tolik moc nepoužívají a špatná kategorizace nemá zpravidla nějaké příliš vážné důsledky. Wikipedie slouží k tomu, že si tu a tam někdo vyhledá nějaké heslo a zpravidla si zase "jde po svých".

Naproti tomu Wikiverzita by měla mít strukturu daleko víc propracovanější. Musíme se připravit na to, že v procesu e-learningu budou zainteresování lidé trávit více času, než jen hledáním na Wikipedii. Udržovat celý systém jen ručně bude daleko namáhavější a riziko, že se nám to z oněch rukou vymkne, je daleko naléhavější. I sociální vazby zúčastněných budou komplikovanější. Předpokládáme-li, že se nám v budoucnu podaří přitáhnout i skutečné odborníky, musíme mít nastavenou naši laťku už podstatně výše, co se týče spolehlivosti celého systému.

Jedna z věcí, kterou lze očekávat, je, že brzy nám přestane vyhovovat systém vyhledávání a navigace, jaký známe z ostatních sesterských projektů. Budeme muset vybudovat sofistikovanější databáze stránek a víc zapojit do práce i boty. Jeden z mála parametrů, podle kterého bude možno prohledávat, jsou právě uvedené kategorie. To je také jeden z hlavních důvodů, proč je zapotřebí zavést pořádek v kategoriích a nějaký fungující systém hned od začátku.

Šablony[editovat]

Dalším způsobem, jak zadávat strojově zpracovatelné informace do textu, jsou šablony. Šablony budeme potřebovat, a to tak, že moc. Jedna z možností je i ta, že uživatelé nebudou do textu zadávat přímo kategorie, ale šablony, které zajistí správnou kategorizaci. Ale právě proto, abychom mohli takové šablony dávat dohromady, potřebujeme mít jasno, jak tu kategorizaci provádět.

Formuláře[editovat]

Alternativním způsobem, jak zakládání specifických stránek do jisté míry unifikovat, jsou formuláře. Formulář, jednoduše řečeno, si lze představit jako jakési interaktivní rozhraní, který umožní vygenerovat příslušnou šablonu či jiné standardizované části stránky a rovněž nabídne sadu příhodných nástrojů.