Uživatel:Dan Polansky/Víceznačnost v hydrologii

Ve svém blogu, Uživatel:Dan Polansky/Blog#Zda-li je Vltava vlastně Labe, jsem zvedl otázku, zda je Vltava vlastně Labe. Téma lze zobecnit. Vymyslel jsem hlavu "víceznačnost v hydrologii"; snad by se našla lepší hlava. Napadá mě anomálie v hydrologii, podivnosti v hydrologii a narušení ontologie v hydrologii.

Úvodní úvahy

Hydrologická situace či tázání je víceznačné, pakliže odpověď na otázku závisí významně na osobě tazatele (či organizaci aj.), což snižuje reprodukovatelnost hydrologie jako objektivní vědy. Příkladem jsou fraktální jevy při měření délky řek: při zmenšení nejkratší "tyčky" užité pro měření obecně délka řeky vzroste. Další příklad víceznačnosti, ona Vltava a Labe, je o identifikaci sérií segmentů jako řek, potoků aj.

Kritéria určení, co je hlavní řeka a co přítok:

• Střední průtok (l/s)
• Délka
• Drainage area nad bodem soutoku či tak něco
• Geometrický směr (ten mě spíše nepřesvědčuje, protože řeky jsou i bez větvení schopné zahnout v ostrém úhlu)
• Historická konvence

Zkoumání z pohledu historické konvence je relativně nudné: vyberete referenční mapu, zdroj, příručku apod., vyzvednete údaj z ní a jste hotoví. Zajímavé je naopak věci zkoumat jakoby vědecky, čili s nezávislostí.

Některé body víceznačnosti určení, kudy teče řeka jako jedna entita:

• Labe a Vltava
• Mississippi, Missouri a Ohio
• Volha a Kama
• Ob a Irtysh
• Amazonka (viz různá hledání pramene)
• Nil (různá hledání pramene)
• Inn a Dunaj

Uznání víceznačnosti ve Wikipedii: někdy článek na možnou víceznačnost upozorňuje. Např.: W:en: Inn (river): "Although the Inn has a greater average flow than the Danube when they converge in Passau, and its watershed contains the Piz Bernina, the highest point in the Danube watershed, the Inn is considered a tributary of the Danube, which has a greater length, drains a larger surface area, and has a more consistent flow."

Definice individuální řeky

Individuální řeku lze nejspíš téměř vždy definovat dvěma body: bodem pramene a bodem ústí. To předpokládá, že se řeka směrem po proudu nějak nerozvětví na více toků, které se už nespojí (něco takového dělá Amazonka?).

Pakliže bychom řeku definovali pouze bodem pramene, pak bychom museli mít všeobecně uznávaný algoritmus/kritéria pro to, který ze dvou (či více?) přitékajících proudů je ten hlavní, abychom mohli při sledování toku po proudu určit, zda v místě soutoku řeka již končí či pokračuje.

Pakliže bychom řeku definovali pouze bodem poblíž ústí či někde jinde podél toku, pak platí podobně jako výše, že potřebujeme onen algoritmus, abychom věděli pře sledování toku proti proudu, kudy v místě soutoku máme řeku sledovat výše.

Pramen řeky

Intuitivně mi přijde, že i když pramen řeky lze jednoznačně určit (tedy pramen vodního toku definovaného jedním bodem lat, lon, kde zbytek se určí ze sítě), stejně je to údaj jaksi nominální, bezvýznamný či málo významný. Vody řeky jistě nepramení v místě onoho údajného pramene nýbrž ve všech pramenech vodních toků ležících v povodí řeky. Tedy je například pramen Svitavy (přítoku Svratky) jakoby jedním z mnoha pramenů Svratky, či alespoň jejích vod pod soutokem.

Galerie

• 
  Soutok Innu a Dunaje
• 
  Soutok Labe a Vltavy

Vltava vs. Labe

Podklady pro toto jsem sesbíral zde:

• Uživatel:Dan Polansky/Blog#Zda-li je Vltava vlastně Labe

Podle průtoku, délky i rozlohy povodí je Vltava (porovnáno s nadmělnickou Labe) táž řeka, jako podmělnická Labe.

Pokud správně vidím, Britannica v článcích o Vltavě a Labi o věci mlčí. To stojí v kontrastu k některým jiným víceznačnostem, které Britannica naopak pokrývá (viz níže).

