Přeskočit na obsah

Uživatel:Dan Polansky/Blog

Z Wikiverzity

Tento blog se možná rozjede a možná ne. Měl by obsahovat především položky, které mají nějaký vzdělávací potenciál. Můj blog na anglické Wikiverzitě už zopár položek obsahuje. Bude tu více položek na stránku, nikoli podstránka per příspěvek. Archivace bude nejspíš na roční bázi, podobně jako se archivuje typicky moje diskuzní stránka na anglickém Wikislovníku (nebo na víceroční, dynamicky podle objemu?). Ostatní mohou diskutovat na diskuzní stránce celého blogu.

Matematika, Marek Valášek a Mirko Rokyta

[editovat]

Svého času jsem viděl docela zajímavé video s Markem Valáškem a Mirko Rokytou (z hudební skupiny Asonance! další podobný týpek je Luboš Pick). Sice na Weitze z Hamburgu s jeho velkým množstvím a úžasnými grafikami to nemá, ale ten je v němčině.

Tady něco je:

Více videí lze nalézt hledáním dvojice výrazů Valášek a Rokyta. Jinak Marek Valášek má kanál, který není omezený na Mirko Rokytu.

Mnoho zábavy v nadzámčí.

(Ostatně video s Lubošem Pickem si můžete najít hledáním sami.) --Dan Polansky (diskuse) 27. 9. 2025, 09:49 (UTC)

Astronomie a Jiří Grygar

[editovat]

Ti starší, jako já, si možná pamatují Jiřího Grygara z televizního pořadu W:Okna vesmíru dokořán. Jiří Grygar mimo jiné napsal stejnojmennou knihu, spolu s Vladimírem Železným (ano, Volejte řediteli [vesmíru]!); knihu fantasticky ilustroval Kája Saudek. Jeho ilustrace slouží jako skvělé mnemoniky jistých klíčových myšlenek, např. že výdělečná astrologie živí prodělečnou zato seriózní astronomii nebo že lze positovat, že všude tam, kam se kamera na Marsu nedívá, jsou zelení mužíci.

Snad by někdo ocenil prohlédnout si moderní přednášku na YouTube. Tady něco je:

Další videa se mi teď nechce hledat a pořádat do wiki; přidá se někdo, kdo není tak kolosálně líný?

Mnoho zábavy! --Dan Polansky (diskuse) 28. 9. 2025, 16:29 (UTC)

Křehkost lidské paměti

[editovat]

Musím si opakovaně připomínat a uvědomovat, jak je lidská paměť křehká, nespolehlivá. Stává se mi, že si takzvaně pamatuji z textové zdroje citaci, která tam v mnou zapamatované podobě není (často je tam něco podobného; někdy je to jiný autor, třeba nějak související). To je jeden z podnětů k tomu věci důkladně zdrojovat a opakovaně si prohlížet přesný text ve zdroji místo toho, aby se jeden spoléhal na vlastní paměť. Nicméně uvést text podle paměti lze, pokud jasně signalizováno, například pomocí fráze "co si pamatuji". Na druhé straně tak jeden křehkost vlastní paměti ukazuje ostatním. Ale co; jsme jenom lidé, nikoli moravcovští uploadi nebo Elon Musk připojený skrze neuralink na flash drive. A dále, je to pochopitelně podnět pro vedení záznamů vůbec: záznam zkáze zdaleka tak snadno nepodléhá, pročež má výrazně vyšší váhu u soudu. --Dan Polansky (diskuse) 30. 9. 2025, 11:10 (UTC)

České texty řeckých a římských filozofů online

[editovat]

V jisté skupině jsme se chtěli začíst do textů antických (řeckých a římských) filozofů a to česky, online namísto papírově. Ty by ideálně byly na Wikizdrojích, což jaksi v tuto chvíli povětšinou patrně nejsou. (V angličtině je situace zcela jiná; na Wiksource je toho mnoho.) Není ani jisté, že existují moderní překlady do češtině volně dostupné.

Něco (co?) jsem našel pro Platóna a vložil na diskuzní stránku českých Wikizdrojů.

Odkazy:

  • Platón -- překlady do češtiny, comenius-bibl.wz.cz -- katalog překladů; hledání slova "online" se i najdou odkazy na verze online, jenže často pouze skeny
    • Odkázaný příklad: Faidros, čili, O kráse, ndk.cz -- text je patrně archaický, nicméně s poměrně moderním pravopisem

Alternativou by bylo koupit si český text v obchodě Apple Books, byl-li by dostupný (pro mě dobrém, protože mám iPhone), případně z Amazonu (ten je dostupný jak z iOS tak z Androidu). To bychom však museli učinit všichni; předávat si jediný mobilní telefon je nepraktické.

Situace na Wikizdrojích je dojmově následující. Stránka S:Autor:Platón sice katalogizuje díla a odkazuje (což je prima), ale všechny odkazy do Wikizdrojů pro Platónova díla jsou červené. Stránka S:Autor:Aristotelés má jeden modrý odkaz, ostatní červené. Stránka S:Autor:Marcus Aurelius má též červený odkaz do Wikizdrojů; jsou tam patrně Hovory k sobě pod jiným jménem.

Pro tangenciální zajímavost: hledání slova Platón ve Wikiverzitě.

--Dan Polansky (diskuse) 1. 10. 2025, 08:31 (UTC)

Názvy článků, jejich rozlišovače aj.

[editovat]

Coby rozlišovač článků jsem navrhl uživatelské jméno, tedy např. "Pojem (Dan Polansky)", místo onoho mě nelibého Pojem/Dan Polansky. Ale šlo by též použít rok, tedy "Pojem (2025)". Tím by problém sdílené hlavy byl vyřešen, leda by náhodou dva editoři chtěli v témže roce založit článek pod touže hlavou. Ale pak by šlo použít číslo, jak ho používají některé verze Windows, tedy "Pojem (2025, 2)". A ostatně by šlo užít jenom číslo, tedy "Pojem (2)". Zase někdo by mohl chtít vědět, kdo je autorem, hned z názvu stránky, a když by to byl autor, který ho spíše zklamal (když jde o zajímavost, kvalitu, aj.), tak by článek směle vyignoroval? Nevím.

