Přeskočit na obsah

Uživatel:Dan Polansky/O české Wikiverzitě

Z Wikiverzity

Následují informace o české Wikiverzitě spíše než o osobě Dana Polanského (o mě). Je to směs faktických pozorování, odhadů (tak indikovaných) a někdy (ale radši zřídka) hodnotících soudů/posouzení/vkusových výroků apod; dále jsou tam návrhové (designové) úvahy/rozbory, čili co by jak ideálně (vůči často nevysloveným kritériím) mělo být.

Vlastní výzkum

[editovat]

Následující citace podporují myšlenku, že v české Wikiverzitě je dovolen vlastní výzkum:

Hledání fráze "vlastní výzkum" v prostoru Wikiverzita nic dalšího povahy pravidla nenašlo, pouze diskuze (5. října 2025).

Autorsky specifické stránky

[editovat]

Považuji za zásadní vlastnost Wikiverzity, oproti Wikipedii, možnost vytvářet stránky pod autorskou kontrolou/vládou s prvky vlastního výzkumu (čili nikoli, že každý kvalitativně neidentifikovaný pseudonym může příjit a editovat můj článek a nikoli, že každý výrok musí být trasovatelný do seriózního zdroje). V tomto smyslu jsem založil řadu článků v anglické Wikiverzitě. Nyní se chci podívat, do jaké míry se tento aspekt "rozjel"/ujal v české Wikiverzitě a do jaké míry je spíše očekávat odpor či překážky.

Příklady stránek specifických pro uživatele:

V hlavním jmenném prostoru (převést na tabulku?):

V uživatelském prostoru

Forma titulu

[editovat]

Výše vidíme často formu "Téma/Uživatelské jméno" a "Téma/Podtéma/.../Uživatelské jméno". Našel jsem jeden příklad formy "Téma (Uživatelské jméno)".

Hledání stránek s titulem obsahujícím závorku: intitle:/\(/

Stránky pana Škrdly

[editovat]

Ty byly svého času v hlavním jmenném prostoru, ale byly přesunuty do uživatelském (proč? příliš nízká kvalita pro hlavní jmenný prostor?). Existuje přesměrování Úvahy/Jakuba Škrdla. Diskuze je zde: Diskuse_s_uživatelem:Jakuba_Škrdla/Úvahy. Tam je jako zdůvodnění od Mmh toto: "[...] Tedy, jde o to, že se jedná spíše o takové osobní poznámky k různým tématům, která autora zaujala a která se vůbec nutně netýkají teorie relativity. Jsou psány bez ohledu na odbornou přesnost nebo na jazykovou úroveň, a vlastně nejsou určeny nikomu než autorovi samotnému. Takže je to typický případ textů pro osobní uživatelský prostor, kam to navrhuji celé přesunout." To je plauzibilní: je-li stránka určena pouze autorovi samotnému, nemá být v hlavním jmenné prostoru. A pakliže stránky vykazují do očí bijící defekty/vady když jde např. o chybějící mezery za interpunkcí a tenuózní relevanci vět k nadpisu stránky, to naznačuje jakost/kvalitu, která pro "hlavák" nejspíš není dost dobrá. Tam se pak rozjela diskuze, kde někteří přesun do uživatelského prostoru nechtěli.

K samotnému přesunu došlo až 26. ledna 2023, aparentně/patrně z Teorie relativity/Jakuba Škrdla na Uživatel:Jakuba Škrdla/Úvahy. A pravda je, že o teorii relativity všechny ty úvahy nebyly; to už by musely být na stránce "Uživatelské úvahy/Jakuba Škrdla" apod. Navíc, jak píšu v oddílu #Volba hlavního jmenného prostoru vs. uživatelského, ne každý materiál patří do "hlaváku" a z namátkového prohlédnutí si těchto úvah mi přijde, že jsou tedy opravdu dost řekněme nepřesvědčivé (či jak to říct). Například obsah stránky Uživatel:Jakuba Škrdla/Úvahy/Modelace reality má k názvu vztah řekněme dosti netěsný. Věta "Ve vědeckopopulárním pořadu Meteor na ČRO 2 jeden odborník vysvětloval,že čím méně přesný je model reality,tím je to lepší" už je prostě jenom absurdní.