Anglická Wikipedie věc pokrývá takto:

"From a strict hydrological point of view, it is the Elbe upstream of Mělník that is a tributary of the Vltava rather than the other way around, owing to the Vltava's longer distance upstream (434 km or 270 mi against 294 km or 183 mi of the Elbe), greater discharge, and larger drainage basin; however, since at the confluence point the Elbe flows through the main valley in a straight line, relative to which the Vltava flows at a right angle, the combined river downstream is identified as the Elbe for historical reasons. Had the combined river been identified as the Vltava in line with the hydrological convention, it would be 1,252 km or 778 mi long."

Česká Wikipedie k tomuto:

"Ačkoliv je Vltava k místu soutoku delší a vodnější, nese tok dále oproti zvyklostem jméno Labe."

Německá Wikipedie k tomuto:

"Bei Mělník schließlich mündet die Moldau in die von rechts kommende, wasserärmere und bis dahin kürzere Elbe. Diese erweckt insofern den Eindruck, Hauptfluss zu sein, als sie schon oberhalb der Mündung ein breiteres Tal hat und die Fließrichtung beibehält, während die Moldau an der Mündung eine deutliche Linkskurve macht."

Můj dojem je, že anglická Wikipedie zde dělá nejlepší práci, ale i české a německé Wikipedii se musí uznat, že bod/téma pokrývají, místo aby ho zamlčely. Ani jedna z Wikipedí však netrasuje dotyčné věty do zdrojů; snad dokonce podnikají vlastní výzkum ve smyslu, že to tímto způsobem analyzují, aniž by to takto analyzoval za ně zdroj (údaje jako délka a průtok vlastní výkum nejsou; jejich porovnání pro účel identifikace řeky ano).

Článek ČVUT bod reflektuje:

"Do Labe se Vltava vlévá u Mělníka v nadmořské výšce 156,18 m. Správně podle hydrologických kritérií by se mělo Labe vlévat do Vltavy, protože ta je na soutoku delší a má větší průtok. Ale není tomu tak, protože povodí Labe bylo osídleno mnohem dříve a Keltové, kteří zde ve starověku žili, považovali Labe za hlavní tok."

Článek sice vede reference, nicméně nikoli řádkové reference, takže nedokáži určit, ze kterého zdroje článek bere tvrzení, že Keltové považovali nadmělnické Labe za hlavní tok.

Odkazy:

• https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/vlatava-a-labe
• https://www.odpovedi.cz/otazky/kdo-vynalezl-ze-u-melnika-konci-vltava

Berounka vs. Mže

Podle průtoku přítoků by Berounka neměla existovat a měla by to být Mže (Berounka vzniká soutokem řek, z nichž ani jedna není Berounka). Podle české Wikipedie se tak také jmenovala; dokonce zastupitelé Plzně usilovali o zrušení Berounky jako separátní entity a návrat k Mži.

Subjektivně mi úsilí plzeňských zastupitelů přijde pochopitelné, byť úředně nepraktické. Ona takzvaná Berounka coby entita fyzické geografie podle mě neexistuje; existuje tak nanejvýš coby entita jakési kulturně-fyzické geografie.

Zajímavé je, že názvy řek jsou legislativně kodifikovány a to snad dokonce na celoevropské úrovni. Otázka to tedy zdaleka není pouze vědecká, nýbrž zákonně administrativní. Tím spíš je bizarní, že někomu v historii prošlo přejmenovat Mži na Berounku jenom proto, že teče vedle Berouna. Je nejvyšší čas přejmenovat Svratku od hráze přehrady po soutok se Svitavou na Brněnku (jinak název maloobchodní sítě); nejedná se z hlediska informačních systémů nejspíš však ani tak o přejmenování entity jako spíš o vytvoření nové entity s novým jménem. Snad by se pak Svratka mohla stát první intermitentní řekou: končila by na hrázi přehady a pak by se z ničeho nic vynořila na soutoku Svitavy a Brněnky. Spekuluji (z charakteru návrhu), že něco takového navrhl již známý český polyhistor Jára Cimrman.

Odkazy:

• W:Berounka, wikipedia.org

Ob vs. Irtyš

Ob spojený s Irtyšem (Irtysh) je delší než Ob.