Ovšem tedy název "Pojem/Dan Polansky" na mě působí, jako kdyby byl o pojmu Dan Polansky (ve smyslu oněch zdrojů, které připouší pojmy pro individua). Špatné. --Dan Polansky (diskuse) 2. 10. 2025, 09:21 (UTC)

Malé editace a pískoviště

[editovat]

V anglické Wikiverzitě mám rozpracovaný text o přesunutí malých editací do pískoviště, včetně rozboru, proč je to dobré a co jsou alternativy. Myšlenka se mi velmi zamlouvá. --Dan Polansky (diskuse) 3. 10. 2025, 11:37 (UTC)

Legrácku odkazující na Sašu Barona Cohena jsem odstranil. --Dan Polansky (diskuse) 14. 11. 2025, 14:16 (UTC)

Ukončení Fialy a svoboda slova

[editovat]

Jedu autobusem a vidím billboard s nápisem: "Ukončit Fialu [...]". A říkám si, je toto vůbec možné? Ta symbolika toho přece není zastřená. Přece svoboda slova končí tam, kde začíná zákaz vybízení k nezákonnému násilnému činu. Jistě si někdo může myslet, že "ukončit Fialu" může znamenat ukončit vládu Fialy. Ale pak se jistě na plakát vešlo i "Ukončit vládu Fialy"?. Jiný význam je zřejmý: Fialu zabít. (Tento význam je doslovnější: slovo "Fiala" daleko spíše odkazuje k osobě než k její vládě.) Zabití Fialy nemá udělat zadavatel reklamy nýbrž někdo jiný. V obecném populárním vědomí je jistě minimálně třídílný film Terminátor s bucharem Arnoldem. Terminátor měl za úkol terminovat, čili ukončit existenci typicky lidského subjektu. Etymologie je latinská, snad ze slova terminus, v jednom významu konec. Není potřeba doktorát na pochopení této symboliky. Že tuto podezřelou frázi nacházíme na plakátu politické strany, jejíž jeden čelný představitel je podezřelý ze sympatií k fašismu, snad stojí za zvážení též.

(Tento příspěvek mě poněkud znervózňuje, neboť je na pohled politický. Tady jde ale spíše o pokus o právní, etymologickou a kulturní/symbolickou analýzu. Na požádání příspěvek odstraním.) --Dan Polansky (diskuse) 3. 10. 2025, 16:46 (UTC)

Wikiverzita vs. Blogger

[editovat]

Zamýšlím se nad tím, zda bych měl raději přesunout svoji aktivitu na Blogger, kde mám účet. V nedávném čase jsem tam zveřejnil několik příspěvků, jeden lehkovážný. Ve svých souborech mám vypracovaný český text na téma analýza pojmu bytí a zvažuji, zda ho umístit na Blogger či do české Wikiverzity (anglický text již existuje v anglické Wikiverzitě). Blogger nyní ukazuje statistiku přístupů (page views); alespoň to.

Nespornou výhodou Wikiverzity je technika wiki, včetně historie revizí, řádkových referencí, auto TOC, šablon, aj.

Zásadní nevýhodou, která se nyní ostře projevila v anglické Wikiverzitě, je špatná regulace a (velmi?) špatné chování správců. Jsou tam špatně definovaná pravidla, takže není jakoby "legální" jistota; není jasné, co smím a nesmím a co se může stát s mými stránkami. V české Wikiverzitě je situace sice zatím utěšenější v některých ohledech, ale pořád tu zůstává, že alespoň proti jednomu vysoce problematickému jedinci nebyly v posledních deseti letech užity žádné donucovací prostředky, pakliže správně vidím. Reakce správců české Wikiverzity na můj dotaz o tom, kde byla diskutována a schválena pravidla, je tristní. A je otázka, zda chci, aby moje texty byly nadále spojovány s projekty, které z velké části tvoří něco, co bych poeticky nazval odpadky (neřku-li feces).

Na Wikiverzitách s jejich otevřeností je činných řada lidí poměrně hloupých, líných, polovzdělaných či zlovolných. Nevidím teď, jak tomu zabránit. Musím se ptát sám sebe, zda se opravdu v takových kruzích chci nadále pohybovat.

Co včil? Technika dobrá; projektové řízení a řízení osob špatné. Pochodeň svobodného softwaru a otevřeného obsahu září hezky, ale wiki není zdaleka ten jediný governance model; v softwarových projektech nepřipadá taková anarchie v úvahu. --Dan Polansky (diskuse) 25. 12. 2025, 07:12 (UTC)

Zda-li je Vltava vlastně Labe

[editovat]

Pakliže jsem se správně díval, podle velikosti toku je Vltava vlastně Labe a ono údajné Labe nad Mělníkem je něco jiného. Možná se užívají ještě jiná kritéria než velikost toku (litry za sekundu či tak něco).

Podobně aparentně bezvýznamnou otázkou se zabývá článek "Jihlávka čili Svratka?"[1]. Čili tento druh tázání, napohled malicherný, není zeměpiscům zcela cizí. --Dan Polansky (diskuse) 6. 1. 2026, 14:48 (UTC)

K tomu:

"Na tzv. Ptolemaiově mapě z poloviny 2. stol. n. l., což je určení míst, pohoří a řek podle souřadnic v díle Geógrafiké hyfégesis je Vltava ještě považována za horní tok Labe a vlastní horní tok Labe je tedy přítokem, navíc nezmíněným."[1]

A dále:

'Normalerweise behält bei jeder Verzweigung von zwei Gewässern der längere Zweig den Namen des Hauptflusses, während der Nebenfluss einen andern Namen erhält. Nicht so bei der Elbe. Tatsächlich ist die Moldau, welche beim tschechischen Mělník in die Elbe mündet, um rund 150 Kilometer länger als die restliche Elbe. Korrekterweise müsste man also die Moldau in Elbe umbenennen und der heutigen „Rumpf-Elbe“ einen neuen Namen geben.'[2]

Zde je zmíněna délka přítoku jako kritérium, nikoli průtok v místě soutoku. Vltava vyhrává i dle délky přítoku jako "skutečná" Labe.

