Wiki-Wiki/příprava 6

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

První stránka[editovat]

Wiki-Wiki 6

Čtvrtletník pro vzdělávání a šíření informací o projektech Wikimedia
Leden – březen 2010
Wikimedia logo family.svg






Tento časopis vznikl na české Wikiverzitě. Přijďte a vytvořte další díl: http://cs.wikiversity.org/wiki/Wiki-Wiki

Diskuse[editovat]

Strana 2[editovat]

O časopise
Časopis Wiki-Wiki je časopis vznikající na české Wikiverzitě v elektronické podobě. Jeho cílem je vzdělávat a nabízet pomůcky pro vzdělávání, nejenom dospělých, ale i mládeže a dětí. Druhým hlavním cílem je informovat o projektech Wikimedia Foundation (Nadace Wikimedia) a vhodným způsobem nabízet jejich obsah. Samotná tvorba časopisu je pak tvorbou studentů, kteří se učí tomu jak tvořit časopis. Proto omluvte případné chyby, které se mohou na následujících stránkách vyskytnout. Předpokládáme, že časopis by měl vycházet jednou za tři měsíce, vše je ale odvislé od dostatku lidí-editorů.

O autorech
Tento časopis je dílem komunity Wikiverzity. Pokud někde časopis citujete můžete použít citaci v takovém tvaru, kdy autorem je Wikiverzita, nebo přispěvatelé Wikiverzity.

O licencích a autorském právu
Text je dostupný pod podmínkami licence GNU Free Documentation License a Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0, obrázky a ikonky pak pod různými licencemi. Pokud byste chtěli časopis šířit mimo oficiální projekty nadace Wikimedia, je třeba se řídit danými licenčními podmínkami.

Diskuse[editovat]

Strana 3[editovat]

Wiki letter w.svg WikiPexeso pro malé španělštináře

Milé děti a rodiče. V tomto čísle vám předkládáme následující pexeso se zvířátky. Jistě většinu z nich znáte. Jsou to zvířata, která chováme doma, které můžete vidět na statku, ve volné přírodě nebo v zoologické zahradě. Zároveň ke každému z nich píšeme, o jaké zvířátko se jedná. Vždy jednou česky a jednou španělsky. Pokud nevíte, jak se jeho španělský název vyslovuje, můžete si ho poslechnout kliknutím na tuto stránku: Wiki-Wiki 6/Zvířátka. Poproste své rodiče nebo někoho staršího, aby vám pexeso vytiskli a nastříhali. Jak ho hrát? Pexeso obsahuje celkem 64 karet, které tvoří 32 dvojic zvířat. Je doporučeno pro 2-6 hráčů ve věku od 4 let. Karty se zamíchají a rozloží lícem dolů tak, aby žádný z hráčů neznal rozložení karet. Hráči postupně otáčí dvojici karet lícem vzhůru, aby je viděli i ostatní hráči. Pokud karty patří k sobě, hráč je odebere a otáčí další dvojici (lze hrát i variantu, ve které i po nalezení shodné dvojice pokračuje další hráč v pořadí). Pokud karty k sobě nepatří, otočí je zpět lícem dolů a pokračuje další hráč v pořadí. Hraje se tak dlouho, dokud nejsou všechny karty rozebrány. Vítězem se stane hráč s největším počtem nalezených dvojic.


Strana 4[editovat]

Wikibooks-logo-cs-noslogan.svg
Wikiknihy na pokračování

Skript (film) - Další povinnosti během natáčení


1000. klapka[editovat]

Tento moment by neměl být opomenut, tudíž je nutné sledovat. Na tento den se kupuje šampaňské, hromadně se oslaví! Tisícátá klapka je vhodnou událostí pro novináře.

Sledování dialogu, zápis změn v dialogu[editovat]

Střeva (postavy m.o. a obsah záběru)[editovat]

Jasně se označí do scénáře délka každého záběru – dlouhou čarou po straně. Pokud je třeba, označí se vlnovkou ten, kdo mluví mimo obraz, rovnou čarou, kdo mluví v obraze.