K tomuto se vyjadřuje Britannica:

"The Ob proper is formed by the junction of the Biya and Katun rivers, in the foothills of the Siberian sector of the Altai, from which it has a course of 2,268 miles (3,650 km). If, however, the Irtysh River is regarded as part of the main course rather than as the Ob’s major tributary, the maximum length, from the source of the Black (Chorny) Irtysh in China’s sector of the Altai, is 3,362 miles (5,410 km), making the Ob the seventh longest river in the world. The catchment area is approximately 1,150,000 square miles (2,975,000 square km). Constituting about half of the drainage basin of the Kara Sea, the Ob’s catchment area is the sixth largest in the world."

Rozdíl mezi délkou 3 650 km a 5 410 km je značný: faktor 1,48. Britannica užívá jazyk "if"/jesliže, čili připouští výklad, že Irtyš je Ob.

Jenisej vs. Angara

K tomuto se vyjadřuje Britannica:

"The Angara, on the other hand, is highly regulated by its source—the huge Lake Baikal—and rarely experiences low water. With a length of 1,105 miles (1,778 km), its own basin of more than 407,700 square miles (1,056,000 square km)—twice the size of the Yenisey’s above their confluence—and a greater volume at its mouth than that of the Yenisey above the confluence, the Angara might better be recognized as the upper course of the main river than as a tributary."

Ohio vs. Mississippi

Že Ohio by vlastně mohla být Mississippi diskutuje článek Brooks et al. 2018; článek zvažuje 6 metrik, včetně jedné kulturní a sice výskyt jména řeky v písních. Velmi zajímavé/napínavé!

Britannica:Ohio, v porovnáním s např. Jenisej vs. Angara výše, naznačuje méně či vůbec, že by Ohio mohla být vlastně Mississippi. Nejrelevantnější zmínka jdoucí hledaným směrem je snad tato:

"The Ohio River contributes more water to the Mississippi than does any other tributary and drains an area of 203,900 square miles (528,100 square km)."

Relevantně k tomu usgs.gov:

"Not all parts of the Mississippi River drainage basin contribute water in equal measure. Nearly one-half the water discharged to the Gulf is contributed by the Ohio River and its tributaries (including the Tennessee) whose combined drainage areas constitute only one-sixth of the total area drained by the Mississippi. By contrast, the Missouri River drains 43 percent of the total area but contributes only 12 percent of the total water. As the Mississippi flows southward from its headwaters in the northern Midwest, its discharge is more than doubled by the waters it receives from the Illinois and Missouri Rivers. This combined discharge, in turn, is more than doubled again as it joins the waters of the Ohio River."

Jinými slovy, Ohio přináší téměř polovinu vody, která se pak vlije do oceánu při ústí Mississippi.

Odkazy:

• Confluence of Ohio and Mississippi Rivers at Cairo, IL - NASA Science, nasa.gov

Inn vs. Dunaj

Britannica k tomu (pod hlavou "Danube"):

"The Danube swells substantially at Passau where the Inn River, its largest upstream tributary, carries more water than the main river."

Dunaj nad Pasovem je delší než Inn, ale Inn má větší průměrný a extrémní průtok (discharge).

K tomu město Pasov:

"The Danube carries more water than the Inn for most of the year (seven months, October to April) - this is one of the reasons why the river has the name Danube after they merged together. Another reason: The name is also based on the river’s route until they arrive in Passau. The Danube trumps with 647 kilometres the Inn (510 kilometres)."

Volha vs. Kama

K tomu Realnoe Vremya (skutečný čas?) :

'There has been a lot of debate among residents of the Volga Region on the topic of which river flows into which: the Kama into the Volga or the Volga into the Kama? The Volga River, which carries its waters into the Caspian Sea, is used to be considered the main waterway of Russia. However, scientists give an unambiguous answer — in fact, it is the Volga that flows into the Kama, and some even believe that the Volga Region, like other regions downstream, would be more correct to call the Kama Region. Despite this, the role of the “great Russian river” should still be left to the Volga, argues Alexander Ovchinnikov, Candidate of Historical Sciences, in the author's column for Realnoe Vremya.'

Stejný zdroj k politickému rozměru věci, např. toto:

'With the development of shipping in the 19th century, tourism began to expand, and for tourists sailing, for example, from Tver to Astrakhan, it was very convenient to tell and show the “historical advance” of Russia to the East, the gradual annexation of new territories that had previously been other principalities opposing Moscow or were part of the Golden Horde. Such a “small nuance” as the fact that the Volga flows into the Kama River became not only inconvenient, but also extremely undesirable, especially since some authors then began to call the Volga the “Russian Nile”.'