A ještě:

'Wieso heißt der Fluss ab hier nicht Moldau, sondern Elbe? Sárka Kalfarová, die das oft von Reisegruppen gefragt wird, lacht:
'„Das weiß ja niemand! Also, die Moldau ist sowohl der längere Fluss als auch der Breitere, ja, und trotzdem fließt nicht die Moldau, sondern die Elbe weiter bis nach Hamburg.“'[3].

A pak:

"V každém případě je od Mělníka název Labe vlastně pseudonymem Vltavy, která měla plné právo podržet si své jméno až do Severního moře. Od pramene k soutoku je totiž o celých 70 kilometrů delší. Inu, stalo se."[4]

K tomu:

"Na soutoku Vltavy a Labe v Mělníku je Vltava víc vodnatá a delší. Vzniklá řeka by se tedy měla jmenovat Vltava."[5]

Otázka je, jakou roli hrají úhly přítoků (geometrie), charaktery říčních údolí přítoků aj.

Když se jedná o úhel, sice je Vltava více pod úhlem než Horní Labe (či co to je), ale přijde mi, že spíše drobně[6].

Vcelku hodnotně k tomu německá Wikipedie, W:de: Nebenfluss:

"Beim Zusammentreffen zweier Flüsse fließt üblicherweise der kleinere als Nebenfluss in den größeren Fluss, der als Hauptfluss den Namen beibehält. Welches Maß die Größe des Flusses festlegt, ist jedoch nicht verbindlich definiert. Die historisch gewachsene Namensgebung hat üblicherweise den augenscheinlich größeren Fluss den Namen beibehalten lassen. Üblicherweise wird daher die Wasserführung herangezogen, um den Hauptfluss zu bestimmen. Gelegentlich, etwa wenn das Volumen der Flüsse nicht bekannt oder nicht offensichtlich ist, werden die Lauflänge oder das Einzugsgebiet, beides annähernd aus topografischen Karten bestimmbar, herangezogen."

A další odkazy, bez citace výňatků:

Otázky:

  • Které jiné dvojice řek vykazují nejednoznačnost při soutoku?

K užitým jazykům zdrojů: čeština samozřejmě; angličtina je globální lingua franca; němčina je bývalá lokální lingua franca, která se (velmi?) často učí na českých gymnáziích.

--Dan Polansky (diskuse) 7. 1. 2026, 11:25 (UTC)

K otázce, zda je průtok (litry za sekundu) či délka toku lepší metrika. Především je průtok rozumně lokální, byť u některých řek značně proměnlivý v čase, tedy je nutno vzít něco jako střední hodnotu průtoku. Oproti tomu vyžaduje délka něco jako rekurzivní vyhodnocení: abych zjistil, jak dlouhý je přítok, musím zjistit, jak dlouhé jsou přítoky na soutocích výše, a to až k pramenům. Naivně průtok zjistím "okometricky", což nebude ani tak průtok jako spíš geometrická šířka toku (pozor na odlišnou hloubku, aj.). Tedy je např. Bílý potok jasně přítok Svratky (ve Veverské Bítýšce), aniž by bylo potřeba to nějak sofistikovaně odborně posuzovat, co je co (a kdo je kdo, a kdo je ondatra).

Ještě k otázce pojmenování vs. členění na entity. Některé zdroje to prezentují tak, jako by otázka byla pouze či hlavně o tom, jak co pojmenovat. Ale tak tomu podle mě není; jde o to, kde jsou které entity a jakou mají extenzi. Mohu se například ptát: jak je dlouhá řeka protékající německým městem Hamburk? Pojmenování řeky jsem se zcela vyhnul, stejně jako v dané otázce nedávám nijak znát, že by mohl vzniknout nějaký problém s přiřazení říčních/potočních segmentů řekám. Pakliže k řece protékající Hamburkem přiřadím Vltavu jako její pokračování, dostanu jinou odpověď na celkovou délku než je ta konvenční, kde hamburská řeka pramení v Krkonoších. --Dan Polansky (diskuse) 8. 1. 2026, 12:40 (UTC)

K tématu obecněji má co říci následující zdroj:

  • Correct placement of the most distant source of the Amazon River in the Mantaro River drainage by James Contos and Nicholas Tripcevich, 2014
    "A river’s source can be defined as either (a) the farthest upstream point along the main river, found by following the channels with the highest average discharge (the ‘mainstem’) or (b) the absolute farthest upstream point in the entire river basin, which may involve following a tributary upstream. These two source points are best termed the ‘principal source’ and ‘most distant source’, respectively, and may or may not coincide. While the principal source stream usually commands the same name as the river at its mouth, the most distant source defines the river system’s maximal length."

A k Amazonce a jejímu prameni vede česká stopa:

Jedno je ze zdrojů jasné. Ve frázi "hledání pramene Amazonky", slovo Amazonka nemůže definičně označovat úplnou sekvenci říčních segmentů, které řeku konstituují. Kdyby tak činilo, potom by určení pramene bylo analytické apriori (z definice) (snad tu kantovskou teminologii užívám správně; chtělo by to si ji osvěžit). Nikdo by nemusel nikam jezdit, určovat různá kritéria, měřit průtoky aj.; historická konvence by stanovila sekvenci říčních segmentů, do jisté míry arbitrárně/libovolně, a tím by diskuze byla u konce. Co by slovo Amazonka mohlo místo toho definičně označovat? Například řeku definovanou jejím ústím do moře (obecně i jinam) a ničím jiným. K definici by tak stačil jediný bod (lat, lon); zbytek už by nebyla otázka definice té jedné řeky nýbrž otázka, jaká kritéria se mají užívat při určení, co je přítok a co nikoli. Ale tak tomu historicky téměř jistě je; totiž u velmi dlouhých řek nemohou historicky uživatelé jazyka (včetně prehistorických kmenů) znát celou sekvenci segmentů a místo toho pouze znají řeku jako něco, co se vyskytuje tam a tam, poblíž jejich místa života. --Dan Polansky (diskuse) 13. 1. 2026, 11:00 (UTC)

Jak je dlouhá Volha

[editovat]

Cvičení: určete bez konzultace mapy, jak je dlouhá Volha, odhadem. Rationale: především v oboru managementu a podnikového řízení se odhadování nevyhneme; nemůžeme všechny údaje určit přesně ze spolehlivých zdrojů. Učit se odhadovat, odhady upravovat a uvědomovat si svou omylnost je klíčová schopnost.