Videoprinty[editovat]

S videoprinty je těžká věc. Ne na každém natáčení se tisknou videoprinty. Ne každý videooperátor má svatou trpělivost a čas (zejména, když nemá asistenta). Videoprint je černobílý či hnědý obrázek – moment, vytržený ze záběru zhruba ve velikosti kreditní karty. Je třeba ho označit číslem záběru a datem natočení a lepit si je na papíry, které se vloží do skriptového scénáře. Vedle obrázku si je možné dělat poznámky totožné s poznámkami ve skriptreportu – na jaké roli je.

Videoprinty jsou však velmi zrádné. Nelze na ně přehazovat svou nepozornost... Sice pomůžou vybavit si situaci. Ale na černobílém printu velikosti kreditní karty není vidět to, co na plátně jiných rozměrů – není na něm dost dobře vidět, zda má hrdina rukavice (co když jste si vyprintoval hrdinu právě s rukama v kapse), zda zatáhnul ruční brzdu pravou nebo levou rukou (vyprintovaný obrázek ukazuje hrdinu před zatažením brzdy) apod. Dokáže ale napovědět leccos o filmové ose. Viz níže.

Filmová osa[editovat]

Filmová osa je něco, co specielně skript musí sledovat, i když mu kameraman řekne, že si ji hlídá. O problematice filmové osy bylo napsáno dost. Odkazuji na Filmovou řeč od Jerzy Plazewskeho.

Ve stručnosti: Filmová osa je pomyslná čára mezi kamerou a objektem (v případě jedné osoby na scéně) častěji mezi dvěma a více objekty. Kamera snímá situaci tak, aby se divák orientoval v prostoru. To znamená, že neskáče kolem objektů, jak se jí zlíbí, nicméně překračuje filmovou osu podle určitých pravidel.

Nejčastěji uvádím příklad překračování filmové osy na jedoucím vlaku.

Představte si vlak jedoucí po kolejích, kde koleje tvoří pomyslnou filmovou osu spojující dva objekty. Představte si, že kamera stojí před kolejemi a snímáte vlak z této strany. Vlak přijíždí ke kameře zprava. Střih. Přejdete s kamerou za koleje a točíte projíždějící vlak z druhé strany. Ale ouha! Sedíte ve střižně a co se nestalo. Chcete nastřihnout tyto dva záběry na sebe, ale nejde to. V jednom záběru jede vlak doleva a v druhém doprava. A co hůř! Vzniká dojem, že ty dva vlaky jedou proti sobě a že se srazí! Příště tedy budete opatrnější a nezapomenete, že existuje filmová osa a že je třeba ji ctít. Filmová osa se musí správně překročit (např. osově neutrální záběr – vlak přijíždí zprava, střih, vlak jede proti kameře, střih, vlak jede doprava).


Celou verzi knihy Skript (film) si můžete přečíst na adrese http://cs.wikibooks.org/wiki/Skript_(film).

Diskuse[editovat]

Strana 5[editovat]

Návrh 1[editovat]

Jan Vilímek - Adolf Heyduk.jpg

Wikisource-logo.svg Texty z Wikizdrojů - Otakar Theer: Háje, kde se tančí

Matičko má drahá, moje srdce zlaté!
Což Vy mně matičko bíle rozkvétáte
jako v chumelici bílá jabloň v poli,
ach, což moje srdce stýská si a bolí!

Ach což moje srdce bolestně si stýská,
že ten květ bohatý hlavičku Vám stiská,
že v těch drahých rukou tolik tíhy máte,
že je k mojí hlavě sotva pozvedáte!

Však ta moje hlava také žalem zvadá,
na prsa Vám sama, s prsou na klín padá,
jako mlýnský kámen do kola se točí,
a na místě řečí zalejou se oči.

(V Lumíru r. 1879.)

Zdroj: http://cs.wikisource.org/wiki/Matce_(Heyduk)

Diskuse[editovat]

Strana 6[editovat]

Návrh 1[editovat]

Wikipedia-logo-v2.svg
Článek čísla
Poštovní holub s miniaturním německým fotoaparátem, pravděpodobně během první světové války

Holubí fotografie ze vzduchu je metoda pořizování fotografických snímků aparáty, které jsou připevněny na spodní části těla holuba tak, aby mu nebránily v letu. Podobně jako jiné specializace vyžaduje holubí fotografie znalosti zvláštních fotografických technik a poštovních holubů. Holub je vybaven speciálním fotoaparátem s automatickým mechanismem časování a snímání s různými objektivy a filmovými zásobníky.