Podle zdroje jde tedy o to smět prohlásit Volhu za hlavní ruskou řeku, za řeku, na které stojí ruská civilizace. Disruptivní rebelující Kama se nehodí do tohoto plánu, poeticky řečeno.

Zajímavé je, že situace Vltava vs. Labe je opačná. Kdyby Vltava byla nazírána jako hlavní řeka českého státu (což snad je?), potom by tím spíš měla zvítězit nad nadmělnickým Labem. Lze však očekávat, že se Němcům tvrzení o tom, že jejich Labe je ve skutečnosti Moldau, nebude zamlouvat. Řešením by bylo obsazení německého Polabí českými vojsky, případně unesení německého vůdce do Prahy, aby byl podroben soudu (humor narážející mj. na současné politické události v U.S.A.).

Odkazy:

• Why the Volga is the main Russian river (PHOTOS) by Eleonora Goldman, 2022

Casiquiare

Casiquiare je řeka či říční kanál, který se odpojuje od Orinoka a přitéká do řeky Río Negro/Rio Negro, která zase přitéká do Amazonky. Tím mírně narušuje pojem rozvodí Orikona a Amazonky; geograf nejspíš musí čáru rozvodí vést někudy napříč tímto kanálem, což je u rozvodí dost neovyklé, naivně dokonce nemožné. Jedna možnost, jak k tomu přistoupit, je zacházet s odvětvujícím se (menším) kanálem pro účel určení rozvodí tak, jako kdyby v místě bifurkace/rozvětvení pramenil, tedy jako kdyby tam někdo umístil pevnou překážku (zeď) a voda vyvěrala ze země. Následující obrázek povodí Orinoka (potřeba zvětšit) by tomu odpovídal: Soubor:Orinoco_drainage_basin_map_(plain)-es.svg.

V souvislosti s tímto jevem lze v češtině nalézt užití termínu bifurkace.

Odkazy:

• W:Casiquiare, wikipedia.org
• https://www.britannica.com/place/Casiquiare
• W:en: River bifurcation, wikipedia.org
• https://phys.org/news/2025-04-rivers-science-shouldnt.html
• Unusual Drainages of the Americas, Robert B. Sowby, Adam C. Siegel, 2025 -- z toho by bylo lépe vypracovat oddělený odstavec

Řeka, říčka a potok

Je nabíledni, že klasifikace toků na řeky, říčky a potoky musí být poněkud umělá, podobně jako je zařazení osoby starší 18 let pod hlavu dospělý poněkud umělé. Tato klasifikace by patrně byla dána nějakou metrikou velikosti, snad jednou z těch, které už jsem uvážil výše pro určení přítok vs. hlavní tok, včetně středního průtoku, délky a plochy povodí (napadá mě ještě něco jako mediánový průtok, podle kterého by nadsoutokový Dunaj mohl vyjít hlavní oproti Innu). Jinými slovy zatímco Svratka je jasně řeka (a Vltava a Labe tuplem), Bílý potok je v české Wikipedii popsán jako říčka, čili něco mezi potokem a řekou. Zavedením mezistupně říčka (srovnej městys jako mezistupeň mezi městem a vesnicí, nebo třeba neformálně městečko) se problém umělé hranice v principu nevyřeší; např. škála průměrných průtoků je v principu spojitá. I toto je tedy případ potenciální víceznačnosti/ambiguity.

Wikidata toky klasifikuje přímo jako (X instance-of river) a (X instance-of brook). To je pro mě překvapující. Jako klíčovou ontologickou kategorii vidím vodní tok/watercourse. Je to toto bytí, které zadává na další bytí, jako je délka, střední průtok aj. Zda je něco řeka nebo potok pro tyto údaje není rozhodující. Jinak řečeno by mě v relačním datovém modelu překvapilo, kdyby řeky a potoky byly v oddělených tabulkách.

Aleš Ruda například uvádí kvantitativní/číselné kritérium pro hlavu veletok. Kromě potoka má i bystřinu. Dohromady má čtyři stupně, mezi nimiž není říčka. Kromě veletoku stupně definuje kvalitativně/nečíselně, např. i zapomoci výrazu "větším množství protékající vody", aniž by se řeklo, co je "větším".

Ohledně slova říčka, je dost možné, že se v odborné terminologii neužívá; to by se muselo vyšetřit.