Realizace: co si pamatuji, Nil má kolem 6000 km. Volha je též dlouhá řeka, velká řeka, ale kratší než Nil. Volha je evropská řeka. Řekněme, že by Volha mohla mít bratru 3000 km. Proč jsem to způlil nevím. Pokoušel jsem si vybavit mapy.

Porovnání se skutečností: 3 530 km[7]. Hm, to vyšlo až podezřele dobře. --Dan Polansky (diskuse) 9. 1. 2026, 07:10 (UTC)

Jak je dlouhý Rýn

[editovat]

Cvičení: podobně jako výše, ale pro Rýn.

Realizace. Dobře. Rýn je také docela dlouhá řeka, evropská řeka. Snad je o poznání kratší než Volha. Teče mj. Mannheimem, pakliže se nepletu. Pramení ve Švýcarsku a pak zhruba teče na sever, ale možná kus od pramene ještě ne? Dobře. Řekněme, že Rýn by bratru mohl mít 1500 km. Referenčním bodem byla Volha se svými 3 530 km. Proč by to poměrově mělo vyjít takto nevím; jakási intuice. Při ověřování Volhy jsem ve zdrojích zjistil, že je to nejdelší evropská řeka; Rýn musí být kratší.

Porovnání se skutečností: Britannica uvádí, že od roku 2010 se navrhuje délka 1 230 km[8]. Hm, to není tragicky špatný odhad. Spíš jsem se však obával, že bude příliš nízký. --Dan Polansky (diskuse) 9. 1. 2026, 07:20 (UTC)

Jak je dlouhá Svratka

[editovat]

Cvičení: podobně jako výše, ale pro Svratku.

Realizace: Mno. Tady nám ty referenční body z cvičení výše moc nepomohou. Snad je z Brna do Prahy zhruba 200 km? A Svratka snad nebude delší. Pramení ve Žďárských vrších, u Devíti skal? Nebo na Žákově hoře? Snad to druhé. Teče do Vírské nádrže, pak do Tišnova, do Brna, a vlévá se do Dyje (jak jsem zjistil nedávno z jiného článku). Je možné, že se dnes Svratka vlévá do umělého jezera spíš než přímo do Dyje. Z Brna k té nádrži je to zhruba 50 km, možná 40 km? Možná 50 km spíš do Mikulova? Dobře, řekněme, že Svratka (dříve i Švarcava) má bratru 150 km.

Porovnání se skutečností: dle anglické Wikipedie je Svratka 168,5 km dlouhá[9]. Co do geografického údaje jako je tento snad můžeme Wikipedii věřit, ale coby podcvičení se pokusím najít údaj v serióznějším zdroji; česká Wikipedie trasuje délku 173,9 km do seriózního zdroje[10]. Buď jak buď, žádný tragický odhad. Ovšem. Když budeme chtít puntíčkařit, máme tady dva různé údaje a coby podcvičení můžeme provést rezoluci nesrovnalosti (úřad není holubník! ihahá!). Podívejme se ještě do Wikidata, https://www.wikidata.org/wiki/Q45254. Zde je údaj 168,503 km (ta přesnost je absurdní! 6 platných míst u údaje, jehož měření vykazuje jisté fraktální defekty! anyone can edit, že ano) trasovaný do jakéhosi DIBAVODu, což je "geographical database of the T. G. Masaryk Water Research Institute". Zkusme dál. Wikidata má mezi identifikujícími zdroji Wolfram Alpha: https://www.wolframalpha.com/input?i=Entity%5B%22River%22%2C+%22Svratka%3A%3A73r62%22%5D; zde je jako délka uvedena 174 km. (Ano, to dává větší smysl než 173.9; čtyři platné číslice mi přijdou příliš. Ale možná by se i mělo nějak vzít v potaz, že vedoucí číslice je 1. Do toho bych se musel více zahloubit.) To by snad stačilo, jinak z toho bude klasická analýza paralýza. --Dan Polansky (diskuse) 9. 1. 2026, 07:49 (UTC)

Nepředpokládejte nic, nevěřte nikomu, ověřujte vše

[editovat]

Takto bych přeložil anglickou frázi z následující citace od Petera Hitchense:

"Indeed, there was once a ‘Copper’s ABC’, which ran ‘Assume Nothing. Believe Nobody. Check Everything’."[11]

Líbí se mi tento přístup. Někdy mám dostatek energie (času, pozornosti aj.) ho uplaťnovat. Mimochodem, "copper" výše je policista a "ABC" bude něco jako "základy", i by se snad hodilo do jisté míry české idiomatické "abeceda". --Dan Polansky (diskuse) 25. 1. 2026, 10:23 (UTC)

Jak dobře koupit auto

[editovat]

Všiml jsem si stránky Jak dobře koupit auto. Přijde mi to mírně absurdní. Již v minulosti si různí lidé udělali z české Wikiverzity něco jako osobní poznámkový blok, který vždy bylo možné převysvětlit/reinterpretovat jako "vzdělávací" projekt (projekt, či snad dokonce program, rozvojový? je libo kruháč nebo rozhledna?), snad dokonce "věda a výzkum". S jistou iritací činím poznámku zde; chodit do veřejného fóra se mi asi spíše nechce; mám těch sporů s různými samozcenzurováno (včetně l.p.) více než dost. --Dan Polansky (diskuse) 26. 1. 2026, 13:59 (UTC)