Volba hlavního jmenného prostoru vs. uživatelského

[editovat]

Stránky podobného charakteru se aparentně nacházejí jak v hlavním tak uživatelském prostoru. Podobně je tomu v anglické Wikiverzitě. Otázka je, čím má být volba řízena.

První formulace je jednoduchá, ale málo sdělná: pokud je stránka málo hodnotná pro hlavní jmenný prostor, má být v uživatelském. Stránka, která slouží především autorovi a druzí čtenáři z ní budou mít jen málo, může dost dobře být v uživatelském prostoru; pakliže autor aspiruje na to, aby stránku četli ostatní a usiluje i o to, dát jí trochu kvalitu a formu, stejně jako je ochoten reagovat na připomínky na diskuzní stránce, a pakliže se zadaří, pak by byla stránka pro hlavní jmenný prostor (mainspace; to je ale dlouhý termín!)

Spolupráce

[editovat]

Aspekt spolupráce na Wikiverzitě vidím jinak než na Wikipedii. Wikipedí princip, že každý může editovat každý článek, podle mě na Wikiverzitě nelze dost dobře uplatnit; když je to vlastní výzkum, tak právě že uvedeného autora. Wikipedie se může synchronizovat se seriózními zdroji a dle nich řešit spory o obsah; to vlastní výzkum (včetně vlastní argumentace) neumožňuje. To neznamená, že kdo není autor nemá právo zkusit udělat žádnou editaci, o které loze předpokládat, že bude nekontroverzní, např. opravu překlepu; ale v případě neshody vyhrává autor. V případě porušení etických principů na stránce ze strany autora však mohou ostatní do stránky zasáhnout proti vůli autora (zjevně by to bylo porušení autorského práva, ale též např. něco jako šíření nějakých myšlenek vybízejících k hrubému porušení lidských práv?.

Spolupráce na Wikiverzitě může spočívat např. v tom, že na mluvní/diskuzní stránce článku ostatní zvednou připomínky, náměty, poukážou na vady apod. Příklad je zde: en:Talk:Motivation and emotion/Book/2025/AI companions and loneliness; učitel JTNeil podle čeklistu hodnotí text a dává podněty ke zlepšení. Což je tedy ale hodně práce pro něj! Já jsem čerstvě zvedl připomínky k článku en:Talk:Ninefold Resonance Theory, což je tedy ale podle mě pseudofilozofie a je dost diskutabilní, zda má zůstat v hlavním jmenném prostoru (zase z oné diskuze se jeden něco může naučit).

Spolupráce více editorů přímo na jedné stránce je smysluplná pro ty stránky, které nemají určeného autora. Například stránka Němčina je jakýsi rozcestník na zdroje podporující učení se německy; proč ne.

Velmi malé stránky

[editovat]

Výhonky (česká Wikipedie jim hanlivě říká pahýly):

Přednášky

[editovat]

Některým stránkám říká česká Wikiverzita "přednášky".

Příklady:

Významní přispěvatelé

[editovat]

Sedm vedoucích přispěvatelů dle počtu "článků/articles" na základě wikiscan.org (30. září 2025):

Uživatel Počet nových článků/articles Seznam dle xtools Poznámka
Kychot 2,128 xtools: Kychot Správce. Vytvořil řadu pro uživatele specifických stránek.
Juandev 1,344 TBD Vytvořil řadu pro uživatele specifických stránek, kde některé byly přesunuty do uživatelského prostoru.
Bodlina 676 TBD
Mmh 457 TBD Správce, byrokrat a učitel. Snad vede kurz, kde si jeho studenti pořizují poznámky z přednášek.
Kusurija 396 TBD Správce. Jeho projekt Délky period převrácených hodnot prvočísel má řadu podstránek (používá Python? pokud ne, pak dělá množství strojové práce ručně, což si nejsem jistý, že je produktivní).
Kenjiro995 173 TBD
Legulka 67 TBD

Odkazy:

Smazání a přesun do uživatelského prostoru

[editovat]