OpenStreetMap je datový projekt, který obsahuje i definice. Např. https://wiki.openstreetmap.org/wiki/Tag:waterway%3Dstream definuje stream (potok) v kontrastu k řece podle přeskočitelnosti člověkem a tedy podle šířky koryta (česky https://wiki.openstreetmap.org/wiki/Cs:Tag:waterway%3Dstream). Není mi zcela jasné, proč se projekt datově vůbec namáhá rozlišovat řeky a potoky a nespokojí se s vodními toky opatřenými kvantitativními údaji.

Česká legislativa rozlišuje významné toky a ty ostatní. Mezi "významnými" jmenuje řadu toků obsahující slovo "potok" v názvu včetně toků značně krátkých, kratších než 10 km (jedny z nejkratších mají 0,3 km). Jedná se snad o kategorii významnou spíše administrativně než hydrologicky (nevím).

Nepramenící řeky

Nepramenící řekou rozumím ze jména řeku, která tak jak je datově/entitově konstruovaná nemá pramen, ať již proto, že vzniká soutokem vodních toků, proto, že je to distributář/říční rameno nebo snad z jiného důvodu. Musím však vyšetřit, zda se pramenem může rozumět i čemu česká hydrologie aparetně říká zdrojnice; v tom případě mi šlo ani ne tak o pramen jako o ze země vyvěrající pramen. Potom by hlava musela znít "Ze země nepramenící řeky" či podobně.

Příklady: Berounka (ověření viz výše), Dunaj (ověřoval jsem ve Wikidata a pak OpenStreetMap) a dále podle Gemini Ohio, Missouri, Amur, Ganga, Nil, Senegal aj. (neověřoval jsem).

Z hlediska jména by i Amazonka mohla začínat soutokem a sice toků Marañón a Ucayali, což je plauzibilní dle Britannicy, která však co jsem pochopil jeden z toků prohlašuje za Amazonku a sice Marañón. Že Amazonka vzniká soutokem by bylo dle OpenStreetMap i dle Wikidata. Toto zacházení patrně nebrání v hledání/určování pramenů Amazonky (dle odkazů v jednom z oddílů výše), které však Wikidata jak se zdá nevede.

Ob vzniká soutokem dle OpenStreetMap; viz též Wikidata.

Vltava vzniká soutokem dle OpenStreetMap (a Mapy.com) a sice Studené Vltavy a Teplé Vltavy, nikoli však dle Wikidata a jeho políčka origin of the watercourse.

Příkladem distributáře (můj termín podle angličtiny, zbývá ověřit; snad česky rameno) je Malý Dunaj vytékající z Bratislavy, který však vtéká do Váhu a nikoli do Dunaje.

Přijde mi, že v případě řeky vznikající soutokem tam žádná řeka ve skutečnosti nevzniká; to si nejspíš jenom někdo arbitrárně prohlásil nový vodní tok za začínající, bez ohledu na hydrologická kritéria. Příčiny mohly být historické. Mohlo by to však být i tak, že úřad místo aby se zabýval ambiguitou rozhodnutí, který ze stékajících se toků je ten hlavní, radši prohlásil tok pod soutokem za nový. V případě, že by toky měly přibližně stejný střední či mediánový průtok by to i mělo své kouzlo, přijde mi. Apropó, nemusí se konečně jednat ani o úřad jednoho státu: hydrologická síť v jednom státě či jednom impériu spíše může podléhat rozhodnutí císařských, královských, faraonových aj. úředníků než řeka protékající více státy, kde stát může podržení vlastního historického jména vidět jako otázku národní hrdosti.

Tyto úvahy/konsiderace mají pochopitelně vliv na délku konstruované entity. Datový objekt, který by za zdroj Amazonky prohlásil soutok, ale délku si vzal z nejdelší do kopce jdoucí cesty povodím podél toků, by byl nekonzistentní, přijde mi. Sice by pro takovou délku šlo uvážit separátní políčko, ale to patrně Wikidata nemá a nemůže tedy pro Labe uvést jako délku tu, která započítá Vltavu; podobně pro Berounku, která je zde více k věci pod hlavou nepramenící řeky (ale stejný princip dvou délek se vztahuje i na Vltavu).