Sorrry že Vám lezu do "neveřejného" blogu. :-D K věci: myslím, že netřeba se zneklidňovat. Při oné "zalidněnosti" projektu, kterou zde vidím, jest očekávat, že novokolegovi Ř. se přihlásí odhadem tak jeden (nebo nula) přispěvatel/ů. Tudíž stránku zruší, jak avizoval. Nebo myslíte, že ne? --Perpétrateur perpétuel
Blog je samozřejmě veřejný (je snad i indexován Googlem[2]), ale není to fórum. Váš vstup mi nevadí. K věci: na tom něco může být, že k projektu se nikdo nepřidá. Neplyne mi však z toho, že bude skutečně smazán či přesunut do uživatelského prostoru. Snad již o roku 2009 má česká Wikiverzita např. toto: Opel/Astra Classic 1.4/Kychot. Vezměme si třeba toto: Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/STK 2019. Třeba by to šlo i zpracovat tak, aby to ostatním k něčemu bylo, vzdor jisté banalitě samotného tématu, ale ze současného zpracování vyplývá, že si autor z Wikiverzity dělá exekutivní/výkonný poznámkový blok v hlavním jmenném prostoru. Někdo hledal nový výfuk do osobního automobilu (PKW, osobní silový vůz, jak říkají sousedé) či co a našel dva druhy dílů za jisté ceny; no a? Jak říkám, kdyby to bylo alespoň pěkně zdokumentované. Např. hned zkraje nedefinovaná zkratka "STK"; to je asi státní technická kontrola, ale to z autora dokumentu všechny užité zkratky definovat či na definici odkázat nesnímá, za mě.
Dále jsem kouknul sem: Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/Přední brzdy. Autorovi nestojí za to ani napsat jedinou úvodní větu, o co se vlastně jedná, co řeší za problém, jak zní úkol, jaké položil otázky a jaké na ně nalezl odpovědi. Autor patrně zvažoval nákup tří položek. Uskutečnil ten nákup nebo ho pouze plánoval? Je toto reklama na autokelly.cz? O čem to je? Kupuji předměty ty a ty, našel jsem je tam a tam za tu a tu cenu? To jako čtenář neumí použít Google, aby když něco kupuje našel kupované položky online ke koupení? Co jsem se ze stránky hodnotného dozvěděl? --Dan Polansky (diskuse) 27. 1. 2026, 07:01 (UTC)

Později: Ve stránkce Jak dobře koupit auto se nyní píše: "Pokud do roka a do dne od založení projektu (tedy do 27. 1. 2027) k takové spolupráci nedojde, požádám sám, budu-li živ, o ukončení projektu a smazání nebo přesunutí jeho stránek." To sice zajišťuje, že projekt nakonec nejspíš skončí mimo hlavní jmenný prostor. Zároveň to vytváří další problematický precedent, t.j. betonuje princip, že lidé smí připravovat nákup různých výrobků v hlavním jmenném prostoru po dobu jednoho roku a pro tento účel používat Wikiverzitu jako poznámkový blok. Nevidím, že je to nutně dobře.

Výhradu jsem naposledy zvedl i zde: Diskuse:Jak dobře koupit auto. Tam jsem uvedl: [...]Zatím váhám to více eskalovat, protože to snadno může vést k tomu, že budu zablokován, i s přičiněním osob, které řadím do kategorie l.p. Stránka patrně nevybočuje z množiny jiných podle mě značně problematických stránek v české Wikiverzitě, jako např. Emacs/konfigurace. Asi by bylo potřeba/vhodné mnoho stránek nechat přesunout z hlavního jmenného prostoru do uživatelského prostoru, a to dost možná narazí na odpor příliš mnoha osob." A tím bych se nejspíš měl řídit, čili neeskalovat a nepřebírat v tuto chvíli odpovědnot za problémy, které jsou ostatním lhostejné. --Dan Polansky (diskuse) 22. 2. 2026, 08:55 (UTC)

Oxfordská unie - média hlavního proudu jsou nepřátelé lidu

[editovat]

Mám rád anglofonní debaty. Zde je příspěvek do jedné z nich:

Jistě působí motion/proposition poněkud nadsazeně či provokativně. Ale snad to nevadí. Kritika médií hlavního proudu a debata kolem ní je naléhavě potřebná, přijde mi.

K videu výše existuje i něco jako blog post k přečtení, na substacku:

Další videa:

A toto je aparentně celá debata:

--Dan Polansky (diskuse) 27. 1. 2026, 18:34 (UTC)

Studia mezinárodní politiky

[editovat]

Toto mi přijde prima: Uživatel:LucienDraco/Studia mezinárodní politiky. Je to osnova pomocí odrážkových seznamů. Chybí mi tam seznam použitých zdrojů (při přísném čtení je tam podezření na plagiát, ne ve smyslu porušení autorského práva, nýbrž ve smyslu použití myšlenek bez atribuce jejich zdroje); viz též Uživatel:Dan Polansky/Plagiát. --Dan Polansky (diskuse) 28. 1. 2026, 06:31 (UTC)

Minimum viable product

[editovat]

Bylo to myslím v předmětu Softwarové metody výstavby informančních systémů na Fakultě informatiky MUNI, kde učitel upozornil na to, že mnohé softwarové projekty selžou pro to, že si stanoví příliš velký funkční scope/rozsah. V případě pochybnosti lze funkční scope seřezat na naprosté minimum, které ale už poskyte hodnotnou funkci, a další funkce přidávat až později. Další klíčová slova jsou waterfall/vodopád vs. iterative a incremental development/iterativní a inkrementální vývoj.

Zda je iterativní a inkrementální vývoj vždy ten nejlepší postup není jasné.

Myšlenku nalezení co nejmenšího vyhovujícího funkčního rozsahu jsem použil na projektu opportunity interest toolbox v nejmenované firmě. Navrhl jsem změny produktu tak, aby byly co nejmenší takové, které splňují nám sdělené požadavky zákazníků. I tak jsme se do časového boxu vešli s odřenýma ušima. Tento kousek zkušenosti hovoří pro tuto myšlenku. Nejspíš jsou však jiné kousky, které jí zase protiřečí.

And i Unix vs. Multics by byl příklad pro úvahu nad tímto tématem.

Moje práce na FreeMindu byla naprosto inkrementální a iterativní. Vzal jsem poloprodukt FreeMind 0.4.0, který vytvořil někdo jiný, a upravoval jsem ho sérií relativně malých změnových požadavků, včetně oprav chyb a přidání nových relativně jednoduchých rysů/fíčur.