Anglická Wikiverzita často před smazáním stránek upřednostňuje přesun do uživatelského prostoru. Takový přesun má sice v některých ohledech stejný účinek jako smazání, ale v jiných nikoli: uživatel má pořád přístup ke svému textu, stejně jako ostatní, pakliže se k němu nějak proklikají, dále ho může editovat a uvádět do lepšího stavu, a to třeba až do takového stavu, že by bylo myslitelné přesunout text zpět do "hlaváku" (když si o to někde požádá). Navíc to umožňuje nesprávcům (vlastně komukoli, i neuživatelům) prohlédnout si, co vlastně bylo kvazismazáno (přesunuto). Pravé smazání nic takového neumožňuje. Česká Wikiverzita snad postupuje podobně, jak naznačuje příklad přesunu stránek Juandeva a pana Škrdly.

Existuje diskuze o smazání: Wikiverzita:Diskuse o smazání; historické diskuze jsou zde: Kategorie:Wikiverzita:Archiv diskusí o smazání.

Příklady:

  • Wikiverzita:Diskuse o smazání/Studuji kompostárenství (Juandev) vedla k přesunu do uživ.prostoru: Uživatel:Juandev/Studuji kompostárenství.
  • Wikiverzita:Diskuse o smazání/Kov/Juandev/Repase dvířek elektroskříně vedla vedla k přesunu do Uživatel:Juandev/Problémy/Kov/Repase dvířek elektroskříně. Ono to asi hlavně tematicky nebylo správně; nespadá to ani tak pod studiu kovů jako spíš něco jako "udělej, urob a oprav si sám", až na to, že výsledek investigace byla stejně delegace na profesionály ("Tentokrát řešil problém profesionální lakýrník"). Onen postup nebyl postup (otázky nejsou postup); ona označení P1 až P3 jistě neoznačovala tři postupy, tak těžko říct, co vlastně označovala. Ovšem tedy z diskuze: "Ponechat. Studium výzkumem spadá plně pod rámec Wikiverzity.--Juandev (diskuse) 7. 8. 2014, 21:13 (UTC)". Ach tak. Diskuze je zajímavá; ukazuje, jak kdo přemýšlí a má více účastníků (Jedudědek, Tchoř), což už později snad nebylo. Ovšem tedy: 'Jistě, DOSy se mají uzavírat po měsíci, ale je tu nějaký Juandev, který stále říká "já bych ještě počkal" atd. Takže na něho přestanu brát ohled a všechno to prostě smažu, oukej. --Mmh (diskuse) 27. 3. 2015, 19:25 (UTC)' Co dodat?

Projekty s více účastníky

[editovat]

Slovo "projekt" teď použiji relativně volně.

Mimo jiné tyto "projeky" mají více účastníků:

Viz též oddíl #Kombinované lyceum.

Minimální užitečný artefakt

[editovat]

Pracuji s pojmem minimálního užitečného artefaktu (MUA), což je hodně volný překlad z anglického minimum viable product (vlastně nejen překlad ale i posun: životaschopný --> užitečný a produkt/výrobek --> artefakt). Slovo artefakt užívám způsobem, které odpovídá užití anglického artifact v korporátních ontologiích/terminologiích, takže zahrnuje např. i stránky.

Cokoli založím v hlavním jmenném prostoru musí být minimální užitečný artefakt, jinak to tam nemá co dělat a má to být místo toho v uživatelském prostoru nebo nikde. Můj dne 30. září založený článeček mé požadavky na MUA splňuje (dle mého posouzení): Etymologie není sémantika/Dan Polansky (jméno stránky mi nevyhovuje, ale co nadělám).

Stránku Ontologie (informatika) za MUA nepovažuji: na to má příliš málo obsahu a odkazů a oproti Wikipedii prakticky nepřináší nic. Za mě smazat či přesunout do "uživáku". Podobně Pojem/Juandev; na to je to ve velmi špatné kvalitě a rozsahu.

Rozpracované stránky

[editovat]

Česká Wikiverzita patrně toleruje rozpracované stránky v hlavním jmenném prostoru, ve stavu "hlaváku" spíše nehodném. Některé z nich jsou označeny skrze Šablona:Pracuje se (viz též Speciální:Co odkazuje na/Šablona:Pracuje se).