S holuby v leteckém snímkování experimentoval v první polovině 20. století německý lékárník Julius Neubronner. Holubi byli vybaveni lehkou miniaturní kamerou pro fotografování ze vzduchu, kterou měli připevněnou na prsou. Neubronner navrhl a zkonstruoval několik typů fotoaparátů, se širokoúhlým panoramatickým objektivem, se dvěma objektivy nebo dvojitou sportovní panoramatickou kameru. Poslední model z roku 1920 vážil necelých 40 gramů a dokázal pořídit dvanáct snímků. Ani jeden typ se však nepodařilo vyrábět sériově.

Neubronner ptáky na jejich zatížení postupně trénoval. Odvážel je do míst i sto kilometrů vzdálených od jejich domova, nasadil jim kameru a vypustil je. Holubi obvykle létali ve výšce 50 až 100 metrů rychlostí asi 15 kilometrů v hodině. Mechanismus v kameře ovládal prodlevy mezi jednotlivými fotografiemi.

Během první světové války se ukázala výhoda holubí fotografie v pořizování záběrů z menší výšky než bylo možné například z balonu, letadla nebo draku. Tyto metody byly převzaty německou a francouzskou armádou.

V dílně švýcarského hodináře Christiana Adriana Michela ve třicátých letech 20. století vznikl upravený Neubronnerův model dvojité sportovní kamery pro 16mm film s vylepšenými časovacími mechanismy a principem posunu filmu. Michel si nechal svůj fotoaparát patentovat v roce 1937, ale neexistuje více než přibližně sto exemplářů tohoto typu.

Více na http://cs.wikipedia.org/wiki/Holubí_fotografie_ze_vzduchu

Question dropshade.svg
Víte, že...

…výbuch sopky Krakatoa inspiroval Karla Čapka při psaní románu Krakatit?

…kutnohorský chrám sv. Barbory je zasvěcen Barboře z Nikomédie, která však od roku 1969 není katolickou církví uznávána za svatou?

…turbinatka větvená tvoří korálové útesy v chladných severských mořích?

…prvním hlavním městem sjednocené Itálie byl Turín (1861 až 1865), pak Florencie (1865 až 1871) a až poté Řím?

Diskuse[editovat]

Pro lepší vytištění by mohl Článek čísla vypadat takto (nebo podobně), ale mohli by jsme dát i zajetou stranu Z projektů Wikimedia. --Venca24 3. 12. 2009, 21:28 (UTC)

Pro lepší vytištění bych se pokusil vypracovat PDF verzi. Obávám se ale, že to bude náročné - přenést všechny ty grafické prvky, které jsou tady vlastně tvořeny jakýmsi HTML pseudokódem. V podtatě to budu muset dělat znova a použít na to nějaký grafický editor. Také ořezat všechny ty fotografie do pexesa, nebude žádná sranda.--Juandev 4. 12. 2009, 05:05 (UTC)
Jinak mám ještě jednu připomínku, což takhle udělat na Wikikonferenci nějakou reportáž a zanést to sem? Pak kdyby jsme to měli v PDF verzi, tak se tím můžem chlubit.--Juandev 4. 12. 2009, 05:05 (UTC)
No a dal by se vyzpovídat Okino, jak organizátor konference; ředitel městské knihovny; wikipedisté Jan Sokol či Avitek, nebo ten Šmíd.--Juandev 4. 12. 2009, 05:34 (UTC)
Výborně, aspoň se ukáže co v nás je. :-) S tou grafikou to je pravda. Navíc bych navrhl, aby se 1. a 2. strana sloučily. Když jsem zkoušel dělat ODT verzi Wiki-Wiki pro vytištění (ručně, pro představení známým) tak se to hodilo. --Venca24 6. 12. 2009, 12:44 (UTC)
Nevím, první stranu bych zkusil úplně přepracovat. Nicméně teď dělám na výsledcích konference, pak budu dělat něco pro pobočku a pak se na to zkusím podívat.--Juandev 6. 12. 2009, 15:48 (UTC)
Myslím, jako sloučit ale ve zjednodušené podobě. Jak to mám Wikimedium tak to není špatné.--Juandev 7. 12. 2009, 13:56 (UTC)

Strana 7[editovat]

Wikikonference 2009[editovat]

Strana 8[editovat]

Zprávy z projektů[editovat]