Připomeňme ještě projektový trojúhelník, jenž je však spíše čtverec: scope/rozsah, time/dokdy, resources/zdroje/náklad; a k tomu se přidává kvalita/jakost. --Dan Polansky (diskuse) 10. 2. 2026, 07:42 (UTC)

Možnost vs. pravděpodobnost

[editovat]

Z definice možnosti (<>) v modální logice a z definice pravděpodobnosti jak jsem se ji učil na FI MUNI vyplývá, že nějaká událost může být možná a přitom mít pravděpodobnost nula. To mi přijde vysoce neintuitivní/protiintuitivní. Totiž může být míra množiny těch pozitivních (ve smyslu odpovídajících sledované události) případů nula, byť je množina těchto případů neprázdná. Je nejasné, jak toto pojetí odpovídá obecnému užití slova "je možné". Roli může hrát fráze "v principu" (Im Prinzip); vzpomeňme též Das mag in der Theorie richting sein, taugt jedoch für die Praxis nicht auf, či podobně, kde na toto téma napsal stať či tak něco Kant. Na jednom projektu jsem se nad tím bolestivě zamýšlel a pak užil výraz "significant possibility" namísto pouze "possibility". --Dan Polansky (diskuse) 10. 2. 2026, 09:26 (UTC)

Přídavek: Vlastně nastává u spojitého rozdělení to, že priorní pravděpodobnost toho individuálního případu, co nakonec nastavene, je nula, což mi přijde jako dobrý bizár. Tedy například jakoby "tah" z normálního rozdělení sice může skončit přesně na průměru (který se tam shoduje s mediánem), ale pravděpodobnost tohoto je nula. Nenulová je např. šance, že "tah" skončí v intervalu [průměr - delta, průměr + delta] pro kladné delta. Jinými slovy teprve integrace pod křivkou hustoty pravděpodobnosti dá nenulovou pravděpodobnost. --Dan Polansky (diskuse) 22. 2. 2026, 08:38 (UTC)

Podstránky prvním velkým písmenem

[editovat]

V diskuzní prostoru jsem nadnesl téma: Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem, únor 2026. Jak kvazipravidla WV:Název stránky tak náhodně vygenerované příklady svědčí o tom, že by se podstránky měly jmenovat s velkým prvním, nikoli malým.

Relevantní diskuze:

Dále:

--Dan Polansky (diskuse) 22. 2. 2026, 09:21 (UTC)

Rozšířeno. --Dan Polansky (diskuse) 9. 3. 2026, 13:42 (UTC)

Vyloučení odpovědnosti

[editovat]

Založil jsem Wikiverzita:Diskusní prostor#Vyloučení odpovědnosti. Třeba si tím dostatečně ulevím svědomí, které mě nutí problémy zvedat a řešit, a najedu na "technologii" nevidím zlo, neslyším zlo, hledím si svého. --Dan Polansky (diskuse) 5. 3. 2026, 06:48 (UTC)

Marcus Aurelius a nabádání k psaní dialogů

[editovat]

Mám tady na stole papírovou knihu Marcus Aurelius, Hovory k sobě, přeložil Rudolf Kuthan a doplnil Václav Bahník; součást svazku Antická próza, Odeon, Praha, 1973, náklad 15 000 výtisků, cena 22 Kčs.

A v tomto vydání se v odstavci číslo 6 píše: "[...], již v mládí jsem psal dialogy a oblíbil jsem si prosté polní lehátko se zvířecí koží a jiné podobné obyčeje helénského života."

To mi přijde inspirativní: římský císař a filozof psal dialogy. Nikoli monology ale dialogy.

Avšak jeden relativně moderní anglický překlad ve Wikizdrojích hovoří o "essays": S:en: The Meditations of the Emperor Marcus Antoninus/Book 1: "[...] in boyhood to write essays and to aspire to the camp-bed and skin coverlet and the other things which are part of the Greek training." Tady píše jakési essays, nikoli dialogy! Ale jiné vydání má dialogy: S:en: Marcus Aurelius (Haines 1916)/Book 1: "[...] and to write dialogues as a boy; and to set my heart on a pallet-bed and a pelt[12] and whatever else tallied with the Greek regimen."

Co říká řecký originál? To je na další zkoumání. Řecky neumím, nebo jen tak něco, co jsem pochytil z etymologií. Dobrodružství poznání? Wieder mal staunen? Lass mal sehen! S::el:Τα_εις_εαυτόν/1, odstavec číslo 6:

"Παρὰ Διογνήτου τὸ ἀκενόσπουδον˙ καὶ τὸ ἀπιστητικὸν τοῖς ὑπὸ τῶν τερατευομένων καὶ γοήτων περὶ ἐπῳδῶν καὶ [περὶ] δαιμόνων ἀποπομπῆς καὶ τῶν τοιούτων λεγομένοις˙ καὶ τὸ μὴ ὀρτυγοκοπεῖν μηδὲ περὶ τὰ τοιαῦτα ἐπτοῆσθαι˙ καὶ τὸ ἀνέχεσθαι παῤῥησίας˙ καὶ τὸ οἰκειωθῆναι φιλοσοφίᾳ καὶ τὸ ἀκοῦσαι πρῶτον μὲν Βακχείου, εἶτα Τανδάσιδος καὶ Μαρκιανοῦ˙ καὶ τὸ γράψαι διαλόγους ἐν παιδί˙ καὶ τὸ σκίμποδος καὶ δορᾶς ἐπιθυμῆσαι καὶ ὅσα τοιαῦτα τῆς Ἑλληνικῆς ἀγωγῆς ἐχόμενα"

Výše nacházíme διαλόγους, což na povrchu vypadá, jako dialog. Gemini však namítá, že tím se ve starém Řecku mohlo myslet něco trochu jiného než např. platónský dialog (nevím).

Další cvičení: analyzovat na ony "dialogy" různé překlady do různých jazyků, tedy obecně více překladů na jazyk. Pro český kulturní okruh se nabízí především němčina, slovenština a třeba polština; hodně lidí se učí francouzsky a italsky. Výstup z analýzy by se mohl tabulovat; má to své kouzlo. Anglické Wikizdroje S:en: Meditations odkazují skrze interwiki pouze na řečtinu a ještě jeden jiný jazyk; úloha by se asi musela řešit hledání různých překladů online. Že takové stěžejní dílo není v různějazyčných Wikizdrojích, to je tedy dosti podivné, přijde mi. Možná je problém najít dobrý volně licencovaný překlad.

Zařazení: translation and philological studies? Cviko? --Dan Polansky (diskuse) 6. 3. 2026, 16:11 (UTC)

Wikipedie coby hnací síla pro Britannicu online

[editovat]

Nevím, zda je to pravda, ale přijde mi, že to možná byla Wikipedie, která donutila Britannicu nabídnout online verzi navíc k DVD verzi (předtím CD verzi). Je-li to pravda, pak je alespoň toto úspěch Wikipedie.