Příklady:

  • Jan Lanecký. Pracuje se. Formátování obsahu podivné; v oddílu Odkazy je zjevně něco, co nejsou odkazy. Název stránky je encyklopedická hlava, ze keré není patrné, že je pod kontrolou jendoho autora (a třeba také není?. Není jasné, jak se wikiverzití zpracování takové hlavy bude lišit od wikipedího, případně čí vlastní výzkum tam bude, když není uveden autor.
  • Bambarština/Mmh. Tady šablona zůstala z roku 2021. Asi to ničemu tak moc nevadí, jedině z hlediska přísného řízení projektu.
  • Výslovnost řečtiny. Tady je navíc Šablona:Nehotovo. A je tam řada zcela nevyplněných oddílů; informace poskrovnu, ale něco tam je.

Nalezitelnost Googlem a indexování Googlem

[editovat]

Narozdíl od anglické Wikiverzity je v české Wikiverzitě indexován i uživatelský prostor. Vyplývá to z nastavení v MediaWiki:Robots.txt (srovnej en: MediaWiki:Robots.txt, dle jehož historie revizí došlo k vyjmutí uživatelského prostoru v prosinci roku 2019).

Pokus/příklad (1. října 2025):

Anglická Wikiverzita:

  • Hledání "Let's have a look at some utterances Mike Graham" Googlem nalezne en: COVID-19/Dan Polansky/2020-Q1Q2, což má třetí úroveň zanoření. Co se tu děje? Co se tu nedaří (nebo naopak daří)?

Z pokusu výše je patrné, že Google nenajde/neindexuje všechny stránky, ale není jasné, podle jakého klíče. Jak to přesně funguje nevím. Snad to nějak záleží na tom, jak moc a odkud je stránka odkazována? Výše na základě superficiální empirie spekuluji, že úroveň zanoření skrze slašítko/lomítko by mohla hrát roli, ale jak to řádně ověřit a proč by měla?

Pakliže by úroveň zanoření hrála roli, potom by mě milý formát v názvu stránky Problémy s Internetem (Juandev) měl nejen estetický (a tedy snad trochu subjektivní) ale i praktický dopad. Lidé si dávají práci s obsahem, aby ho někdo četl a mohl najít, třeba i z Googlu, DuckDuckGo a Bingu. Většina mých článků v anglické Wikiverzitě má aspekt zanoření ošetřen dobře: mají formát "One man's look at X" a podobné, včetně "An analysis of X" a "A critical look at X", čili žádné zanoření.

Důvod pro vyjmutí uživáku

[editovat]

Proč anglická Wikiverzita vyjmula uživák z vyhledávání mi jasné není. Konečně ve výsledku vyhledávání se stránky objeví s jasným označením "User:", takže kdo vyhledává je může směle ignorovat, chce-li. Argument by mohl být, že když je prostor indexován, projekt má větší odpovědnost za odstranění závadného obsahu, jako je porušení autorských práv, pomluva, aj. (což jsou příklady protizákonného jednání). Je-li uživatelský prostor neindexován, projekt se může hájit, že např. i když došlo k porušení autorského práva (nikdo si toho nevšiml), hledači onoho textu na webu ho jen tak nenajdou (a podobně když jde o pomluvu). Diskuzi vedoucí k vyjmutí jsem zatím nenašel, takže použité argumenty neznám.

Příspěvek do blogu vs. článek

[editovat]

V anglické Wikiverzitě je od prosince 2019 uživatelský prostor vyjmut z indexování Googlem (a snad i jinými vyhledávači). V české však zatím nikoli. To nabízí malý článeček založit jako příspěvek do blogu namísto jako samostatný článek. Výhoda samostatného článku je, že vybízí k používání nadpisů (včetně podnadpisů) a k diskuzi spojené s tím jedním tématem. Zda se rozdíl nějak promítne do nalezitelnosti jasné není.

Kombinované lyceum

[editovat]

Stránky pro kombinované lyceum ukazují jeden způsob, jak dělat věci (hlavní autor/garant/apod. je patrně Mmh). Nacházím následující kořenové stránky:

V podstránkách se nachází jednak něco jako skripta a jednak co jsou patrně zápisky studentů z přednášek.

Zastřešující kategorie pro všechny tyto stránky je patrně tato: Kategorie:Střední škola.