Co je přítok a co je pramen čili definiční lexikografie

Některá tázání v tomto článku lze vidět jako jakousi zahloubenou techničtější definiční lexikografii. Tedy je lze vidět jako tázání po otázkách jako, co přesně rozumíte přítokem a co přesně rozumíte pramenem řeky? Slovníkové definice typicky takové odpovědi nepodávají; zůstávají na vágní úrovni. Ve Wikiquote mám citaci, kde Quine cituje někoho jiného snad zhruba ve smyslu: ontologie rekapituluje/opakuje filologii.

Např. M-W:tributary má definici 1 "a stream feeding a larger stream or a lake", kde slovo larger (větší?) zůstává technicky definováno. Pakliže aplikujeme tuto definici tak jak je, dostáváme, že nadmělnické Labe je přítok Vltavy. To nás upomíná na to, že slovníkové definice jsou často přibližné, pro technické účely nedostačující. Klíčové slovo: frame semantics. Na pořádné vypořádání se s pojmem poměrně často potřebujeme článek či článeček; stručná slovníková definice nestačí.

Česká definice ze SSČ je "vodní tok vlévající se do jiného toku, rybníka ap.". Tomu rozumím méně než té z M-W; tady je klíčový pojem/vztah vlévat se do. Zajímavé je, že česká definice dává jako příklad rybník (v Česku se snáze setkáme s rybníkem než s jezerem), zatímco anglická jezero (v anglicky mluvících zemích je jezer více než dost, včetně Británie a jezero je přirozený objekt spíše než artificiální).

Disclaimer

Při tvorbě článku jsem konzultoval Google Gemini, avšak s tím, že mu nic nevěřím a vše ověřuji jinde, kromě vzácných případů, kdy údaj ponechávám neověřený a pak i tak deklarovaný. Myšlenka je "supercharge your ideas", nikoli slepé věření a přebírání formulací. Vše formuluji sám případně cituji v uvozovkách.

Náměty

1) Bylo by možné zpracovat více příkladů bifurkací dle Unusual Drainages of the Americas, Robert B. Sowby, Adam C. Siegel, 2025.

2) Bylo by možné systematicky strojově nalézt podezřelé jevy v české vodní síti, stažením dat odněkud (dibavod.cz? Wikidata vede DIBAVOD ID) a napsáním vhodného Pythoního skriptu. M.j. by šlo odpovědět na otázku, u kterých soutoků identifikace pokračujícího vodního toku (ať již řeky, říčky či potoka) neodpovídá střednímu průtoku přitékajících vodních toků coby rozhodčímu údaji; podobně pro délku a velikost povodí, pakliže by tyto údaje byly dostupné. Lze se i ptát, kdy jsou tyto střední průtoky blízko sebe (řekněme do 10 % rozdílu) a tedy poskytují sníženou/neideální jednoznačnost. To lze zobecnit celosvětově při nalezení vhodné databáze. Něco by šlo i z Wikidat, jenže podezírám, že tam tyto údaje budou často chybět; sice očekávám často střední průtok při ústí, např. v D:Vltava, neočekávám střední průtok toku považovaného za hlavní a tedy pokračující, např. ho nenacházím v D:Elbe (nacházím discharge pro ústí Labe, ale nikoli pro místo ústí Vltavy do Labe). Tato rozcvička by dala relativně hodně práce; kdyby se někdo nudil, je to možnost.

3) Najít nějaký říční či hydrologický datový model (ERD) online a zjistit, zda mají řeky a potoky oddělené tabulky.

4) Dojasnit, zda větvení proudů v deltě Dunaje se považuje za proudy jedné řeky a sice Dunaje; snad je to OSM, kdo je ukazuje jako součást Dunaje. A pak dojasnit, zda se těmto proudům v deltě říká ramena.

5) Věnovat oddíl copánkovým(?) řekám, braided rivers. Možná to není víceznačnost, ale alespoň to uhýbá od zjednodušené představy řeky jako jednoho proudu v údolí. Že je to problém pro reprezentaci v informačních systémech naznačuje dotaz v OSM.

Externí odkazy

• W:en: List of river systems by length
• W:en: Source of the Amazon River
• W:en: Source of the Nile River (či podobně)
• W:Strahlerovo číslo
• ZÁKLADY HYDROLOGIE, Renata Pavelková Chmelová, Jindřich Frajer
• 178/2012 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících..., zakonyprolidi.cz
• Hydrografie vodních toků | Klimatologie a hydrogeografie pro učitele | Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, RNDr. Aleš Ruda, Ph.D., 2014, muni.cz