Bylo by možné, že podobnou roli sehrál Wikislovník v přimětí některých vydavatelů komerčních slovníků, aby nabídli online verzi monetizovanou reklamami? Bylo-li by tomu tak, pak by zase toto byl úspěch Wikislovníku, doručená hodnota navíc k tomu, že Wikislovník sám informačně něco nabízí ke spotřebě uživatelem. Pamatuji si nicméně z roku 2000, že anglický jednojazyčný Merriam-Webster byl online k užití zdarma a stejně tak nějaký anglicko-český slovník na Seznamu. Překladové slovníky Lingea v té kvalitě, v jaké je online vidíme dnes, však co si pamatuji online nebyly. Snad byla Lingea v nějakém období k dispozici coby součást slovníku na Seznamu. --Dan Polansky (diskuse) 9. 3. 2026, 12:09 (UTC)

Jakou plochu má Čertovo jezero

[editovat]

Cvičení: Nějak odhadněte plochu Čertova jezera na Šumavě.

Realizace: Nevím. Mohl bych to spočítat z délky a šířky, po paměti. Odhaduji tak 1 km podle jedné osy, 0,5 km podle druhé osy. A není to obdélník. Mohl bych to tedy ještě snížit nějakým faktorem, ale nějak cítím, že nechci. Řekněme tedy, že má plochu 0,5 km2. Co na to Wikidata: D:Q45054, watershed area: 0,857 km2; area: 105 310 m2, čili 0,1 km2; l: 0.5 km; w: 0.3 km. Mno, faktor 5, to je dost velká chyba. Jednak jsem přecenil obklopující obdélník (řekněme o faktor 3) a jednak jsem přece jen asi měl aplikovat další snižující faktor. Pozadí a komentář: u jezera jsem kdysi byl, tak jsem se nyní opíral o vzpomínku. Plochou jezer jsem se nikdy ani v duchu nezabýval; kdysi jsem se něco takového musel asi učit ve škole v zeměpise. Odhady délky řek zde v blogu výše mi vyšly o mnoho lépe. Zase u plochy v principu chyba roste kvadraticky, tedy vezmeme-li jezero přibližně jako kruh (což je snad málokdy, ale alespoň to často není tenká nudle) a odhadneme-li poloměr kruhu chybně o faktor f, pak chyba plochy bude f * f. Pořád však mi i odhady délky řek vycházely mnohem lépe než odhady délky stran jezer. Ostatně v kontextu Česka jsou patrně řeky násobně významnější hydrologická entita než jezera, vzhledem k tomu, jak málo a jak malých jezer tu máme; situaci komplikují umělá jezera či jejich uzmělé obdoby čili rybníky a přehrady. --Dan Polansky (diskuse) 30. 3. 2026, 09:34 (UTC)

Jakou plochu má Viktoriino jezero

[editovat]

Cvičení: Nějak odhadněte plochu Viktoriina jezera v Africe.

Realizace: Jezero je na Nilu (či z něj Nil vytéká, podle toho jak se to bere). Viděl jsem ho před časem na mapě. Působilo jako dost velké. Řekněme 100 km x 50 km? S další faktorem se zaobírat nebudu; stejně nevím, co dělám. Takže by to mohlo být 5 000 km2? Disclaimer: toto může být snadno hodně mimo. Nyní k ověření. Co na to Wikidata: D:Q5505, plocha/area 68 100 km2, délka 337 km, šířka 240 km. Ó jé, chyba přes faktor 10. Neměl jsem žádný rozumný referenční bod, nějaké jiné velké jezero. Nemám ani v hlavě údaj, že toto jezero je tolikáté a tolikáté největší na světě. Doplňující otázka: jakou plochu území má Česko? To by mohlo řádově vyjít na stejno? Wikidata: D:Q213; area/plocha 78 900 km2 (zaokrouhleno). Dobrá, to nebylo špatné; opravdu má Viktoriino jezero přibližně plochu Česka.

Další postřehy: český článek Wikipedie hovoří o sladkovodním jezeře; tedy jezero nemusí být z definice sladkovodní. To mě poněkud udivilo, protože bych v případně slaného jezera měl sklon hovořit o vnitrozemském moři a nikoli o jezeru. Dobrá. Dále jsem nahlédl do wikipedích článků Jezero a Lake a shledal ontologický nesouhlad: zatímco český článek nahlíží jezero jako nádrž, anglický jako vodní těleso/water body. To druhé mi přijde přesvědčivější, třeba i proto, že i řeka se ve zdrojích co si pamatuji nahlíží jako proud vody v korytě a nikoli jako koryto, čili vodu obklopující kontejner/container. K tomu bych mohl udělat separátní analýzu a prozkoumat argumenty pro a proti, např. ve stránce Co je jezero (s otazníkem nebo bez). --Dan Polansky (diskuse) 30. 3. 2026, 09:04 (UTC)

Wikipedie a její uživatelský prostor coby alternativa k Wikiverzitě

[editovat]

Co si pamatuji, Juandev umístil do anglické Wikiversity jakousi analýzu, ze které vyplývá, že uživatelský prostor v anglické Wikipedii obsahuje velmi mnoho stránek. I já mám v anglické Wikipedii některé stránky, které aparentně nikdo neproblematizoval, např. rozbor materiálu brýlových čoček, ze kterého mi jako nejlepší podle mých kritérií vyšel Trivex. Snad by bylo možné zkusit se realizovat v anglické Wikipedii či české Wikipedii v uživatelském prostoru a vidět, co se bude dít a kdo bude co rozporovat či namítat. Alespoň mají tyto projekty rozsáhlé správcovské sbory, podle mého dojmu/posouzení např. v české Wikipedii vůbec ne špatný sbor. Některé analýzy by šlo i prodat jako přípravu či podklad k zlepšení encyklopedického článku, např. článku Jezero, který snad nijak neupozorňuje na to, že anglofonní zdroje jezero nahlížení jako vodní těleso a nikoli jako nádrž. Mohl bych si udělat i rozhled ve směru common practice/obvyklé praxe v uživatelském prostoru. --Dan Polansky (diskuse) 31. 3. 2026, 08:51 (UTC)

Archivace Wikiverzity ve Wayback Machine

[editovat]

Wikiverzita jak se zdá je archivovaná ve Wayback Machine a to se týká i uživatelského prostoru. Příklady:

Když tedy zůstane stránka nesmazaná po dostatečně dlouhou dobu, dostatečnou na to, aby ji Web Archive zobl, tak i kdyby nějaký správce stránku nepatřičně (nebo i patřičně) smazal a nakonec i kdyby nadace celou Wikiverzitu zavřela stejně jako to indikovala učinit s Wikinews, pořád jsou texty ve Wayback Machine.