Stránka ZSV pro kombinované lyceum/Jedinec a společnost nemá uvedeného autora a vypadá docela hezky vypracovaná. Není označena jako vlastní výzkum a nemá žádné řádkové reference ani neřádkové zdroje na konci (přísně nazíráno je neuvedení zdrojů náběh na plagiát ve smyslu použití myšlenek bez uvedení zdroje, není to však porušení autorského práva, kde se jedná o ochranu konkrétního vyjádření myšlenek, např. přesné sekvence slov; to je ovšem nejspíš krajně přísné nazírání). Jak se budou řešit případné spory o obsah a formu nevím. Hlavním autorem je patrně Mmh, ale v historii revizí jsou vidět další uživatelé a to s významným příspěvkem. Protože je to podstránka stránky ZSV pro kombinované lyceum, nejspíš to celé má pod taktovkou Mmh a v případě sporu o formu či obsah bude mít poslední slovo (odhad); proč ne.

Ono lyceum je dle stránek W:Střední škola Waldorfské lyceum z Prahy. Jeden by si myslel, že aplikuje Waldorfskou pedagogiku. To by mohlo vysvětlovat, že se odvážili dosti neortodoxně a netradičně jít na wiki online. Podle Wikipedie s odkazem na iDnes "Škola dosáhla v prvních nových státních maturitách 2011 nejlepších výsledků ze všech středních odborných škol v republice"; zřejmě nějakej lepší oddíl.

Hlasování o právech

[editovat]

Mimo jiné o právech správců (např. hledání "WV:Kusurija" je hledání řetězce v daném jmenném prostoru):

Hlasování bez dedikované stránky:

Transkluze stránky Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty/Archiv: Toto je archiv žádostí o práva správce, byrokrata:

  • (Podáno: 2014-07-15) kusurija (nezvolen (neplatné hlasování))
  • (Podáno: 2015-05-14) kusurija (2.) (2015-06-25 zvolen jako správce)
  • (Podáno: 2015-05-16) Mmh (2015-06-25 zvolen jako byrokrat)
  • (Podáno: 2015-05-25) Kychot (2015-06-25 zvolen jako správce)
  • (Podáno: 2015-05-31) Danny B. (2015-07-01 nepotvrzen jako správce)
  • (Podáno: 2015-05-31) Danny B. (2015-07-01 nepotvrzen jako byrokrat)

Pravidla jsou zde, včetně kvóra, volení správců, jejich odvolání aj.: Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty.

Problémy/změnové požadavky:

  • Kategorie s uzavřenými hlasováními má jedinou položku a žádosti o právech nevede. Snad by tam tyto žádosti témž patřily? Leda by někdo tvrdil, že to nejosu hlasování nýbrž žádosti o komentář? Ale podle pravidel jsou to opravdu hlasování?
  • Umístění žádostí o práva coby podstránek "Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty" nedává smysl; nejsou to podpravidla, podrobnosti k pravidlům či tak něco. Srovnej český Wikislovník, kde to snad dává smysl.

Wikiverzita vs. Wikiknihy

[editovat]

Podle stránky B:Wikiknihy:Co jsou Wikiknihy: "Zdejší knihy mají mít vzdělávací obsah a patří mezi učebnice. Slouží k získání konkrétních vědomostí a poznatků. Vlastní próza ani poezie sem nepatří. Wikiknihy také nejsou místem pro prezentaci vlastního výzkumu a neověřených teorií."

Důsledky:

1) Vlastní výzkum je ve Wikiknihách zakázán. Vlastní výzkum je unikátní diferenciátor Wikiverzity: je to něco, co činí Wikiverzitu nenahraditelnou mezi ostatními wiki nadace WikiMedia (což se získá teprve po zkoumání ostatních projektů, nejen Wikiknih, ale získá).

2) Artefakty ve Wikiknihách mají být typu kniha a specificky učebnice. Artefakty typu článek pod to nespadají. Tedy je možnost publikovat články (v anglické Wikiverzitě v rámci Wikijournals, kde je to peer reviewed ale i mimo) diferenciátor Wikiverzity oproti Wikiknihám.

Reference

[editovat]
  1. Wikiverzita:Diskusní_prostor#Název_pro_založení_článku_specifického_pro_autora