Jiná věc je, že neškodí texty občas zálohovat pomocí funkce Special:Export, jež vytvoří hezky čitelné XML obsahující wikitext. A obsah wikitextu je i výhoda oproti Wayback Machine, který archivuje HTML výstup, nikoli zdroj. (Bylo by možné najít URL, které poskytuje wiki text, a zjistit, zda pod tímto URL Wayback Machine něco archivuje?) --Dan Polansky (diskuse) 14. 4. 2026, 19:08 (UTC)

Raw wikitext stránky je k mání např. zde:

Podezírám, že tyto wikitexty Wayback Machine nearchivuje, protože se k nim nedocrawluje, protože na ně nevedou žádné odkazy. Je nicméně možné požádat W.M. o archivaci (triggerovat archivaci tlačítkem/odkazem Save Page Now) a pak k ní dojde:

Užitečné.

Uživatelské stránky z Meta se mi takto archivovat nedaří; píše to: "This URL has been excluded from the Wayback Machine." Vypadá to, že se Meta nějakým způsobem vyloučila z archivování, alespoň když jde o uživatelské stránky. Archivují se nicméně patrně stránky z hlaváku, např. tato. Otázky: dá se to vysledovat do robots.txt či něco podobného? Viz též onu diskuzi ve fóru zde, kde se ukázalo, že česká Wikiverzita Googlu nezakazuje indexovat uživatelský prostor. --Dan Polansky (diskuse) 20. 4. 2026, 05:10 (UTC)

Textově vyhledávací část v URL

[editovat]

Od jisté doby je v některých prohlížečích podporována jakási textově vyhledávací část, se syntaxí #:~:text=můjtext či tak něco.

Otázky:

Odkazy:

--Dan Polansky (diskuse) 20. 4. 2026, 12:19 (UTC)

Upozorňování uživatelů na založení DOSu

[editovat]

Začal jsem upozorňovat uživatele na založení diskuze o smazání (DOS) na jejich uživatelských diskuzních/mluvních stránkách, např. uživatele Juandev, který si to snad i přál. Na Commons je takové upozorňování běžné a snad i požadované procesem; v anglickém Wikislovníku nikoli (nebo nebylo, když jsem tam editoval, naposledy zkraje roku 2023) a ani v anglické Wikiverzitě, co si pamatuji (já jsem coby kurátor možná někoho notifikoval, ale ne nutně systematicky). Viděl jsem notifikaci v anglické Wikipedii, např. zde jak pro normální RFD tak pro speedy. Nevím, co je nejlepší postup. Ono by stačilo uživatele pingnout/ťuknout v textu DOSu (RFD) (skrze Šablona:Ping nebo i prostým odkazem na jeho uživatelskou stránku), a pak už by nebylo potřeba mu psát na jeho diskuzní stránku. Pakliže si však uživatel upozornění na své diskuzní stránce vysloveně přeje (snad Juandev?), nemám problém mu vyhovět.

Co si pamatuji, per default obdrží uživatel emailovou notifikaci (ale musí mít aktivovaný email, myslím), když dostane příspěvek na uživatelskou diskuzní stránku; nevím, zda je tomu tak i u pingu (snad ne). Z tohoto pohledu je příspěvek na diskuzní stránka lepší ochrana před nevhodným smazáním stránky, lépe postrkávající uživatele k tomu, aby svou stránku obhajoval (uživatelé jsou často dlouhé měsíce neaktivní).

Upozorňování (notifikace/notification) by bylo možné formálně institucionalizovat: 1) založila by se policy/pravidlo, které ho doporučuje či přímo nařizuje; 2) založila by se šablona, která ho realizuje. Tím by odpadly pochybnosti a zmatek.

Šablony: W:en: Template:Afd notice; W:en:Template:Db-rediruser-notice; Wikidata: D:Q6671132 (Template:Afd notice). Wikidatí položka ukazuje, že zase tak rozšířené to není; např. de:WP ani cs:WP tam nejsou, no es:WP a fr:WP a řada dalších tam jsou a španělština a francouzština jsou velké imperiální jazyky. --Dan Polansky (diskuse) 30. 4. 2026, 07:04 (UTC)

Neohrožený Mikeš

[editovat]

Tak se jmenuje pohádka od Boženy Němcové. Podle ní je natočen film O statečném kováři. Tam herec z filmů o básnících říká: a nedají si říct a nedají. Jenže ten nedostal indef, ten kovář. V pohádkách je to jinak. Popper: if we remain silent, who will speak up? (nebo tak podobně). --Dan Polansky (diskuse) 20. 5. 2026, 13:44 (UTC)

  1. ↑ https://www.bylotojinak.cz/puvod-nazvu-vltava-a-malse
  2. ↑ https://www.journal21.ch/artikel/annaeherung-die-elbe
  3. ↑ https://www.deutschlandfunk.de/am-oberlauf-der-elbe-wo-goethe-wein-und-frauen-liebte-100.html
  4. ↑ https://melnicek.cz/node/4664
  5. ↑ https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vltava-paralelni-svet, Václav Cílek
  6. ↑ https://mapy.com/cs/zakladni?source=base&id=1980134&x=14.4829122&y=50.3467961&z=15
  7. ↑ https://www.britannica.com/place/Volga-River
  8. ↑ https://www.britannica.com/place/Rhine-River
  9. ↑ https://en.wikipedia.org/wiki/Svratka_(river)
  10. ↑ https://cs.wikipedia.org/wiki/Svratka
  11. ↑ https://www.dailymail.co.uk/debate/article-15485215/PETER-HITCHENS-Lucy-Letby-case-twist.html?ico=authors_pagination_desktop
Citováno z „https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Uživatel:Dan_Polansky/Blog&oldid=148061“